Dřív si mohli cvičit svoje umění na smrádku, který se vždy táhl od výrobních hal továrny LIPO, kde se vyráběly báječné cukrovinky. Bylo to cítit... jako když chcípne kočka, říkávala babička Hejtmánková.
Jako kluk jsem pod těma kasárnama bydlel, chodili jsme s kamarády sbírat za plot na vojenskou střelnici nábojnice od malorážek, ti vojáčci museli být asi nějací sportovní střelci. Z nábojnic se ještě linula taková příjemná vůnička, úplně jiná, než z oken LIPA, u kterých jsme žebrali o nepodarky z výroby tvrdých, skoro skleněných bonbónů. Později se začaly linout jiné čmoudíky hlavně z německých a polských elektráren, na těch si mohli chemici procvičovat identifikaci celé Mendělejovy tabulky.
Radnice v Liberci, před kterou oslavy vyvrcholí, je vskutku pěkná. V letech 1888-1893 ji postavili podle plánů vídeňského stavitele Neumanna v novorenesančním slohu - a je nemlich taková, jako má Vídeň, nebo skoro taková. Teprve, když ji dostavěli, teprve potom zbourali tu starou, malou a nedostačující, která na náměstí zacláněla už od roku 1599. A hned bylo místo pro moderní Křižíkovu tramvaj. Vznikl pěkný plac, na kterém se pak mohly rozmáchnout naše novodobé dějiny.
Poprvé se tak dělo 28. října 1918. To se ještě Liberci hojně říkalo Reichenberg a žili tu převážně Němci. Toto v minulém století druhé největší město Českého království mělo ovšem i svou českou menšinu. A česká slečna Emílie Vobořilová si toho dne brala vojáka ještě c.k. armády Otto Kovanice (v Liberci sloužil zrovna v těch kasárnách, kde jsou naši NATOvští chemici). Svatbu měli na radnici, pak šli spolu pěšky Pražskou ulicí dolů na Tuchplac. Děda měl na rakouské uniformě trikolóru, už se vědělo. Němci, který na něj řval "Was is das?" hrdě odvětil: "Vy nevíte? Máme republiku!"
Ta republika trvala skoro celých dvacet let. Pak se Liberec zase stal Reichenbergem a hned po záboru ho navštívil soudruh Hitler. Radnice byla slavnostně vyšňořena rudými prápory s hakenkrajci, a Hitlerovo náměstí přetékalo nadšenými soukmenovci. Naši u toho nebyli, to víte, že by je rovnou odkráglovali.
V květnu 1945 po náměstí drandily tanky Rudé armády. Z libereckých oken zase visely prápory, tentokrát bílé lajntuchy. Bába s dědou a mým budoucím tátou se vrátili, tetička a oba strejdové se konce války nedožili. Rodiny dědových bratrů na tom byly ještě mnohem hůř. Němci šli pryč, přicházeli noví osídlenci, i mladá má budoucí máti až z Jaroměře. Brzičko se náměstí pod radnicí opět rozčeřilo rudými prápory, tentokrát se srpy a kladivy. Nedlouho poté zmizela ze špičky radniční věže plechová postava rytíře nahražena pěticípou hvězdou.
Další podstatné zaplnění radničního náměstí si už pamatuji sám. 1.máj 1968 byl úplně jiný, než ty ostatní. Místo průvodu se odehrával jen masový mítink za účasti ministra Čestmíra Císaře. Někdy v tom osmašedesátém se při probíhající rekonstrukci radnice zjistilo, že velká pěticípá hvězda na vršíčku věže byla neodborně umístěna a skoro celých dvacet let pod ní zatejkala dešťovka. Celý krovy byly od ní shnilý! Nějakou chvíli byla věž bez hvězdy. Pak ji renovovali.
21. srpna 1968 se Náměstím bojovníků za mír valily opět sovětské tanky, tentokrát však neměly na věžích namalovány rudé hvězdy, jenom bílé invazní pruhy ve tvaru kříže. Radnice byla obklopena lešením, ze kterého v ranních hodinách neuvážliví mladíci házeli dřevěné podlážky na okupační tanky. Než je Rusové postříleli.
Všude vlály československé prapory. Dav na náměstí hrozil na projíždějící obrněné vetřelce pěstmi. Pak jeden stroj dostal na tramvajové vyhýbce smyk (asi) a vletěl do podloubí, které se na něj i na lidi, kteří tam byli, zřítilo. Při couvání tank zle pošramotil sanitky, které nakládaly raněné a umírající. Když vylezl z věže ruský důstojník, byl přivítán pískotem a kusy cihel. Začal střílet z pistole. Scénku později popsal v Dálkovém výslechu dramatik a spisovatel Václav Havel, který na ni shlížel z baráku, co tenkrát patřil čs. straně socialistické, takhle vlevo od radnice. Tehdy ještě nebyl prezidentem, milé děti. Moje žena Ivana, která bydlela v sousedním domě v podkrovním podnájmu to neviděla, byla tou dobou v práci. Tehdy ještě nebyla mou ženou, bylo mi sedmnáct!
Na radniční věži se objevil dlouhatánský černý pruh, který vlál nad městem ještě dlouho a dlouho. Museli ho tam upevnit horolezci, lešení na věži už nebylo. 65 metrů, praví o štíhlé věži radnice průvodce Libercem. Celé měsíce se nenašel žádný jiný liberecký horolezec, který by onu smuteční stuhu snesl. Byla vidět odevšad, i z podhůří Jizerských hor, i z vrcholku Ještěda.
V srpnu 1968 bylo zle, ale stále existovala naděje. V lednu 1969 po Palachově pohřbu zbyla už pouze beznaděj. A přece již po několika měsících zažilo radniční náměstí opět radost, vyjádřenou hesly: "2:0" a "4:3". Porazili jsme Rusáky v hokeji. A Rusáci vyměnili předsednictvo ÚV KSČ, vládu a pak to šlo od shora až dolů. Nakonec odvolali i legálního libereckého starostu Moulise. Zmizela i černá vlajka. Demonstraci 21. srpna 1969 už rozháněli naši esenbáci.
A pak přišel listopad 1989 a náměstí bylo opět plné vlajek a lidí.
Náměstí před libereckou radnicí nese dnes jméno dr. Edvarda Beneše. Už po něm nejezdí tramvaje, po skoro sto letech se odstěhovaly jejich koleje do sousedních ulic. Náměstí se v létě stává obrovskou předzahrádkou místních restaurací. Nikdo by neřekl, že tu kdysi kdosi bojoval za mír či válku.
Ale dnes odpoledne se na něj historie na chvíli vrátí. Ve tři hodiny převezmou naši chemici čestný prapor města Liberce. (Možná jim ke vstupu do NATO pomohla vynikající vojenská kuchyně, snad nejlepší v české armádě.) Slavnost bude pokračovat od šesté hodiny večerní v divadle F.X. Šaldy. O osmé hodině vytryskne z radniční věže slavnostní ohňostroj. Přítomni budou vybraní hosté. Noví spojenci z Ameriky, Francie, Belgie, Polska... I z Německa. Václav Havel, prezident, kterého nám závidí půlka světa (a druhá půlka nenávidí) bude tentokrát nejspíš chybět.
Tentokrát tam nebudeme ani my. Se ženou Ivanou si v našem pražském sídlištním bytě otevřeme lahvinku červeného Svatovavřineckého a budeme tu slávu sledovat v různých televizích. O ohňostroj nepřijdeme, u rybníčku pod stanicí metra Lužiny ho budeme mít taky. Už od půl sedmé večer. Starosta Prahy 13 Petr Bratský nás velmi potěšil.
A přece budeme trochu zastoupeni i v tom Liberci. Patnáctiletá neteřinka Pavlína spolu se zbytkem Severáčku zazpívá po slavnostním předání praporu našim vojákům z balkónu liberecké radnice, ve které 28. října 1918 měl její pradědeček s její prababičkou svatbu, českou hymnu.
A ještě někdo tam bude přítomen i v nepřítomnosti. Na pravé straně radničního průčelí, tam kde se před více než třiceti lety černala na chodníku kaluž krve, tam je teď umístěna deska s osmi jmény obětí bezmocného protestu proti ozbrojené a nepřekonatelné přesile.
Příště už budeme střílet.
Psáno v Praze dne 11. března 1999, na NP vyšlo den NATO...
22 komentářů:
Těžko co dodat. Tak snad jednu malou vzpomínku na den 21. 8. 1968:
Ten den jsme měli my, bažanti z třetí radiolokační baterie službu v kuchyni - škrábání brambor. Naškrábat brambory pro 2 000 vojáků není žádná legrace, to se vstává tak o 1/2 čtvrté, aby se ještě stihla snídaně.
Tak jsme tedy vstali a šli. Bylo nám ale divné, že desátník, který nás měl na starosti velel skoro šeptem a pořád si utíral oči. Tak jsme se ho po chvíli úplně civilně zeptali, co se děje. A dozvěděli jsme se to. Napadli nás. Pravda, každý, jen trochu informovaný člověk to tušil, naši vojáci zamozřejmě měli zprávy o invazních armádách u našich hranic, ale kdekdo doufal, že se to nakonec nestane, že se přihodí něco, co invazi zabrání. Třeba, že se nás zastanou USA.
No - nezastaly. Pro klid v Evropě udělali totéž, co předtím udělali naši spojenci v roce 1938. Zkrátka se na nás vy...
Nevím to jistě, ale z dvanácti kluků, co šli tenkrát ráno škrábat brambory a kteří byli na vojně právě těch 21 dní, nebrečeli snad dva, tři...
=====
Teď jsme konečně v NATO. A kdyby se něco podobného, jako v roce 1968 mělo přihodit znova, tak se nás NATO zastane.
Zastane?!
To bychom se hlavně museli chtít zastat sami sebe. Ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) se při příležitosti našeho vstupu do NATO zeptal jeho generálního tajemníka, jestli prej se z něj může vystoupit!!!!!!!!????
Tak - může, po deseti letech. To je už teď.
A zeptejte se lidu co řeknou, když navrhnete, že by na našem území měla být vojenská základna U.S.A. Nebudou ji chtít.
A proč by nemohla? Měla by bejt!
Zatím jen cvičej spojenci v našich vojenských prostorech. Komouši se o tom naštěstí ještě nedověděli.
Proboha, Šamane, nemluvme o "lidu"...
Po letitých zkušenostech nemám o mínění "lidu" žádné iluze, jen ty des-.
Smířil jsem se s tím, že obyvatel české kotlinky uvažuje jen pár dní dopředu a to si ještě nejsem moc jist. Ne všichni. Ale dost na to, abychom (jako národ) směřovali do pr.. ...nenávratna.
Měl jsem v ruce statistiku IQ populace v české kotlince a sledovala velmi přesně Gaussovu křivku. Problém je v tom, že vrchol té křivky ležel pod hodnotou 100.
Vždyť stačí chvilku pozorovat hemžení, pokud se třeba někde staví dálnice v obydlené oblasti. (U nás neobydlené oblasti snad už ani nejsiou...).
Na jedné straně místňáci skuhtrají, že jim přes ves jezdí fůra aut, hluk, smrad a nejde ani přejít přes cestu, na druhé blokují stavbu dálnice, protože hluk, smrad, a když nebude u vesnice žádný exit, tak bude "odřezaná od světa" atd.
Nebo ten nešťastný radar. Napsal jsem na toto téma do Psa i jinde desítky reakcí, protože je to oblast, kde se celkem dobře orientuji. (PVOS) Nic, marnost nad marnost. Každý "zelenáček", který tvrdil, že radarový paprsek, odražený od náhodně prolétavajícího letadla dokáže likvidovat nejen zdraví obyvatel, ale i jejich elektroniku měl v diskuzi větší úspěch. Matematika a fyzika nikoho nezajímá, jenom ty pocity neinformovaného a neinformovatelného malého českého človíčka. Vysvětlovat mu radiolokační rovnici? Když si je schopen půjčit od Providentu?
To proto je "presumptivní premiér" tak populární. Mluví totiž jejich jazykem. A paměť "lidu" je přece tak báječně krátká...
Co s tym...
Neztěžujte si, STK, a nepomlouvejte vlastní národ. To, co píšete o protestech místního obyvatelstva proti stavění dálnice, je přesně totéž, co se děje v Itálii, pokud jde na př.o stavbu rychlodopravní železniční linky Turin-Lyon, s tím rozdílem, že ten protest trvá už tři roky a stavbu proto ještě nezačali, i když na ni mají peníze a ta stavba je dohodnutá s Francouzi, kteří už svou část postavili. Totéž se dělo, když chtěl Berlusconi odvézt před dvěla roky odpadky z Neapole. Místní obyvatelstvo dělalo barikády proti otevření nové skládky a nakonec tam musel poslat vojsko. Ze začátku předešlá levicová vláda, aby se vyhnula místním protestům, začala rozvážet neapolské odpadky do jiných regionů a taky se tam proti tomu bouřili.
Nikdy jsem neměla velké iluze o IQ italské populace. Lidi se nechají zmanipulovat kdejakým demagogem a populistou a hlavně nevidí dál než na svůj vlastní píseček. Takže to bude asi všeobecné. Jenom jsem si myslela, že po 40 letech komunizmu, budou Češi moudřejší, naočkovaní proti nákaze levných hesel. Zřejmě ty mladé generace, co to neprožily, se příliš rychle přizpůsobily západním modám.
Zvolí soc.dem. a pak teprv za několik let přijdou na to, že to byla chyba, a budou zas volit jinak, ale mezi tím soc.dem zrujnuje, co se dá. To je obecný trend evropské levice. A křivka chování voličů.
A nebudu Vám popisovat, co se děje tady teď před regionálními volbami, které budou koncem března. Uplné bakchanálie, kdo to neviděl, neuvěří. Dokonce jeden předák chtěl započít proti prezidentu republiky proceduru impeachment, jenomže pak přišel na to, že to opatření v italské ústavě neexistuje. Manifestace proti Berlusconimu a manifestace pro Berlusconiho, soudci vyšetřovaní jinými soudci, korupční skandály, sexuální, které vypukají jako houby po dešti, takže jsme už všichni ztratili přehled, co kdo kde ukradl a s kým se kdo vyspal a to všechno v rámci repektování vůle lidu.
Češi jsou národ ztřízlivý a umírněný v porovnání s Italy. Nereptejte, STK.
2 vážená Informace:
Já nepomlouvám český národ cíleně. Odstraňte to přídavné jméno "český" a bude to pořád pravdivé konstatování.
Píšu jako Čech, protože mám české školy a žiju tady fůru let. Ale klidně jsem mohl být Polák nebo Němec. A protože "Polska" je za rohem a mám tam pořád spoustu příbuzných, vím, že je to tam podobné. Ne stejné, jen podobné. Poláci jsou jednak hrdý národ, jednak jich snad 95% nějakým způsobem věří v Boha. Nebo to aspoň umně předstírají. Ale někde v hloubi duše se toho jejich pánaboha bojí, což je činí (občas) poctivějšími.
Italy, myslím, taky trochu znám, pár jich tady u nás pracovalo (zpěváci, dirigenti). Ale to jsou vyjímečně aktivní lidé, hvězdy ve svém oboru a netroufl bych si podle nich (mezi nimiž mám i pár přátel) posuzovat Italy jako národ. V Itálii jsem byl mnohokrát, ale nikdy ne tak dlouho, abych Italy poznal. Navíc: italsky si tak domluvím nocleh nebo objednám v restauraci, víc nic. (Jo, ještě hudební názvosloví by mi šlo. Ale to zná každý muzikant a podobná verbež, jako já.)
V Rakousku jsem zase několik let (doslova, vždy jen v létě) pracoval. A protože přes den nebylo co dělat, tak jsem se potloukal po městysu a pokud mi to moje nedobrá němčina dovolila, žvanil s místními "o životě". A zase - je to podobné jako u nás, ne však stejné. Sice stejně jako Češi spoléhají na vyšší moc (stát, kraj, okres), ale pro jistotu (Sichr ist sichr!)si život zabezpečují sami. Protože tam neměli nikdy rozvinutý socialismus tak vědí, že peněz se lze domoci hlavně každodenní prací, ne podfukem nebo přímo krádeží. (A když jsem procházel na hrad zkratkou přes místní hřbitov, snad každý třetí hrob měl nápis: Spacek, Sedivy, Novak i Nowak, Zlamal i Zlámal, Vyskocil, Koval atd. Inu, to Rakousko-Uhersko je zřetelně cítit i po těch letech... ;-)
===============
Možná jsem to opravdu neměl psát o Češích, ale o lidech. Ale právě jejich, české rozhodnutí, které učiní za pár týdnů, mě zajímá nejvíc. Protože tady budu (možná) ještě několik let žít. Tady žije můj syn a jeho rodina. Ale problém s "lidem" je, v tom máte milá Informace naprostou pravdu, všeobecný.
Nejhorší na tom je, že já sám jsem součástí toho "lidu". Nic mimo něho nebo nad ním.
STK,
porovnáváte v jiném svém příspěvku Paroubka k Mussolinimu. Domnívám se, že se mýlíte. Nejsem neofašistka a ani k nim nechovám zvláštní sympatie, i když se své ideologie zřekli na sjezdu ve Fiuggi, udělali tam před léty obrat do středu a nyní jsou ve vládě. A tak taky nejsem obdivovatelka fašizmu z dob Mussoliniho.
Jak píší nezaujatí historikové a jak vzpomínají pamětníci, dnes už hodně staří lidé, fašizmus byl v prvních desíti - patnácti letech pro italské hospodářství, sociální zřízení, pro školství pozitivní. Udělal velké množství reforem, z nichž některé s drobnými změnami jsou platné dodnes. Bonifikoval značnou část močálů po celé Itálii, vystavěl osady pro nové kolony, co se tam přistěhovali, podporoval rozvoj průmyslu, bankovnictví, vystavěl elektrárny, železnice. Zvrhl se až za španělské války a za spojenectví s Hitlerem. Některé ty vesnice nebo městečka jsem viděla, jsou postavena v typicky fašistickém stylu, z některých se stala časem známá lázeňská a turistická místa.
Myslím, že podobný rozmach národního hospodářství od soc. dem. nemůžete čekat. Už jen proto, že Itálie se rozvíjela v autarchii, izolovaná od Evropy, zatímco ČR dneska je plně propojena s evropskou ekonomikou a těžko bude moci dělat nějaké velké skoky. Ale hlavně proto, že soc.dem. budou spíš utrácet na zbytečné sociální podpory a nebudou mít na zřeteli celkový prospěch státu. Je to v DNA jejich politiky. Fašistický sociální korporativizmus nebyl předchůdcem soc. dem. řízení státu a společnosti.
Při porovnávání s Mussolinim se obvykle míní Mussolini z válečných let, Mussolini na fotografiích spolu s Hitlerem. Ale to je právě to jeho nejhorší období.
Přítel P. není Mussolini ani prvního ani druhého období. Je panovačný demagog jako Mussolini, ale nemá jeho tvořivý rozmach. Bude muset hledat spojenectví na levici (i když teď říká, že ne) a to ho bude hodně vázat jak ve vnitřní tak v zahraniční politice. Je to dost problematické, protože, jak vidím, česká levice (čili komunisti) se od sovětské komunistické minulosti nedistancovala, jako na západě.
Snad se mýlím, neznám vaše poměry zblízka a nechtěla bych tu dělat nějaké ukvapené předpovědi.
Co myslíte Vy?
Z Rakouska jsem se vrátil včera..větší vesnice v horách se sjezdovkou,žádní bohatci...ale...nikde tam nejsou do uniforem obecních slouhů navlečení místní trotlové, na silnicích v obci cedule 70, mají před volbami,takže tu a tam cedule metr x metr s kandidátem, žádná oranžová smršť...prostě normální lidi v normálním státě,ani se mi nechtělo do Čech...takže prosím...proč to nejde tady?
Zdravím váženou Informaci:
ta podobnost našeho "presumptivního premiére" a Duceho je jenom vnější, ve způsobu jednání, projevu a trochu i vzhledem. Trklo mě to, protože jsem nedávno zpracovával archiv slavných politických projevů a večer jsem (nezvykle) sledoval televizní noviny - či jak se tomu teď říká a tam mluvil J.P. - a bylo to v melodii hlasu i ve formulacích (tedy, pokud jsem Mussolinimu rozuměl) opravdu hodně podobné. Je to pochopitelně pocit, nehodlám nějak podrobně komparovat oba politiky, protože opravdu jsou každý v jiné době a situaci.
Taky je pravda, že v počátku vlády každého diktátora se dějí věci dobré: takové, které trh nemá sílu řešit. Staří Němci třeba vzpomínají na Hitlera, který dal dělníkům práci, zavedl pořádek a dodržování zákonů, omezil vliv tehdy agilních židů atd. (V jeseníkách doposud fungují horské silničky, které tam vybudovala III. říše - jsou prostě terénem vedeny chytře a postaveny poctivě. Byly vybudovány pro vojenské taktické účely a tak fungovat prostě musely. Podobně silnice na jihu Slovenska, postavená tehdejšími spojenci snad podle vzoru Via del Sol.)
Podobné to bylo v SSSR se Stalinem. Mnohým bylo na začátku jeho panování lépe, mmnzí jiní umřeli hlady nebo byli přemístění do gulaků. "Naši" Rusové (tanečníci, zpěváci) často přiznávají, že jejich babička má doma "v kredenci" Stalinovu fotku a vzpomíná na něj s láskou. Tato tendence "zavést pořádek" taky způsobuje současnou oblibu Putina, která hraničí se zbožňováním.
Je to všechno způsobeno tím, že "lid" je líný myslet, líný se starat sám o sebe a má tedy rád nad sebou někoho, kdo to dělá za něj.(Kdesi to tady v "Doupěti" píšu Šamanovi...).
Problém nastane, když má diktátor moc delší dobu a ztratí kontakt s "lidem", což ztratí za čas každý, protože se mezi něj a lid postaví různí rádcové, "podšéfové" atd., kteří pochopitelně na diktátorově vlivu parazitují a snaží se získat co největší prebendy pro sebe. (Čím větší dílčí moc, tím větší prebendy.) A diktátor je svým vlivem kryje, protože jsou pro něj nezbytní.
On totiž každý diktátor nastupuje do čela státu či království s čistou myšlenkou udělat pořádek, aby se lidem vedlo dobře. Podaří se mu tedy (na čas) sjednotit partikulární zájmy populace. Tahle idea se ale VŽDY zkazí výše popsaným mechanizmem. Proto nemám rád diktátory. Demokracie je sice nedobrý způsob, jak vládnout, (stejná váha hlasu u opilého kopáče a univerzitního profesora) ale lepšího způsobu asi není.
STK
Vážený ST Kocoure,
to, že jste měl na mysli jen podobu vnější, jsem pochopila, ale dodala jsem tam ty údaje o prvním období fašizmu jenom k poukázání na to, že P. se těžko může ve skutečnosti s Mussolinim porovnávat.
Píšete o zbožňování Stalina i po destalinizaci a odsouzení jeho kultu osobnosti. Je zajímavé, v jakém sestylizovaném obraze se k nám dostává postava diktátora. Hitler a Mussolini většinou jako řečníci, kteří svými řvavými projevy fanatizují jásající davy. Mussolini na balkoně na římské piazza Venezia s bradou hrdě zdviženou k nebi, rukama založenýma vbok a s vyzývavým pohledem, Hitler s očima fanatika, který hlasitě huláká, nebo s pohyby loutky zvedá pravici v arijském pozdravu a trhaným násilným krokem se pohybuje na veřejnosti před fotografickými aparáty nebo kamerami. Dnes nám připadají jako směšné loutky a zdá se nepochopitelným, proč tak mohli působit na davy.
Jiný obraz své osoby si vytvořil Stalin. Získal si podporu a lásku ruských davů ne jako řečník a agitátor, ale spíš jako moudrý otec a vůdce lidu. S jeho jménech na rtech umírali desítky milonů lidí, buď s kletbou nebo s vyjádřením oddanosti jeho osobě, která symbolizovala vlast, rodinu, budoucnost. Na jeho pohřbu pak zešílený dav ušlapal několik set lidí.
A taky jeho ikona nikdy z repertoáru historických postav nezmizela. Nejen že ji vystavují jako symbol nesmrtelnosti komunistických idejí různí extremní levičáci, ale v poslední době i v putinském Rusku se Stalin znovu vytahuje na veřejnost jako emblém ekonomického progresu Ruska před II sv. válkou, který ze zaostalé země vytvořil mezinárodní velmoc, vítěznou nad hitlerovským fašizmem. Zatím ještě veřejně nemluví, nebo alespoň jsem to neviděla, o jeho zásluhách o vytvoření imperia porobením půlky Evropy.
Co s tím má společného přítel P?, ptáte se. Nic, nemá na to talent a schopnosti. Je to jen malý demagogický politikář a pletichář. Který žvaní a nedokáže si uvědomit dosah svého žvanění. Říká, na př., že sestaví menšinovou vládu bez komunistů. Ale jejich vnější podporu bude potřebovat. Což je ještě horší, než kdyby je do vlády vzal. Jako členové vlády by museli nést nějakou odpovědnost za nezdary nebo průval. Jako vnější podpora mohou klidně P. vydírat, dělat nátlaky a to všechno bez jakékoliv viditelné zodpovědnosti.
Tak, tak, milá Informace.
My tady v Česku máme všechno takové malé, kapesní. I ty diktátory...
A stejně "HO" budou ovčané volit, protože se jim myslet nechce nebo myslet nemohou a kdopak jim řekne, co mají udělat zítra? A co pozítří? Aha! Kdopak jim naznačí, že za "chudobu" (pamatuji tu daleko větší chudobu, pomeranče jen před Vánoci, mandarinek jen kilo na osobu a jeden baliček kakaa, barevná TV v ceně tří-čtyř průměrných měsíčních platů atd.) - starší se rozpomenou - jenže se tomu tenkrát říkalo "socialistické výdobytky") mohou výlučně ti, kteří jsou za svou práci lépe placeni? Kdopak ovčenům vysvětlí, že když se sníží cena energií (netuším jak, snad dotovat konečnou cenu?), přestanou platit tu třicetikorunu u lékaře a zvýší se naproti tomu například DPH, bude všechno dražší, i to pivo a rohlíky, které si ovčan kupuje denně?
A podpora KSČM? Zadarmo to jistě nebude a nějaké to vysvětlení se pro veřejnost vždycky najde. Ovčan snese jakkoli krkolomou myšlenkovou konstrukci.
Ale protože ten náš ovčan je takový jaký je, tak bude poslouchat dál nesplnitelné sliby ČSSD a volit toho našeho "kapesního diktátora". A já budu stále a opět skuhrat nad Gaussovou křivkou inteligence populace v české kotlince...
Jen ta Informace se bude tam na jihu usmívat a říkat si - i vy hlupáčci. (I když: Berlusconi je, zdá se, taky pěknej prevít. Ale nechce měnit "italskou botu" za nějaký jiný tvar, že?)
Nebo se v něčem mýlím? Moc rád bych se mýlil!
STK
Jak vidím, jste taky ovlivněn propagandou it.levé opozice (bývalými komunisty), kterou tady rozšiřují media kopírováním zpráv z levicové la Repubblica. Berlusconi nezakládá nový fašizmus, jak o něm tvrdí levicová propaganda, zvlášť v tomto předvolebním období. Nehájím ho jako perfektního politika, má své chyby a nedostatky, má svůj způsob vést politiku, který se vymyká tradičním šablonám, je původem podnikatel.
Jenže, je to jediný politik, kterému se podařilo v 1994 r. dát dohromady středové a pravicové voličstvo, když všechny tradiční strany, s vyjímkou komunistů, byly roztříštěny a některé de facto docela zanikly, v soudním puči "čistých rukou". Nikdo z tradičních politiků se tehdy neodvážil postavit do čela hnutí, které Berlusconi zakládal, aby zabránil triumfálnímu pochodu komunistů k moci ve volbách v 94 (před tím byli druhou největší stranou Itálie, ve volbách byli jistí, že se stanou první). Před volbami tehdejší tajemník PCI Occhetto prohlásil v TV, že kandiduje na předsedu budoucí vlády. Tak komunisti ve volbách nevyhráli, byla první Berlusconiho Forza Italia, ke které se tehdy demokratičtí voliči upnuli jako ke spáse. Od té doby je Berlusconi soustavně pronásledován procesy, finančními kontrolami, vvyvoláváním pseudo skandálů (a propos, jestli jste sledoval poslední skandál s "escort" - k...ou D'Addario, tak jste asi podrobně informovaný o nemravnosti a sprostotě B., ale vaše media, inspirující se levicovou la Repubblica, vám asi neřekla, že je teď ta "dáma" vyšetřována prokuraturou pro spiknutí a vydírání).
To, že prakticky zachránil Itálii od vlády komunistů se Vám zdá málo???
A je to jediný politik, kterému se podařilo zredukovat komunisty co do počtu křesel v parlamentě, omezit vliv komunistických odborů, zredukovat extremní levici a zelené na malé straničky bez zastoupení v parlamentě.
I to se Vám zdá málo?
A kromě toho provádí vnitrostátní politiku celkem vzato odpovědnou, i když i on někdy popustí uzdu populizmu. Ale vzhledem ke kontextu se není co divit.
A není se ani co divit, proč se bývalý podnikatel, který do devadesátých let žádné opletačky s finančními úřady a soudy neměl, se stal pro ně tak zajímavým.
Berlusconi není kapesní diktátor, ale stranu drží v rukou, aby byla jednotná. Jak se rozpadne, bude nepěkný zmatek.
Sdílím spíše pesimismus předchozích diskutujících v tom smyslu, že bychom se v případě, že by nastaly jakékoliv problémy hrozící ozbrojeným konfliktem, rozhodně nebyli schopni zastat se sebe sama a donutit tím NATO, aby se zastalo nás. Obávám se, že jsme v průměru jako národ natolik pitomí či zpitomělí, že některé neblahé lekce, které nám dějiny uštědřily, vůbec neberem na vědomí, jako by se nikdy nestaly, jinak si nelze vysvětlit vývoj událostí za několik posledních let a předvolebních preferencí z poslední doby.
Z Duceho SexyMozka Paroubka asi budeme mít letos premiéra a je jen otázkou, nakolik stihne poznamenat svým působením vývoj k horšímu, ale nic dobrého od něj nečekám, neboť on i jeho rodná KSČSSD dokázali ze svého středu spolehlivě vypudit jakéhokoliv myslícího ekonoma, tedy potenciálního národohospodáře, předposledním byl tuším pan Rusnok a posledním pan Jahn, od té doby už jsou tam vidět jen lumeni a podržtašky jako Urban či Sobotka a před výsledky jejich práce nás bůh chraň. Ti mají hlavu jen a pouze na to, aby jim nepršelo do krku a na souhlasné kývání, když zavelí SexyMozek. V nejbližších několika letech nás tedy asi nic dobrého nečeká, leda, že by se stal nějaký zázrak, ale v něco takového, lze jen doufat, ale spoléhat se na to nejde.
Myslím, že za posledních cca 20 let už ty velké strany předvedly, že nic moc dobrého od nich čekat nelze, z těch malých specielně Zelení Khmérové ukázali, že za určité konstelace dovedou napáchat ještě víc škody, nežli ty velké a nežli by vůbec jeden čekal. V těchto volbách bychom asi měli pokud možno dát přednost těm malým stranám, u kterých lze předpokládat, že překonají 5% hranici, samozřejmě s výjimkou těch Zelených Khmérů a Lidovců, kteří si zaslouží po těchto volbách zůstat mimo mísu. Ti velcí by měli pocítit, že ty předražené dálnice, radící a rozhodující boxeři, podivné privatisace, podivná policie, státní zástupci, justice a předražené karty už opravdu všem lezou krkem. Jinak by si ještě, nedej bože, mohli myslet, že se nám to opravdu líbí.
Díky, milá Informace, za rozklad.
Noviny totiž nečtu, na TV se dívám velmi, velmi zřídka a rozhlas poslouchám jenom ráno 07:30- 08:00. Zbývá mi net - pokud mám večer ještě trochu šťávy. Dneska to ujde.
Nicméně tu se potkávám s jedním italským dirigentem (ze severu, z Novary) a ten mi vždy znovu vysvětluje, že doma Itálii volí komunisty, protože to jsou jiní komunisti než u nás a italská pravice je "bak-bak" a nepřeje kultuře. Pan dirigent přitom není žádný chudák, tady má dům za pěkných pár milionů, v Novaře zase vilu zvíci menšího paláce - ta je sice jeho rodičů, ale prý bude jeho. A volí komunisty. Rozdíl mezi nimi a těmi našimi bude snad jen ten, že pokud se nepletu, nikdy v Itálii neměli absolutní moc. Ideje jsou myslím stejné.
Co se týče bulváru, člověk něco zaslechne i když se o to nestará, ale nepřikládám tomu žádnou důležitost. Nicméně vím, že si Silvio nechal na hlavu nastřelit pár set vlasů, aby vypadal mladší - je to ostatně vidět i na fotkách. To je pro mě zajímavá informace. A ještě jsem v TV viděl, jak žertovně "oblažuje" odzadu jakousi policistku, která byla sehnutá nad autem - snad vypisovala nějakou pokutu. Brala to jako humor - ale co ostatně měla dělat, měla mu snad vytnout facku, tak jak se to řeší v české kotlince? Premiérovi?
Takže veselá kopa ten váš Silvio bude. Jinak o něm nic špatného nevím.
Pan dirigent z Novary je typický italský buržoust, když dovolíte, jinak nikdy marxistickou terminologii nepoužívám, s hlavou prázdnou, naplněnou jen vágními idejemi o sociální spravedlnosti, o revoluci (tu snad pan dirigent nechce) a podobnými kravinami, jako synkové bohatých rodičů, které pálí dobré bydlo a neuvědomují si ani, co by svým blbnutím napáchali. Žádnou politickou nebo historickou kulturu nemají, ale je "in" být doleva.
BLBCI!!!
2 informace
Já Vám tímto děkuji za jiný pohled na Sylvia Berlusconiho, protože propaguje-li naše veřejnoprávní televize nepokrytě Zelené Khméry a jiné exoty jedním dechem a druhým se naváží do Sylvia Berlusconiho, přivádí mi to k myšlence, že by to nemusel být zase až takový padouch, jakým ho naše veřejnoprávní televize všem presentuje. On určitě nebude svatým, či vzorem všech ctností, konec konců ta jeho, podle mého poněkud přehnaná, péče o zevnějšek nasvědčuje tomu, že má svá slabá místa a chyby, tak jako většina z nás. On ale dokázal malý zázrak, tedy udržet levici a odbory v patřičných mezích, což bohužel zdá se naše pravice nedokáže, takže my tady můžeme Italům tak trochu závidět na jedné straně a na druhé jenom doufat, že ty škody po SexyMozkovi, které po něm zůstanou, půjdou ještě napravit.
Jeden můj dobrý kamarád vymyslel krásné nové slovo, takovým těm jedincům mdlého ducha, kteří za každou cenu musí být *free*, *cool* a *in* začal říkat frikulín, což je přinejmenším hodně výstižné.
Drakovi,
já se proti té deformaci obrazu Berlusconiho a pravice ohražuju jak v Lidovkách tak na Psu už rok, dokud nebyla zavedena registrace, a poukazuju na to, že to je interpretace antiberlusconistické levice, kterou provádí hlavně la Repubblica. Psala jsem i o hlavních důvodech té štvanice proti B. (la Repubblica je majetkem jiného italského magnáta De Benedettiho, který má s B. otevřené účty majetkového rázu už z minulosti). Právě teď se s ním soudí o náhradu ve výší 8OO milionů euro za škody kvůli tomu, že nemohl koupit nakladatelství Mondadori. A propos De Benedetti má legitimaci č. 1 levicové Pd (ex komunisti a ex levicoví křest. dem.). Podivuhodné toto splynutí a souzvuk zájmů neohrožených a neúnavných obránců zájmů pracujících se zájmy zcela osobního rázu velkokapitalistů, že?
I celá předvolební kampaň se teď odehrává na zcela jiném poli než konkrétní programy stran k řešení zájmů občanů.
Komunistická CGIL vyhlásila na 12.března generální stávku proti vládě a požadovala "zastavení propouštění, zamezení zavírání podniků, snížení daní pro pracující a důchodce, výstavbu nové budoucnosti pro Itálii otevřením dveří imigraci". Tedy požadavky více méně generické ve věcech, které ani nespadají do pravomoci vlády. O tom, kdo stávkoval, nebyla udaná přesná čísla, levice jen mluvila o velkých manifestačních průvodech, ale tam pochodovali kromě funkcionářů také studenti. Proti stávce se postavily další dvě odborové organizace CISL a UIL, CISL kritizovala kom. odbory, že je to stávka politická a zcela nezodpovědná, protože postihuje v první řadě samotné pracující.
13. března pak levice uspořádala v Římě manifestaci "fialových" proti dekretu vlády, podepsanému i prezidentem republiky Napolitano (ex komunista), který měl doplnit do seznamu kandidátních listin v provincii Řím kandidátní listinu Pdl (strana Berlusconiho), vyloučenou pro "neregulérnost" při její prezentaci. Dekret, jak se pak ukázalo, neměl žádnou účinnost, protože regionální volby jsou řízeny regionálními zákony a vládní dekret tam nemůže zasahovat. Přesto ale manifestaci uspořádali a protestovali tam i proti prezidentovi ("svému"!) transparenty a pískáním. Prezident si jen povzdychl, "k čemu to bylo dobré?"
Zájmy pracujících, protesty proti propouštění, snížení daní jsou jen předvolební hesla staré ráže, ve skutečnosti je mezi vládou a levicí jakýsi nepsaný pakt o příměří, za prvé proto že i levice, přes svou omezenost, chápe, že je hospodářská situace vážná, za druhé je moc ráda, že není u vlády a že to vylíže Berlusconi. A pak, a to hlavně, si nechce znepřátelit středové voliče, o které všichni svorně bojují. A tak celou kampaň zase namířila proti starému osvědčenému terči - Berlusconimu.
O generální stávce psaly Lidovky, zcela v souzvuku s interpretací la Repubblica a s falešnými údaji. Proč se tu šíří soustavně desinformace o situaci v zahraničí?
Informaci:
Problém českých médií je v tom, že už dávno nejsou česká, ale v drtivé většině případů jsou německá. Německo je zemí, která má s rudou a zejména zelenou ideologií obrovské problémy, ačkoliv se tváří, že opak je pravdou. Ona celá EU je hodně nazelenalá, když nám nařizuje, jaká svítidla si kupovat máme a jaká ne.
Fakt, že většina českých médií je v německých rukách, má za následek, že jsou zde s největší pravděpodobností záměrně šířeny poměrně agresivní zelená a rudá propagandy a to pak má v případě té zelené propagandy, které se účastnila i naše veřejnoprávní televize, za následek, že se Zeleným Khmérům podařilo o několik let přibrzdit rozvoj české jaderné energetiky. Takže vlastně se svého druhu jedná i o konkurenční boj vedený poměrně zákeřnou formou. Co se rudé propagandy týče, tak jejím zářným příkladem je vzestup Duceho SexyMozka Paroubka, nebo jiným, třeba vítězství odpůrců umístění americké základny s radarem na našem území. Mimochodem velice zajímavé je, že to byla vláda SexyMozka, která rozhovory o umístění této základny kdysi zahájila a poměrně dlouho i vedla, ale pak se k tomu SexyMozek buď na základě průzkumu veřejného mínění, nebo na základě nějaké jiné pobídky obrátil zády. Tedy velice charakterní politik, že. Co se té základny týče, tak plochu na billboardy poskytovaly ruským kapitálem vlastněné firmy. Tato a jiná fakta pro "naše" "objektivní a nezaujatá" média jako by neexistovala.
Vlastně můžete být v Itálii rádi, že poměrně značný vliv tam v médiích má Sylvio Berlusconi, protože my jsme takovým poměrně ilustrativním příkladem toho, jak by to v Itálii mohlo vypadat, kdyby ta druhá strana boj o média vyhrála. U nás už jsou média médi skoro jenom německá a tudíž natolik zelenorudá, že je to až hnusné. Nechtějte proto od Lidovek, které ještě nejsou ani zdaleka ty nejhorší, jakoukoliv objektivitu.
Drakovi:
taky mi tu jednou říkali o německém vlastnictví českých medií, když jsem se divila, proč tu poskytují tolik místa revizionizmu českých dějin. Jen dobře nechápu, proč dělají z medií jen bulvár. Jako v případě skandálů kolem Berlusconiho.
To informace Ad media:
Nejen zelenorudá a sudeťácká, ale i bulvární jsou naše média. Už prakticky neexistuje nebulvár. Bulvár se totiž bez ohledu na politické zaměření nejlépe prodává!
Nejlíp prodává a taky nejvíc oblbuje! To je neradostná situace.
Právě proto, pro zachování selského rozumu NEčtu, NEdívám se, NEposlouchám.
Čtu jen knihy, odborné publikace a to, co si sám vyhledám - a tomu všemu říkám duševní hygiena.
I když člověk informace filtruje mozkem, přece jenom nastává únava (filtru) a stokrát opakovaná lež se sice nestává zrovna pravdou, ale už je tam zaseta pochybnost: Co kdyby?
Vždyť ty noviny a časopisy i vypadají úplně stejně - jen jsou trochu jinak "přeskládané".
A stádnost! Když je "na pořadu dne" třeba Karel Gott, čumí na mě z obálek snad všech časopisů v kiosku. Opravdy, člověk si tady může "vybrat".
P.S.: Lidovky nejsou "víc doprava". Jenom mají "širší koridor". Autorů téměř rudých i sytě zelených je tam dost. A naprosto dokonalý trik je publikovat hloupého pravičáka.
To nemá chybu, Göbbels by záviděl!
STK:
přílišná prevence škodí. V italštině je pořekadlo: "vivere da malato per morire sano" to je více méně česky: prožít život jako nemocný, aby člověk mohl umřít zdravý. Pořekadla se těžko překládají.
Okomentovat