Nejdříve uveďme, že pokud pracuje člověk jako "osoba samostatně výdělečně činná", tedy samostatně a ve vlastní režii, pokud vstupuje v obchodní a dodavatelské vztahy svobodně a dle své potřeby, pak se nejedná o švarcsystém, ale normálně podnikající fyzickou osobu. Krom řemeslníků a prodejců je tento způsob obvyklý třeba u architektů nebo softvérářů – najímají si je různé projektové kanceláře podle potřeby. Skutečným švarcsystémem jsou "kvazizaměstnanci", a to nemusí být ani v regionech s vysokým počtem lidí bez práce.
Popíšu dva konkrétní příběhy. Příběh první: Velká pražská firma snižovala personální náklady tak, že úklid přesunula do outsourcingu. Místo toho, aby si vybrala uklízecí firmu, udělala uklízecí firmu ze svých uklízeček. Vedoucí uklízeček zůstala zaměstnankyní, a její podřízené dostaly na výběr: Buďto se z nich stanou podnikatelky, nebo budou nezaměstnané. Na první pohled zůstalo vše stejné – pro ty uklízečky. Musely být ve firmě od rána do odpoledne, bez ohledu na to, že třeba už uklidily dřív a mohly by si přivydělat někde jinde. Uklízely to, co jim jejich (bývalá) vedoucí nařídila. Nesměly si kupovat svoje vlastní uklízecí prostředky. Ty jim paní vedoucí poskytovala i nadále, jenom si je musely platit. Dostávaly pravidelný měsíční příjem, stejný každý měsíc, jenom na něj musely vystavovat faktury. Neměly větší příjem! Platily minimální pojištění – ze svého. I tyto ženy s průměrným IQ pochopily, že je něco divného, když si chtěly vzít dovolenou, a ono to jaksi nešlo. Maximálně "neplacené volno". Nemohly být nemocné, za tu žebráckou nemocenskou by nepřežily. Ještě nevědí, co je čeká, až budou chtít jít do důchodu. Když odejdou od firmy, pro kterou fakticky pracují stejným způsobem jako dřív, nedostanou odstupné. Nebudou se moci zaregistrovat na Úřadu práce. Nedostávají benefity. Nejsou v odborech. Ušetřila firma, ne zaměstnankyně. Přitom ty prakticky stále vykonávají "zavislou činnost". Mají všechny nevýhody OSVČ i zaměstnanců zároveň. Pracují ve švarcsystému, což znamená v kapitalismu 19. století.
Když budeme podporovat kapitalismus 19. století, přijde k nám komunismus 19. století!
Příběh druhý: Velký vydavatelský dům šetří na personálních nákladech. Jako zaměstnanci jsou vedeni pouze manažeři. Šéfredaktorové časopisů pro ně pracují jako "óesvéčka". Nesmí sedět doma, ale musí docházet do toho baráku, kde sedí ředitelé. Podobně pracují novináři v denících: Musí jít v určitý čas do redakce, tam dostanou témata, která zpracují. Jednou měsíčně dostanou plat formou faktury, jako ty uklízečky. Bez ohledu na to, jestli napíšou něco svého. Za vlastní komentář obdrží nanejvýš podstatně snížený honorář. Nesmějí pracovat pro jiné noviny. Švarcsystém v českých novinách bujel hlavně v devadesátých letech, leckde přetrvává dodnes. A novináři pak psali o švarcsystému, aniž by zmínili, že sami se na tomto, i pro ně nebezpečném podvodu přiživují.
No moment, řeknete. Julie Hrstková přece napsala objevně: "Jestliže se švarcsystém ukázal být neskutečně životaschopný, potom problém není evidentně v něm, ale v systému." Ale "neskutečně životaschopný" je rovněž obchod s bílým masem, drogami a korupce. Švarcsystém patří do této společnosti: Firmy, které ho zavádějí, neplatí do společné kasy, co by měly, své výdaje snižují na úkor svých zaměstnanců, a získávají tak nezákonnou konkurenční výhodu proti poctivcům. Proto je dobře, že je tento zločin stíhán alespoň pokutami ze strany ministerstva financí.
Mimochodem: Jak by asi taková kontrola dopadla v českých novinách? A jak asi o takové kontrole budou psát novináři?
Autor je nezávislý publicista a spisovatel
(Vyšlo v HN v pondělí 12. března 2012 mírně zkráceno, drobně zpopřeházeno a jemně doplněno pod názvem "Český švarcsystém je zločin". Při krácení vypadl první odstavec a poslední věta.)
31 komentářů:
Smekám. Pochopil jsem dokonce (zhruba) aji já. Jak uklizečky, tak redaktoři: tak to opravdu chodilo nebo chodí?
Od kapitalismu 19.st. - to je chladně výstražné a úderné. Nedej bože. Ale ta konečná stanice snad přece ne. Aj keď - nuž, ak sa len trocha viac zadumám nad tými bohovskými rezultátmi tých volieb za tými vrchmi, čo vidím na východnom obzore z obloka - veru neviem, chalani...
K tomu lze vlastně podotknout totéž, co k zaměstnávání imigrantů, které "se řeší" ve vedlejším vlákně. Nabídlka a poptávka. Když má někdo na vybranou švarcsystém nebo nezaměstnanost.... ?
STK, v moderní historii to tu sloužilo jako cesta dobyvatelů na východ. Opačně to nebylo nikdy. Rusko západní Evropu nikdy nenapadlo. Naopak bylo obětí dvou velkých agresí pocházejících odtud. Výsledkem té druhé bylo poválečné uspořádání, ve kterém jsme dohodou mocností jako jeho "cordon sanitaire" přenecháni do sféry jeho zájmů, přesněji zájmů Sovětského svazu, ve kterém Rusové a ostatní tamní národy byly prvními obětmi toho systému. Nicméně, v porovnání s nacistickým, ačkoli to mnozí velmi neradi slyší, jeho ideologie nebyla primárně likvidační. Jak o tom svědčí naše vlastní existence.Pod Říší by to bylo jinak. Okupace v roce 1968 byla vnitřní záležitostí jeho bloku aniž se "Západ", který o tom věděl dostatečně dopředu pro nás snažil kromě formálních keců a to ještě ex post cokoli udělat. Války se nevedou kvůli abstrakcém, ale kvůli konkrétním zájmům. Jaký zájem může mít Rusko na vojenském obsazení Evropy, na pochodování přes nás? A i kdyby pochodovalo, i když nevím proč, tak to jestli jsme či nejsme v NATO by nám nepomohlo. Spíš obráceně, s nepřítelem je zpravidla nakládáno hůře než s neutrálem. Zajímavé je, že Rakousko tyhle obavy nemá. Rusko, pokud nemá pocit, že mu táhne na záda, se nemíchá do našich a "západoevropských" záležitostí. Jenže naopak to tak není. Rusko je pořád sekýrováno, že je málo "demokratické", rozuměj, že si sano rozhoduje o svých zdrojích. Jenže z toho důvodu a nejen z tohoto důvodu Rusko nikdy nebude dostatečně "demokratické". Protože zájem o demokracii a lidská práva je přímo úměrný co významného se v cílové zemi těží, či jak důležitou polohu má pro zájmy šiřitele "pravdy a lásky". Tyto záležitosti nahlížené kritickým rozumem nezatíženým tou či onou ideologií vypadají jinak než jak je námpředkládáno nynější mediokracií. Stejně jako někdejší záležitosti vypadaly poněkud jinak než nám bylo předkládáno tehdejší "režimními" médii a ideologickými nalejvárnami. Poněkud, to proto, že jak pozorujeme "sudetský" problém, teze o plánech "revanšistů" byly trefné. Ruska se nemusíme obávat. Pokud se Germán zas nevypraví pro dřevo ke Stalingradu. To od dnešního spokojeného, zhýčkaného, zlenivělého a zhumanitizovaného Germána nehrozí. Ostatně, ani nynější velmoci nejsou s to vést velkou válku. Co by na to řekli jejich voliči a krom toho by se všechno předem mediálně vyžvanilo. Být takové poměry ve čtyřiačtyřicátém, tak pokus o vylodění v Normandii by skončil katastrofou.
> "Jestliže se švarcsystém ukázal být neskutečně životaschopný, potom problém není evidentně v něm, ale v systému."
To sice může vypadat jako obhajoba švarcsystému, ale dá se to taky vykládat ve smyslu: místo následků řešme příčiny, místo trestání obcházení zákonů stanovme zákony takové, které by nebylo tak snadné obcházet.
Zvlášť když předchozí věta byla: "Místo rozdávání pokut by se stát měl zamyslet nad funkčností pracovního trhu jako celku."
("paromm loann" - do paroma s půjčkami)
Já jsem tedy nepochopila. Jaké je právní postavení uklízeček? Jsou společnicemi firmy, kterou vede bývalá vedoucí anebo jsou její zaměstnankyně?
Jsem tu zase. Přečetla jsem si Šamanův článek na IHned, pod tím bujnou diskuzi, ale stále nechápu. Jaké je právní postavení těch uklizeček? Jsou členkami nějakého družstva? Zaměstnankyněmi firmy, kterou vede bývalá vedoucí? Asi ne, když vedoucí zůstala v zaměstnaneckém vztahu s firmu, pro kterou uklízejí. Jsou to nezávislé podnikatelky? Pracují na fakturu? Kdo za ně platí nemocenské pojištění a příspěvky na penzi? Ony samy? A to je dobrovolné nebo povinné?
Pro Schumachera, který napsal:
Ruska se nemusíme obávat.
Rok 1968 asi nebyl, že? Ani těch následujících 21 let. Podívejte Schumachere, nevím jak Vy, ale já u toho byl. Přímo. Očima i ušima. To, že musíme být v okruhu zájmu té nebo oné strany je jasné - píšu to jinde i já.
Být obsazen "přítelem" je jen o něco málo lepší, než být obsazen "nepřítelem". Netrpím nenávistí k Rusům jako národu a ani k jednotlivcům. Je už to dávno a nikdo z mých ruských přátel se "bratrské pomoci" nezúčastnil. Ale diskutovat o morálním oprávnění obsazení ČSSR v roce 1968 nehodlám s nikým. K Rusku je třeba vždy přistupovat obezřetně. Je to odedávna velmoc a jako velmoc se chová a chovat bude.
===
Pokud Vám jde o radiolokátor v Brdech, tak ten byl určen ke sledování leteckého i radiového provozu pasívně mimo jiné i nad Ruskem. Pokud se v TTD radaru trochu vyznáte, tak víte, kolik toho pod horizontem mohl z Brd nad Ruskem vidět. Jsem "vyučený" velící technik radiolokátorů P-35 i PRV-11 a 14 - pochopitelně sovětská technika - takže se v problému docela orientuji. Byť se změnila technologie, na fyzikální zákony si zatím nikdo, ani USA nedovolil sáhnout. Platí tedy ty staré.
===
Zajímavé je, že Rakousko tyhle obavy nemá. píšete.
Vy jste s tím panem Rakouskem o tom mluvil? A víte něco o poválečném rozdělení sfér vlivu a od kdy vlastně Rakousko smělo vyhlásit neutralitu?
Pouvažujte o tom.
informace: Uklízečky v tomto příběhu jsou prakticky novodobé otrokyně. Nemají žádné sdružení. Nejsou zaměstnankyně. Jsou to jednotlivci, každá s vlastním živnostenským listem. V práci musí být v době, kdy už je uklizeno proto, že to je jakoby součást smlouvy. Takže nemůžou být jinde. A když jim to nevyhovuje, tak můžou jít jinam, ne? (Můžou?)
Pracují na fakturu jako "nezávislé podnikatelky" (které jsou závislé na jediné firmě). Samy si platí sociální a zdravotní pojištění, a, samozřejmě, jako OSVČ nemají nárok na dovolenou.
Kromě toho jsou to hnusné kapitalitické podnikatelky, které vykořisťují poctivě pracující státní zaměstnance (jak na adresu všech lidí s živnosťákem nedávno pravila jedna moje známá).
Teoreticky můžou jít pryč, za lepším. Prakticky by to byl ekvivalent odchodu z práce - bez veškerých benefitů (jakožto OSVČ nemůžou být "nezaměstnané" a tedy brát podporu v nezaměstnanosti). Je to dost obtížné.
"Zaměstnanci" švarc systému si tento druh zaměstnání nevolí, jsou k němu dotlačeni - buď tohle, nebo nic.
Na druhou stranu běžný OSVČ (bez dovolené, platící si sociální a zdravotní pojištění sám) fluktuuje mezi několika "zaměstnavateli" - spíše zadavateli a sám si určuje, jakou práci vezme a jakou ne. A kdy. Samozřejmě, že většinou práci neodmítá - nikdy nevíte, kdy přijde další, ale tu možnost má. Být OSVČ není žádná výhra. Velké prachy vydělá jen mizivé procento. Ale je to mnohem lepší, než být švarc zaměstnanec. A v některých oborech skoro jediná možnost existence.
Tess,
pochopila jsem. že ten švarcsystém je jakousi obdobou italského co-co-co (COLLABORATORI COORDINATI E CONTINUATIVI), což je systém spolupráce autonomního pracovníka s firmou na základě smlouvy, uzavřené na určitou dobu. Autonomní pracovník je ale, na rozdíl českého, zákonem chráněn, je mu zaručena autonomie jak časová tak i v metodě při vykonávání svých závazků s firmou. Jsou mu také placeny sociální a důchodové příspěvky, dvě třetiny platí firma, třetinu spolupracovník.
Od r. 2003 podobné smlouvy se mohou uzavírat jen na základě projektu, který firma zadá smluvní straně - externímu spolupracovníkovi.
Rozhodně smlouvu co-co-co nelze uzavírat s uklizečkami, na to jsou zas jiné pracovní smlouvy.
Tady má každý pracovník nárok na sociální a důchodové příspěvky, i ženy, co chodí na pár hodin uklízet do domácnosti, nebo co myjí schody a uklízejí domy. Je za to zodpovědný zaměstnavatel a v případě neplacení ho čeká pořádná pokuta.
největší zaměstnavatel švarců je škoda auto -WV , dělníci (zaměstnanci) agentur nejsou nic jiného než jasný příklad, ale WV je mocná tak je ticho po pěšině, hehehe.
šwst v šest.
Schumacherovi:
"Rusko západní Evropu nikdy nenapadlo. Naopak bylo obětí dvou velkých agresí pocházejících odtud."
Rok 1939 - napadení Polska a následně Katyň - to byla ta obrana?
Nehledě na to, že v 41 předběhl Hitler Stalina tak 14 dní.
Navíc si vyprošuji býti nárazníkem toho, kdo si to zamane. Takže pokud žiji zde, chci zde být spojencem toho vpravo, ten vlevo se může vztekat jak chce, ale pokud zasáhne, je to akt agrese z jeho strany a kolem radaru bylo té agrese z úst ruských generálů docela dost (jako by nestačily ty rudozelené kecy za jejich prachy).
Činnost t.zv. agentur práce je v Itálii řízena zákonem, který zaručuje zaměstnancům, dodávaných agenturami podnikům, stejná práva jako přímým zaměstnancům firmy.
Jak fungují agentury v ČR?
> chci zde být spojencem toho vpravo, ten vlevo se může vztekat jak chce
Už asi 600 let je zvykem orientovat mapy severem nahoru.
("wczin iduespi" - iDnes je magazín na WC)
Pokud jde o zkušenosti s Ruskem, podobně s obavami bychom mohli pohlížet na Německo. Protože tehdy "u toho" také někdo byl. Jenomže zatímco v případě Německa je odlišujeme od nacistické Říše, v případě Ruska s tím máme problém. Tedy někteří s tím mají problém tak jako někteří pamětníci mají problém i s nynějším Německem. Třebaže Spolková republika Německo není Říše tak jako Rusko není Sovětský svaz. Je tak těžké to pochopit ? Osobní zkušenosti a emoce spojené s minulostí jsou zábranou věcného a pragmatického uvažování v přítomnosti. Krom toho "příprava na minulou válku je" obecnou chorobou. Co se týče přetahování se Ruska s Polskem, má to příčiny sahající hluboko do historie obou rivalů. Teze o čtrnácti dnech je pohádka. Možná, že takové úvahy byly do budoucna, ale ne tehdy. Snahou Ruska bylo rozšířit si předpolí stejně jako ve válce s Finskem. Kromě toho, to připouštím, vyřídit si staré účty s Polskem. Argumenty k radaru jsem podrobně sledoval. Argumentace jeho zastánců byla nekonzistentní. Jedni tvrdili, že vůbec není namířen proti Rusku, ale že je součástí obranného systému proti Íránským, dokonce Severokorejským! raketám, druzí tvrdili, že je třeba "vidět do Ruska", že aby nepřijely ruské tanky, a že proto je dobré tu mít americkou posádku aby si Rusko nic nedovolilo. Nehledě na to, že mít tu americkou základnu by pro někoho byl príma obchod. Nakonec jak je obvyklé, vyříkaly si to obě velmoci. Co se týče Rakouska, situace po válce byla daná rozdělením do vlivových sfér. Neutralita Rakouska byla ústupkem za jeho ponechání v "západním" bloku. Po pádu sovětského systému nic nebránilo Rakousku ve vstupu do na NATO, když nic v tom nezabránilo někdejším sovětským satelitům z Varšavské smlouvy. Rusko by se stalo nebezpečným, pokud by se stalo nestabilmím. Právě tomu se snaží jeho nynější vláda zabránit. Za to se jí dostává "demokratického a lidskoprávního" "okopávání kotníků" a ochrany tamních nepochybně nespravedlivě vězněných "mafiánů". Protože každý kdo oslabí Rusko je "naším" přítelem a dělali bychom s ním báječné obchody. Tedy ne přímo my, ale ti, kteří obchodují se světovými zdroji.
Pokud jde o mocenské nástroje, Rusko nepotřebuje (co by z toho mělo) posílat tanky, stačí, že má pod kontrolou zdroje ropy a plynu. Stačí zavřít kohouty. Jenže to by pro ně bylo obchodně nevýhodné. Využívá své ekonomické moci, brání se obklíčení cizími základnami a zasahování do svých vnitřních poměrů. Právě toto se nelíbí zverbovaným okopávačům kotníků. Měli bychom se jich ptát "pačemu" by nás Rusko mělo vojensky napadnout. Neměli bychom se spokojit s tradiční odpovědí, že prý "potamu". Není žádné "potamu", ale vždy pragmatické a velmi přízemní důvody. A nakonec, ani v době okupace nám Rusko nediktovalo čím svítit, jak chovat slepice a podobné nesmysly. To bylo dílo zdejších "soudruhů". Uzavřenost a "nevýjezdnost" byla typická pro celý sovětský blok. Nebyla, tak jako i poměry s tím spojené, spojena s Ruskem jako takovým ale se sovětským systémem. To co jsme zde v roce 1989 a poté lokálně považovali (zvlášť někteří) za událost světového významu, bylo lokální. Klíčovým byl zánik sovětského systému. Spolu s ním přirozeně zaniklo vše co z něho pocházelo. Nyní bychom na tom byli přibližně stejně jako jsme. Až na to, že by nám nikdo nediktoval kolik čeho smíme pěstovat, čím svítit, jak máme chovat slepice, a spoustu podobných nesmyslů chrlených bruselským centrem. Jestliže máme nějaký praktický problém, rozhodně jím není vojenské ohrožení z Ruska. To je jenom vhodným nástrojem k odvrácení pozornosti od každodenních problémů, které nás trápí. Včerejší hrozbou byl imperialismus, nyní jím má být Rusko. Proto musíme rozhodně a neochvějně, ve spojenectví, bojovat s a za.... ale vždyť tyhle kecy dobře známe. Jestliže máme všemožné problémy, Rusko za ně nemůže. Ale je vhodným hromosvodem. Zákaz žárovek, drahá vajíčka a další nesmysly, nejsou ve stínu na nás namířených Ruských raket naprostou marginálií ? Proto musíme...no, vždyť to známe, my starší a pokročilí.
Zajisté, mapu orientujeme na sever. Možná, že prav-levá orientace nebyla myšlena podle mapy, ale politicky. bávám se, že i to je špatně, protože jak se zdá, probíhá proces politického přepólování. Co včera bylo vpravo, směřuje vlevo, a co bylo vlevo, směřuje vpravo.
Ani mé pozornosti neunikly silácké řeči nějakého ruského generála. Jenže jsou to jen silácké řeči. V praxi to není tak, že ruský generál sedí nad mapou s flaškou vodky, dumá a dumá, kdo se mu nelíbí a pak zmáčkne červené tlačítko. Rusko je jeho domovem, je na ně hrdý daleko do minulosti (pocit, který tady už neznáme a když, tak je vymazáván, jsme za něj káráni, protože my přece nemáme být na co hrdí). Není divu, že cítí-li jeho ohrožení, že reagují podrážděně.
K tématu. Otázkou je co chceme. Jestli kapitalismus devatenáctého století, nebo socialismus. Nebo něco mezi tím. Kolik toho, kolik onoho. Jak má být vysoká společenská pyramida, jaký má mít tvar, jaký má být poměr výšky k základně aby se nesesypala. Připomínám, že změna poměrů (bez externalit) je reakcí na předešlé poměry.
Žádná pohádka. Přečíst si Viktora Suvorova, prosím. Studená fakta. Úděsná. Hnusná. MMCh vše z tehdejších oficiáoních zdrojů CCCP.
Pochopitelné rozšiřování svého předpolí... a když v tom p ř e d p o l í žijeme - ? Na čí stanovisko - stanoviště jste se to postavil...
Velmi, velmi jste mne překvapil. Jinak ovšem dtto co stk.
A BRD je mnohem méně Třetí Říše než je Rossija SSSR. Totiž vůbec.
Pokud je to nutné, no, raději to dodám: miluju a občas i převádím ruskou poezii. Prožívám krásnou ruštinu na jevišti, v opeře, při recitaci. Tož tak.
Včera měl pan Drápal na Psu velmi výstižný článek o Rusku.
Ani se nedivím, že některým jedincům, kteří pokládají za "problém" úsporné žárovky, nebo dávají vinu za drahá vajíčka EU, nevadí silácké řeči toho hnusného Putina.
Jakube, tak to bylo. Jenže Sovětský svaz je minulostí, třebaže v myslích pamětníků, které zasáhl, žije tím či oním způsobem. Je to pochopitelné, protože čím člověk je starší, tím víc žije minulostí a v jeho mysli je obraz někdejšího světa stále přítomný. Zvykl si na svého nepřítele, boj s ním se mu stal každodenností. Tak s ním svádí boj i když nepřítel už není a poměry se změnily. Nám médii proč předhozený výrok ruského generála, otázka je nakolik autentický a pravdivý, je druhou stranou na odpovídající úrovni vnímám jako projev folklóru. Rozhodně ne vážně. Protože "kluci, kteří spolu hrají kuličky" se znají, vědí co mohou očekávat a jsou schopni se věcně dohodnout. Problémem není Rusko, problémem není Izrael, problémem neni islám. Skutečným problémem je problém všedního dne, který se nás bezprostředně dotýká, a který je nám protivný. "Řešení" "světových" a podobných "zásadních" problémů, pokud překračuje rámec všeobecného přehledu a příležitostný pokec u piva, není-li to zdrojem obživy, se stává pouhým uspokojováním se předváděním zdatnosti na jiném kolbišti, než na kolbišti vlastního života. Potřeby podílet se na něčem velkém a zásadní, co překračuje rozměr lidského života, co mu dává "vyšší smysl" a oproti čemu jsou každodenní starosti maličkostí nehodnou pozornosti. Nemít Rusko, Izrael, islám, Věci Veřejné... co bychom si našli? Nepochybně bychom si našli něco podobného. Vždy když koukám do novin, na "zpravodajství" o nějaké "zásadní" události plnící na pokračování titulní stranu i několik dalších stran, říkám si, co jiného "zásadního" by mi bylo předhozeno, nebýt tohohle. Bílé místo by tam nezůstalo. Nejzajímavější je to o čem se nepíše. Nebo o čem, čeho byly plené stránky se najednou nepíše. Nemusí to být jenom Lybie. Kost je předhozena, psi se rvou.
Harpyje, přečetl jsem Drápaloův článek. Vadí mu, že v Rusku není náboženská svoboda, rozuměj, že hlavní slovo má pravoslavná církev. Že v Rusku není demokracie, jako by tam někdy byla. Že Putin nesmýšlí demokraticky, ani jeho voliči, že si jen hrají na demokracii, že nemají demokratické smýšlení (Co je to demokratické smýšlení, něco podobné jako socialistické smýšlení? Nemít socialistické smýšlení, bylo na pováženou). A co "západní" politici a jejich voliči, jak se o demokracii baví v soukromí? No nic... Že proto nemohou být legitimními partnery vyspělých států (prosím o vysvětlení co v tomto kontextu znamená legitimní, partner, vyspělý). Že není schopno konkurovat vyspělým státům, že je závislé na vývozu surovin (běda kdyby zavřelo kohoutky, to by ti vyspělí bědovali). Že demokracii musí předcházet právní stát (otázka co je to právní stát), že právnímu státu musí předcházet náboženská svoboda(Zajímavé, vědí jaká náboženská svoboda byla ve Spojených státech po vyhlášená nezávislosti?). A jdeme-li hlouběji, jak to bylo s náboženskou svobodou leckde jinde, kolik jí jiným dopřávali nyní v Rusku utiskovaní například "osvícení" katolíci, ale v jiných případech i luteráni a jejich odnože? Drápalův článek svojí hloubkou a zavěceností je na úrovni úpolitického školení mužstva. Otázka, jesti jeho pravým účelem nebylo zvýšení sebevědomí čtenářů. Jenže jak jsem četl další jeho články, z toho ho nepodezírám. Krleš.
Lepší než koupený Suvorov je žitý Solženicin.
No oboje, ne? Různé fazety téže věci...
fazeta nebo ztráta ěasu a vkusu?
Jistěže příteli Schumachere, hodně témat je tzv. "náhradní problém".
Nicméně fakt, že s něčím můžeme udělat nanejvýš jen to, že si o věci poplkáme nebo se do krve pohádáme ve skutečné nebo virtuální hospodě ještě vůbec neznamená, že to není reálnou hrozbou, skutečností.* Se kterou, pravda, se z naší pozice nedá nic dělat.
Proto se snažím aspoň omezit pohledy do zpětného zrcátka na nejmenší možnou míru, jen tolik, abych neztratil orientaci, odkud jsem přišel. Proto taky raději nepěstuji diskuze "co by, kdyby" případně "kdo komu kdy víc" ublížil. To je škodlivé počínání i pro rozhádané manžely.
Nicméně kalit si to sto padesátkou do zatáčky, za kterou nevidím, nepovažuji za vůbec nic moudrého. Až tam dorazíme, možná už nestihneme udělat nic. Ale možná, budeme-li mít plán "A", "B" i "C", něco z toho vyjde. Ne?
*/ "To, že jsem paranoidní neznamená, že po mě nejdou!"
Tess, znáte tuhle stránku? http://www.theparselmouth.com/
Ani se slovy jako Větší vlastenec nemá překladatel potíže! Julius Fučík i Klement Gottwald zvládá bez problémů.
sssssssss
STK vždyť jo,to je rozumné, jenže mě to připadá, že se vrháme z pankejtu do pankejtu. Zatím co jiní si více hledí svého a jednají uvážlivě a obezřetně, my, prostřednictvím ambiciózních politiků chtivých světové slávy si počínáme jakobychom byli pupkem světa. Hle, celý svět k nám vzhlíží a tleská nám. Minuta hvězné slávy a pak zas do mlýnku dějin a hubou do bláta. Aktuální situace vypadá tak, že ruský medvěd nás nehodlá sežrat, má dost vlastní krmě. Naopak jiní po něm mlsně pokukují že by si z něho dali kýtu a užili by kožich. Nepokládám za rozumné se tohohle lovu účastnit případně na něm s vidinou krátkodobých výhod parazitovat. Dost na tom, že jsme v Rusku vyklidili pozice a kredit, které jsme tam měli. Jiní nám zatleskali a nahradili nás. Podobné to bylo s likvidací našeho zbrojního průmyslu. "Půjdeme světu příkladem". Potlesk a následky známe. Přesto nám ještě něco zbývá. Vůči Rusku se chovat poctivě, respektovat jeho vnitřní záležitosti a neúčastnit se okopávání kotníků. Máme zájem na jeho vnitřní stabilitě a předvídatelnosti politiky.
Vůči Rusku se chovat atd. - a to je našim představitelům a firmám třeba říkat, oni to obecně nečiní? Problém vždy byl s chováním a respektováním v opačném gardu, ne... nejen k nám.
Pozice jsme samozřejmě ani stínem vyklízet neměli, o tym žádná. Já, naprostý neekonom a neobchodník, jsem 90-91 ztrnul, když jsem se dovídal o tomhle sebevražedném trendu. Proč ekonomi a obchodníci, fachmani s VŠE, ne? To nemyslím řečnicky, opravdu bych to moc rád věděl.
Ano, našim předstvitelům JE to potřeba říkat. Třeba pro ono kníže, t.č. personifikovanou ČR pro okolní svět. Ona cedulka s příkazem pro Putina je PŘESNĚ tím kousnutím mopslíka do kotníku medvěda, kterému na pár vteřin "celý demokratický svět" zatleská a dál to je jak píše p. Schumacher. A domnívat se, že "se" na to rychle zapomene, je takové, ehm, mylné.
Jakube, proč ? Odpověď je jednoduchá. Vítězství ideologie nad zdravým rozumem. Tentokrát v opačném gardu. Po převratu je přirozená negace předchozího. Staré je špatné a je nutno nahradit je novým. Jak lecos se někomu nehodící bylo účelově nazváno kapitalisticko vykořisťovatelským tak po převratu lecos se někomu nehodící bylo nazváno "komunistickým". Krom toho, někteří jednoduššího myšlení si dobro představují tak, že stačí u zla přehodit znaménko. Děláváme si srandu z "komunistických" pohlavárů. Jenže když odhlédneme od ideologických mantinelů, například Štrougal převyšoval nynější politické mrťafy o několik hlav. A ministr zahraničí Chňoupek také nebyl vůl.Rozhodně by si nepouštěl hubu na špacír jako Schwarzenberg. Jestliže jim je mimo jiné vytýkáno, že se připosraně klaněli Moskvě a varovali před "nedozírnými následky", neměli bychom přehlížet jejich následníky, kteří se ne ze strachu, ale z nadšené blbosti (a samozřejmě svého prospěchu, protože jinak by se lépe neuživili a potěšení být v klubu "my, kteří spolu vládneme")se klaní Bruselu a hrozí, jak jinak, "nedozírnými následky". Tehdy to byly tanky, nyní je to ztráta dotací. Tak jsme pokročili od přímého donucení k nepřímému. Jak víme z historie a ekonomie, nepřímé donucení je efektivnější. A nově k tomu přistoupila mediokracie.
Já vím, je to moje skuhrání, ale náš "prostý lid" se - jaksi moc nezměnil. Proč bychom měli čekat, že se nějak progresivně vylepší věrchuška. Vždyť jsou to stejní lidi jako my. A na WC dokonce páchnou stejně jako my. Tak o co jde...
Rektální alpinismus, na druhé straně sebestřednost, malá domů. Pořád totéž - velké ideje se prostě nekonají. A Štrugal byl opravdu chytřejší, než 3/4 nynějších hochů, co spolu...
O Chňoupkovi si to nemyslím, ale to je věc názoru. Rozhodně nebyla tak vhodná doba pro "malou domů" jako dneska. To si strana dost hlídala, aby při žraní z koryta moc nemlaskali.
Okomentovat