Coby jihoafrický občan jsem v televizi rád sledoval novinky z centra osvobozenecké organizace s názvem UNITA. Doktor Savimbi vcelku docela rozumně vysvětloval, jak se mu daří osvobozovat svou vlastní zem a jak postup jeho armády je pomalý – on totiž musí svým spoluobčanům zajistit nejenom osobní svobodu, ale i dodávku veškerých energií a potravin i zdravotnictví a školství, vždy zdůrazňoval.
V tak rozlehlé zemi [7. v Africe] skutečně nadlidský úkol!
Dobře věděl, kdo se snaží celou zemi zlikvidovat a vtáhnout do zóny kontrolované Sověty – Kubánci a východní Němci se snažili tuto bývalou Portugalskou západní Afriku dostat na kolena, neb minerální zdroje a dokonce i ropa by se všem socialistickým orgánům velice hodily.
Ve své bohulibé činnosti UNITA narazila i na skupinu Čechů a Slováků, kteří kvůli dobrému výdělku a tuzexovým kontům byli ochotni do této země, zmítané občanskou válkou, zatáhnout i své manželky a dokonce i děti…
Doktor Savimbi tehdy odhadl situaci velice dobře: pokud se do nás pustí naplno kvůli cizím expertům, budeme se muset stáhnout a československé občany vládní vojska prostě zlikvidují. A do světa ještě vyšlou zprávu o masakru, který způsobila UNITA.
Proto došel k jedinému řešení: ženy a děti musí co nejdříve stáhnout za linii, ke které doletí vládní stíhačky a od které se musí vrátit z důvodů poloprázdných nádrží. A tam právě za tou linií čekaly nákladní vozy, které se daly použít beze strachu k transportu do centrály v buši.
Bojovníci postupovali ostrým tempem, pomáhali ženám i dětem jak se dalo, někdy je i nesli na zádech, protože je hnal čas: než je vládní vojska vypátrají a budou se snažit o tvrdou odvetu.
Skutečně se ženy a děti objevily na johannesburském letišti, dopravené jihoafrickým letectvem a zdály se zmatené: zaprvé nevěděly, kde jsou, zadruhé nechápaly, že na ně mluvíme česky a že starosta jihoafrického Sokola jim předává všelijaké potřebné věci, které nemohla nabídnout armáda a dětem dává cukrátka i čokoládové tyčinky.
Další transport je čekal v pokračování po trase až do Nairobi, kde za „odměnu“ je konečně převzal Červený kříž a s velkou slávou celou skupinu dopravil do vlasti. Ani po této záchranné humanitární akci svět nepochopil, že UNITA se snaží osvobodit svou vlastní zem a že doktor Savimbi je velice moudrý člověk. Přes veškeré těžkosti se jim podařilo zbavit otroctví na sedmdesáti procentech celého území, ale loutkový režim v Luandě, hlavním to městě, se skutečně vyděsil: nasadil všechny síly do jediné akce - Zabijte doktora!
A doopravdy se jim podařilo sjednotitele a také tatíčka angolského lidu zavraždit (JonasMalheiros Savimbi 3. srpna 1934, Munhango, Angola - 22. února 2002). Však i evropské televize poskytly přímé záběry na tělo hrdiny, kde se nepodařilo asi zavčas zamaskovat vstřel přesně pod bradou.
Důvod byl jasný: domorodci totiž museli na vlastní oči vidět, jak skončil jejich jediný zachránce, ze kterého by se jinak stala legenda přiživující neustále touhu po svobodě tohoto porobeného národa.
União Nacional para la Independência Total de Angola (UNITA) = Národní svaz za úplnou nezávislost (vznikl 1966) je jedno z nejvýznamnějších osvobozeneckých hnutí v historii Angoly a současná politická strana. Toto hnutí bylo dlouholetým protivníkem vládní MPLA v angolské občanské válce...
11. listopadu 1975 byla vyhlášena nezávislost Angoly na Portugalsku. Krátce na to v zemi vypukla občanská válka o politický vliv v zemi...
Již v roce 1977 československá vláda rozhodla o vyslání odborníků na pomoc Angole. Jednalo se mnoho odborností od techniků v průmyslových odvětvích a potravinářství přes lesnické inženýry a zdravotníky...
[Z Wikipedie]
(Zasláno Tulákem, t.č. na Kypru)
Žádné komentáře:
Okomentovat