Dnešní managorská porada se týkala snižování nákladů. Duto Hlav přišel celý zesinalý. Běsný Kokot ho zjebal osobně za to, že právě v naší textárně spotřebováváme nejvíce náplní do tiskáren. Za loňský rok jsme za ně utratili celkem deset tisíc korun. Na finanční škvíru, kterou České Textárny krvácely, přišla poradenská dceřinka firmy Kameratte. Audit stál asi deset milionů.
Úterý 14. května
Rapidně sundáváme náklady. Abychom snížili množství potištěných papírů, odpojil a odnesl Duto Hlav propojovací kabel jedné ze tří tiskáren, které máme k dispozici. Je trochu obtížné prolézat speciálním počítačovým nábytkem, abychom mohli odpojovat a přepůjčovat kabel jeden druhému. Jinak by nešlo vytisknout sedmdesát stran nových ROZŘEĎ, se kterými se musíme ještě dnes prokazatelně seznámit.
Středa 15. května
Viki nám dala za příklad našeho vedoucího Duto Hlava, co se šetrnosti tisku týče: "On toho tolik tiskne, ale skoro vůbec žádné kartridže nefasuje!" Takže přecházíme na Dutův systém: Od nynějška se budou tisknout dokumenty výhradně ve velikosti písma 8. To je nejmenší font, jakého jsou naše tiskárny schopny.
Čtvrtek 16. května
Se svou troškou do mlýna šetření přišel i podvedoucí Trn. Zrovna, když si Ambrož tiskl poštu (abychom šetřili monitory) nejmenším možným písmem (abychom šetřili náplň tiskárny) zaúpěl: "Jak to tisknete? V NORMÁLNÍM NASTAVENÍ??? Vždyť tam ještě máte Ekonomický tisk!"
Pátek 17. května
Záhada Duto Hlavovy šetrnosti ohledně náplní do tiskáren vyřešena: Ráno přišel Junior o něco dříve a přistihl ho, jak vyměňoval svoji prázdnou náplň za plnější kartridž z naší tiskárny. Duto Juniora nepostřehl, takže když jsme šli za Viki fasovat novou náplň místo té (jeho) vyplácané, křičel na nás: "Podnik krvácí a vám je to jedno! Který pitomec to zas vyplácal?" Junior opáčil: "Trefně vyjádřeno. Nejspíš nějaký pitomec."
...............................................
Sobota 18. května
Z listárny Moby Dicka
Problémy Českých Textáren s cenami náplní do tiskáren pohnuly k ráznému kroku antimonopolního komisaře EU Maria Montiho. Podle něj světoví výrobci náplní své produkty nadměrně předražují. Proti těmto firmám hodlají nyní evropští regulátoři vést vyšetřování. Provinilci by mohli dostat pokuty až ve výši 10 procent z jejich ročních tržeb.
Bruselem se nese zpráva, že poslední kapkou k razantnímu zákroku Maria Montiho byl Váš deníček. Tisknout fontem velikosti 8 a pouze v ekonomickém režimu vede k nečitelnosti textu. A víte, kolik stran musejí bruselští úředníci denně přelouskat?
Zaslal čtenář H.N.
*************************************
ČESKÉ TEXTÁRNY, a.s., – velká zavedená česká firma, těžící z dřívějšího postavení na trhu, kde měla prakticky monopol na produkci různých užitečných textů. Současně v ní probíhá přestavba, zeštíhlování, hledání nové filozofie, liberalizace a doprivatizace.
ROZŘEĎ - Rozhodnutí Ředitele (Pozn. Mrtvé Kočky: Rozřeď a panuj!)
MOBY DICK – nikoli velryba z Melvillova románu, pouze zaměstnanec v textárně, který si vede zápisky.
(Informace o vztazích na pracovišti, zkratkách a dalších reáliích firmy viz zde)
Předcházející týdny hledejte pod štítkem Moby Dick
Portrét Mobyho vyhotovil Kryšpín.
Knížku "MOBY DICK: Deníček," v níž jsou sebrány denní poznámky z Českých Textáren od dubna 2000 do dubna 2003 lze za 199,- Kč + poštovné objednat u nakladatele na konvoj@konvoj.cz
Podněty, připomínky a výkřiky čtenářů Deníčku Moby Dicka lze posílat na schránku moby.dick@seznam.cz.
Předem dík! >>:)) Moby Dick
39 komentářů:
Elektrická myš přišla s nápadem, že tam kde je to technicky možné, tisknout a kopírovat oboustraně. Nápad prozatím zamítnut. Prý by to dalo moc práce...
Objednal jsem náhradní fotoválec z "druhovýroby" pro tiskárnu-skener-kopírku Brother 7010 odloženou u popelnic, nalezenou, zpriatizovanou, shledanou, že až na ojetý válec jinak v dobrém stavu (jako nová včetně nálepek)a funkční. Taková trofej potěší. Ne, že by tahle zařízení nebyla k mání už za levno, ale proč sešrotovat něco co může ještě dobře posloužit. Takhle jsem se dostal ke vysavačům hrncákům. To nesete vyhodit? Jo. Můžu si je vzít? No, když je chcete.... S radostí. Zprivatizováno. Stačí vyblešnit a opatřit nové hadice. Miluji takové nákupy. Japonská "železná neděle" by pro mě byla potěšením. Sám nerad vyhazuju, co ještě může posloužit, daruju. Vím, narušuju tím zdravý chod ekonomiky....
Nějak si sám nerozumíte, Schumachere. Na jedné straně porušujete poklus ekonomiky v kruhu - pracovat, vydělat, nakoupit a spotřebovat a tím dát vydělat atd. - a na druhé dostáváte některé (žvanily) do neřešitelné situace - demokracie je (má být?) tak ortodoxně demokratická, že se nedokáže zbavit lidského "vředa".
"Nic než zákon!" - takhle je asi upravené jejich heslo. Bude se jim dobře provolávat, až to bude jednou "v dupě" a budou hořet evropská města - a je jedno, kdo je zapálí. Oni to nebudou - aspoň myslím.
Začínám mít pocit, že osvícený diktátor zas není tak špatná alternativa. [;>)) No uvidíme.
P.S.: Jsem stejný "kontajnerový slídil" - ale stydím se za to. Odvažuji se "být přirozený" jenom potmě.
STK, inu blíženec, snažím se dívat na měč z obou stran. Já také kontejnerově nenápadně, ale jsou případy, kdy nelze váhat.
O diktátory by nouze nebyla, jen osvícenost je úzký profil. A pak, vždyse najdou rozesírací "z principu demokraté", kteří se přičiní aby ho osvícenost přešla, i kdyby svatý byl. A pak, když přežijí, tvrdí, že to říkali....
Myslím, že ten věčný koloběh materiálu, kdy se v podstatě vyrábí nikoliv solidní výrobky, ale spíš technologický odpad, který záměrně přežije povinnou záruční dobu o pár týdnů, aby se neřeklo, je tím, co nás všechny, životní prostředí nevyjímaje, poškozuje ze všeho nejvíc. Je zajímavé, že proti tomu ty vypatlané zelené mozečky neprotestují vůbec, ačkoliv zrovna tohle by bylo na místě asi ze všeho nejvíc. Pakliže toto naše pravidla společného soužití, tedy legislativa umožňuje, je to smutné. Mimochodem, tolikrát s despektem zmiňované Rusko, má co se týče certifikace při dovozu výrobků zvenčí zavedeno několik pojmů, jedním z nich je povinná záruční doba a druhým je průměrná doba užití výrobky. Ta průměrná doba užití je násobkem té záruční, takže je-li povinná záruční dvouletá, je průměrná doba užití 6-7 letá. Výrobce je povinen to dodržet, uvádí se to v certifikátu výrobku, který mu povoluje přístup na trh a když se prokáže, že ty výrobky "odcházejí" předčasně, může dostat poměrně velkou pokutu. Kdyby evropské trhy byly chráněny aspoň z poloviny tak slušně, jako ty ruské, hned by se všem žilo lépe, samozřejmě, že s výjimkou výrobců toho technologického odpadu, použitelného s bídou ani ne na ty 2 roky povinné záruky. Ve středověku aspoň ty šejdíře vykoupali ve Vltavě, v únoru to ani nemuseli přežít, zmetci, dnes jim nic neprokážou, omluví se a případně ještě zaplatí škody. To, co se nazývá demokracií a právem se už zákonodárcům a vládám dávno naprosto vymklo z rukou a spíš to slouží jako ochrana grázlů před slušnými lidmi.
Z neznalosti základních pilířů demokratických a právních států, které jsou vštěpované káždému základnímu školáčkovi na západ od Šumavy (pozor, indoktrinace!)vážený STK opět perlí.
Výraz "ortodoxní demokracie", tlumočí pravděpodobně jeho opovržení vůči demokratickému právnímu státu. :-))))
Já když už si něco pořídím, snažím se, aby to sloužilo co nejdéle a co nejlépe. Když například pořizuji někam server, záměrně ho mírně předimensuji, on pak není běhen provozu až tak silně "týrán", není to prostě "nadoraz" a vydrží pak v provozu déle, klidně i 5,6, některé i 7 let. Já mohu klidně spát a vědět, že permanentně nehrozí kolaps. Disky, na kterých záleží, preventivně po 3 letech měním. Věci, co si pořizuji domů, také vybírám velmi pečlivě, pokud možno tak, abych se tím nemusel zabývat buď už nikdy, nebo aspoň za hodně dlouho. Když už se něčeho zbavuji, buď to nabídnu někomu, o kom vím, že by se mu to mohlo hodit a že to asi bude chtít. Nejsem vyloženě typický kontejnerový slídil, ale vidím-li u kontejneru něco kloudného a použitelného, co by se mohlo hodit a je to vyloženě kvalitní věc, kterou někdo vyhodil z rozmaru či z blbosti, neváhám a odnesu jí pryč. Zužitkuji to buď sám, nebo to nabídnu kamarádům, o kterých vím, že by to to mohli mít zájem. Naposledy jsem před pár měsíci odtáhl od kontejnerů bednu knih, vesměs předválečných a válečných, některé byly ze sběratelského hlediska docela zajímavé, finančně asi ne, ale bylo zajímavé mít to v ruce a zkoušet o tom něco zjistit. Co se týče kvalitních výrobků, tak už jsem dlouho o nic kloudného nezavadil. Těch kvalitních věcí už asi nebude mezi lidmi tolika, přeci jen jich časem ubývá a při cenách kovů ve sběrnách, asi cokoliv kovového rychle mizí. Lidé, kteří zbytečně neplýtvají jsou mi ale v každém případě sympatičtí.
Myslím, že brzy se v jedné firmě budou chtít zbavit jedné naprosto úžasné a skoro nezničitelné tiskárny HP Laserjet 4L. Paní co jí používala půjde do důchodu a mlaďochům se nebude chtít jí používat, takže asi dostanu pokyn odstavit jí a nachystat jí k odvozu do šrotu. Kdyby se někomu hodila, ozvěte se mi přes Šamana.
To s tím Ruskem mě ohromilo! Taková fakta by měla být obecně známa. No prosím, Rusi. Nebýt černobílí (plurál). Tohle budu šířit všude. Jste tu chytří lidi (všimněte si, že se vystříhám vulgarismů a la intelygent)!
Ano, Vladimir Vladimirovič a jeho reformy nechť jsou vám vzorem, drazí Češi. Už byste měli konečně přijmout osvícené zákony Ruské federace, než vám sprostí evropští agresoři vnutí ty svoje.
Mimochodem: Předpokládal jsem, že mezi zdejšími absolventy skvělých socialistických škol je všeobecně rozšířena informace o sovětských zákonech na ochranu vod, půdy a ovzduší. Ve své době to byly NEJPŘÍSNĚJŠÍ ekologické zákony na celém světě.
I díky jejich důsledné implementaci je Ruská federace vysněným rájem všech opravdových Slovanů.
Čest a Nazdar!
Jakubovi S.:
Já osobně považuji ochranu trhu za velice důležitou. Rusové mají své zájmy a poměrně důsledně a bez ohledu na cokoliv si jich zpravidla hledí. Je smutnou pravdou a faktem, že u nich legislativa je přísná spíš z toho důvodu, aby bylo kvůli čemu požadovat úplatky a to na všech úrovních a pokud možno několikrát. Na druhou stranu, vidím-li něco, co by bylo užitečné napodobit, tak proč bych se toho měl štítit jenom proto, že to vymysleli (nebo zdárně opsali u někoho jiného) v Rusku. Dostávají se kvůli tomu dost často do dost tvrdých střetů s WTO, ale trvají si zpravidla úspěšně na svém. Když pak občas namátkou sleduji co a za jaké peníze je pak k dostání na trhu tady a tam, nedivím se jim. To, že se nám tady mohou na trhu ocitat "načasované výrobky" považuji za lumpárnu ze strany výrobců, podporovanou a tolerovanou zákonodárci a exekutivou. Z pohledu občana a spotřebitele je to do nebe volající svinstvo. To, že někdo může nedodržovat technologii výroby piva a vzniklý detergent přesto nazývat pivem, považuji rovněž za hanebnost, stejně tak i prodávání různé kvality v různých zemích ale pod stejným označením. Jestli něco v té slavné unii stojí za starou belu, tak zrovna ochrana trhu a spotřebitele je na jednom z vedoucích míst.
Jinak jalové a jedovaté plky o našem socialistickém školství se dobře poslouchají zrovna z Německa (a (nemám na mysli bývalou NDR, tam měli mimochodem přírodovědný cyklus vyučován dost důkladně) kde už od šedesátých let umí universitách v oboru fyzikální chemie připravovat studenty aniž by je jakkoliv "zatěžovali" výukou matematiky a fyziky. Dost dobře nechápu jak, a nejsem sám, profesor Zahradník se podivoval rovněž. Pak se nedivme, že podobně připravovaní absolventi v jiných oborech se domnívají, že lze zázrakem či bezdrátově dopravovat elektřinu ze severu na jih a případně i na další pohádky, tu o Červené Karkulce nevyjímaje.
Ale s tou elektřinou to je jen střeleno od boku, že? Tomu by nenapadlo věřit ANI MĚ.
A ten d e t e r g e n t , můžu se dovědět, o kterém "pivu" je řeč? Tady či privátně - ?
Musím potvrdit slova Drakova: Ruské výrobky jsou často o hodně kvalitnější, než běžné zboží. Mám doma ruské šroubováky - jsou nehezké, žádný chrom jenom nitridace a rukojeti podivné zeleno-neurčité barvy. Ale s nepatrným "dobroušením" mi slouží už víc než 30 roků. Nezvrtulovatí, neštípne se ostří, při pádu se nerozbije rukojeť. Dovezl mi je kdysi táta z bývalého CCCP. Křížové jsem kupoval u nás. Ty první dva TONA ještě fungují ty ostatní už mám v několikeré "generaci".A to prosím nejsem žádný "kutil", jenom si tu a tam něco opravím sám, nemaje dost trpělivosti poučovat novopečeného řemeslníka, jak se co dělá a ještě mu za to platit.
===
Ale byl jsem příjemně překvapen japonským fotoaparátem CANON EOS D7. Jednak co do výkonu, jednak jeho řemeslným zpracováním. Pravda - dal jsem zaň téměř svůj čtvrtletní plat, ale snad vydrží déle než ty 3 roky, které jsem dostal jako záruku. [;>)
No kúrňa, ale za tu cenu se to snáď dá čekat. To by už bylo smutné!
Aber, my Evropani (a speciálně my Němci) si přece uvědomujeme svoje zaostávání za vámi Slovany; už celá staletí. Vždyť právě proto jsme vtrhávali do Sudet, i na jiná slovanská území - ne kvůli vaší půdě či bohatství vás přičinlivých Slovanů, ale kvůli získání slovanských MOZKŮ.
A tyjeme z nich dodnes, jako pravé euroamerické zombie.
Právě proto nyní zesilujeme svou snahu o obnovení Drang nach Osten - nejen slovanské stavební a zemědělské dělníky, nejen lékařský personál, ale především slovanské matematiky chceme unést z (v budoucnu okupovaných) slovanských území.
Ano, bez obnovení Totaleinsatz se z krize prostě nedostaneme.
Ano, Sudetoněmecká kancelář v Praze je expoziturou naší expanze. Naše, kdysi české, sdělovací prostředky jsou naší hlásnou troubou. (Především tzv.Lidové noviny.)
A tzv.Škodovka a jiné kdysi české závody jsou naším Trojským koněm. Tam se kdysi hrdí čeští dělníci musejí JIŽ DNES ponižovat před mistry a vedoucími, musejí udržovat továrnu v odporné německé čistotě. (To byl první požadavek našich ředitelů v r.1991, po okupaci AZNP Mladá Boleslav námi Němci : Sametat, sametat tvur, sie spinava ceska pakasi!)
Až vás plně ovládneme, vnutíme vám naše nekvalitní výrobky, jež samostatné, hrdé, svobodné, nepoddajné Rusko dnes odmítá, díky osvícenému Vladaři s.Vladimíru Vladimiroviči a jeho soudruhům z KGB.
Dáme vám žebrácké evropské mzdy, nekvalitní německé (a vůbec evropské) produkty vám vnutíme za přemrštěné evropské ceny, zavedeme u vás záměrně chaotické evropské zákony a asociální „sociální“ zabezpečení, sedřeme vás z kůže. Umřete hlady, vyčerpáním a na nemoci, před zavřenými nemocnicemi.
A my si pak z vaší zemičky uděláme jedno velké a krásné golfové hřiště, v rohu se skanzenem - připomínkou vymřelého úpadkového Slovanstva, jež nám (nedobrovolně) dalo naše nejlepší matematiky.
Auf Wiedersehen!
14.května 1948 byla vyhlášena nezávislost Státu Izrael
14.května 1955 byla ve Varšavě podepsána Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci - založení Varšavské smlouvy
Dobré ráno, Češi.
14.května 1316 se narodil Václav, později Karel IV., 25% Čech, 75% cizák, jenž se mocímermo snažil z Česka udělat evropskou zemi. Roduvěrným Čechům trvalo celá desetiletí, než svou vlast vrátili (ve 30.letech 15.století) do „předkarlovské“ podoby.
Ne Řím, ale Tábor! (T.G.Masaryk)
cituji:" Na těchto stránkách se autoři článků často dostávají do sporu s lidmi snadno ovlivnitelnými, podléhajícími autoritám, slepě přijímajícími informace bez jakéhokoliv kritického myšlení, nespolupracujícími, tlachajícími, vytvářejícími přehršel PowerPointových prezentací, atd. " přidám ještě hraběcích poraděnků žijících vně říše.
Osobně si však myslím, že cesta ke svobodě vede jinudy než je zde popsáno. Co na to tlachalky?
čest v šest!!
Proboha, konečně jsem se odhodlal: opusťte, ve vlastním zájmu, to trapné a únavné Čest v šest! Ano, trapné a únavné. Nikoliv vtipné. Nahlédněte to a v tichosti to stáhněte. Jak vidíte, pořád trochu věřím ve vaši částečnou zpětnou vazbu a soudnost. Víte, neustále opakovat něco, co jednorázově a možná v určitém prostředí bylo poněkud lidově hospodsky vtipné, svědčí - omlouvám se, leč prostě konstatuju - o určitém rozhledu, soudnosti, IQ, sebereflexi. Ano, je to tak, bohužel... Dík.
Já tu tedy vůbec tlachat nemusím. Žádný doktor mi to nepředepsal.
Oddiskutujte si to sami mezi sebou.
Ale to stupidní "čest v šest" přece tak krásně harmonizuje s odkazem na žumpu zvanou DFens!
Třeba je pán to, co mají tyto stránky v záhlaví.
STK, to jsou, ale jsou nedostatkové. Obchody s tamními potravinami tu už máme, možná budou i s průmyslovým zbožím. Nejen digitály by se daly vyrábět v kooperaci. Věci praktické a bytelné. "Made in Russia" by mohla být značka kvality. Rusko určitě nedováží všechno ze "západu" či z "východu". Jenže o jeho spotřebních výrobcích tu nic nevíme. Samozřejmě by to muselo být něco jiného než někdejší "střední a dlouhé vlny stokrát jinak". I když i dnes v době digitální, například "sovětské" přijímače řady VEF (vím, Pobaltí -Riga, ne Rusko)jsou ceněné viz zahraniční diskusní fóra. Když se seštelujou. Robustní nekomplikovaná konstrukce, dobré příjmové vlastnosti, nízká spotřeba. Mám rád nekomplikované věci, které dobře a dlouho slouží, ne spoustu krámů navrch huj uvnitř fuj, na jedno použití. Mimulý týden jsem sekal trávník, místo motorové sekačky se samosběrem vytáhnul lehoučkou ruční vřetenovku na vlastní sádlo. Seřízenou a nabroušenou. Když posečená tráva uschla byla jí shrabání malá hromádka. Mokré sebrané samosběrem by byl plný těžký pytel. V neděli jsem posekal znovu. I s hrabáním se nadřu míň než s motorovou, kterou každou chvilku musím vespod čistit od nalepeného "špenátu". Simply clever....
Potom co se mi podařilo "odšpuntovat" předek objektivu foťáčku, laparoskopicky vypucovat, pohled na smetí mezi frontálními čočkami už neprudí. Nedivím se, že se tam dostalo, vnitřní konstrukce je "skeletová" a zepředu průfučná. Naštěstí umožnila čištění. S ruskou optikou by se daly zatloukat hřebíky...
Výjimečně budu neadresný:
Co kdybyste si, pro Lenina, KONEČNĚ odpustili to „proboha“, ateisti a agnostici jacísi?
Zvláště ti z vás, kdo se nezřízeně chlubí svým jazykovým citem.
Je to hloupé, a pro věřící urážlivé.
Samozřejmě - pokud je tím vaším „bohem“ Alláh, vzývejte si Ho jak často chcete. Ale buďte tak laskaví, a pojmenujte Jej otevřeně.
Děkuji vám předem, a zůstávám s pozdravem Mír všem.
Mordechaj A.Bonent, aka R.Š.
Tak, příteli Ševče "antisemito" taky mám rád věci téměř "jednoúčelové", nikoliv univerzální - na jedno použití. Z univerzálnsti jsem se vyléčil už jako mladý pokusem sestrojit univerzální měřící přístroj. Nakonec z toho byl měřící kufřík (menší kufr), který sice uměl mnohé, ale raději jsem pracoval s bzučákem a Avometem.
V době "raně digitální" jsem téměř vše potřebné odměřil tužkovým digi-volmetrem, který našel táta jednou po dešti pohozený v kaluži. Rozebrat, vyčistit, vysušit, dát novou baterii a přiletovat upadlý měřící hrot (patrně základní porucha, pro kterou ho někdo vyhodil z okna) - a jede dodnes. Ivestice: 20.- Kč za dva "LR 44" a půlhodinka docela zajímavé práce.
===
Ke kvalitě: U mě má ještě velmi dobré jméno zboží německé provenience. Jemná mechanika: objektivy, fotoaparáty, dalekohledy, mikrofony, studiové magnetofony Sa&Ja (ony svého času ani jiné téměř nebyly) a profi audiotechnika vůbec. Sice trochu těžké věci, ale kvalitní a hlavně opravitelné! Exakta IIa by fotila dodnes*, kdybych do ní dal film, mikrofony Neumann používáme v Ústavu stále a stále nemají na mluvené slovo rozumnou konkurenci. Komerční elektronika už tak dobrá nebyla.
*/ A to jsem s ní vší silou praštil objektivem přímo o balvan, když jsem uklouznul a padal s aparátem v ruce. Přežil to aparát i objektiv. Nešel jen zašroubovat filtr, protože příruba byla zcela zdeformovaná. Řekl jsem si, že nemám co ztratit a tu ohnutou přirubu jsem přes kus tvrdého dřeva vyklepal kladívkem zpátky do téměř původního tvaru. Vydržel i tohle, automatická clona chodí lehounce a ostřit s ním je radost. (A můžu tam snadno nasadit i filtry.) Jenže už analogově nefotím. Kupodivu - zatím se mi ho nepovedlo ani prodat. Čekal jsem, že se ozve nějaký sběratel - ale nic. Možná tak Technické muzeum v Praze. Analogová fotografie totiž prožívá svoji renezanci v sérii "pro snoby". Stejně jako lampové zesilovače v audio. Nová technologie už tyhle postupy převálkcovala kvalitativně, výkonově a hlavně cenově, ale bohatci si kupují Hi-Fi s lampama a pak se hrozně diví, že je to "mikrofonické", že to hřeje a že musí kupovat nové, příšerně předražené elektronky. Inu: komu není shůry dáno...
Aćh jo. No dyť staré slezské přísloví: Komu není shůry dáno, u kocoura nekoupí... To je jak s tím zázračným přenášením elektřiny!
Hlúpí věříja, čemu nevíja. Ale mosíja.
STK, ...Jansen (to první jsem už zapomněl) je kus historie.A což takový Blatnerphone s naprosto nezašmodrchatelným páskem. Ovšem nic přenosného.
Klepnul objektivem Praktina IIa, vyklepal a bylo. Škoda, že pro staré foťáky nejsou digitální zadky. Teoreticky by to šlo, i když opticky komplikované, ale bylo by to neúměrně drahé a prakticky neprodejné. Něco se dělá pro velkoformáty. Lampové zesilovače jsou skvělé. Svítí, topí -zvlášť čistá A třída, mají příjemný hřejivý zvuk plný ušlechtilých sudých harmonických...Rolls také není auto pro každého kdo neumí vychutnat tikot palubních hodin. Kdyby byly lampové mobily, tak by se určitě našel někdo kdo by takový v mahagonu za sebou tahal na vozíku. Takové nuance dokáže vychutnat a ocenit jen znalec jako Macek nebo Schléé. Nám hluchým, slepým a nekulturním plebejcům stačí Babicovy, případně Babišovy dobroty.
Mnohotvářný Mordechaji VV R.Š. Ahasvere etc., ano, proto abychom my necertifikovaní neřádnověrci, jinověrci či dokonce bezvěrci neporušovali
"copyright", navrhuji používat "promodla", "zaplaťmodla", "modlaví", "pozdravmodla" a podobně.
Stále marně čekám až vyjevíte svůj návod na všeobecně přijatelně fungující uspořádání světaběhu, když se Vám nelíbí nic z toho co tady ze sebe pracně potíme. Aby se to nakonec nemělo tak, že Mnohotvářného Mordechaje VV R.Š. Ahasvera etc. vyhnali od nebeské brány, že do nebe se nehodí, ti dole jakbysmet že do pekla se také nehodí, tak byl poslán na svět mezi lidi, kde brblá a brblá a nic se mu nezamlouvá. To je moc takové, ono moc makové, slané, sladké, hořké, kyselé, horké, studené, toho je málo, onoho příliš...
Tak mnohotvářný Mordechaji VV R.Š. Ahasvere etc., co sakra chcete říct?
Obuvníku! Proboha - !
Ano, Jakube, vy můžete. Zaplaťmodla. My věčně pochybující kandidáti na věčné zatracení to máme těžší.
Jakubovi S.:
Jasně, že to s tou elektřinou bylo nadsazené. Na druhou stranu, pište si, že kdybychom my, směrem od nás přenášeli naši blbost a naše problémy na německou přenosovou soustavu, to byste koukal, co by to bylo za mediální vichřici. No a když je to naopak, jaké je způsobné tichoučko.
S tím šetřením a vylevňováním je to dost zoufalé, vaření piva jako obor to postihuje rovněž, a hůř, protože na rozdíl od výroby slazené bublinkové vody, pivo je surovinově, technologicky a energeticky mnohem náročnější, dražší a tudíž tlaky na to někde ušetřit a udržet se v konkurenci jsou velikánské. Nebudu zacházet do detailů, na webech pivařů najdete detailů poměrně dost (musí se to "třídit" samozřejmě) a největší strach jde z dovozu surovin z Číny, protože s ohledem na to, jak je u nich všechno zamořené, mi nepřipadne jako dobrý nápad vařit pivo z jejich surovin, nebo jíst cokoliv co tam vyrostlo. Na druhé straně, faktem je, že pravého českého sladu a chmele se prodává už jen zlomek oproti dobám před listopadem 1989, zatímco piva se vaří o dost víc. Přesto se pořád ještě dá najít a sehnat pivo, které se dá pít, což je někdy až s podivem.
Schumacherovi:
Ano, technologie k pohodlnému šíření by tu už dávno byly, využít je nikdo nechce, respektive chce, ale tak, že by se to líbilo jenom málokomu, škoda.
Kopretině:
To není problém jenom té naší České televize, či televizí na českém území. Řekl bych, že televizní vysílání nestojí za zlámanou grešli až na pár výjimek snad rovnou na celé planetě. Už ani ta BBC dávno není tím, čím bývala kdysi.
STK:
Gratuluji k nákupu nové nádherné hračky a přeji ať dlouho a dobře slouží a ať z ní máte jen radost. No a časem asi bude narůstat rodina objektivů, ale to je normální :-)
Nebyly ty dříve relativně rozšířené profi magneťáky Sander & Jansen? Jako mladý muž jsem narazil na ně a pak ještě na ReVoxe a jak si to pamatuji, líbily se mi. Přenášet bych to ale nechtěl.
Byly Draku,
byly to ony. Moje mládí, mono, rychlost 76,2 cm/sec, mixpult se 6-ti (ne knedlíky, ale vstupy) už byl jednak obrovský (vážil přes dva metráky), jednak si bral poctivých 2,5 kW a podle toho i hřál...
Joj, mladosti...
Pak nastala doba tranzistorová germaniová, pak křemíková, pokračovala doba OZ a už tu máme digitál - 16+16+6 IN, 8+6+6 OUT, 32 AUX, 120 W spotřeby a váha? 35 kg. Cena po započítání inflace cca poloviční. A místo Jansena (90 kg) Card-player/recorder za 10% ceny studiového páskového stroje a ve velikosti malého videa - 3/4 kg. Atd. atp., nemá cenu o vypočítávat.
Změna je život.
Omlouvám se za exkurz do šerého dávnověku elektroakustiky, i já jsem totiž "dino" - jenom mě tak napadá, že kondenzátorové mikrofony Neumann používáme dodnes a dodnes jsou (na mluvené slovo) prostě nejlepší.
===
Ale platí pořád stejná poučka - na vynikajícím zařízení se dá udělat i velmi podprůměrný snímek. A na průměrném vynikající. Ve fotografii to platí beze změn.
[;>))
Draky, jo, byly to Sander a Jansen. S motory jak od míchačky. Nic na přenášení. Revox, ach to byl pojem. A Nakamichi. Teď už to všechno zvládne lehoulinké digitální nahrávadlo. I když někteří tvrdí, že i při vysokém vzorkování rozpoznají cezené nuly a jedničky. Jenže oč lepší technika, zdá se mi, že o to horší zvukaři. Nahrát aby to bylo "lajf" je problém. A co s nahrávkou udělají rozhlasáci a jak naloží s modulací, no fuj. Nehledě na repertoár.
Nikoliv příteli Schumachere, nerozpoznají.
Jenom se tak vychloubají svým sluchem a "modlepustě" žvaní. Dělal jsem předloni testy na rozpoznání komprimovaných formátů (*.mp3 ) a *.wav. Od komprese 256 kb/sec. už nerozeznával nikdo nic statisticky podchytitelného. A přitom tam evidentně (přístrojově prokazatelně) např chyběla horní část spektra... [;>)
===
Se soubojem analogu a digitálu jsem četl krásnou historku. Jeden dodavetel hudby pro Hollywood se v začátcích digitální éry vybavil tím technicky nejkvalitnějším, co bylo. Finančně málem vykrvácel. Ale těšil se, jak Hollywood kecne na zadek, když uslyší takovou kvalitu. Dodávalo se tenkrát vše na DAT.
Stal se ale opak - vrátili mu snímky, že je nechtějí, že jsou "prázdné, tvrdé a studené" a jestli chce, aby hudbu vzali, ať ji přetočí analogově znova. To se ovšem nedalo ani stihnout, ani zaplatit. Majitel studia ale nebyl blbec. Z DAT překopíroval záznam na páskový magnetofon a zase zpátky, přeházel pořadí čísel a za týden tam byl s DAT-kou znova. Tentokrát byli filmoví zvukaři naprosto spokojení. Byl tam v tichu šum, na který byli zvyklí a ve fortissimech se tam malinko objevovalo obvyklé zkreslení třetí harmonickou. Spokojeně prohlásili - "no vidíte, teď teprve je ten snímek zvukově bohatý a živý" - a koupili ho.
A to v té velefabrice na sny asi nedělají zvukaře nějaká nahluchlá "ořezávátka". Občas dostanou i tu sošku strejdy Oskara!
STK, to je modlopusté rouhání. Služebníci chrámu "Zlatého ucha" slyší i stejnosměrný proud a rozpoznají bezkyslíkaté, stříbrné a jednosměrné kabely od ostatních a vědí že na kvalitu zvuku a na správné načítání nul a jedniček i má správná orientace na silokřivky zemského magnetického pole.
Myslím, že jsem kdysi dávno před lety, když ještě začínalo CD audio jako formát, četl cosi o 2 špičkových hudebnících, kteří dokázali rozeznat CD audio od špičkového analogového záznamu pouhým uchem, ale proč to rozeznali, to mohlo mít i jiné pozadí.
V roce 2009 byly vydány nahrávky Beatles v digitální podobě, ve formátech FLAC a MP3. Posledních pár kousků je ještě k sehnání na Amazonu. Lze-li se v tom ohledu spolehnout na FLAC, měl by být bezeztrátový. MP3 už ztrátový je, něco rovnou odsekne natvrdo PAM, psychoakustický model, něco může možná zkreslit i komprese. Nejsem na to odborník a nechci se hádat, ale obecně platí pravidlo, že čím větší komprese, k tím větší ztrátě může dojít. Ta jimi použitá MP3 je takováto: contains: MPEG ADTS, layer III, v1, 320 kbps, 44.1 kHz, JntStereo.
Zkusil jsem pomocí iTunes použít jako zdroj nejdříve ty MP3 a vypálit si do auta audio CD (ta moje pravěká nedochůdčata s ničím jiným neumí) no a pak jsem si splašil dekodér a kodér FLACu od Joshe Coalsona a vyrobil zdroje těch samých písniček z FLACu a pomocí těch samých iTunes z toho vyrobil stejně tak audio CD. Už mám svoje léta, tím se ten sluch horší sám o sobě, nicméně ve škodovce to k rozeznání od sebe skoro nebylo, v adině A6 se to ale dalo rozeznat poměrně snadno, to audio vyrobené z FLACu prostě znělo slyšitelně a odlišitelně lépe. Netroufám si ale z fleku tvrdit, co je důvodem, zda to, že se lišily už zdroje a jak se říká, kde nic není, ani smrt nebere, nebo zda je to tím, že do audin přeci jenom strkají autorádia a bedny, kde se přeci jenom dá něco slyšet.
Cvičený a kvalitní sluch bych ani nepřeceňoval, ale ani nepodceňoval, nicméně chce-li někdo něco průkazně tvrdit, bylo by dobré to změřit a tím měřením podložit. Toto ale je to poslední, čeho bychom se dočkali od těch, které Schumacher nazývá služebníky chrámu "Zlatého ucha". Na to abych to měřil ale nemám dost "hraček", takhle se nikam nevejdu.
STK:
Ohledně té "fotoaparátové" poučky, týkající se nezávislosti kvality snímku na kvalitě techniky a závislé jenom a pouze na kvalitě fotografa, podotknu jenom tolik, že, v zásadě se s tím dá souhlasit a v praxi to už bylo ve významném počtu případů potvrzeno. Na druhou stranu ale namítnu, že máte-li po ruce kvalitní nádobíčko, rozšiřuje to Vaše tvůrčí možnosti, protože to, čeho byste bez onoho nádobíčka nebyl schopen buď vůbec, nebo s obtížemi, dosáhnete s tím nádobíčkem snadno a rychle. Například momentky, brané při 1/2000 vteřiny a které potřebujete cvaknout v ten správný okamžik, prostě s foťákem, který fotí až 0,8 vteřiny po zmačknutí spouště prostě nemusíte stihnout pořídit ani do skonání světa. Ano i s tím foťákem, který fotí až 0,8 vteřiny po zmáčknutí spouště, se dají pořídit například například nádherné krajinky, či přiměřeně zdařilé makro, ale pozor, při slunce západu pak díky nedostatečné ochraně objektivu a filtrů před odrazem, můžete to slunéčko zachytit několikanásobně. To někdy nemusí vadit, naopak je to zajímavé, ale někdy to vadí jenomže nic s tím v ten okamžik nenaděláte, tuhle kompozici s tímhle úhlem prostě budete mít buď se 3 Slunci, nebo vůbec ne. A takových (ne)milých překvapení ta "obyčejná technika" dovede nachystat poměrně dost. Na druhou stranu, vývoj frčí směrem vpřed, takže standardní situace (krajinky, architekturu, portréty) už ty dnešní, letošní "krabičky na mýdlo" a kompakty s výměnnými skly začínají zvládat až nečekaně dobře automaticky a samy. Ta doba, kdy už opravdu bude spíš mnohem víc záležet na nápadu a kompozici, případně klice, dostat se v pravý okamžik na to správné místo má opravdu cosi do sebe, tak ta už dá se říci započala, kvalita techniky prostě nebývale vzrostla a uvidíme v praxi, co to udělá. Dá se očekávat, že rozdíl kvality fotek mezi těmi, když znají podstatu toho, jak se snímek zachytí a těmi,c o to přenechají automatice, se v mnoha případech setřou a na váze zase o to víc nabyde ta komposice a nápad. Pravidlo platí, zůstává v platnosti, ale mělo a asi pořád bude mít poměrně dost výjimek.
O fotkách:
Jistě Draku, jakmile půjdeme do extrémů, je kvalita aparátu znát a to velmi. Právě Vámi uvedené zpoždění jsem měl na svém prvním ultrazoomu a mohu potvrdit: Lemura ve skoku nezachytíš, kocoura možná tak po 30-ti pokusech, kdy už tě to přestává bavit a kocoura už dávno přestalo. Taky rychlost automatického zaostřování nebo šance, že lze dodatečně udělat výřez aniž býchom se pak dívali na čtverečky nabo hůř, na artefakty po kompresi JPG. Každá technická kvalita navíc je dobrá - pokud je k mání. Když není, fotograf řemesla znalý si často pomůže obejitím - nebo to vzdá rovnou. Ale některé projevy technické "nekvality" (pochopitelně do jisté míry) nemusí fotce nijak ubližovat, je-li jinak něčím výjimečná. Pro mě je třeba šum (na fotce tomu říkám postaru "zrno") atributem, že "bylo málo světla", objektiv už světelnější nebude a čas se nedá prodlužovat, pokud se objekt hýbe. (I když i pohybová neostrost je výrazovým prostředkem!) Ještě se může použít blesk, ale fotky pak vypadají jako z policejního alba. Hnus - pokud třeba použití blesku není tím výrazovým prostředkem... [;>)
Teď momentálně "letí" foťáky na kinofilm s úmyslně mizernou optikou, které mají zdůrazněny všechny chyby, které foťák může mít. Vinětace, barevná chyba atd. Říkají tomu umění a opájejí se tím - ale naprosto to nemají pod kontrolou, neví, co z toho vzejde a celé je to vlastně jenom hra. Každý kumšt je totiž (měl by být!) podložený důkladným poznáním řemesla. Tohle není jenom o muzice, focení nebo jkakémkoliv jiném oboru. Ano, může se někomu povést souhrou náhod něco zajímavého, krásného. Ale už to nezopakuje. Vzpomeňte si na své začátky s kamerou. První film bývá (ověřeno i u slovutných fotografů) i objektivně dobrý. To si ale s námi jan tak zahrává zlomyslná náhoda. K tomu, aby bylo k použití aspoň 5% fotek se pak člověk probojovává přes desíky filmů, které jdou po vyvolání do koše celé nebo se z nich vystřihnou dvě políčka.
Moje poměry jsou takové: 60% expozic vymažu hned na místě (TK), z toho, co zbylo vymažu 80% doma v PC a dámn na disk. Z toho použijí tak 2 z deseti - když má člověk štěstí, Ale opravdu dobrou fotku třeba neuděláte několik dní. Proto se nechci v tomhle oboru "profesionalizovat". To pak člověk něco vyfotit musí a musí to být ke koukání. Strašná pruda - stejná jako se zvukem.
O zvuku a nahrávkách:
Tam je Draku situace hodně podobná. Jistě, jsou lidi, kteří se opájejí technickou kavlitou zvuku. Já, přesto že je to má profese to považuji za úchylku. Jednak proto, že zvuk se nazaznamenává proto, aby byl HiFi, ale aby byl zachycen nějaký umělecký výkon nebo jiná událost, která nám vchází "do duše" pomocí uší - třeba zvuky na letní pasece. I ten efekt působí na psychiku. Už jsem mockrát nachutal tyto profesory zvukové kvality na hruškách - někdy dost drasticky. Už to nedělám - mají z rtoho potom pocit, že špatně slyší, ti sebestřednější, že jsem potměšilý podvodník. A není to podvod, jenom znalost, jak zvuk/hudba působí na člověka. Jakým způsobem se dá třeba "nastavit" norma pro vnímání hlasitosti, barvy nebo dozvuku, kdy posluchač začne něco považovat za "normální" a vnímá hlavně odchylky. Má-li jeden nastavenou svou normu jinak než druhý, budou stejný zvukový objekt posuzovat každý jinak - třeba i zcela antagonisticky.
Příklad: Dva přijdou do místnosti. Jeden ze studeného sklepa a druhý z polední výhně před domem. Na tom, jestli je v mítnosti krásně teplo nebo příjemný chládek se prostě v ten okamžik neshodnou.
Proto jsem kolegy, které jsem učil, jak se zvukem zacházet vždycky varoval: Nehrajete nebo nenahráváte pro analyzátory spektra, ale pro lidské uši. Někdy jsou neuvěřitelně nedokonalé, ale v jiných aspektech vysoce přesahující schopnosti jakýchkoliv technických analýz. Takže věřte tomu, co slyšíte, posluchači to budou vnímat stejně. (To ovšem naprosto popírá jakékoliv poučky víry HiFistické. )
No nic, rozkecal jsem se o věcech o kterých něco vím, ale už končím. FLAC je opravdu bezztrátová komprese - po dekompresi je soubor na byte stejný jako ten původní. Ale není moc účinná. Něco přes 60% je dobrý výsledek. MP3 v nastavení 320/44,1/full stereo VBR to stihne za 1/4 až 1/5 objemu dat, ale někdy je slyšet přechod na nižší nebo vyšší bitrate, takže my používáme jenom CBR. A MP3 má ještě jednu, nezanedbatelnou výhodu: rozumí ji každý přehrávač. A to je důležitější, než špičková kvalita zvuku.
A poslední věta: Pro práci není důležitá vzorkovací frekvemnce (pokud neděláte nějaké efektocé frekvenční posuny) ale bitová hloubka. Pro proces zpracování zvuku je 24 bit rozumné minimum. Při 16-ti bitech se můžete dočkat škaredých konců, když něco potřebujete zesílit o víc než 15 - dB. Zkuste si to: něco digitálně v nějakém editoru zeslabte o -40 dB a pak opět zesilte a porovnejte s původním záznamem. Nebudete se stačit divit. [;>))
A zítra, vážení přátelé, si budete moct přečíst článek o mých zkušenostech s indukční varnou deskou Siemens EH675MV11E. Nebudete se stačit divit. [;>))
Vaše Mladá Štíhlá Kočka. Mňau!
Už se těším, "kotě" MŠK!
Ve varných deskách jsem totiž naprostý diletant! [;>))
Nevím, jestli má být 13.5.-17.5. k smíchu, ale já se pousmál a pobavil. Duto Hlav perlí :D
Okomentovat