Minulý článek o letošním putování Izraelem jsem tady zveřejnil už před třemi týdny. Jeden týden jsem vynechal kvůli přípravě přednášky o Izraeli, kterou jsem držel v lužinské knihovně. Další, tedy minulý, týden jsem bytoval s přítelkyní Janou ve Vídni, kde jsme krom galerií a zámků navštívili i předvánoční trhy. Teď bych měl v toku izraelského vyprávění pokračovat povídáním o hoře Sion, kde jsme byli letošního 31. března. Ale přeskočím lineární děj a posunu se do poledne dalšího dne, abych vám vypověděl dojmy o syrovém islámu, s jakým jsem se potkal onen pátek 1. dubna 2016 v uličkách Muslimské čtvrti Starého města jeruzalémského. Nebylo to tak strašné jako včera, tedy v pondělí 19. prosince na jednom z berlínských vánočních trhů, ale možná, že kdyby toto nevinné setkání zažila kancléřka Angela Merkelová sama a dříve, nemusela být dnes "otřesena" "nepochopitelným činem" a být tak "hluboce zarmoucená".
Vsuvka: Darebáci v UNESCO nedávno potvrdili, že ona Chrámová hora patří a vždy patřila výlučně toliko muslimům. Ta hora, na které hodlal Abrahám obětovat Izáka. Hora, původně zvaná Moria, kterou si Bůh Izraele vyvolil, neb se mu zalíbila, a o níž prohlásil, že "tuť sobě budu přebývati". A židé mu pak na ní postavili postupně dva chrámy. UNESCO je prý světovou kulturní organizací, a jako jeden z údů OSN má jistě silnější slovo než nějaký sionistický Bůh. Přičemž zástupci křesťanských zemí v UNESCO tomu horlivě přikyvují, anebo horlivě mlčí. Aby nepodráždili muslimy.
U izraelské pohraniční hlídky jsme odbočili vlevo a po schodech sešli na al-Wad. Ta se tu směrem k jihu, tedy k (zcela muslimské) Západní zdi zatrubňuje pod klenuté klenby, ale na sever vede většinou pod širým nebem a zpevňujícími oblouky. Šli jsme opět kolem mramorového sarkofágu, který byl proměněn na žlab pro napájení dobytka, kolem krámků s ovocem, krámků s barevnými hadry, proti proudu barevných turistů... a proti náhle zesílenému proudu tmavě oděných muslimských věřících. Ti stékali z okolních uliček a brali se jako masa fotbalových fanoušků k důležitému zápasu. Copak zahalené ženské, ty byly v pohodě. Ale ti chlapi, ba i chlapci od věku zhruba deseti - dvanácti let, ti kráčeli velice zvláštním a sveřepým způsobem. Vzpomněl jsem si přitom na Jane van Lawickovou-Goodalovou, která podobnou chůzi popsala u tlupy šimpanzů, vydávajích se vraždit šimpanze z konkurenční tlupy:  |
| Opičák zepředu |
 |
| Opičáci odzadu |
Poslyšte, během svých čtyř pobytů v Izraeli jsem neustále cítil mír všude, kde jsem se ocitl. Jenom několikrát jsem se ocitl v nepříjemné situaci. Při plavání ve velkých vlnách už téměř nočního Rudého moře, při výpravě na instatně štěrkovitou pouštní skálu, při řízení půjčeného vozidla, ale poprvé jsem ucítil skutečný strach až zde. Strach z lidí. Takový, že jsem se neodvážil vyfotit je zepředu. Jejich tvrdé, sveřepé, hněvivé ksichty. Mám jednu fotku z profilu, branou od boku, jen jednoho opožděného fanouška SK Islám jsem zachytil ve stínu prudkého poledního slunce. Ale zapisoval jsem si do bločku. A cituji doslova, abych zachoval svůj přímý dojem:
 |
| Opičáci zboku |
Byl jsem včera na jednom předchanukovém shromáždění, kde také vystoupil jeden izraelský Arab. Krom chvály na stát Izrael, jeho demokracii, zdravotní zabezpečení a systém vzdělávání pro všechny, také varoval před nebezpečím, které hrozí ze strany izraelských Arabů. Prý 80 % z nich podporuje Islámské hnutí, které má v úmyslu zničit Izrael pod záminkou "ochrany mešity Al Aksá". No, s ohledem na to, že 8,5 % izraelských Arabů jsou Drúzové a asi 9 % křesťané (jako onen citovaný arabský občan Izraele), tak mají islámisté podporu prakticky všech muslimů. Ne Arabů, muslimů!
Od tohoto křesťana jsme slyšeli důraznou výtku katolické církvi, která zakázala svým členům sloužit v izraelské armádě. A to proto, aby nedráždila muslimy v Sýrii, Iráku a dalších muslimských zemích proti tamním křesťanům. Toto je dle onoho Izraelce "sebevražda křesťanů". Od roku 1999 například probíhá islamizace Nazaretu. "Když tam jste, tak ani nepoznáte, že jste v Izraeli!" Je to prý jako v předválečném Českoslovesku se sudetskými Němci. Muslimům (včetně beduínů) by měla být určena jejich enkláva, aby byli odděleni od Izraele. "Jinak to nepůjde, já vím, o čem mluvím." Ale:
"Už je příliš pozdě."
 |
| Normální ženský |
a) Odsoudit příslušné rezoluce UNESCO, které opomíjejí židovskou a křesťanskou histori Chrámové hory. To už se stalo letos 19.10., kdy onu rezoluci výraznou většinou odsoudila Poslanecká sněmovna České republiky.
b) Vypovědět z České republiky zastupitelství právně neexistující entity "Stát Palestina", která u nás zastupuje leda palestinské teroristické organizace. To se mělo stát nejpozději poté, co v novém suchdolském palestinském diplomatickém objektu vybuchla palestinská bomba a kdy na její půdě byly nalezené zbraně.
c) Uznat Jeruzalém za hlavní město Státu Izrael. To může česká i evropská diplomacie udělat. Česká hned, evropská by se však musela zbavit svého antisemitismu. A obav, že bychom tím podráždili muslimy…
Ale houbeles. Oni už podráždění jsou! A jsou tady, za zdí. Možná už je pozdě. Co se v létě stalo na francouzský státní svátek, co se stalo včera na vánočním trhu v Berlíně, je jen předzvěstí toho, co se může stát zítra kdekoli v Evropě. A co je, Bohu žel, častým jevem v Izraeli. Určitě pozdě je, pokud si neuvědomíme:
z) Izrael bojuje za Evropu, za západní ideje a náš způsob života. Tak mu nepodrážejme nohy!
Pěkné svátky! První den Chanuky letos připadá přesně na Štědrý večer.
 |
| Jakou hvězdou svítí Ladův anděl nad betlémským chlévem? |
Prožito v Izraeli v pátek 1. dubna 2016, psáno v Praze na Lužinách v úterý 20. prosince 2016.
*
Foto © Jan Kovanic
(Fotografie přímo na blogu autora jsou kvůli použitému rozlišení podstatně ostřejší než na Psu. A při kliknutí na obrázek se onen rozbalí v původní velikosti.)
***
Minulý příspěvek: Kudy na horu Sion.
Všechny dosud napsané díly vyprávění o letošní cestě do Izraele viz na blogu Šamanovo doupě, záložka Izrael.
Cestopis Mír v Izraeli z Šamanových předcházejících tří cest po Izraeli seženete u knihkupců, na besedách s autogramem přímo od autora, anebo u vydavatele.
Fotogalerie z předcházejících návštěv Izraele (2006, 2008, 2014): mir-v-izraeli.blogspot.cz
