 |
| Velká Ohrada |
 | |
| Západní Město |
Původní Jihozápadní město se rozrůstá všemi směry, na západě překročilo zprvu okružní magistrálu Jeremiášova Západním Městem. S ním se počítalo už v dávných šedesátkách, kdy původní projekt "rychlodráhového pásového města" Etarea vznikal, počítalo se s ním i v osmdesátkách. Proto jsou taky pod Jeremiášovou ulicí ze sídliště Stodůlky směrem na západ vedeny hned dva podchody. Jeden kolem stanice metra, druhý, o něco severnější, pak k hrozné budově Siemensu. (To je ten "diamant".) Přestože byla první první velká fáze projektu dokončena v roce 2010, stále zde chybí propojení pěší komunikací s pevným povrchem. Dal bych sem své fotky, kdybych je našel, ale snímek, pořízený z aplikace mapy.cz (jakož je tomu i jinde) hovoří ještě výmluvněji.
Tam, kde je v mapové části vyvedena jednolitá cesta, je ve skutečnosti mezi asfaltovými povrchy diskontinuita zvící asi dvaceti metrů písečné plochy, rozbrázděné občas jarními dešti. Někdo by to měl asi propojit, ale proč by to měli dělat stavitelé Západního města, když je to mimo jejich rýsovací prkno a stavební pozemky, a proč by to dělali stavitelé Stodůlek, když ti tady skončili už v roce 1983. Na blízkém Šostakovičově náměstí sice právě probíhá jeho ke zvracení nutící "doplňková výstavba", ale její stavitelé mají vykolíkovanou svou parcelu a co je vedle, to už je vlastně ani nemá co zajímat. (A nezajímá.)
 |
| Nový Zličín |
Zatím nejhorší diskontinuitu tohoto druhu jsem objevil při toulkách na kole až v katastru sousedního Zličína. Na zelené louce tam na západ od staré části obce a na sever od Obchodního centra Metropole Zličín bylo nedávno (5 let?) postaveno nové sídliště. Není sice dedikováno jako samostatné sídliště, ale je to prostě komplex nových několikapatrových budov. A tuto původní "zelenou louku" odděluje od ulice Na Radosti a dále od konečné metra trasy B ještě sto metrů široký pás pole. Vede přes ně sice nějaká asfaltovaná pěší cesta, úplně ale nesmyslným směrem. Obyvatelstvo si tedy vyšlapalo stezku směrem smyslným. Takže stejně jako v ubohých dobách Panelstory se obyvatelstvo v mokřejších obdobích stále brodí blátem. Jasně, majetkoprávní záležitosti, uzavřené investorské celky, ale hlavně konec rýsovacího prkna...
 |
| Zličínské pole |
Nejnověji jsem při návratu od Berounky narazil na diskontinuitu u nově dokončovaného sídlištního areálu Stodůlky Jih nad skanzenem Řepora. Abych se vyhnul frekventované dálniční přípojce Poncarova i souběžné cyklotrase, beru se při návratu z údolí Berounky alespoň část cesty malebnější zrušenou okreskou. Bývala tady silnička mezi Jinočany a Stodůlkami, jejíž zbytky si dnes bere zpátky příroda. A nová výstavba. Která má nové komunikace. Ta jedna, zvaná Nekonečného, končí asi 10 metrů od té staré silničky. Aby tudy neprojelo auto, je zarýglovaná betonovou bariérou. Cyklista nebo chodec může projet/projít - a zabahnit se.
 |
| Konečná u Nekonečného |
V tomto případě je asi diskontinuita plánovaná, protože
ze staré silnice se první barák v Nekonečného ulici dá objet zprava -
když se překoná asi třímetrová diskontinuita mezi starou silničkou a
novou cyklostezkou/ stezkou pro pěší. Naštěstí má tenhle nedokončený
úsek pevný povrch. To, co nedokázali zařídit architekti, stavitelé, katastrální úředníci, územní plány, magistrát, radnice Prahy 13... to nejspíš vyvedl nějaký milosrdný dělník, který zde vysypal přebytečný beton...
Mimochodem - všimli jste si, že jsem vůbec nepoužil slov "urbanismus", "urbanisté"? Zdá se totiž, že něco takového u nás ani v 21. století neexistuje!
Psáno v Praze na Lužinách v pátek 28. února 2025
