Proserpina s třiceti tisíci cestujícími na palubě se probouzí po stovkách let z kryogenického spánku, a mě se zdá, že se ocitám na palubě kosmické lodi GEA, mířící k Mrakům Magellanovým, či spíše na palubě filmové Ikarie XB-1. Místo toho, abychom si s hrdiny připíjeli džusem, musíme se vypořádat s nečekaným problémem. Ten je částečně způsoben i kolizí robotických zákonů, že, pane Asimove. Vypořádáme se s ním, za jistých lidských ztrát, načež se po dramatickém přistání ocitneme Na kometě. Zatímco zde je to jenom název Verneova románu a s obsahem samotným přímo nesouvisí, měl jsem během četby mnohokrát pocit déjà vu. Tadyhle snad drobně J.M. Troska, tu zjevně Souček, na konci jsem dokonce rozeznal námět, který jsem použil sám...
 |
| Edita Dufková |
Precizně je vypracována ekologie cílové planety Demeter, na které dominují mravencovité bytosti s pavoučíma nohama a mravencoidním chováním. Osadníci je nazvou "pavenci", což je zase dobrý češtinářský vtip, bez ohledu na to, že osazenstvo Proserpiny se domlouvá angličtinou. Ukazuje se, jaké problémy vyvstanou, když se technologické znalosti nemohou spolehnout na fungující infrastrukturu. Jak problematické je budovat novou civilizaci, když si na celé planetě nemůžete ulomit klacek…
Popis technických zázraků i technických problémů je zde v rovnováze s popisem problémů, jaké vznikají mezi posádkou a cestujícími, či mezi prvním a druhým výsadkem na Demeter. Neprozradím víc, než název předposlední kapitoly: Válka světů. (Nikoli dle H.G. Wellse.)
Krom toho, co jsme si v jiném podání mohli přečíst jinde, a co je zde použito znovu a nově a v úplně nečekaných souvislostech, je zde uveden krom originální Války světů nejméně jeden další originální námět, totiž chování hodně podivné bělostné planetoidní komety Hádés (poloměr 300 km!). Chová se nečekaně, občas kometárně, občas ztřeštěně, někdy je tvořena sypkým sněhem, jindy si umane přetvořit se v led typu 29. Sledujeme své oblíbené hrdiny a padouchy, indviduální i kolektivní, a najednou se mimo rámec běžného sci-fi příběhu objeví nelogická kosmická entita jménem Hádés, která se dá pochopit jen díky experimentu s uměle vytvořenými kvantově provázanými částicemi. Je tedy správné, že se jméno oné entity dostalo i do názvu románu.
 |
| Ubohá ovečka |
V knize je spousta drobných námětů, které zreálňují někdy nutný technický svět: Co s osobními věcmi po nepřeživších cestujících? Fotografie, hrníčky, plyšová zvířátka? Bude potřeba je hromadně pohřbít. Plyšová ovečka se stane na chvíli symbolem rozloučení. Ale při setkání po dvaceti nebo dvě stě šedesáti letech se z ní stane zcela nefilmově fádní a nepotřebný předmět. Zvlášť kruté…
Kekonci jsem zaznamenal ještě jednu citaci z nějakého hloupého fanfilmu, jehož hrdinové chtěli "přepadnout planetu za úsvitu". Tak ano, zde má být planeta přepadena – časně ráno palubního času. A už nebudu více prozrazovat.
Ke skvělé knize mám jen jednu výtku, a ta se týká jména hvězdy, ke které Proserpina míří: podle autorky či korektorky se jmenuje "delta pavonis". Tak já vím, že móda zmenšování zasáhla i pozemský "měsíc" a naši ústřední hvězdu "slunce" (zde ale správně "odborně" psáno Slunce a Měsíc), já vím, že řecká písmena jako třeba δ umějí textové procesory napsat, ale oběti současného zdělávacího systému je už nepřečtou, nu dobře, ale do druhého vydání této knihy prosím použít pro hvězdu ze souhvězdí Páva astronomicky správné "Delta Pavonis" s velkými literami na začátku. Když už má ta konkrétní hvězda všechny ostatní astronomické atributy (vzdálenost, spektrální třídu, existenci exoplanet) uvedeny správně!
 |
| Kniha napsána, a teď přichází to nejtěžší: Napsat věnování. |
Jo, a samotný závěr, zejména poslední věta, uzavírá celý téměř tisíciletý cyklus cest ke hvězdám vlastně pozitivně. Takže žádná krutost, smíření. Ach.
Hodnocení: Konečně pořádná scifárna. Jedna z mála knih, kterou si přečtu i podruhé.
(První foto autorky ze zadní stránky knihy, druhé ze křtu ve smíchovské knihovně, třetí ze spontánní autogramiády v hospůdce U kruhu)
Viz i megaukázku a následující ukázku z románu.
Zpráva z Hádu, Edita Dufková
Nakladatel: Laser-books
Obálka: John Harris
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Počet stran: 448
Rozměr: 110 x 165 mm
Provedení: paperback
Cena: 249 Kč
85 komentářů:
Editin problém.
To je přesně ten důvod, proč jsem všechny své pokusy a SF povídky zahrabal hluboko pod staré papíry v knihovně. Když jsem měl po jejich dopsání někdy pocit, že už je to skoro dobré, nechal jsem "věc" pár týdnů "zrát". Po této době jsem zjistil, že jsem prachsprostý epigon, který smíchal několik povídek mistrů žánru dohromady. Že spisovatel SF ze mě nebude.
A navíc, že "néúmím šésky!"
Přílišná, hypertrofovaná sebekritičnost je sebevražedná. Ó jak to znám...
STK:
Je prý překvapivé, když se jde do hloubky a za podstatou věci, jak se pak přijde na to, že několik málo námětů a dějových zápletek, se vlastně jen pořád omílá dokolečka a mění se jen jména postav a propriety kolem nich.
Jakub má asi, vlastně spíš určitě, pravdu, že se to s tou sebekritičností nemá přehánět.
Jakubovi S.:
Skromnost je pánskou ozdobou, je to mnohem lepší ozdoba, nežli nezřízené chvastounství, ale je to jako se vším, opravdu se to nemá přehánět, zejména pak, když žijeme v době, pro kterou je naprostý nedostatek soudnosti a skromnosti typickým.
Šaman ty knížky umí popsat velice lákavě, vyloženě se mi chce si jí přečíst.
Ó ano, to je to pravé umění - šidit s úsměvem. Šidit tak, aby se ošizený nenaštval.
Toto jemné umění ovládati musejí všichni číšníci „lepších“ podniků, i všichni „nepůvodní“ psavci.
Prostě : Na ošizeného hosta se zeširoka usmívat, na podvedeného čtenáře spiklenecky pomrkávat. Ne mu ukazovat prostředníček či rovnou řiť.
Ano - čtenář musí ukradené motivy nacházet s potěšením (Hele, tohle přece znám z .... Já jsem tak chytrý !), nikoli se vztekem (Von si snad z nás dělá prdel ! Dyť tohle celý ukrad z ... !! *) ).
Ale to je samozřejmě :
1) čiré hnidopišství
2) pustá teorie, zvlášť co se českomoravských autorů tzv.sci-fi týče. Naši psavci prostě píši fantasticky a vědecky, protože jsou naši. Nemůžeme na ně přece uplatňovat stejně přísná kritéria jako na cizáky.
Zkrátka a dobře : Naše literatura je malá, ale naše. Jinou prostě nemáme.
Čest a Nazdar !
----------------------------------------------------------------------
*) ... Poea ! Dyť to je přece The Conversation Of Eiros And Charmion, tadleta zápletka s ohlášenym vymřením celýho lidstva kvůli nějaký kosmický katastrofě !
Dovoluji si zdokonalit myšlenku ÓÓ velkého VV, ...... to je to pravé umění - šidit s úsměvem. Šidit tak, aby se ošizený nenaštval.Umocněno:
Je třeba šidit tak, aby šizený nabyl dojmu, že toho šizunka ošidil, pak je teprve spokojen! Jen se podívejte ke kasám chrámů konzumu , na ty ..... držitele slevové karty jaké mají blahosklonné masky, a vše je jasno!
česst v šest!!
A Edita je také jasná , ač to není na fotce patrno, za zády má na jedné ruse ukazovák s prostředníkem překřížen a na druhé prostředník vytyčen vzhůru, ten úsměv to jen jistí!
čest f švest!
Editin problém.
O originalitě a epigonství v literatuře jsme tu už diskutovali. Co je epigonství? Co je to intertextualita? Tradice? Je lepší se do toho problému nezakusovat.
Nynější literatura horror, fantasy, sci-fi navazuje na gotický román 18. a 19 stol., tedy spíš využívá jeho témat a chce vyvolávat stejné emoce strachu, obav, údivu nebo bezmocnosti. A tady bychom mohli zase citovat dílo E.Burkeho o vznešeném a krásném, kdy vznešené je to, co mluví k našemu iracionálnu. O tom jsme tu, myslím, už taky hovořili.
VV. ukazuje na E.A.Poea jako zdroj. Ten je skutečně snadno brakovatelný a je jako předloha ideální. Na tom se shoduje značná část kritiků.
Mně osobně tyto žánry moc neříkají.
No když už z něčeho čerpat a někým se inspirovat (na spis. neutr. rovině totéž, co pajcovat - pozn. překl.), tak EAP, ne? - ono není nic draž-šího... é lepšího. (JW 1956) já jsem ustrnul nad zprávou na iHned a Volném, že neu věřitelné (doslova) procento britských školáků mezi 5 a 13(!) lety si nezaváže tkaničky.9... a přičinil jsem toto:
Zavázat tkaničky jsme se navzájem v šatně školky na Zálešné naučili skoro všichni, zbytek hned po příchodu do kašičky. To bylo v roce 1949. Vyměnit či zalepit duše na kole? Proboha, kdo by to za nás - kluky v červenozeleném moři baťovských půldomků dělal? Snad ne tatínek?! To by byla ostuda nafurt. Divné mládí dnes. Nezávidím.
Úlohou národních elit je "přeložit" cíl bezpečnosti a blahobytu národa do konkrétních rozhodnutí.
Jak to pozoruji , tak nynější "elita" krásně souzní se slovem JELITA. Co na to ELITO ?? Jelito!
čest v šest
Paľcí vvěrch! Mě tohle souznění nikdy nenapadlo - a to se slovama pracuju, dokonce kre-a-tiv-ně (omlouvám se za vulgární výraz) taková léta. Srdečně závidím nápaditost!
Je vskutku otázkou, zda nás místo toho, čemu se říká elita, řídí jelita, nebo zda je to spíš banda cynických prodejných padouchů. Jak tak mám možnost to pozorovat, tak se mezi těmi termity vyskytuje jakási spíš menšina odhadem tak 4-8%, kterou bych zařadil mezi cynické prodejné padouchy, a která pak obratně manipuluje s tou zbylou "jelitovou" šedou masou, která je tam do počtu a která to myslí upřímně a dobře. Statisticky a jinak vzato jsou to tedy ta jelita, fakticky vzato, jsou to ti cyničtí prodejní padouši a "aranžéři davů".
STK vyhrabat a sem s tím. Mohou tam být zajímavé nápady stojící za oprášení.
STK:
Připojuji se k Schumacherovi a myslím, že by nebylo od věci, zkusit v šupleti, či kde máte uschovány Vaše literární pokusy, najít nějakou rozumně dlouhou povídku a zkusit jí zveřejnit. Nutit Vás nebudeme, to by ani nešlo, ale budeme rádi, když to zkusíte.
No asi spíš nutit budeme - !
!Vltava 21.30: Karol Sidon - Sen o mně! Moc doporučuju!
Tak, tak Schumachere.
Ke sklonku života začínám mít pocit, že jak komunismus a jeho nepodarek socialismus, tak i nynější "vláda lidu" a poukazování na "lidská práva" (EU) - která se ovšem definují podle místní kultury a momentálních potřeb věrchušky - jsou jenom otěže (práva = čti "přirozené" povinnosti) a mrkev přivázaná na biči před oslem - nedosažitelný pamlsek - ideál demokracie.
A jak kdekdo z "atypických" podotýká - demokracie je krutá nadvláda většiny nad menšinou. Navíc ta většina je ovladatelná i velmi jednoduchou demagogickou propagandou. Nestačím se často divit, jak snadno a jednoduše to funguje. Neuvěřitelně mě to se... ...irituje.
OVČANÉ! Použití "selského rozumu" považují za intelektuální počin. Kdyby navíc znali, jak se dělá "nezjevná propaganda", asi by jim bylo ze sebe sama smutno.
Nebo by jim to bylo úplně jedno. To spíš - ono jakékoliv myšlení je pro ně příliš obtížná disciplína.
===
P.S.: A s věkem se to zhoršuje. Příklad: Důchodce z 30 km vzdáleného Frýdku si ve čtvrtek, slevový den, dojede autem pro slevněné zboží v místní "Kupozemi". Na benzínu tratí cca 180.- + čas. Kolik by toho musel nakoupit, aby jeho nákup byl o 180.- levnější (5-10%), než v podobném hypermarketu ve Frýdku? Což se mě týká, protože ve čtvrtek musím pro sebemenší zapomenutou položku buď ťapkat jeden a půl kilometrů přes most "do města", nebo počkat do pátku. Bo fronty u pokladen jsou naprosto šílené. Ale možná nakupují pro hromadu sousedů. Pak by to snad bylo racionální - překupnictví. Někdy se budu muset těch lidiček, co s vypětím všech starých sil tlačí vrchovatě naplněný nákupní vozík k pokladně na to zeptat.
Problém recenzentů článku: Recenzují komentář, ne recenzi:
"...co jsme si v jiném podání mohli přečíst jinde, a co je zde použito znovu a nově a v úplně nečekaných souvislostech,
takže to třeba připomíná Lema - Nikoli v popisu situace, ale pocitem ze situace.
Co na tom je opovrženíhodného? Podle mě je to KLAD.
Pardon. To pro Schumachera (nad Šamanojc připomínkou) patří jinam. STK
STK a Schumacherovi:
Ono to je těžké, já bych řekl, že sdílím ten pocit směsice bezmoci a bezradnosti s Ivanem Jirousem, ten, o kterém se hovořilo kdesi v diskusích pod články níže, pro jistotu cituji: "Pokud jde o ten současnej režim, tak narozdíl od toho minulýho nemám nejmenší tušení, jak by se proti tomu dalo bojovat. Myslím, že ten pseudokapitalismus, ta globální nadvláda peněz a blbosti, ta pseudokultura těch takzvaných celebrit a tý obecný zhovadilosti útočí na všechny smysly kohokoliv. Nemůžu říct, že bych s tímto režimem prohrál, protože já s ním nebojuju, ale myslím, že on vyhrál nad náma všema..."
Já si myslím, že je to velice výstižné, dokonce je to jeden z nejlepších popisů nad rozpaky z dnešní doby, jaké jsem kdy viděl, přinejmenším to víc než dobře vyjadřuje moje pocity z toho všeho. Pokouším-li se ovlivnit dění k lepšímu, stávám se v očích okolí čímsi mezi cvokem, exotem a obtížným hmyzem, takže už se o to nepokouším tak často a když ano, tak se snažím, aby to bylo víc po dobrém a v přijatelné intensitě, protože naděje na úspěch je mizivá. Jak už bylo uvedeno výše, lidé dost tvrdošíjně odmítají myslet a pokoušet se to změnit je stejně smysluplné jako zkoušet čůrat proti větru, jde to dost blbě.
Šamanovi
Pakliže nějaká kniha vzbuzuje podobné pocity jako knihy od Lema, také bych to viděl jako klad.
Jakubovi S.:
Dík za tip, právě si to nechávám nahrát, do auta se to náramaně hodí.
...proti větru nelze!
Ale lze, Draku. Musíš se ale smířit s mokrýma botama. Nicméně máš pak dobrý pocit, že jsi zboural zase jedno dogma! [;>)))
STK:
Ty mokré boty lze více či méně odbourat, když se na to člověk trochu víc rozkročí :-)
Dobrou, ráno musím vstát o něco dřív než obvykle.
Hm,
skutečně zajímavý rozbor situace nebo snad Šamanovy recenze?
Využíváte, pánové, příležitosti, že tu není Harpyje s Vlastencem?
Tak, tak, Informace. Klidný večer v hospůdce U hřbitova - jako kdysi.
[;>))
P.S.: Psát recenzi na recenzi mi připadá jako pitomost. Pak již jenom recenzi na recenzi na recenzi...
Vy nemáte SF ráda tak toho taky moc nepodotýkáte...
STK,
já dokážu být taky jedovatá a někdy víc jak Harpyje, když mě k tomu někdo donutí. Třeba řečmi o čurání proti větru.
Mírněte, pánové, slovník.
Božínečku !
Pochcané boty jako metafora mužné vzpoury proti konvencím !
Pochcané boty jako demonstrace uvědomělého neovčanství a nehobitství !
Tedy, vážený STK, chtě nechtě Vám musím přiznat (spíše tedy chtě - jsemť člověk přející), že Vaše sentence dosahují den ode dne větších a větších hloubek.
Nuže tedy, neztrácejte nit, nedávejte se prosit, prosím, a poskytněte nám další perlu ze své nepřeberné pokladnice.
Co třeba šle ? Nosíte šle čili kšandy ? Mužové majestátních postav je přece nosí často - když opasek již spodní část hrudníku neopáše, šle gatě podrží, že.
Takže byste svému oddanému čtenářstvu mohl z vlastní zkušenosti vysvětlit, jak mocně pokaděné šle svého nositele odlišují od stáda tupých ovčanů.
A pak už bude jasné, o kom básník zpívá Who else for whom Fame worthy trumpets wanteth ?
Ach, jak jsem pyšný na svůj národ !
Ukázka literatury žánru fantasy z třináctého století ve veronském "volgare" (lidovém nářečí)
De Babilonia civitate infernali
de Jakomin da Verona
Mai no fo veçù unca per nexun tempo
logo né altra cosa cotanto puçolento,
ke milo meja e plu da la longa se sento
la puça e lo fetor ke d'entro quel poço enxo.
.Assai g'è la çó bisse, liguri, roschi e serpenti
viperi e basalischi e dragoni mordenti,
a cui plui ke rasuri taja la lengue e li denti,
e tuto 'l tempo manja e sempre è famolenti.
.Lì è li demonii cun li grandi bastoni,
che ge speça li ossi, le spalle e li galoni;
li quali cento tanto plu è nigri de carboni,
s'el no mento Ii diti de Ii sancti sermoni.
Tant ha orribel volto quella crudel compàgna,
ch'el n'ave plu plaser per valle e per montagna
esro scovai de spine da Roma enfin en Spagna
enanzo d'encontrasse un sol en Ia campagna:
Fantasy at it´s best - když vážený STK, rebel a nehobbit, přemýšlí o nedokonalosti demokracie, lidských právech (EU), a negativním vlivu oficiální propagandy na nákupní zvyklosti důchodců v Severomoravském kraji.
Vidíte, STK,
já jsem Vám to říkala, varovala. Ale Vy né, nedáte si říct.
A teď jsou taky přesní jako timer a neúprosní jako "castigamatti".
Musím přiznat, že by mě podobné invektivy nenapadly. Musím se ještě moc učit.
Dámy a vám přijde nějak inteligentní, chytré a hlavně užitečné, aby někdo kvůli nákupu, na kterém ušetří maximálně tak 100,- Kč, když nakoupí hodně, tak 200,- Kč, projel paliva za cca 150,- až 200,- Kč a dalších cca 240,- či více prodělal časem na údržbě, až se auto přihlásí? Nicméně tenhle styl "haléřového" šetření, provázeného zbytečným korunovým utrácením, je bohužel typický pro české země a notný kus Německa. Také by se to dalo nazvat mozkem nahrazeným reklamním letákem...
Nevím, Draku,
já mám supermarket přes ulici.
Ale co to má co společného s chcaním do bot? Jak tím zamezíte neblahým účinkům reklamy?
informaci:
Tady došlo k nedorozumění, já jsem si původně jen povzdychl nad tím, že lidé odmítají myslet a že pokoušet se je k myšlení přimět, je asi tak stejně smysluplné a má to asi tak stejně šancí na úspěch, jako ono čůrání proti větru. Zkrátka že při tom můžete leda tak přijít k úhoně. V příspěvcích níže se to poněkud odtrhlo od původní myšlenky a tématu a začalo si to žít vlastním životem. Pakliže se Vás to dotklo, tak se omlouvám, nikdo nic takového neměl v úmyslu.
Draku,
někdy ta lidová metaforizace, zvlášť když je jí moc, bývá kontraproduktivní.
Nejsem žádná netýkavka, ale nakonec tu není lidová hospoda.
Ta stará italština je božská. A já se do zítřejšího odpoledne loučí, jsa pouze na mobilu, jedu se podívat na chátrání mé chty a hlavně je-li propadlá střecha na šopě přes zimu. Pokusím se tam přespat, topení mám. To je můj prostor k přemýšlení, domýšlení, psaní, poslouchání dobré muziky, telefonování s nejbližšíma (co zbyli a třeba novýma. Tak se zatím nepozabíjejte!!! No nazdar...
informaci:
Já jsem ještě byl babičkou a tátou vychován v duchu onoho úžasného rčení, že "Ženu ani květinou neuhodíš...", takže pakliže se Vás to nějak dotklo, je mi to líto. Nicméně už se v tom prosím dál nepatlejme, já si příště zkusím dát s ohledem na jemnocit přítomných dam větší pozor na to, co mi leze z hlavy a následně z klábosnice. Vy to s tou italštinou máte jednodušší, té nerozumí úplně každý ;-)
Jakubovi S.:
Dávejte tam prosím na sebe pozor a užijte si to, venku je nádherně...
Nejraději ze všeho bych popadl foťák a vyrazil do přírody, ale bohužel to nejde. Jde se pracovat, třeba to do večera bude hotové...
Reklama a jiné odporné (a NEDÍLNÉ) součásti kapitalismu a demokracie neničí jen důchodce v Severomoravském kraji.
Ničí drtivou většinu svých obětí.
Je to tak, vážená paní Harpyje - přesně jak to napsal velký vlastenec drak dnes v 8:29.
Ano, nikdy nezapomenu, jak mou malost učili rozhazovat peníze (marky a později i €) moji němečtí klienti, během mých pracovních pobytů v tom nechutném státě našich dědičných nepřátel.
Ale nejen v ekonomické oblasti se projevuje hloupost ovčanů a vymytými mozky - stačí se podívat na výsledky voleb.
Ano, čím dál na Západ je hůř. Zatímco u nás pořád volíme pokrokové strany (cca 49% voličů v posledních volbách) a máme pokrokového prezidenta, v Německu panuje 100% nám odporný režim, v Žabožroutsku jakbysmet. A v USA - tam panuje negr.
Naštěstí na Východě - tam opět svítí Slunce. A to díky racionálně se chovajícímu obyvatelstvu.
Prostě - kampak na nás chytré s reklamou, se "slevami", s kapitalismem a demokracií bez přívlastků.
Přeji Vám pokud možno hezký den v té děsivé Evropě.
Nemějte o mně obavy, Vlastenče, já to vydržím!
Jsem totiž ovčan a hobbit, a mám mozek vymytý oficiální propagandou.
Proto nebourám dogmata močením, nedělá mi potíže podřídit se lidským právům (EU), nebo většině, i když nejsem její částí.
Myšlení je pro mně, jako pro každého hobbita, rovněž obtížná disciplína, a proto jezdím zásadně nakupovat autem, a to nejen ve čtvrtek, ale i v každý jiný všední den.
STK, píšete:
"Vy nemáte SF ráda tak toho taky moc nepodotýkáte..." a tak se zas ptám já Vás, proč jako milovník sci-fi nepíšete nic o recenzi nebo o sci-fi vůbec a místo toho se bavíte o prkotinách? Kdybyste byl doopravdy takovým milovníkem sci-fi, za jakého e vydáváte, byl byste si už našl maxiukázku z románu na Sardenu, asi tak 5-6 stránek a byl byste nám poreferoval. A vy místo toho se dohadujete, jak vykonávat fysiologické potřeby proti větru.
Na Sardenu uveřejnili prolog, který uvádí do děje románu, nevím, jestli je celý, ale je dostatečně dlouhý, aby si čtenář mohl udělat představu, jaký asi román je.
Už z těchto prvních stránek je vidět, že se jedná o román akční, dobrodružný, psaný velice stručným, úsporným slohem. Během pěti stránek nás autorka zavede do středu situace, kdy ohrožení kosmické lodi Proserpiny srážkou s obří kometou, staví navigátora lodi před nelidský úkol eliminovat třetinu cestujících, aby tak zachránil ostatní. Říkám stručným slohem, ale měla bych dodat střídmým, nehledajícím nějaké vedlejší efekty buď psychologické nebo emotivní. Autorka je docela sosutředěna na fabuli, na dějovém běhu a tak klíčový moment, kdy se velení lodi dozví od počítačů o nebezpečí a musí přijmout nějaké rozhodnutí ,je podán trochu jako kronika, reportáž očima objektivního vyprávěče zvenčí. O vnitřních reakcích jednotlivých postav hovoří spíš jejich pohyby, změny tonu hlasu. Autorka informuje jen občas o psychologické situaci prostřednictvím krátkých myšlenek navigátora, který pozoruje ostatní, sám si letmo uvědomí vlastní problémy, ale který se jinak citovým stavem druhých a svým vlastním nezabývá. Odpovídá to sice kánonům akčního románu, kde různým digresím hlavně psychologického, intimního rázu, není věnována pozornost, odváděly by pozornost od děje, narušovaly by jeho spád a napínavost. Ale přesto se čtenář ptá, proč jsou všichni tak chladní a rozhodní, bez pochyb a váhání. Nějaké zábrany etického řádu, svědomí, nemají?
Mne jako osobu s humanitním vzděláním překvapila právě tato stránka. Autorka věnuje určité místo popisu lodi, jejího stavu po dlouhé meziplanetární cestě, tecnickým vysvětlením, ale psychický stav lidí, kteří rozhodují o smrti deseti tisíc spolucestujících na základě genetických skupin, ke kterým náležejí, a které určují jejich menší odolnost, je podán jen stručně, útržkovitě, v krátkých cárech myšlenek navigátora.
A tu se vynořuje otázka, kterou jsem nadhodila včera, když jsem psala o mezinárodním kongresu futurologů v Moskvě. Jaký bude ten člověk budoucnosti, kterého bychom měli začít vychovávat? Technicky na výši, dotovaný všemi možnými znalostmi, technickými implantáty, ale po emotivní citové stránce nějaký poloautomat?
Pro tuto budoucnost se má lidstvo spojit do jednoho houfu a společně bez rozdílu ras, národností, tradic tento svět budovat? Aby jednou tento nový technologický člověk mohl kolonizovat jiné planety, jiné světy?
Ale no tak... když se s někým šavlujeme, a to tak, že furt, tož mu na druhé straně nevytýkáme, co že nám opomenul poskytnout - tím totiž přece poskytl příležitost to poskytnout ostatním n á m ! Ne? Jo. A teď: to chování veškerého osazenstva vesmírných korábů, průzkumníků cizích světů atd. je od samého počátku vědecké fantastiky (tak jsme to mu říkali, a co je na tom špatného?) velmi nápadné, zastoupeno velmi velice v každé generaci autorů. Chladné, rozhodně rozhodné, věcné, jasné, přímé, spolehlivé... soudružské. Roboti - mankurti. Grazie in anticipo, non voglio - dekuju předem, nechci. (Nikdo se mne ovšem neptá, že.)
Přiznám se, Jakube,
že Vás v první větě nesleduju.
Pokud jde o ty další - no právě to chování postav, kosmických hrdinů, je příznak žánru, to je docela jasné. Ale nezdá se Vám, že nám to tak nějak staví za vzor? Ten báječný technologický člověk budoucna (ještě před dvaceti lety to byl člověk ocelový - pamatujete na Pavku Korčagina?)
Nikdo se nás ptát nebude a taky se nás to nebude v žádném případě týkat.
A pak to spojené lidstvo, co táhne dobývat vesmír je ta největší utopie. Umíte si to spojené lidstvo představit? Vycházeje z dnešního bordelu?
Víte, Informace
- já jsem spíš konzument SF než její kritik. Platí to ovšem obecně - SF nijak nevyděluji z ostatních žánrů. Když se mi knížka líbí, moc nepátrám po tom, proč se mi líbí. A naopak. U hudby se to podobné - i když tam mě občas otráví moje vlastní profesionální deformace. Totéž u fotek.
Víte, proč nefotím jako profesionál? Tedy přesněji "málokdy fotím za peníze"? Protože zásadní rozdíl mezi profíkem a amatérem není v jejich způsobilosti nebo úrovni, ale v tom, že profík dostane zadání, úkol a ten musí v určité umělecké a technické úrovni do daného data splnit. Jinak nedostane zaplaceno.
Amatér nemusí. Když chce, fotí. Když mu do toho "spadne chlup" nebo ho "chytne chandra", tak foťák šoupne do skříně a nic se neděje.
Rozbor textu opravdu není moje parketa - snad bych podotkl jenom to, že ta nejlepší SF je vždycky antropocentrická - ostatně jako všechno. Popisy techniky nebo fyzikálních jevů jsou jednak těžko čitelné, ale prognózy vývoje bývají i velmi nejisté. Třeba takový Stanilaw Lem - technika, kterou popisuje je už dávno překonaná, ale mezilidské a "mezidruhové" kontakty zatím stále platí.
O "člověku budoucnosti" nediskutuji. To není téma, to je pouhé "futurologické" žvanění.
Co se týče "fyziologických potřeb" - to vše byla jen metafora. Pokud Vás to uráží a máte pocit, že tenhle blog není "pro sprostý lid", klidně podejte Šamanovi návrh, ať mne vyloučí. Vzhledem k atmosféře, která tady panuje nejen poslední měsíce by mě to nijak moc nemrzelo. Našel bych si, pokud bych vůbec pocítil potřebu ztrácet tolik času, jinou, opravdu "lidovou" hospodu, kde se povýšeně nehraje na intelekt. Kde si neulevují lidé, kteří se sebou mají nějaký osobnostní problém. Takových totiž potkávám přes den dost na to, aby mi - jako kategorie - nechyběli. A zcela živých.
Dobrou nic přeji.
Áno, Pavka Korčagin! Ovšem nejvíc, bezkonkurenčně z ocele byl ten jediný, co měl to tak krásně ruské slovo přímo jako své nom de guerre - kaňéšno tavárišč STÁLIN!
Jo a naši letci za Klémy... ti měli ocelové ptáky. Počkejte, to nejni to, co si teď myslíte, sprosťáci! "My letci máme ocelové ptáky, létáme na nich vysoko nad oblaky. My letci máme z ocele... pak to najednou stáhli, zmizelo to z rádia, odevšad. Nevíte proč?!
Snad jste se neurazil, STK,
já jsem to napsala, abych Vás vyprovokovala k diskuzi o sci-fi a Vy hned děláte uraženou sedmikrásku. A hned si berete svrcrhník, jako že jste už na cestě.
Nedělejte finty, stejně se Vám Vlastenec líbí a když do Vás zareje, jste celý šťastný.
Tak dobrou a ať se Vám nezdá o kosmických letech. Stejně by Vás tam nevzali.
Ale uhodla jsem, že? Hned jste se ozval.
...ptáky z ocele... tak.
Jakube, běžte už spát.
Na ty ocelové ptáky si nepamatuju. Zřejmě to načalstvu došlo. Ten dvojsmysl.Anebo to bylo ze závisti.
Dobrou
1/ ne
2/ možná si ani nevšimnete
3/ už delší dobu ne
4/ já vím
Buona notte, Vecchio Gatto Grasso (o solamente grassoccio?), e sogni d'oro.
Marně se tu snažím vyprovokovat nějakou diskuzi o sci-fi. Nikdo neodpovídá, až na Jakuba a rozmrzelého STK.
Chtěla bych totiž pochopit, proč máte takový zájem o tuto literaturu.
Tady jsem se vyprával přátel, známých i náhodně třeba v krámu, jestli čtou sci-fi a nenašla jsem ani jednoho čtenáře. Čím to bude?
Oprava: vyptávala
Proboha. Tady zazněla šílená myšlenka. Číšníci a spisovatelé jsou podvodníci... Takže když občas něco napíšu a navíc jsem číšník, to už jsem vlastně jednou nohou v báni!
Jinak po přečtení recenze patrně knihu pořídím a zkonzumuji. Čisté sci-fi je jako šafránu...
> jestli čtou sci-fi a nenašla jsem ani jednoho čtenáře. Čím to bude?
V nynější úpadkové době již více není autorů ni čtenářů sci-fi; je třeba se ptáti starců, kteří ještě pamatují období vrcholu civilizace, kdy jsme ještě létali na Měsíc, v Ikárii nepřevažovaly horory a sword&sorcery nad kvalitním čtivem a A. C. Clarke ještě psal svá vrcholná díla a nepodepisoval se pod jinak nepublikovatelné výplody svých kamarádů.
Tenkráte vznikaly skvosty jako Můj nepřítel, Kontinent neomezených možností, Malý černý kufřík, Copak nohy se kradou, Venuše a sedmero pohlaví, Nos to závaží, Tunel pod světem, Madona z Vrakoviště, Tlak života (Dmitrij Alexandrovič Bilenkin, in: Stvořitelé nových světů), Pátý z leva...(Vladlen Efimovič Bachnov, in: Tady končí každý špás)
Pro Informační jednotku:
Někdo má rád detektivky, někdo historické romány, někdo fantasy, jiný horory a někdo zase SciFi. Většina z těch, co znám, má ráda taky i SF. Te "ne jen SF".
Pro Staju:
Myslím, že čistá SF už vyhynula. Kvůli ní jsem si objednal předplatné XB1 - a zažil hořké zklamání. Tak 10% +/- SF, zbytek je kontaminovaný bůhví čím. Hororem určitě. A jev to je zdá se celosvětový. Takže uvažuji, že ty dva ročníky XB1 mi budou stačit. Ostatně - 50% toho nejlepšího, co bylo napsáno mám v knihovně - česky nebo slovensky.
Pro Bílou Velrybu:
co karafiáty, ale tráva v pozadí těch kytek je totiž určitě kavyl - "galubája travá". Vsjo v parjádke, vozmóžno vam pradalžáť!
Letci s ocelovým ptactvem existují! Žijí v mém archivu. Bude-li zájem, dám odkaz na úschonu. I jiné skvosty tehdejší doby vlastním!
STK:
No, ocelové ptaky a personál kolem nich snad raději ponechme v archivu ;-) Občas mám děsivé pocity, jako bych se měl dožít jejich návratu.
ZŽ: Vidím - cítím - to zcela stejně!
Stk: Kontaminace jinými žánry - to je dokonale definováno. Ne že by to ojediněle nebylo fajn. Jako vše výjimečné je, samo. Jenže - už dávno je vše přesofistikováno (můj termín - přešpekulováno. Pozn. překl.).
ssigstak altionf. Tahle zaumná tajemná řeč mě fascinuje. Fremde Zungen, das ist meine!
Jakubovi S. a ZŽ:
Ano, v mnohém ohledu souhlasím s tím, že sci-fi už tak trochu není tím, čím jako žánr bývala dřív, rozhodně mohu potvrdit, že ten krásný pocit, který jsem měl kdysi dávno, když jsem třeba četl Nadaci Isaaca Asimova, nebo Lemovy knížky, už jsem dlouho neměl. Občas zažívám něco takového, když se vrátím ke Star Treku, ale to už je spíš nostalgie, než co jiného. Na druhou stranu je vůbec otázkou, zda se v době, kdy se škrtají výdaje na vesmírné lety, dá vůbec čekat něco jiného a lepšího. Nicméně to s Editou rád zkusím.
Čili shrnuju možné řešení odpovědi: Je příčina - či aspoň hlavní - v dlouhodobém upuštění od "pronikání do vesmíru", v obecné skepsi k významu či smyslu tohoto zaměření aktivit, v absenci důvodů k jejich financování - ?
A hádejte, proč jsem tam dal ty uvozovky. Myslím, že to chápete. Byl bych rád.
edaye owseekli. Turečtina stříknutá svahili - ? Kurdštinou? Či čím?
Jakube: Turečtina vzhledem k mé vrozené tuposti pro jazyky nezabrala. Ale ten trend k "neporonikání" se mi zdá pro lidstvo jako celek poněkud smrtící. Připomíná mi to císařský příkaz k zastavení výroby velkých zámořských lodí ve středověkém Japonsku a jeho následnou civilizační izolaci.
Přirozením člověka je přece pronikat, zkoumat, obsazovat. Upuštěním od těchto aktivit jako bychom říkali, že jsme unaveni a umíráme. Čína a Východ obecně se do vesmíru chystá. Západ a euroamerické společenství místo toho řeší environmentalismus, pozitivní diskriminaci, hyperkorektnost a multikulturálnost. Též z toho vyplývající autocenzuru. Prostě - pomalá smrt. Přecivilizovaná civilizace.
Drakovi: Ti majitelé ocelových ptáků jako by byli schovaní už za nejbližší zátočinou. Co je ovšem hrozné, jejich nezaměnitelný zápach je cítit víc ze západu!
Myslím, že jste to v podstatě vystihli všichni dobře. Science ficion (sci-fi, SF) jako modeni vědeckofantastický umělecký žánr má počátky někdy ve čtyřicátých letech minulého století. Před tím předchází řada děl, už od dob klasické literatury, gotického románu, vědeckého románu verna a Wellse, která jsou předzvěstí zájmu o techniku, vědu, budoucnost lidstva, o kosmické jevy. Ale není to nějaká soustavná linie tvorby.
Je přirozené, že se žánr proměňuje, přizpůsobuje se okolnostem, jak vědeckým, tak sociálním a i literárním trendům doby. Na jedné straně dochází ke kontaminaci žánrů (nyní se hovoří o sci-fi postmodernizmu), na druhé se mění i zájmy spisovatelů a publika - od prvotního nadšení pro technický a vědecký pokrok, který otvírá lidstvu nevídané možnosti, se dostavuje skepse, pochyby nad důsledky dopadu techniky a vědy na společnost, na lidstvo. Tak v této souvislosti se v padesátých letech objevuje t.zv. sociologická sci-fi. Důkazem této skepse může být i nesmírný počet dystopií, které nahlížejí na budoucnost katastroficky, jako na ztroskotání ideálů nebo marnost lidského úsilí odvrátit hrozící katastrofu nebo něco změnit na nezvratných přírodních zákonech. Když jsem četla sbírku vánočních povídek Sardenu, udivila mě naprostá převaha dystopií, a to jak těch namířených do budoucna tak těch převyprávějících minulost. Samozřejmě, že jsem pro to nenašla nějaké racionální vysvětlení. Je to snad moda? Anebo Češi vidí všechno tak černě, zoufale "shabby", protože mají za sebou sedmdesát let totality? Anebo přichází nové období skepse? Když čtu komentáře na politické události v Unii a ve světě, nálada je tatáž.
Spisovatel, ať si zvolí jakékoliv téma, jakýkoliv žánr nebo styl, přináší do svého psaní něco ze svého vnitřního cítění, chápání reality a to se odráží spontánně, třeba i proti jeho vůli v tom, jak píše. I když třeba zpracovává stará témata a občas podlehne šablonám.
Takže je těžké požadovat od dnešních autorů klasická díla sci-fi . Píšou v jiných poměrech, absorbují z okolí jiné nálady, přizpůsobují se změnám žánru.
Oprava: Vernea (Verna?)
edaye owseekli -> hledaje svou fusekli.
Měl byste si odpočinout, vážený Jakube S.
POŘÁDNĚ odpočinout.
Páni,
tak von je to nějakej neofuturistickej zaum a já myslela, že nás Jakub tahá za fusekli.
Jojo, je to tak, jak píší zdejší nezávislí myslitelé : Už nic není tak pěkné, jak dřív bývalo. Ani ta sci-fi.
Dřív byla sci-fi čistá jak naše rasa, jak slovo Leninovo.
Ale pak přišli všichni ti špinavci, ti prznitelé ... a čistou sci-fi naprosto zkazili.
Namátkou :
A.C.Clarke - sice to myslel dobře, ale zkřížil sci-fi s (jinak VELICE pozitivní) protináboženskou agitací, propagací Sovětského svazu a pokrokového Islámu
I.Asimov - místo čisté sci-fi psal jakési bláboly o sociálním plánování, nemarxistickém, neleninském
S.Lem - po svých krásných začátcích prznil sci-fi jakými antiutopiemi
Bratři Strugačtí - dtto
F.Herbert - místo sci-fi psal propagaci feudalismu a Islámu
R.Henlein - zanášel do čisté sci-fi špínu PAvědeckých nesmyslů (např. tzv.cestování časem)
A tak dále a tak podobně.
Nečistá sci-fi je prostě stejný hnus jako pohyblivá socha. Nebo plastický obraz. Nebo míšenec.
Samá špína prostě.
Téměř všechny počítačové varianty na bázi programu ALTERNATIVY HISTORICKÉHO VÝVOJE uvádějí, že bitva u Tours roku 732 byla jednou z klíčových katastrof lidstva.
Kdyby byl Karel Martell poražen, islám by si byl snad dokázal vyřešit vnitřní rozbroje, které vyúsťovaly v rozkol, a byl by pokračoval v zabírání Evropy. Dějiny by se byly obešly bez mnoha set let barbarského křesťanství, průmyslová revoluce by byla započala o celou tisícovku let dřív.
(A.C.Clarke, Rajské fontány)
S tím, že se scif-fi jako žánr vyvíjí, s tím bych se smířil, to je normální, některé věci se vyvíjí tím, či oním směrem, nebo se z nich nakonec vyvine něco úplně nového a jiného.
Mnohem horší ale je ono "růstové" a finančně tržní pomatení doby, kdy si kvůli výrobě vylevněného šmejdu bůh ví kde devastujeme naši vlastní výrobní základnu a zároveň s tím ale i technologické a další dovednosti našich lidí, které ale vznikají po generace, zatímco přijít o ně se dá za pár let. Spolu s tím si imbecilními škrty podrýváme i vědeckou a technologickou základnu, čímž si významně snižujeme šance na to být nějak konkurence schopní i v budoucnu. Dalšími blbými škrty snižujeme svou obranyschopnost, takže už de facto jsme vypaseným bezbranným červem pro divné země, Ruskem počínaje a bůh ví kým konče. Navíc k tomu se zadlužujeme kvůli tomu, abychom platili lidi na dávkách a důchodce, kterých přibývá a nikdo není s to, tu děsivou spirálu zastavit. Konec konců vývoj v eurozóně to ilustruje víc než dobře. No a resignací na lety do vesmíru v podstatě snižujeme šance lidstva na přežití jakožto biologického druhu, protože stane-li se něco neblahého se zemským povrchem, nemusí to lidstvo vůbec přežít, což by ale v případě velkých orbitálních stanic, základnách na Měsíci a Marsu bylo jiné. Zkrátka a dobře to, čemu se říká západní civilisace, si usilovně už desítky let řeže větev pod vlastní zadnicí a žije jen z podstaty nahromaděné předky. Ta podstata to špatné zacházení nevydrží věčně a jednou to prostě ošklivě rupne. Jak moc ošklivě možná poznáme už my, naše děti už nepochybně. To přijde určitě dříve, nežli nějaký průšvih se zemským povrchem.
Draku,
s Vaší diagnosou bych mohla s nějakými vyjímkami souhlasit.
Ale měa bych nějaké připomínky: důchodců přibývá, protože se prodlužuje délka lidského života a to díky pokrokům vědy a techniky. Chcete zastavit tu děsivou spirálu? A jak? Třeba tím, že se důchodci nastrkají do nějaké kryokomory a tam usnou navždycky? Bylo by to jistě po jedné stránce technologicky vyspělé a humánní, netrápili by se nemocemi a nezatěžovali by tak rozpočet na zdravotnictví. Ale nebyla by to na druhé straně rezignace ze strany lékařské vědy? Nemluvě už o přímých zainteresovaných. A nebyl by to nějaký vnitřní rozpor mezi různými vědeckými odvětvemi?
A pak nechápu, proč všichni voláte po nutnosti zachránit lidstvo jako biologický druh. Víte, kolik biologických druhů už na Zemi vyhynulo? Proč by měl homo sapiens sapiens být nějakou výjimkou? A koho chcete zachránit, nebo spíš byste mohl zachránit? Jen vybrané vzorky, které by někde na jiné planetě pokračovaly dál. Ale lidstvo jako takové, jako celek by vyhynulo stejně. A proč bychom měli ty vzorky zachraňovat? Pro nějakého mimozemského badatele?
Sorry, to mě nechává docela chladnou.
Oprava: měla, odvětvími
> nechápu, proč všichni voláte po nutnosti zachránit lidstvo jako biologický druh. ...
> to mě nechává docela chladnou.
I k tomuto máme příhodný citát ze silvestra 68:
Hořela stodola a v ní leželi tři flegmatici.
První: "Hele... hoří..."
Druhý: "No a co... třeba nás vytáhnou..."
Třetí: "Vy toho ale nakecáte..."
("ssealo azereq" - to bude asi "ssálo a žere")
Jo, pane Žíkovecký,
on si taky ten polární medvěd, když nenajde nic k žrádlu, protože mu kolem dokola roztál led, řekne: "Zaplaťpámbu, že dali ty dva bílý mědvědy do klece v zoologický zahradě. Aspoň se tak uchová náš biologický druh."
A odevzdaně chcípne.
informaci:
Zase vidíte v mých slovech cosi, co tam vůbec není.
Snaha o zachování rodu a pud sebezáchovy jsou cosi, co má každý normální živočišný druh v genech a oč se snaží především, zachovat sebe sama a svůj rod a zajistit mu přežití i nadále. Pakliže se západní civilisační okruh zbláznil či zdegeneroval a zblbnul a na toto resignoval, asi to budeme muset nechat na Číňanech, Indech a jiných, zatím ještě jakž takž normálně myslících a jednajících, byť tedy "hodnotově" dost odlišných. Naše blbost, našim genům se tím snižuje procento pravděpodobnosti dlouhodobého přežití a za blbost se jak známo platí, to je velice drahý luxus.
Co se týče zastavování spirály, viděl bych zde například veliký prostor pro evropské i místní zákonodárce a pro osvětovou úlohu veřejnoprávních médií, která by měla zastavit onen nesmyslný kult mládí, který činí lidi přes 50 let prakticky nezaměstnatelnými, ačkoliv by klidně mohli 10, 15, nebo i více let klidně něco smysluplného dělat, jejich tělesné i duševní chátraní by se tím určitě zpomalilo a nepřipadali by si zbyteční, navíc úplně zbytečně. Pakliže reálná délka dožití stoupá, musí se s tím něco smysluplného podniknout. To, co se stalo a dodnes děje, je nedostatečné a nanicovaté. Politici jsou větším pitomí a zmanipulovaní, dílem zkorumpovaní a tudíž buď nečinní, nebo činní nežádoucím směrem. Zrovna tak je nutné podpořit individuální odpovědnost za sebe sama, tedy ať si každý má možnost něco odložit a našetřit na důchod a také rodinné vazby v tom smyslu, že bych podpořil, postará-li se širší rodina aspoň částečně o své důchodce sama. Tohle je zapotřebí nějak rozumně legislativně, ekonomicky a jinak zajistit, stejně tak ale i to, aby bylo politickým representacím účinně a jednou provždy znemožněno zbytečně sekat dluhy za účelem jalového uplácení voličstva. Tisknout peníze už naštěstí nemohou, jsou tu relativně nezávislé národní banky, zrovna tak by jim mělo být účinně znemožněno sekat dluhy. Tím by se toho mimochodem dost vyřešilo už samo od sebe a z podstaty věci.
ZŽ:
To je v kostce shrnutý a názorně předvedený současný mainstreamový postoj západní civilisace k palčivým problémům dneška.
> dva bílý mědvědy
To mi připomíná veselou historku z hodin občanské nauky.
"Podle Maa by nevadilo, kdyby po třetí světové válce zůstalo na světě pouze deset Číňanů."
Student: "Ale paní profesorko, deset Číňanů by přece nestačilo, pokud by také nezůstaly nějaké Číňanky!"
Jiný student (typickým hlasem, jakým nekorektní homofobové parodují jedince s alternativní sexualitou): "Maovi by to nevadilo..."
ZŽ, STK, Drak..připojuju se, jako obvykle.
Problém vidím v tom, že základem civilizace je například schopnost rozdělat oheň. Jenže oheň bereme jako samozřejmost a spíše než jeho tvůrce a udržovatele obdivujeme a adorujeme ty, kteří umějí odrecitovt Seiferta či hodiny rozebírat Balzaca, jak například včera vyprávěl prof. Dvořík o Horníčkovi. Ne, že by to bylo k ničemu. To ne. V rozumných poměrech, je-li to v rozumném poměru k ostatnímu, je to rozumné. Je to součástí všeobecné kultury. Nejsme stroje. Jenže problém je v tom, že přibývá těch druhých a ubývá těch prvních rozdělavačů a udržovatelů ohně. Kromě toho lety do vesmíru jsou drahý špás, nepřinášejí bezprostřední všeobecný užitek a pominulo první okouzlení. Pro většinu "civilizovaných a moderních" lidí je mnoho konkurující zábavy. Proč někam létat, proč vynakládat tak velké peníze, proč se tak namáhat, když stejný, dokonce lepší a kromě toho levný a bezpečný požitek zajistí "film" a virtuální realita? V uzavření ve virtuální realitě, ve ztrátě schopnosti mít vize, překonávat pžekážky a podstupovat rizika vidím největší nebezpečí.
Samozřejmě, že mezi námi jsou výjimeční a renesanční jedinci, kteří si při výměně hajzlzmísy zarecitují něco z Vergilia a mezi tím do zdejší diskuse vloží hodnotný příspěvek a v nesmiřitelném leč spravedlivém boji "Proti všem" přispějí tak k revoluční nápravě Všehomíra, ale my ostatní méně dokonalí jzme vděční za ony malé kroky pro člověka. Jen kdyby pokračovaly....
Už mi zas příspěvek skončil pod TGM.
> za účelem jalového uplácení voličstva
O tom uplácení voličstva se sice často mluví, ale nějak si nepamatuju, že by kdy poslanci skutečně dělali něco, co si voliči přejí. To by jim nedala jejich stavovská čest, zařadit se tak mezi populisty, nebo dokonce demokraty! Politik ani nepotřebuje voliče nijak podplácet - zcela postačí když ho postraší jiným politikem.
("formaili owlopy" - formálně oloupí)
Draku,
jste hnusný pravičák a tady v hospůdce nemáte co dělat! Tady je bašta EU! [;>)
Bo čemu: (Proč:) Když člověk bude na stáří utrácet jen to, co si sám během života naskrblil, bude pracovat déle než do např. do sedmašedesáti dle zákona. Ten okamžik, kdy už nemůžete, kdy vás to zmáhá je velmi individuální. Je jiný věk pro valcíře nebo havíře, jiný pro muzikanta nebo kameramana a jiný pro úředníka na klidném místě.
Vidím na sobě: Jsem trochu pomalejší než mí kolegové středního věku, tělo už občas zazlobí. Paměť už taky není 100% - ten Němec číhá hnedle za druhým rohem. (Jak já se smál tátovi, že si nemůže vzpomenout na jméno nějakého zpěváka nebo muzikanta. Budu rád, když to se mnou o moc nebude horší.) Ale: po půlstoletí v oboru už vidíte, že vše už tu jednou bylo, i když třeba v jiných technických a technologických možnostech. Ale principy zůstávají - takže stačí novými prostředky zopakovat to, co jste režisérovi nabídl před třiceti lety - a jste na tu chvíli "hvězdič".
Protože jste pomalejší, děláte méně chyb než mladí a rychlí - máte čas si věc rozmyslet. Když po sobě nemusíte chyby opravovat, ušetříte fůru času. Takže ve výsledku se to často vyrovná. Protože už máte děti dávno osamostatněné, jste pracovně pružnější, do podniku chodíte vyspaný a klidný. Znáte své "pappenheimské", takže nenalítnete na jakoukoliv lež nadřízených nebo zákazníků - navíc vás případná lež vás nedostane do stavu zuřivosti jako zamlada.
Ale je pravda, že někdy vás "chytne revma", nevydržíte tak dlouho pracovat a jste dřív unavený.
Já to vyřešil "ubráním plynu". Odešel jsem z vedoucí funkce a domluvil si poloviční úvazek. Ten sice pořád překračuji, ale i to je dočasné. Nicméně pokud se nic skokem nezmění bude mě bavit pracovat třeba do 75-ti. Kdybych byl řidič autobusu, po 65-ti bych se za volantem už moc jistě necítil.
Jako baleťák bych začínal uvažovat o jiném povolání už po 40-ti. Atd., atp.
Závisí to na výdrži jedince a na tom, co dělá.
Ke "kultu mládí": On asi časem zmizí sám od sebe. Se zvyšujícím se počtem starců a stařenek si i politici uvědomí, kdo že je ta masa lidí, kteří je volí. A možná začnou starcům i nadbíhat...
(Už se na to těším!)
V uzavření ve virtuální realitě, ve ztrátě schopnosti mít vize, překonávat překážky a podstupovat rizika vidím největší nebezpečí.
Schumacher
Ano, podepisuji a přidávám jedno neslušné, ale nanejvýš pravdivé přísloví: Kdo se bojí, sere v síni. My tomu říkáme "preventivní opatrnost". Ale páchne to úplně stejně.
STK,
neprovokujte! Nechám raději komentář Vlastenci. To je jeho specialita. Já bych to jen zbabrala.
Pro drahého p.b.s.s.Schumachera :
Sice nechápu, co jste chtěl vyjádřit svým poněkud nesouvislým příspěvkem (9.března 13:26), ale jedním jsem si jist: Jedinec, při výměně WC mísy recitující antickou poezii, je blb.
Klasický převzdělaný blb, neschopný využít současného víceméně evropského režimu, nám Slovanům násilím vnuceného.
Kdyby byl schopný, vydělal by si dost na zaplacení instalatéra.
Mimochodem - výměnu WC mísy je vhodné začít NĚKOLIKERÝM spláchnutím. Jednou před lety jsem spláchnul jen jednou, a když jsem pak mísu odmontoval (spíše tedy utrhl - ocelové šrouby byly samozřejmě dokonale zarezlé), tak z WC sifonu na mne vykouklo OBROVSKÉ a kompaktní ... ošklivá věc, to mi věřte.
A ještě mimochodem - když jsem loni holou rukou ze zaplněné mísy vytáhl „špunt“ (nájemník, cca pětaosmdesátiletý akademický sochař, hodil do WC pěkný kus sochařské sádry, navíc místo toaletního papíru používá noviny), tak jsem mezi zuby drtil ZCELA JINÁ slova, než své oblíbené Nunc vino pellite curas; eras ingens iterabimus aequor.
Howgh !
Doporučuji váženým milovníkům sci-fi přečíst si na dnešním Sardenu další megaukázku z románu E. Dufkové. Tentokrát jde o přistání na Hádu.
Ta slečna opravdu umí psát. Je to technicko realisticky pojatý a impresionisticky postižený obraz krajiny této ledové planetky a zároveň postupného ničení meziplanetární lodi.
Je to natolik plastické, že jsem si říkala, zaplať pámbu, že tam nejsem. A to na mne hned tak něco nezapůsobí. Znepokojující a imponentní to přistání bez možnosti návratu.
Il vino.
Un gòt e' fa ben, dù i n'fa mêl, u t' sagàta un buchêl.
VV, naopak, může to být součástí služeb pro VIP klienty. Třeba by takového instalatéra ocenil například Fidelis Schlée kadící do zlaté mísy a myjící si ruce v umývadle se zlatým odpadním potrubím. Údržbu tohoto nemůže svěřit leckomu. Zálibně bude sledovat řemeslníka pucujícího sidolem tyto kultovní symboly společenského postavení a ve společném rytmu deklamujícího Nunc vino pellite curas...No, nadsázka. Vzdělání je příjemné samo o sobě, třebaže samo o sobě nezaručuje pocit subjektivního štěstí. Může být příjemnější nevědět, protože - hořké je jablko poznání.
Co se týče řemeslných dovedností, co by příležitostný nadšený kutil, mám k nim respekt. Dobrý řemeslník nemůže být blb.Neexistují "šikovné ruce". Zručnost je jednou z forem inteligence. Kromě toho nynější samostatně podnikající řemeslník musí znát a zvládat spoustu moderních technologií. Není neobvyklé, že i na inženýrské úrovni. K praxi - mikrotenový sáček může prokázat dobrou službu a v některých případech je výhodnější než rukavice.
Pro Vaši informaci, drahý p.b.s.s.Schumachře :
1) Již 15 let pečuji o hezký byt v komplexu tří budov, v němž Fidelis Schlée vlastní dva mezonety.
V celém "komplexu" je svislé odpadní potrubí nejobyčejnější (= hlučné). Fidelis je nahoře, takže hluk svého padajícího lejna neslyší.
2) Pozlacené baterie se vážně nepucují Sidolem.
3) Pro práci v ucpané WC míse je Vám mikroténový sáček na výkal. Prostě jako obvykle - i v tomto podělaném případě je ruka tím nejlepším nástrojem.
Auto je naložené materiálem a nářadím na 3 - 4 profese; jedu pracovat. Zítra večer přijedou majitelé, musím předat hotový byt.
Čest a Nazdar !
Kdo je, pro Leninovy rány, Fidelis Schlée? To je nějaký umělecký pseudonym?
Dnes se na Psu objevil nový diskutér se sympaticky přízemním jménem P. Jezevčík :-))))
Ale kdepak umělec, podnikatel a pořádně zazobanej.
http://www.ahaonline.cz/clanek/titulni-stranka/11036/podnikatel-fidelis-schlee-prvni-cesky-majitel-luxusniho-korabu-rolls-royce-nejlepsi-obchod-zivota.html
Díky za odkaz.
Vkus a pokora - dvě typické vlastnosti takových nouveaux riches.
VV, jen jsem tak ťuknul, intuice mě nezklamala :-))) Kancelář má vedle Bílé labutě. Kohoutky jen pozlacené? To je dost bída. Zkoušel pilníkem? Dá rozum, že necídit Sidolem, protože křemičitou hlinkou by se ošoupaly. Na to jsou specielní neabrazívní čistidla. Zlato je měkké, třebaže ty povlaky nejsou z čistého zlata, ale "tvrzené", podobně jako u hodinek. Chápu dva mezonety. V jednom příležitostně bydlí a druhý neošoupaný má pro parádu.
Zdravím práci Čest a uděluji budovatelský titul Ferda Mravenec, práce všeho druhu. S běžnými opravami si jako každý správný Čech nějak i občas úspěšně poradím. Kdyby bylo nejhůř, vím kde hledat Blaník plný instalatérů.
Do Sardenu píše taky občas Fencl. Ten byl mým oblíbeným terčem na Psu. Někdy tam psal nezřízené koniny a tak jsem si na něm s gustem smlsla. Teď si ho budu hlídat, dokud mne odtamtud nevyhodí pro rušení veřejného pořádku.
Sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo. A tady je poslední dobou jako v márnici. Samá hádka kolem mrtvoly.
Okomentovat