Rozpočet Ministerstva kultury (MK) ČR na rok 2026 měl z loňských 19,6 miliardy korun (s evropskými zdroji to bylo 21,5 miliardy korun, ty však letos nepřijdou) klesnout na 17,6 miliardy. Těchto 3,9 miliard je snížení o 28 %. Nejvíce se to dotklo programu "Kulturní aktivity", jenž financuje značnou část nezávislé kultury. Granty klesly z loňských 1,146 miliardy korun na letošních 810 milionů korun, což je snížení o téměř 30 %. Literární granty z toho téměř úplně vypadly - nula bodov. Takže by se pan ministr neměl divit, když mu spisovatelé na Frankfurtském knižním festivalu vynadají. (Rozpočet byl nakonec navýšen na letošních 18,8 miliard.)
Protestovali nejen studenti, ale přímo na MK i jeho Komise pro literární akce a periodika, která dostala o 40 % méně než v roce 2025: "Komise konstatuje, že daný objem financí není dostatečný a ohrožuje samotné další fungování oboru. Při dané výši podpory by zřejmě neproběhla řada literárních akcí, které jsou pro obor klíčové, zavedená periodika by přestala vycházet.“
Magistrát hlavního města Prahy byl také vyjmut z pravidelné jednoleté podpory. Nevyšly tak plánované "projekty progresivní a experimentální a projekty začínajících tvůrců a tvůrkyň, které jsou na jednoleté podpoře existenčně závislé." Nu, je to otázka k diskusi. Ale ta nebyla. A škrty byly nečekané a neprojednané.
Vláda prej musí šetřit. Klempíř pravil že se musí ohlížet na „co největší návratnost kulturních akcí a projektů". A básničky a nízkonákladové knihy moc do státního rozpočtu nepřinesou. Ale ony tu "návratnost" nepřinesou ani velká divadla. Do Národního divadla stojí vstupenka 1.200 Kč - na balet. I když je vyprodáno, tak stejně "Národ" potřebuje každoročně státní dotaci kolem jedné miliardy, aby vyšel. Avšak nezoufejme. Pro příští rok vyboxoval klempíř 19,26 miliardy korun, tedy přibližně o 670 milionů více než letos. Jenže většinu onoho navýšení sežerou právě příspěvkové organizace typu Národní divadlo, Národní galerie nebo velká státní muzea. Když se podíváme na stránky ministerstva, tak zjistíme, že zatímco plánované celkové výdaje MK pro letošek páčí celkem 17.603.295.470, pak příjmy dosahují toliko 555.672.191. Takže ta "návratnost" je asi v něčem jiném.
Klempíř letos ani nešel na vyhlášení Českých lvů. A na příští rok se chystá díky změně audiovizuálního zákona rozvrátit systém Státního fondu audiovize. Nejdříve převolí příslušné Rady a následně sebere miliardu korun. Profesní a oborové organizace v čele s Asociací producentů v audiovizi (APA) varují před destabilizací, odlivem zahraničních filmových projektů a ohrožením tisíců pracovních míst. Všech 15 členů představenstva fondu se proti snížení plánované podpory na rok 2027 o přibližně 400 milionů korun jednomyslně postavilo. Podle fondu by takové opatření navíc nepřineslo úsporu státnímu rozpočtu.
Klempířova kreativní odpověď? Odvolá exředitele České televize Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize. A není to první vyhazov, kterým Oto K. odpovídá na kritiku.
Zdá se, že pan ministr řešení úspor našel: Začal omezovat dotace na neposlušnou kulturní frontu. A na ministerstvu ruší odbory a a vyhazuje "potížisty", jiní odešli sami. Týká se to organizací, které MK nějakým způsobem řídí. Stalo se už letos:
19. března odvolal Klempíř ředitelku Národní galerie Alicju Knast. Ta byla poněkud překvapena, že se pan ministr neobtěžoval ji to říci.
Na uvolněnou funkci bylo vyhlášeno výběrové řízení. V červenci bylo zrušeno a byla jmenovaná nová výběrová komis. "Uměleckohistorická společnost v reakci na zveřejnění složení komise uvedla, že její členové vyvolávají pochyby svým zaměřením či vztahem k potenciálním kandidátům. Podle expertů budí pochybnosti nejen celkový profil komise, ale také schopnost většiny jmenovaných osob posoudit potřeby Národní galerie a vyhodnotit požadované parametry kandidátských projektů."
10. října jedenáctičlennou komis opustili její dva členové.
Klempíř kritiku odmítá: "Členy jsem vybíral osobně a nesu za ně plnou odpovědnost."
Odborná veřejnost včetně Uměleckohistorické společnosti postup ministerstva ostře kritizuje za netransparentnost a možné politické ovlivňování. ("Osobní výběr!" členů komise.)
2. dubna, skoro měsíc před začátkem Pražského jara, odvolal Klempíř Martina Baxu (předcházejícího ministra kultury za ODS) z jeho správní rady. Tu Baxa vedl jako její předseda. Důvod? Hádali se kvůli rozdělování dotací na filmy... Podle Klempíře: "Pan Martin Baxa mě v poslední době dost řeší. Tak jsem ho vyřešil.“ "Kreativní řešení" řízení Pražského jara, kde se interpreti plánují na roky dopředu, pokračuje v tom, že se Klempíř začátkem října sám narval do správní rady jako její předseda.
Na konci června utržil Oto Klempíř ostudu na Strážnickém festivalu, když vylezl na pódium, aby se přitulil lidu. A lid ho vypískal a vybučel. Ministr sportu a Klempířův stranický soudruh Boris Šťastný pak navrhl odebrat folklornímu festivalu ve Strážnici dotace. No, jenže ty dává město a tím pádem nemá MK na tento zcela nepolitický festival, jehož chtěl Klempíř zneužít, žádné finanční páky.
Uprostřed prázdnin zrušila vláda na Klempířův návrh předcházející Státní kulturní politiku na roky 2026-2030+. Do 5. srpna, tedy během čtyř pracovních dnů, se měly dát připomínky k nové koncepci. Na stránkách ministerstva se její návrh neobjevil. Pouze na stránkách Hospodářské komory. (?!?)
Zaskočilo to např. Víta Richtera, výkonného tajemníka Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky, kterému ještě v prosinci Klempíř sliboval, že bude na novém návrhu participovat. A ono kulový.
Podpbně byla překvapena i Adriana Světlíková, vedoucí organizace Nová síť, která podporuje živou kulturu, divadlo a tanec v českých regionech.
"To máte za Strážnici!" (Možnou ministrovu myšlenku zachytila agentura Muška na Zdi.)
Babišova vláda schválila novou státní kulturní politiku 5. října 2026.
2. září odvolal Klempíř z funkce ředitele příspěvkové organizace MUSEum+, Industriálního muzea v Ostravě, Pavla Lazara. Hlavním důvodem je dle něj "obava o další řádnou realizaci projektu MUSEum+, jehož cílem je vybudovat v areálu Dolních Vítkovic nové industriální muzeum a pro jeho potřeby využít vysoké pece č. 4 a 6 bývalých železáren.
Muzeum+ slíbenou tiskovou zprávu nevydalo.
Možná vadí to, že se v areálu železáren odbývá festival Colours of Ostrava?
V říjnu zveřejnilo Ministerstvo kultury "přísnější pravidla pro střet zájmů v dotačních komisích, zintenzivnění věcných kontrol a přípravu komplexní dotační reformy". Na rok 2027 bude postupně vyhlášeno 43 dotačních výzev. (?) A to už máme listopad. Prej že žadatelé budou mít dostatek času.
Načež rezignovalo několik členek a členů odborných komisí MK, posuzujících granty pro profesionální umění. Největší problém byl v pozdní a nedostatečné komunikaci nových pravidel. Krom toho nejsou ani jasná kritéria hodnocení žadatelů o dotace nebo přenášení finančních rizik na pořadatele uměleckých akcí.
Rezignovala i komise tance, pohybového a nonverbálního divadla, která se podle její předsedkyně Markéty Hrdličky Málkové snažila o dialog s ministerstvem od května letošního roku. Marně.
Zatímco toto píšu, tak Klempíř zrušil Garanční radu Muzea romské kultury. Ačkoli dříve přislíbil její zachování, a to až do dohody o její nové podobě.
Důvod? Podle agentury Muška na zdi to vypadá, jako by si Klempíř řekl: "Cikáni nemají do práce romského muzea co kecat."
Možná bychom se měli zpětně podívat na skutečné (či dodatečné) důvody rezignace ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové, kterou podala 31.08.2026. Bývalá ředitelka jako své důvody uvedla "velkou únavu v mimořádně náročné pozici a přání věnovat se více své odborné práci". Především...
MK začalo v říjnu prověřovat hospodaření Divadla X10, plzeňského centra Johan, organizace Panamo a společnosti ArtProm - tu kontroluje letos už podruhé. Jedná se o organizace, které kritizují Klempíře. Vypadá to, že se Klempíř poučil z chování bývalého ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše, který taky "zaklekával" na své hospodářské konkurenty...
Ovšem naskýtá se otázka - která kulturní instituce dnes Klempíře nekritizuje?
A je proč. Z předcházejícího rozboru je patrna jasná Klempířova strategie, kterou rozvorává kulturní pole:
1. Reorganizuje organizace, které spadají pod MK.
2. Dělá to tajně a na poslední chvíli.
3. Dělá to zásadně bez jakékoli diskuse s odborníky a lidmi v těch organizacích. Ačkoli jim to do očí slíbí.
4. Vyhazuje lidi, kteří ho kritizují.
5. Vyhazuje i lidi, kteří ho nekritizují. Zřejmě potřebuje fleky pro své příznivce.
6. Když někoho nemůže vyhodit, nebo když nemůže zrušit nějakou kulturní organizaci, utáhne jí dotace a/nebo na ni pošle kontrolu.
7. Celkově finančně škrtí vše, co je mu politicky nepohodlné, nebo čemu nerozumí.
A vypadá to, že nerozumí ničemu. Jak se odborníkovi na reklamní a politický marketing může stát, že jeho reformy nemají lidé rádi? A jak se může stát, že je vždycky zprasí??? Naposledy se mu to stalo s odmítnutím dotace na uspořádání oslav 17. listopadu na Národní třídě. Že prej není kulaté výročí. (Dotace přitom proudily na toto podujatie každý rok. A nejsou nejvyšší položkou.) Loni MK přispělo 700 tisíci korunami. Letos se po oznámení, že dotace nebude, ve veřejné sbírce vybralo přes 9 milionů korun...
Předchozí rozbor se týká i Klempířovy snahy změnit financování České televize a Českého rozhlasu. Poprvé se o to pokusil předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura už někdy v březnu. Měl platit od 1. července. Ale nikdo ten návrh neviděl.
V dubnu představil Klempíř vládní návrh zákona o financování médií veřejné služby. Na konci května uvažoval o komercializaci typu „model Netflix“, kde by si obsah platili pouze ti, kteří jej "skutečně chtějí". Přišlo 400 připomínek. Nakonec přišel současný návrh. Který nebudu jinak komentovat, než že byl vytvořen ve výšeuvedeném stylu. V diskusi, která se vede, musím podtrhnout obavy ředitele ČT Hynka Chudárka, o nichž se moc nemluví:
Výpadek 1,3 miliardy korun z ročního rozpočtu České televize znamená, že nejen že nemůže televize fungovat v dosavadním rozsahu, ale ani nebude schopna dostát svým závazkům, které vyplývají ze zákona.
Závěrem musím konstatovat, že český kreativní ministr kultury Oto "Olda" Klempíř kurví vše, co doposud fungovalo. A nasírá lidi, kteří se doposud o politiku moc nezajímali. A dokonce i nepoliticky prozrazuje motivy, které Andrej Babiš, Tomio Okamura a Petr Macinka jen tají, když mluví o "splnění předvolebních slibů". Řekl to jasně už po své ostudě ve Strážnici:
"Koho chleba jíš, toho píseň zpívej."
Co ještě neřekl: „Když slyším slovo kultura, sahám po revolveru.“
No - on to nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels taky neřekl, ale oba dva to svými činy potvrzují!
Psáno v Praze na Lužinách v pátek 30.10.2026
Úvodní foto převzato z profilu O.O.K. ze stránek strany Motoristé sobě.
