Je jaro, je

Že je jaro pozná se především podle toho, že jsem si už v neděli vzal jarní bundu. A pod ní, ovšemže, ještě zimní košili - vždyť "březnové slunce má krátké ruce".



Je jaro, na lavičkách na Karlově náměstí opět posedávají
bezdomovci, ačkoli před půl rokem magistrát vyhlásil jejich vyhnání z těchto míst. V parku parkovalo auto městské policie, městští policajti korzovali, perlustrovali podezřelé lavičkáře a vytěsňovali. Nu, zima je pryč, sluníčko svítí, bezdomovci se vrátili z Tyláku...

Před pěti lety jsem na Psu  psal o jaru biologickém:

"A to začalo sichr dnes, kdy jsem v našem parku uprostřed sídliště sledoval párující se kačenky. Na rybníku pod tubusem metra je ještě led, jen malá okénka vody u mostního sloupu poskytují osvěžení vodnímu ptactvu. Pozoroval jsem lužinskou čtyřku: Kačenu a tři kačery. Kačeři dělali, že jen tak postávají na břehu, ale jakmile kačenka trochu popošla, popošli taky. Kačena zastavila, kačeři též. Nakonec jim moje očumování začalo vadit a odletěli všichni někam mimo můj dohled. Společně."

Tak letos to byla lužinská šestka! Tentokrát jsem přišel ve fázi, kdy po hladině kolem kačenky rejdil bojovný kačer, který nejprve odehnal toho nejslabšího a potom dámu svého srdce hájil před třemi zbylými dalšími kačery. Neustále ji objížděl a odstrkoval další nápadníky. Až do chvíle, než ho klofla kačenka! Nestála o to, aby už byl ukončen výběr. Nakonec odstartovala - a za ní všichni, i ten pátý moula. Tak nevím, to je skutečně takový nedostatek kačenek, že se o ni musí prát pět kačerů? To lysky si v přítoku do rybníka už špacírují po dvou.                                                   

Ptactvo už vyhlásilo jaro v nejvyšší fázi. Rostlinstvo má opoždění. Kočičky teprve stydlivě vystrkují svoje pupeny. Tráva je kraťoučká, Ale je teplo, v úterý má být v Praze už 18 stupňů. Na Kazimíra pohoda. Takže kobzolí bude úroda.

Jo, je teplo, je. Biologické jaro řádí. A děvčata chodí v kraťasech.

Psáno v Praze dne 22. března 2010