Proč jsou nám mobily tak drahé

Na konci minulého roku dospěl Český telekomunikační úřad ke zjištění, že ceny mobilních hovorů jsou pro lidi o 20 % dražší než pro firmy. Průměrná cena minuty volání na maloobchodním trhu loni prý přitom vloni byla 2,56 Kč za minutu.



ČTÚ se podivuje, zákazníci se podivují, a přitom odpověď je až křišťálově čistá: Telekominičtí operátoři se musí zahojit na občanstvu, když velkofirmám poskytují tarify na úrovni nákladů! (Což prý činí kolem 0,50 Kč/ minutu).

Sám jsem byl dlouhá léta telekominík, takže zpočátku jsem mohl ze služebního mobilu volat zdarma až do určitého limitu, který činil 400 Kč/ měsíc. Platil jsem jen daň z poskytnutého benefitu, což byla asi stovka, tuším. Kdybych protelefonoval víc než za čtyři sta, pak už bych hovory platil celé. (Což se mi nepodařilo. Nemám totiž čas na žvanění.) U dalšího zaměstnavatele jsem užíval výhod celé Skupiny. Benefit se postupně snížil jen na dvě stovky, a také daň, tedy na 40 Kč. Zvláštní bylo, že ani zde jsem nepřekročil stanovený limit, i když v těch dvou stovkách byl zahrnut paušál asi 130 Kč. Představte si, neprotelefonoval jsem více jak 70 Kč!

Zajímavé to bylo jen do té doby, než jsem se podíval na fakturu. A zjistil, že za ty prachy mám 240 volných minut Čtyři hodiny měsíčně. To nemůže protelefonovat normální člověk. Cena, včetně paušálu, zde tedy činila 240 minut za 200 Kč. Tedy 83,3 haléřů za minutu. Jo, a stovka SMS byla zdarma. Mluvím o benefitu naprosto základním, manažerské raději vynechejme. Ten základní benefit byl přitom přístupný nejen zaměstnancům velkofirmy, ale i čtyřem jejich rodinným příslušníkům, přičemž tento pojem byl velice volný. (Přesto mé děti nabízený tarif odmítly. Internet, Skype a nezávislost, to jest jejich heslo.)

Pokud se týče zaměstnanců, jde o benefit, který se odvíjel ze smlouvy s telekominickým operátorem. Pokud jde o příbuzenstvo, tady si nejsem jist, jestli ČTÚ nebyl příliš benevolentní. Tak velkofirma má velkosmlouvu s velkotelekominíkem, a proto dostane množstevní slevu. Co ale má společného mrak pofiderních příbuzných s telekomím operátorem?

S těmi minutovými hovory ještě: Jsou to hovory pod minutu. Takových bylo vloni 41 %. Není divu, když se účtovaly první tři minuty, valná část hovorů se odbyla do tří minut. Pak ještě monopolní Telecom přišel se dvěma minutami, lidi se stihli domluvit ve dvou minutách. Nyní je to minuta. Velké podivení obecenstva je, proč se neúčtuje po vteřinách. Odpověď je jednoduchá: telekominíkům by klesly příjmy.

Zvláštností toho tarifu také bylo, že nebyl nikde zveřejněný. Vyplývá to jen z oněch faktur. Inu, když jsem nakonec z velkofirmy odešel, směl jsem si ponechat za zbytkovou cenu mobil, číslo, ale tarif mi byl dočasně změněn. Než si domluvím svůj vlastní. U toho dočasného tarifu bylo zajímavé to, že taky nebyl nikde k dohledání. Takže jsem za první měsíc protelefonoval asi tisícovku.

A teprve pak jsem pochopil, proč jsou u nás mobilní hovory tak drahé!

Nu, nyní jsem na kreditu a užívám si svobodu. Zatím jsem několikrát odrazil vnucování výhodnějších tarifů. Jeden pán od konkurence mě lámal skoro minutu, než jsem mu řekl, že při ceně asi 5 Kč za minutu protelefonuju měsíčně méně než dvě stovky. (Píšu maily, více používám přítulný stabil a mobil využívám spíše jako vysílačku.:) Pak teprve sklapnul.

Ale i můj operátor se mi vnucuje s vylepšením. Naposledy s výhodným tarifem. Za pouhé dvě stovky měsíčně (což jsem sdělil v úvodu, abych odradil) bych měl zdarma 40 "minut". Povídala chudák holka, která se takovými nabídkami musí živit. Co by bylo přes 40 minut, to by bylo za pět pade. Takže i když bych neprovolal 40 minut, musel bych je platit. (Teď se mi "měsíc" daří protahovat na šest týdnů.) Platil bych tedy víc. Kde je výhoda? Měl bych smlouvu na tři roky!

Snad konečně přijde někdo další, než ta naše nesvatá trojka či čtyřka telekominických operátorů a naruší jejich oligopol. I když se ČTÚ snaží ze všech sil aby virtuální operátoři u nás byli bez šance, a aby se telekominický kartel nenarušil. Nezáviďme zaměstnancům velkofirem a telekominíkům benefity a chtějme dvě zásadní věci pro všechny zákazníky:

1) Vpusťte do arény virtuální operátory!

2) Účtujte po vteřinách!

(Psáno v den, kdy jsem už asi definitivně ztratil svůj kdysi služební, posléze pak zprivatizovaný mobil.)