Svobodné volby!

Otevřený dopis Koordinačnímu centru Občanského fóra [LN 14. února 1990].
Vážení přátelé, "Svobodné volby!" bylo jedno z hlavních hesel, pod kterým proběhly všechny loňské manifestace. Co se týče způsobu přípravy volebního zákona: Široká veřejnost stále očekává, že jí týmy odborníků předloží své návrhy o podobě volebního zákona, ale jak se zdá, žádné varianty předkládány nebudou.

Sledujeme už od začátku ledna [1990], že již tehdy bylo rozhodnuto o způsobu voleb, a že se rozpracovává jen jedna možnost. O tomto způsobu bylo rozhodnuto "rozhodujícími politickými silami," které ale svým kabinetním způsobem začínají připomínat spolupráci Národní fronty v roce 1946. Jsme zneklidněni, že se poukazuje na nedostatek času a přitom se plynoucí čas nevyužívá. Jsme zneklidněni, že KC OF nepředkládá jiné návrhy, než ty přednesené prof. Jičínským. Možná, že jeho analýza nejvhodnějšího způsobu voleb je správná, ale nepřesvědčil nás o tom v konfrontaci s jinými systémy.
[O tom, že v prvních svobodných volbách bude použito poměrného volebního systému, bylo rozhodnuto nejpozději 5. ledna 1990, mluvilo se o tom na prvním veřejném srazu Hnutí za občanskou svobodu (HOS). Použití většinového systému při prvních volbách by zabezpečilo hegemonii Občanského fóra, z jehož frakcí - jak jsem tehdy správně předpokládal - by později vznikly nové demokratické strany. Znamenalo by to, že by se KSČ do Parlamentu vůbec nedostala. Právě proto použití většinového volebního systému KSČ rozhodně zamítla. Kdy a kde? V rozhovorech u "kulatého stolu" na přelomu let 1989/1990!!!]

Co se týče volebního zákona samého: Naprosto vylučuje praktické uplatnění jiných sil než těch, které jsou vyjmenovány v §9 podivného Zákona o politických stranách. Jiné síly nemají k dispozici tisk, fungující aparát a majetek. Nedivíme se, že má tento zákon plnou podporu KSČ. Znepokojuje nás nebezpečí přílišné moci aparátů "připuštěných stran". Tyto aparáty anonymně určují, kdo bude zařazen na volitelná místa poměrně dlouhých volebních listin.
[Politickými stranami, které se mohly účastnit voleb, se přímo ze zákona staly existující strany Národní fronty plus OF a Verejnosť proti násiliu. Ostatní strany a hnutí si musely v šibeničních termínech pracně shánět podpisy pro to, aby mohly jít k volbám. Volební listiny jsou dnes už naštěstí sestavovány po stranických primárkách.]

Zneklidňuje nás, že podpora, kterou se Občanské fórum těší u veřejnosti, začíná nabývat negativistického charakteru: "Hlavně, aby nevyhráli komunisti." Znepokojují nás náznaky, že Koordinační centrum takové trendy využívá. Navrhujeme, aby byly parlamentu předloženy i jiné varianty voleb, které umožní kandidovat nezávislým kandidátům - ať už některé z variant většinového typu (vzor Francie), či smíšeného systému (vzor Spolková republika Německo).
[Samozřejmě, že je důležité, aby "nevyhráli komunisti", ale je nesprávné učinit z toho jediný a hlavní bod programu. Pak se totiž může ozvat volič - "a oč jste lepší?" A místo strany, která použije tento slogan, právě naschvál bude volit komunisty - místo jiné demokratické strany!!!]

Myslíme si, že systém poměrných voleb, který je doporučován, není jediný myslitelný možný a už vůbec ne nejlepší. Myslíme si, že by měl mít podporu faktický stav, který naše revoluce nastolila - že totiž nositelem politiky se stalo společenství demokratických, odborně způsobilých a charakterních osobností bez ohledu na jejich politickou příslušnost.
[To byl můj velký omyl. Co se způsobilosti i charakteru různých osobností týkalo... HOS v těchto volbách otevřelo svoji kandidátku výhradně pro "nezávislé kandidáty". Umožnilo jim přístup do televize, rozhlasu a novin s tím, že pokud nebude stačit skrovný rozpočet, podpořený nadšenou dobrovolnickou prací, doplatí kandidáti ze svého nanejvýš 10.000 korun. Nakonec se přihlásilo jen několik desítek jedinců. Ti byli skutečně "nezávislí" - i proti těm dnešním. Na ty miliony voličů, které vzývaly nezávislost, to bylo skutečně málo. Prostě jsme tehdy neměli dostatek osobností. Dnes lidé, kteří jsou médii označováni jako "nezávislé osobnosti", jsou ve skutečnosti závislí - na médiích... Zatím nám, naštěstí, vyrostly stovky skutečných osobností v podhoubí politických stran na komunální úrovni. Dnes starosta - zítra ministr - pozítří prezident!]

Naším cílem jsou teď svobodné volby, každý cíl je však jen bod na cestě. A demokracie je cesta, která přesahuje všechny cíle.
[To platí furt, akorát jsem tehdy před dvaceti lety netušil, že jde o "tao":-]

V Praze dne 5. 2. 1990

[Pod tento text se v únoru 1990 podepsalo i dalších 35 lidí, známějších než autor - od Johna Boka až po Jana Šterna staršího - tato jména však tehdy redakce Lidových novin neuvedla. Dokonce se vedl velký boj vůbec tento můj dopis v LN uveřejnit. Přitom prý dopisů s podobnou argumentací přicházely stohy. Nakonec uveřejnění prosadila redaktorka, která znala mé dřívější příspěvky do samizdatového Zpravodaje HOS...]

V LN vyšlo pod titulkem "Otevřený dopis KC OF" dne 14. února 1990 , na NP pak 9. března 2002