Jak jsme byli blbí

Johnson si drbe hlavu

Na můj minulý článek o začátku Pražského jara Co všechno jsme nevěděli v roce 1968 mi (mj.) přišly výtky: 

"Nevěděly to v roce 1968 jen děti, mezi které jste tehdy patřil" (pardon, bylo mi šestnáct, sedmnáct) a "Západ o tom věděl už týden". Západ věděl houby houbičky, stejně tak jako my. Američané měli své starosti s válkou ve Vietnamu a Francouzi a Italové se studentskými protesty. "Kremlologové" samozřejmě postřehli, že se československý (marný) pokus o reformu socialismu (komunismu) vůbec nelíbí v Kremlu, a také to, že v NDR probíhá rozsáhlé vojenské cvičení Sovětské armády. Západ jinak věděl konkrétně velký kulový. V květnu 1968 sice varovala US prezidenta Lyndona Johnsona CIA, že "československo-sovětské vztahy jsou v krizi" a začátkem srpna konstatovala, že "Sověti vytvořili velmi silné vojenské uskupení, které soustředili v blízkosti československých hranic". Ozbrojenou intervenci však CIA označila za „nepravděpodobnou, nelze ji však vyloučit“. (Viz článek Davida Hertla na irozhlasu.)

Co všechno jsme nevěděli v roce 1968

Předseda parlamentu oznamuje čs. vládě rezignaci prezidenta

Je tu zase Srpen, půlkulaté výročí. Jeho jednadvacátý den byl pro mne mým Nejdelším dnem. Avšak tomuto osudnému dni předcházelo Pražské jaro. To fakticky započalo už v Lednu 1968 nástupem Alexadera Dubčeka na komunistický trůn Prvního tajemníka. Pro mne byl ten člověk neznámý. Pamatuju se, jak začátkem ledna přišla máma domů z práce a ptala se, co je novýho. Protože už před Vánoci se to ve věrchušce mlelo. Až někdy mezi 3. a 5. lednem se plénum ÚV KSČ "rozhodlo oddělit funkce prvního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky", takže Antonín Novotný se stal pouhým druhořadým členem Ú Vé. (Schody mu namydlil přelomový IV. Sjezd československých spisovatelů z června 1967, kde zazněly super kritické až antikomunistické projevy spisovatelů Pavla Kohouta, Ludvíka Vaculíka, Václava Havla a mnohých dalších, a také listopadová revolta strahovských studentů, která byla následována policejní brutalitou i na kolejní, tedy univerzitní půdě - poprvé od Listopadu 1939.) Kdo na jeho místo? Nakonec se ho ujal právě doktor (RSDr.) Dubček. Tehdy jsme nevěděli, že na návrh samotného Novotného, kdy se měl stát kompromisem mezi nespokojenými Konzervami a nespokojenými Reformisty. Rozbouřené hlasování nakonec vyhrál pouze o jediný hlas právě tento v Česku vcelku neznámý První tajemník ÚV KS Slovenska.

Staré věci

Mám doma spoustu starých věcí. Tím teď nemyslím staré fotky po pratetičce své ženy, avšak předměty denního užívání. Třeba podnos jsme měli, krásný, starobylý, předválečný se secesizujícími držáky. Vzal si ho tchán někdy těsně po prohraném Únoru v roce 1948. Pracoval tehdy jako "kinooperatér" (promítač) a taky elektrikář v kině Juliš, které bylo tehdy ještě přímo propojeno s kavárnou. Žena Ivana vyprávěla, jaké to bylo nádherné, když se jako maličké dítě dívala na film, který lidem promítal tatínek Ruda, a zaměstnanci z vedlejší cukrárny jí k tomu nosili zmrzlinu. Jednoho zimního dne přišel pan Juliš do (ještě poslední den) svého hotelu a řekl zaměstnancům: "Vezměte si, co chcete." To byl moudrý pokyn, protože soudruzi, co pak přišli, skoro celé vnitřní vybavení časem zničili.

Ruská hra

Tímto článkem zatím končím výpisky Moby Dicka z jeho deníčku. Dostali jsme se jimi od Putinova Gruzínského roku 2008 až k Putinovu Ukrajinskému roku 2014. Tehdy byl Ruskem (zprvu tajně) okupován Krym a (až do loňska také tajně) východ Ukrajiny. Nebylo mým cílem nic menšího, než abych ukázal, že naším národním zájmem je udržet Rusáky co nejdál od našich hranic.

Ruská pohostinnost

Je to už devět let, co Západ "zvažoval možnosti" "jak přispět k deeskalaci" "konfliktu" na Ukrajině, zatímco čelný evropský kolaborant s Ruskem německý exkancléř pan Gerhard Schröder slavil v Petrohradě své 70. narozeniny. V Petrohradě proto, že zde sídlí Společnost Nord Stream AG os., jehož byl ruský agent Schröder předsedou výboru akcionářů. Hlavním akcionářem je ruská státní firma Gazprom, proto oslavence přišel obejmout i jeho starý dobrý přítel válečný zločinec (ještě z druhé čečenské války) Vladimir Vladimirovič Putin.

Evropa má stažené ocasy kvůli ruskému plynu.

O tom, že Ukrajinci se s držiteli ruských pasů mohou domluvit, svědčí i masakr v Oděse.

Faktor slabosti

Je to už devět let, co ruský carprezident Putin využil zkušeností soudruha Hitlera se sudetskými Němci. A podařilo se mu to podobně skvěle, jenom loňský pokus o dobrání „zbytkové Ukrajiny“ po tom, co Rusko odtrhlo východní ukrajinské pohraničí (vyhlášením fiktivních „lidových republik“), se nějak zvrtlo… Před devíti lety, kdy Moby Dick psal tyto své denní záznamy, to ještě nebylo zdaleka jisté:

Krmení ruského Otesánka

Připomínka z doby rozběhu 2. světové války: Západní státy začaly bránit svobodu svých spojenců až tehdy, kdy na jejich vlastní města začaly dopadat německé bomby! Před devíti lety, v době rozbíhající se agrese Ruské federace vůči Ukrajině, to euroameričtí politici taky nechtěli vidět. A i nadále jednali s Ruskem - jako s normálním státem. Jak ukazuje další část z devět let starých internetových vykopávek deníčku Moby Dicka:

Co je ruské?

To, co si od Rusů necháme sebrat

"Vladimir Vladimirovič Putin je válečný zločinec." Prohlásila žena Moby Dicka v dubnu 2014. A jak k tomu dospěla? To se dovíte, až si přečete další část z devět let starých internetových vykopávek deníčku Moby Dicka:

Takzvaná krize

Co si v druhém týdnu března 2014 zaznamenal do deníčku Moby Dick o ruské okupaci části ukrajinského území: Referendum na sovětském Krymu, Putin na liberecké radnici válka na Ukrajině.

************************************
Sobota 8. března 2014, MDŽ
Telefonují, telefonují, telefonují západní představitelé s Vladimirem Vladimirovičem, až se žhaví bezdrát. Vůdce Ruska označil kroky krymských Rusů za "legitimní".

Putinův malej

V prvním březnovém týdnu roku 2014, zatímco Putin zabíral Krym, panovaly na opatrném Západě hlavně Obavy, aby to neohrozilo „vzájemné dobré vztahy“ s imperialistický Ruskem. Moby Dick to viděl a předvídal i vývoj, nemaje však k dispozici sdostatek letadlových lodí, jaderných zbraní a mezinárodních bank, nezbylo mu, než komentovat nezvratný vývoj událostí:

Obrácená pravda

1989 - nebo 1914?

Rozhořčená kritika filmu Narušitel

Takové krásné letecké záběry, takové pěkné písničky jsou v tom filmu, takoví (někteří) skvělí herci - a taková kravina to je. Tupá zápletka a nerealistický obraz normalizace. Major Zeman se záporným znaménkem. Ale Zeman byl profesionální dezinformace. Tohle bylo hodně neuvěřitelné - ale mlaďoši by mohli uvěřit téhle lži o reálném socialismu. Ne, milánkové, takhle to za normalizace nebylo - já ji zažil zhruba ve stejném věku jako hrdinové toho filmu.

Gozo - cestou mezi krychlemi a zdmi

Jak už pravidelní čtenáři Šamanovo doupěte vědí, jeho autor se před nedávnem účastnil malé potápěčské výpravy na maltský ostrov Gozo. A to jako ne-potápěč, pouze šnorchlař a příležitostný freediver. Jednoho dne se výprava přesunula na ostrůvek Comino, kde bylo naplánováno čistě potápěčské podujatie, a já tak měl čas trochu se projít místní krajinou. 

Naprosto vyloučený scénář silového zásahu Ruska

aneb požírání Krymu Ruskem za jásavého nadšení a pilné kolaborace místních sudetských Rusů

Co nového u Berounky

Řízky s chlebem a kyselou okurkou?

V úterý jsem zase po delší době nasedl na kolo, abych se pustil po jedné ze svých oblíbených tras kolem Berounky. Tentokrát jsem vybral cestu opačným než obvyklým směrem. To jest po proudu řek. Takže z Lužin jsem se nejdříve vydal cyklostezkou kolem dálničního přivaděče k Pražskému okruhu směr Jinočany.

Na stráži státních zájmů Ruska

Kulturní zvláštnosti různých národů všech postsovětských států, pevně semkutých do jedné rodiny.

Ve spisku tomto sebrány jsou téměř deset let čerstvé zápisky našeho spolupracovníka Moby Dicka o pokračující demorevoluci na kyjevském Majdanu, jakož i o ruské přípravě na schlamstnutí Krymu ve stínu zimní olymblbády v Soči.