Nějak mi ta předvolební horečka ruší mé kruhy. Hlavně proto, že jsem byl loni přítomen (nikoliv však účasten!) odstřelení jednoho režiséra (a současně ředitele). Důvody likvidace byly dvojí: Oficiální - a pak ty skutečné.
Mediální obraz:
Jeden člen sboru si v médiích hořce postěžoval, že jistý režisér oslovuje umělce při zkouškách "čuramedáni" a nutí je na jevišti naznačovat masturbaci nad nahou ženou. A to je pro něj, pro hluboce věřícího člověka, naprosto nesnesitelné. TV i tisk tyhle "informace" vždy, promptně a rády zveřejnily - a nebyl to kupodivu jenom Blesk. Ten to jenom začal.
Do médií se "náhodou" dostala i "pornokazeta", kde si režisér před jedenácti lety pořídil video o tom, jak mu zahýbala žena, když byl se svým čtyřletým synem na procházce. (Pozn.: Milenci na videu se nenechali moc vyrušovat. Pokračovali v započaté činnosti. Ale celé jsem to neviděl...)
Na dvou záběrech se objevil i jeho čtyřletý syn, (nyní už šesnáctiletý) který kolem milující se dvojice vesele poskakoval, naprosto nechápaje, co se děje.
Zvrhlost onoho režiséra vzápětí potvrdili do TV kamery i další "přední umělci našeho ústavu", hlavně ti, kteří na dané inscenaci vůbec nepracovali. Rovněž se náhle vyrojily vzpomínky na to, jak zmíněný člověk před deseti lety obtěžoval tehdy nezletilé sborové zpěvačky, naléval jim víno a líbal je na ústa pod záminkou vzájemného tykání. Na to, oznámit čin policii v době, kdy to bylo aktuální prý "nebyla vhodná konstelace..." (Asi hvězd...)
A provozovateli "nezbylo nic jiného", než jej odvolat. Napřed z rozdělané práce (na jiné inscenaci), pak i z funkce. Co na tom, že policie kauzu s "náhodě nalezenou pornokazetou" vzápětí odložila jako promlčený (a irevelantní). Případ byl ale nadále aspoň jednou týdně medializován přímo celostátně - a tak dneska máme nového ředitele. (Toho nechám stranou, není v příběhu podstatnou osobou.)
Skutečnost:
U těch zkoušek jsem totiž byl. "Čuramedáne!" zařval rozčilený režisér na jednoho sólistu, který mířil funkční sřílejicí pistolí do obličeje jednoho člena sboru. Pistole je sice nabita slepými, ale kdo to zkusil, ví, jak daleko mohou střepinky mosazné "hilzny" doletět - třeba až do oka spoluhráče.
Scéna s "masturbací" se odehrávala tak, že srbský kapitán, znechucený svým životem, nabídne svou dívku/děvku vlastním vojákům a ti se ji chystají znásilnit. Pak se v něm hne svědomí a raději ji zastřelí, než by ji vystavil takové potupě.Takže sboroví vojáci naznačovali rozepínání opasků a rozparků a měli se přitom tvářit vilně. Ta "nahá žena" při této scéně ležela na posteli uprostřed nich a byla - zcela oblečená.
(Pikantérie - hrála ji nová režisérova žena.)
Tolik fakta. Jsou opravdu z první ruky. Viděl jsem a slyšel vše na vlastní oči a uši.
Teď k pohnutkám:
Jistá, dost slavná operní subreta, žijící ve společné domácnosti s hostujícím dirigentem, cizincem, pomalu ztrácí svou špičkovou kvalitu. Někomu prostě hlas vydrží do důchodu, jinému nikoliv. Záchranou a prodloužením věhlasu pro stárnoucí operní divu může být, když bude dostávat jen ty správné role, takové, kde není úbytek síly a bellcanta tak zřetelný. Takže se musí hrát jen vhodné opery a ona musí dostávat ty správné role. A to jde nejsnáze zařídit tak, že se "spřátelený dirigent" stane šéfem opery – nebo přímo ředitelem.
Ale když stávající opera prosperuje, má dobrou návštěvnost, kritici ji chválí - o sbírání cen na různých festivalech se raději ani nezmiňuji - je opravdu velmi těžké najít pádný důvod pro změnu šéfa nebo ředitele.
A realizace:
Takže se zašlo za několika méně chytrými lidmi, slíbilo se jim, jaké budou mít benefity, až se pan dirigent XYZ stane šéfem a vysvětlilo se jim, co mají říkat do kamer a mikrofonů. A ti "čestní a pravdomluvní lidé" to opravdu udělali. Zdá se, že si docela rádi užili těch několik vteřin slávy.
"Pornokazeta" se nechala profesionálně přepsat na DVD, namnožit a kopie se pak rozdávaly kdekomu na potkání. Inu, kvalittní PR je rozhodující.
Tyhle informace už mám ale jen z doslechu - i když z různých zdrojů.
Byla zorganizována petice za odvolání, kterou podepsalo tuším 16 nebo 17 lidí. Vzápětí ale vznikla antipetice, která popírala tu první (vznikla opravdu spontánně, byl jsem u toho - do běla se naštvali ti lidé, kteří bezpečně věděli, že veškerá obvinění jsou falešná nebo aspoň velmi, velmi přehnaná) a tu podepsalo přes 240 zaměstnanců.
Marně. Provozovatelem byl dokonce uspořádán jakýsi "audit" o událostech, který (kupodivu!) dopadl v neprospěch stávajícího ředitele a režiséra. Dobré jméno ústavu, jeho oceňovaná umělecká úroveň a velmi slušné ekonomické ukazatele byly nerozhodující. Podrobnější výsledky auditu nikdy nebyly zveřejněny - prý by to mohlo některým lidem "uškodit". Odvolání už nebylo možné zabránit. Bylo rozhodnuto. Zapomeňte.
Nakonec doslov:
Je to zvláštní, ale docela se naplnilo úsloví o Božích mlýnech. Z těch šestnácti petičníků zůstali v ústavu k dnešnímu dni už jen čtyři. Pan dirigent už diriguje v jiné zemi, subreta je na dlouhodobé nemocenské "s ušima", další zúčastnění sólisté dostali výpověď minulý týden: Od nového ředitele pro "nadbytečnost". Člen sboru, který to vše svou lží mediálně odstartoval odešel raději sám. Prý je teď laickým kazatelem své církve. Sbormistr, který tehdy dostal slíbeno místo dirigenta sice dál sbormistruje, ale židle se pod ním povážlivě kývá. Inu, kdosi už kdysi řekl, že "Revoluce požírá své děti".
Takže se nediv Šamane, že jsem k "předvolebním informacím" tak velmi skeptický. Jakákoliv účelová špína se dá vyrobit. Jen chtít. Média se jí rády chopí. Čímž nijak neobhajuji Radka Johna. Ale nic relevantního o něm nevím - ani pro, ani proti.
12 komentářů:
Well, Kocoure, přiznám, že jsem současné Johnovy patálie ohledně Ora Print opsal od Moby Dicka, který to opsal z nějakých Hospodských novin.
Ale na tom Výprodeji před 36 lety jsem byl a o důvodech Radkova odchodu z literárního polopodzemí (dělat kariéru, proto vstoupit do SSM a nedráždit režim) vím z první ruky. Při dalším Výprodeji, který Pavel s Danem předvedli Jonáš Klubu, jsem jim totiž (po jejich snažné prosbě:) dělal třetího do počtu - ehm, jako zpěvák. Zpěvák jejich písní!
Umění by mělo člověka povznášet, mravně obrozovat. A umělce v prvé řadě. Vzpomněla jsem si teď na článek o tom, jak uštvali k smrti Dunajevského (ráno jsem dala na něj někam odkaz) a říkám si, lidi jsou všichni stejná pakáž, a´t se zabývají čím chtějí.
Ono co si myslet o člověku, který tahá x let svou ženu za nos místo toho, aby hned řekl: byl jsem tam a tam a povedlo se mi zplodit potomka!
Taky Vás tak s8re, že pan Bém "odchází" a Janeček má už připraveného náhradníka s "pěkným rodokmenem". Jo kde jsou chechtáky neexistuje náhoda!
2 Informace:
...lidi jsou všichni stejná pakáž, ať se zabývají čím chtějí...
Jistě, platí to ve všech oborech a dokonce bez ohledu na míru vzdělanosti.
Jenže jsou obory, kde se podrazy a leváctví dělají takříkajíc "na vyšším levelu", s použitím profesionálních znalostí a dovedností. Divadlo je k tomu zvlášť předurčeno. Taky novináři to umí "moc pěkně"...
Umělec je člověk, který něco zvláštního umí, ne člověk, který je nějak "lepší" než jeho okolí.
Vyšší morálku bych ocenil spíše u soudců nebo učitelů. Ale obávám se, že ani tam to nevybočuje z průměru.
Jak tu říkáváme: "No - a co s tym, synci?"
Děkuji, St.Tl.Kocoure, za upřesnění kauzy tohoto režiséra. Také jsem to tenkrát sledoval a jako obvykle, uměle vytvořená realita (tedy lež) je dlouhodobě neudržitelná, ono se jim to s tou "pornokazetou" hroutilo už během medializace případu.
2 Žibřid:
Taky jsem byl velmi překvapen, jak ochotně a koordinovaně na věci spolupracoval rozhlas, tisk i tři různé TV. Oponenti byli ke slovu pouštěni jen formálně - a střih je mocný čaroděj. Takže o "nezávislosti" médií už vím své.
Ten hon na medvěda měl docela nechutný začátek, nepěkný konec, ale dodnes nevím, kdo byl skutečným "velitelem" celé akce a hlavně: jaký cíl sledoval. Nitky, zdá se, vedou na magistrát.
O tu subretu nakonec vlastně ani nešlo. Myslím, že je teď vyděšená, jaký že to spustila pekelný stroj.
Jako obvykle: Prohráli úplně všichni. "Lid" totiž potřebuje ledacos, ale "vyšší kultura" to rozhodně není. Vzhledem k IQ "prostých lidiček z kotlinky české" (a také moravskoslezské) to je pochopitelné. IQ 100 je medián, ne průměr.
Ostatně konečně: Taková jeden a čtvrt metrová LCD TV - to je přece jenom věc. A máš to doma, pár metrů od ledničky...
Raději pryč od tématu, nebo skončím podobně jako V.V.!
Obecně vzato, když vidím, že naše média začínají kolem nějakého případu či události rozvíjet jakýsi hysterický a evidentně zaujatý a neobjektivní humbuk, jinými slovy, že začínají praktikovat a rozvíjet k nebývalým a dosud nevídaným výšinám propagandistické příručky Dr. Goebbelse, tak je mi jasné, že se jedná o odstřel nějakého nešťastníka, který se vzpříčil ve chřtánu nějakého vlivného padoucha, nebo rovnou celé jejich skupiny. Je velice smutné, že se žurnalisté, kteří by měli bránit demokracii tělem i duší dokáží k něčemu takovému snížit. Karel Čapek a Ferdinand Peroutka se musí chudáci otáčet v hrobech, když vidí své následovníky. Podle mého názoru nejsou naši novináři morálně o nic lepší nežli ti, kteří kdysi lezli do SSM nebo dokonce do KSČ, a možná, že jsou vzhledem k míře cynismu, kterou je z jejich jednání vidět, dokonce o dost horší. Přesto se i mezi nimi čas od času najde slušný člověk, ale početně jsou rozhodně v menšině.
S úrovní naší žurnalistiky si myslím, že úžasné věci vycházely před rokem 1989 v samizdatech, případně se šířily v lidovkách, pak, po listopadu 1989, došlo k jakémusi vzepětí ke krásnému a lepšímu, které se ale po střetu s realitou pomalu ale jistě začalo vytrácet do nenávratna a posledních cca 10 let už na naší mediální scéně panuje jen a pouze ryzí pragmatismus, oportunismus a hyenismus. Poslední bašty čehosi slušného lze najít ještě na internetu, ale i zde se už pod rozličnými, více či méně ušlechtilými záminkami, se snaží rozličné státy více či méně totalitními způsoby dostat pod kontrolu i toto poslední, zatím ještě relativně svobodné médium. Že tak činí čínský bolševik, nebo Achmadín Neřád, tomu se nedivím a nepřekvapuje mi to. Že se RaJský vůdce nechal slyšet, že internet jako médium podcenil a že se na něj podívá (asi teď, až bude po volbách premiérovat), to mi u něj rovněž nemůže překvapit, je to člověk s totalitou nerozlučně spjatý a on už ani jinak myslet nedokáže, že ale něco takového mají i v Austrálii, tak to bych opravdu nečekal. Jakési podivné náznaky a signály už bylo vidět a slyšet i z Bruselu. Zatím to vypadá, že Orwell se spletl jen o nějakých 40 let.
Pro Draka:
K té stádnosti "médií": Tuším, že to není ani tak ze zlé vůle. Značnou měrou to způsobuje lidská lenost prostá. Na různých webech i v papírových novinách se tehdy objevovala naprosto stejná pravopisná chyba. Tedy postup Ctrl+C a Ctrl+V - jinak to snad ani není možné.
Druhým aspektem je, že pokud souhlasím s něčím názorem, stačí, když to napíši a zopakuji argumenty zdroje. Pokud mám jiný názor, musím si nějaké další informace a protiargumenty si opatřit. A to dá taky práci...
P.S.: 1984 je prý přesmyčka - mělo to být 1948. Takže se Orwell možná spletl - jen o jedno stoletíčko...
V tom případě potěš koště naše potomky. Budou si v temných koutech, tam kam nedosáhnou kamery ani mikrofony tiše šeptat zvěsti o tom, jaká že tu kdysi byla svoboda názorů. A nebudou tomu věřit.
Jak - "nedosáhnou kamery ani mikrofony"?
V Uchu si mysleli, že v kuchyni ucho není...
Ucho a Oko jsou všude - nebo mohou být. Speciální programy se specializují na rozbor šeptání. Co je šeptem - to je čertem, a proto tyto programy, které vzbudí šepot, nejspíše už existují...
Nojo, já vím, Šamane...
Je to tak trochu (hodně) moje parketa. Ale co bych neudělal pro ilustraci příštích Bídných roků...
K tomu šeptání: Jako dítě jsem nechtěl vstávat do školy. (Nechuť ráno vstávat mám dodnes...) Zaspal jsem budík, zaspal jsem "nadšené" mámino volání "Škola volá!", zaspal jsem cokoliv. Vzbudil jsem se ale, když na mě začal kdokoliv šeptat.
Přemýšlel jsem o tom, proč to tak funguje a vymyslel teorii, že šepot značí blízké nebezpečí ("Tiše, tam za stromem je asi tygr..!"). Ale odborně to potvrzeno nemám... ;-)
Výkřik šeptem - to je dobrý, to použiju, to ukradnu...
\ :-)
Ale Šamane,
to je docela běžný oxymoron. Dát k sobě dva pojmy opačného nebo neslučitelného významu je staré jako literatura sama.
Okomentovat