Tenhle víkend trávím na Starconu. V sobotu v poledne tady čtu povídky ze své připravované sbírky "Člověk a jiné katastrofy". Tahle mezi nimi nebude, čili ji mohu dát vplen na internet. A zrovna se hodí: V pondělí jsme měli poslední první jarní 21. březen a v noci ze sobotu na neděli nám zase ukradnou hodinu kvůli blbému času letnímu. Problém s couváním prvního jarního dne se však navrhovaným dokonalým kalendářem nevyřeší...
*************************************
V hospodě u Šimáčků se dobře sedí, jí i pije. I klábosí. Proto sem občas zabrousím, abych monitoroval názory lidu obecného a získal nové neotřelé nápady do svých povídek. Dnes jsem dorazil už ve čtyři, protože se mi potřeba monitorování zdála nanejvýše naléhavá. Na štamgasty je ještě brzo. Ale mám kliku. U rohového stolu sedí nad poloprázdným půllitrem zajímavý jedinec, udělaný neoholený třicátník v kožené bundě. Nejspíš náhodný návštěvník.
Podíval jsem se za pult na pana Šimáčka. Přikývl. Jako dlouholetý hospodský lépe než kdovíjaký psycholog pozná, jestli chce být host sám, anebo má povídavou. Jen jsem usedl, už jsem měl před sebou sklenici piva. Polkl jsem první lok, vychutnal jeho sladce nahořklou chuť a jako pro sebe jsem poznamenal.
"Jó, tak tomu říkám pivo!"
Soused se na mne podíval hlubokýma studenýma očima s velikými černými zornicemi, až jsem si říkal, jestli se pan Šimáček nespletl, když mne k němu připustil. Ale najednou blik, zornice se zúžily na normál, cizinec se nepatrně usmál a klidně odvětil:
"Ano, pivo tu jest chutné."
"Myslíte lepší, než v centru?"
"V tomto městě."
"Aha, a ve kterém městě normálně pijete pivo? Tedy promiňte, jestli jsem vlezlý..."
"V nijakém." Když cizinec viděl můj nechápavý výraz, opět se trochu usmál.
"Já totiž obvykle pivo nepiji."
Že by měl nějaké zdravotní potíže? Ale tady pivo evidentně pije! Opět se usmál, tentokrát trochu melancholicky.
"Nepiji pivo, neboť u nás žádného nemáme. Tedy takového, jak ho znáte vy."
Divné. S expandující globalizací snad už nemůže existovat v našem planetárním systému místo, kde by neměli alespoň pivo v plechovkách! Možná pochází z nějaké divné komunity. Pivo neseženete ani ve vedlejším blázinci. Raději jsem se neptal, kde "u nás" pivo nemají. Řekl mi to s povzdechem sám.
"U nás, v našem vesmíru."
Tak dobře. Nic pro výzkum veřejné mínky. Snad aspoň získám námět na sci-fi povídku. Anebo bláznivou historku z ústavu duševně nemocných. Cizinec se zase usmál.
"Vůbec vás to neudivilo, aniž rozhořčilo. Budete asi inteligentní."
"Slyšel jsem už různé historky. I napsal," neudržel jsem se. "Ale nejste mimozemšťan, že ne?"
"Ne, ne. Nejsem z jiné planety. Pocházím z jiného vesmíru. Paralelního vesmíru."
To vysvětluje jeho trochu nezvyklé vyjadřování i neexistenci "piva, jak ho známe". Už jsem měl před sebou druhé. Nejdříve jsem z něj upil, utřel si pusu, a pak teprve se zeptal:
"A co je u vás jinak?"
"Dějiny směřovaly poněkud jinou cestou, ale v určitých bodech se protínaly. V jedenatřicátém století po Kristu už bylo jedno, jestli Ježíš existoval nebo ne, jestli se skutečně narodil v roce Nula, anebo až pět let potom, jak aspoň naznačovaly archeologické nálezy."
To je dobrý, to si musím zapamatovat. Svůj zápisníček jsem se neodvážil zapnout, cizinec by mohl zaregistrovat nahrávání.
"Zato vesmír je, nebo spíše byl, úplně totožný. Například siderická oběžná doba naší Země činila 365 dnů, 5 hodin, 48 minut a 47 vteřin."
Měli jsme stejný tropický rok, stejnou fyziku, stejný vesmír. Jinak by nemohl být paralelní, pochopitelně. Jenom byl trochu posunutý v čase. Aby na paralelní zeměkouli už mohlo být po roce 3000.
"Překonali jsme spoustu krizí: ekonomickou, ekologickou, energetickou i existenciální. Už jsme měli všechno optimalizované. Jenže pak jsme chtěli zdokonalit kalendář."
Zpozorněl jsem. Tohle téma mě náhodou mimořádně zajímá! Různí reformátoři se o to snažili celá staletí. Všelijak nastavovali a přistavovali dny a týdny a měsíce, ale stále jim jejich úsilí kazila matička příroda. Základem kalendáře totiž musel být stále rok, ale zároveň i den. No a protože rok nemá plný počet dní, tak jim pořád něco falírovalo.
Třetí pivo ve mě mizelo. Cizinec nezaostával. Na to, že nebyl na pivo zvyklý, se držel statečně. Jen jeho velké černé oči jakoby ztemněly.
"Jeden myslitel vymyslel něco, na co nikdo jiný zatím ani nepomyslel. Jestliže hlavním důvodem nedokonalosti kalendáře je necelý počet dní, nechť jest Země uvedena na takovou dráhu, na níž bude počet dní celistvý! Nejlépe rovnou 364 dní, abychom mohli zavést čtyřtýdenní měsíce - a bude jich rovnou třináct."
Nezdržel jsem se: "No ne, fakt, takhle jednoduché to bylo?"
"Samozřejmě, že ne. Nejdříve se vyskytla námitka, že to bychom museli Zemi navést na nižší oběžnou dráhu kolem Slunce, čímž by došlo k přehřívání atmosféry. Těžší bylo zlomit tlak ekonomů, kteří trvali na svých kvartálech po třech měsících. Nakonec se nechali přesvědčit, že třináctý měsíc nebude do ekonomických dat počítán, a svedou se na něj veškeré skryté výdělky šedé ekonomiky. Trochu dělali problémy jazykozpytci, jenž se nemohli shodnout na názvu nového měsíce. Až pak mu obecenstvo samo začalo říkat ramadán a spory utichly. Rovněž lobby kalendářových tiskáren byla poražena. Nakonec o zavedení nového kalendáře rozhodl Globální parlament valnou většinou."
"No moment," snažil jsem se trochu sebrat pozornost. "A jak to dopadlo s tím přehřátím atmosféry?"
"Přišli jsme na elegantnější řešení, než převádět Zemi na nižší orbit. Zpomalili jsme její rotaci!"
Takhle jednoduše vyřešili odvěký kalendářový problém, který vedl například ke zhroucení říše Mayů. Ale nezdálo se, že by byl můj společník nějak nadšený.
"Ale?" optal jsem se zkusmo.
"Ale zase se nám prodloužil den. Střední sluneční den. Ani ne o moc. Asi o třetinu procenta."
"A přestaly vám správně fungovat hodinky. Totiž nepřestaly, ale začátek každého dne se trochu posunul. Prvního ledna skončilo až někdy pět minut po půlnoci!" zachechtal jsem se. "Ale něma problema, tak jste prostě o tu třetinku procenta prodloužili den, teda hodinu, teda sekundu..."
A už mi začínalo docházet, jaké další problémy mohly nastat.
"Ano, prodloužili jsme sekundu. Jenže protože sekunda byla určena atomovým etalonem, ocitli jsme se v problémech. A ne jen v časových."
No jasně. Časová vteřina byla ve dvacátém století fyziky tak přesně definována, že se její pomocí dokonce ustanovil nový etalon délky! Protože astronomové zase určili rychlost světla ve vakuu na tolik desetinných míst, že se řeklo: kdyby se někdy změřila jiná rychlost, tak se číselná hodnota "céčka" už nezmění. Raději se změní velikost metru! A metr byl trvale definován jako délka, kterou uletí světlo za jánevím třistamilióntinu sekundy. Jenže to se počítalo, že by se metr případně měnil o pár kvadrilióntin, ne o nějakých tři a půl milimetru!!!
"Tak jak jste to vyřešili?" zeptal jsem se se skrývaným zájmem a sledoval propadání důlku pěny u čtvrtého půllitru.
"Zpomalili jsme rychlost světla."
He?
"Šlo o jednodušší cestu, než přepisovat všechny rozsáhlé databáze dřívějších měření a měnit další konstanty a navazující veličiny. Nakonec - vždyť jsme změnili rychlost světla jen o nějaké tři promile!"
Nu pravda, malá cena za dokonalý kalendář. Ale že není můj cizinec stále nějak nadšený?
"Nějaká další chybka?" optal jsem se.
"Snížili jsme rychlost světla, jenže společně s ní se snížila i frekvence všeho záření. A tím i jeho energie!"
"Ale přece platí zákon zachování energie! Kam se ta přebytečná energie poděla?"
Cizinec smutně zakýval hlavou. "Energie se rovněž rovná hmota krát cé na druhou. Snížili jsme rychlost světla o tři promile, takže nám narostla hmota vesmíru o sedm promile. Část elektromagnetického záření - ale i část gravitačního záření - se proměnila na hmotu!"
"V celém vašem vesmíru najednou?" vyhrkl jsem.
"Jistěže."
"Ale pár promile - jak říkáte... To přece nemohlo vyvolat nějaké zvláštní reakce?"
"Vyvolaly než jedinou," soukal ze sebe cizinec. "A totiž řetězovou."
"Tomu nerozumím. Začala se vám štěpit hmota?"
"Nikoli, naopak. Začala se nekontrolovaně koncentrovat energie. Celá se v jedné obrovité explozi - vlastně implozi - změnila na hmotu! A její hustota zbortila náš časoprostor."
Čuměl jsem.
"Celý náš vesmír se zhroutil v singularitu."
"Ha, ale když se celý vesmír vcucl vniveč, kde jste se tu vzal vy?"
"No já jsem tu rekonstrukci navrhl a taky jsem ji řídil. Samozřejmě zvenku. Odtud. Ale už budu muset jít. Zaplaťte za mne, prosím. Mám pět piv. Naše tolary mi u vás nechtějí brát. A tady máte na revanš," přistrčil mi přes stůl malý zlatově zabarvený kamínek. "Vzpomínka na neexistující vesmír." A zmizel. Asi do nějakého jiného vesmíru.
Za tuhle historku bylo zatažení útraty podivného cizince zanedbatelným honorářem. Hrál jsem si s tím darovaným kamínkem. Byl dost těžký, jako by byl z olova. V ortovizi nad pultem zatím končily zprávy. Nějací štamgasti zesílili její hlasitost, už půjde přenos z ligy spaceballu. Ještě dříve však zazněla "poslední zpráva dne".
"Fórum 3000 vyzvalo všechny politiky, vědce i umělce k řešení současných aktuálních otázek spojených s vytvářením nového celosvětového kalendáře..."
Raději doporučím variantu se snížením oběžné dráhy. A před Sluncem zatáhneme orbitální žaluzie.
5.-12. listopadu 2006, povídka se umístila na 4. místě v kategorii mikropovídek v Ceně Karla Čapka za rok 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
38 komentářů:
Na jedné straně je sympatické, když se lidé snaží o dokonalost. Na druhé si ale musí dát pozor, aby to při tom snažení se o dokonalost, dokonale nezbabrali.
-ten ruský hospodář se zcela vybod na kecy a zamířil na lidskou přirozenost bez ohledu na časová pásma.On navíc ponechává Libyi ležmo tak,aby tu epizodu bránil ekonomicky s vysráním na zájmy jiného.Rusko je dnes ekonomickým hegemonem vztažmo na evropu.Rusko má potenciál nebývalý,on je teď procentuálně s ohledem na energie pouze dostupný.Evropa jest na Rusku zcela závislá po stránce ekonomiky.A před Sluncem zatáhneme orbitální žaluzie,budu koukat,jak.Docela rád vyslechnu novodobé disidenty típků Vondra a podobných US čuráků.Jedná se pouze o můj názor,opětně kategorie 4 cenové.třech měsících. Nakonec se nechali přesvědčit, že třináctý měsíc nebude do ekonomických dat počítán, a svedou se na něj veškeré skryté výdělky šedé ekonomiky.Tím bych si dovolil poukázat na zhovadilost příspěvku,neboť nijak nevybočuje ve sféře součastné doby.
Autora si dovolím nazvat : Informovaný chuj.
-ahoj,je mi docela libé,žes,...ty kurvo,zas to smazal!
Když už jsme u zdokonalování kalendáře, tak pro mé uspokojení by nebylo zapotřebí upravovat oběžnou dráhu Země okolo Slunce, nebo nedej bože ovlivňovat vesmírné konstanty. Naopak, ať jsou takové, jaké jsou a netřeba s nimi hýbat. Mně by co se kalendáře týče úplně postačilo, kdyby někdo dokázal ty bruselské sociální inženýry a projektanty lepších zítřků přesvědčit, že letní čas je přežitek, který na jedné straně poskytuje dnes už oproti dřívějšku takřka neměřitelnou úsporu elektrické energie, zato ale působí významnému počtu lidí zdravotní a psychické potíže. Když se to přepočítá na peníze tak je možné, že negativa dokonce převažují, ale o tom se nesmí mluvit, úspory energie, byť i pofiderní, jsou totiž jakousi obdobou indické posvátné krávy. A lidi a jejich potíže? Koho by to zajímalo...
, zato ale působí významnému počtu lidí zdravotní a psychické potíže...děkuji za projevenou péči.
-zda tebe,jako autora článku,bys měl ty naopak neprudit a neprovokovat z pozice blbce thémata,kterým přiléváš olej do ohně.Tvé výmluvy typu EU,pak přechod na letní čas tě kvalifikuje na blbečka,jehož snahou jest uspět v thématech,kde ty blbečku si v daných thématech můžeš postgraduálně akorát vyhonit své péro.
-pokud jsi ty pod znakem Drak,pak je vše v pořádku.
-tomu Drakovi se pro jistotu omlouvám jednak z obsahu.
-jinak se domnívám,že je to asi pernamentně informovaný chuj.-on toho tolik zas nenažvanil.
-Tomu Drakovi se omlouvám za expresívní mluvu.Ač se není komu omlouvat,neb Drak sedí v noř
e. akorát vyhonit své péro.Tím chci říci,že své péro si Drak opečovává dle vlastní libosti.Je to jeho právo.
Anonymnímu:
Asi byste měl urychleně vyhledat odbornou (lékařskou) péči.
Jak asi čteme povídku.
Drak ji oprávněně interpretuje v rámci svých zkušeností čtenáře sci-fi jako varování před možnými důsledky přílišné víry v technické znalosti a schopnosti , která dovede lidstvo k sebedestrukci. Autor projektuje tuto hrozbu do vesmíru, do nějakého paralelního světa, kam umisťuje neexistující techniku a důsledky hazardně odvážného "vzletu ke slunci", drzé výzvy zákonům vesmíru. Přílišná hrdost a troufalost jsou trestány už v anticko řecké mytologii, Faethón, Ikaros, což je často se opakující motiv v literatuře a v moderní obměně je přítomný i v sci-fi.
Mně by zajímalo, jestli ten kamínek, co nechá v ruce vyprávěči návštěvník z paralelního světa, má být symbolem-metaforou vědění, něco jako středověký kámen mudrců, nebo dokonce biblický odkaz na Krista, jako "kámen- lithos". Proč mě napadá podobná asociace? Protože, jak jsem viděla na př. ve velikonoční povídce, autor této figury symbolu-metafory používá.
Anebo je to zkoncentrovaná energie z paralelního světa?
Je na nás, abychom se rozhodli jak to vyložit.
Chudák Drak to vždycky schytá o všech dotěrných návštěvníků.
Draku, musíte jim ukázat, kdo jste zač.
hp://www.lazonamorta.it/UserFiles/Image/drago%201.jpg
Draku, s podobnými elaboráty jako od anonymního se tu a tam setkávám. Vzpomínám si na dva zajímavé. Jednoho, který si stěžoval, že ho židi lajzrujou do kolena a dalekohledem mu kecaj do ložnice a na druhého, kterému pouštěli zásuvkou do bytu otravné plyny a záření, hlavně ten inženýr od vedle co parkuje se Škodovkou a tím radarem... Smutné případy.
Povídka se mi líbila.
Shodou okolností jsem včera před půlnocí zcela nezávisle napsal pod jedním příspěvkem
http://rowdy.bloguje.cz/887671-hura-letni-cas.php
tento komentář:
V blízké budoucnosti to jistě posuneme o další hodinu. Nejdříve zrušíme ten nesmyslný zimní čas, který nám evidentně zkracuje světlo na večer, a pak, až zase budeme mít pocit, že je třeba večerního světla přidat, přidáme nový letní čas. A tak dále. Já si už dopředu nařizuji buzení na půlnoc. Bude to zkrátka úžasné a já si nic lepšího nedokážu představit. Ještě bychom mohli zastavit otáčení Zeměkoule, samozřejmě že přibližně v poledne, a pak budeme mít světlo furt. Alespoň tady.
];-)
Pokud se nemýlím, "ruský hospodář" se rozhodl zavést letní čas po celý rok. Uvidíme, jak si s tím jejich "lidská přirozenost" poradí v zimě.
Asi byste měl urychleně vyhledat odbornou (lékařskou) péči.
-viz.doporučení pana Draka.
-určitě bych volil alternativu ve směru odstranění klasické žvanírny o ničem.
Mám pět piv. Naše tolary mi u vás nechtějí brát.
-pan Drak má vizi,tuto mu jistě nikdo brát nebude.Pan Drak je,/čurák/,svébytnou kasou svých implementovaných nezávadných věcí s doporučením pro kritiky,jež se mají léčit.Jeho žvanírna o ničem je v pořádku.
Ale no tak, Anonymní! Vyčítáte nicku drak, že "si honí péro", a co děláte Vy? Vaše verbální inkontinence není nic jiného než intelektuální masturbace.
Víte, že se z toho dá oslepnout? Nebo Vám upadne ta škaredá ruka! Nejmenujete se náhodou Vendelín? http://www.youtube.com/watch?v=4oFrtn9q7fU
Včera u Vás v Římě, Informace, řečnil Geert Wilders. Řeč jsem četla. Dá se říct, nic nového pod sluncem. Bylo by zajímavé, kdybyste napsala jaký ohlas tato řeč v Itálii měla.
Harpyje,
O Wildersovi noviny psaly málo. Měl v Římě přednášku 25. března, při příležitosti roční schůze nadace Magna Charta, což je think tank liberál-konservativního zaměření. Co řekl na schůzi, noviny neuveřejnily, ani na stránkách nadace jeho projev není, jen znění úvodního projevu předsedy. Pravicové noviny jako il Tempo, uveřejnily pohovor s Wildersem, ve kterém varuje před možnými negativními následky zákroku západních zemí v Libyii. Mohlo by to otevřít cestu k moci islámu.
h://www.iltempo.it/2011/03/26/1246172-occidente_superiore_dobbiamo_bandire_corano.shtml
h://www.nonsolofole.it/?p=81896
Všemohoucí! Ti idioti v Laendle zvolili rudo zelenou koalici!
Neumím si představit jaké důsledky to bude mít na spolkovou vládu.
Tu řeč jsem četla v překladu, ale je vyměnitelná s jeho ostatními řečmi.
Jdu truchlit. Dobrou noc.
Chce se mi zvracet. Jakýsi zelený Kretschmann bude ministerským předsedou BW. A ten, co vypadá jako hlodavec (SPD) mu bude sekundovat.
Emigrovat? Kam?
Co si stěžujete, Harpyje?
Vždyť je to docela fešák. Teda ne tak docela, ale na zeleného vypadá docela dobře. To byste měla vidět ty italské.
hp://gruene-gegen-stuttgart21.de/wordpress/wp-content/uploads/2010/08/winfried-kretschmann-225x300.jpg
Ale ne, ten druhý vypadá jako hlodavec!
Když jsem odpoledne šla volit, a ve volební síni se setkala se sousedy, tak jsem si říkala, že to nemůže špatně dopadnout. Jak jsem se mýlila! Ted jdu definitivně smutnit.
*harpye plní funkci domovní důvěrkyně.Takovým,co dřív říkali kráva.
Informace: Nic tak složitého: "Zlatově zabarvený kamínek. Byl dost těžký, jako by byl z olova." byl - ze zlata.
\ :-)
Vidíte, Šamane,
to jste neměl říkat. Autor nemá dál k dílu něco dodávat. To si má čtenář domyslet sám.
A zlato je těžší nebo stejně těžké jak olovo? (myslím specifickou váhu)
Zlato má relativní atomovou hmotnost 197, olovo 207. Já tam zas tak velký rozdíl nevidím ];-)
Rada Anonymního Anonymnímu: vyvaruj se používání znaků jako ° nebo *, když chceš zůstat anonymní.
Byl-li ten kamínek ze zlata, tak je v tom logická a historická nesrovnalost. Tak vyspělá společnost jako ta z paralelního světa, používala ve třicátém století ještě zlaté mince? Ty se používaly jako bežný platící prostředek v Evropě asi tak do konce 1. světové války, v USA byly staženy z oběhu ve třicátých letech za velké deprese. V paralelním světě neznali nějaké platební karty jako Mastercard nebo Visa anebo se zas vrátili ke zlatu jako přímému platebnímu prostředku? A jak to, že pozemšťané ty zlaté mince odmítali? Cožpak na zemi bylo zlato natolik málo používáno nebo jeho cena natolik klesla, že ho ani nepoznali? Jestli ano, tak ty světy nebyly zas tak moc paralelní.
Takže, Šamane, Vaše realistické vysvětlení má jakési mezery. Mnohem líp tam sedí moje symbolicko-metaforická interpretace.
Schumacherovi:
Tento náš případ bohužel není tak zábavný, jako ty dva Vámi zmiňované. Jestli jak on říká, tropí po pěti pivech to, co nám tu předvádí, tak buď je muší váha, nebo má problémy s chlastem, nebo je to kombinace obojího, tedy je to muší váha, co má problémy s chlastem.
Harpyji:
Nic si z toho nedělejte, demagogové jen obratně propagandisticky využili japonské zemětřesení a strach a nahnali předvolební body. Jejich působení ale bohužel poškodí ekonomiku a rozpočet, což logicky naštve konsumenty a při dalších volbách asi půjdou zase od válu. Když volič odmítá přemýšlet, tak asi není vyhnutí, nežli aby zažil rudozelenou medicínu na vlastní kůži. Emigrovat? Opravdu není kam.
informaci:
Zlato, na rozdíl od olova dobře vypadá, takže ten zlatý kamínek mohl sebou ten člověk nosit jen a pouze proto, že dobře vypadá. No a protože se ten pán dokáže pohybovat mezi vesmíry, tak v některých z nich by to zlato šlo použít i jako platidlo, prostě mohla to být taková "železná rezerva" s jakousi estetickou hodnotou.
Luciferovi:
S komentářem Vaším i rowdyho se ztotožňuji. Hýbat lidem s časem mi prostě připadne jako debilní nápad. Že tento debilní nápad "dotahují" k naprosté dokonalosti v Rusku, kde je člověk postaven na roveň tažného dobytka a někdy i nižší, mě neudivuje, spíš bych byl překvapen, kdyby to bylo jinak. Oni kdysi za SSSR měli třeba na Ukrajině, kde by vzhledem k poledníku bylo přesnější mít čas GMT+2, zavedli od hranice až kamsi k Sibiři GMT+3, sice k ničemu, ale zato shodný s Moskvou. U nich v Rusku už je prostě tak nějak jasné a předem dané, že se od nich dá jen těžko čekat něco normálního, lidského a přirozeného, respektive že přirozeným stavem je zvůle, arogance a buzerace.
Draku, emigrovat je kam. Do krajiny, kterou důvěrně známe. Dovnitř.
Schumacherovi:
Tak to ano, to důvěrně známe z dřívějška, kromě toho vnitřku máme oproti dobám již minulým zatím ještě i kyberprostor, ale všelijací zmetci se už sápou i po něm. Konec konců v takových těch echt demokratických zemích, jako třeba v Íránu, Číně nebo Severní Koreji se k internetu, nebo aspoň necensurovanému internetu pomalu ani nedá dostat. V rámci EU mi občas připadá, že se ty nedostižné vzory demokracie snažíme dohnat a předehnat. Nějak jsem si venku zvykl, už se mi nechce zpátky dovnitř.
A pak, když dovolíte, kamínek ze zlata je banální.
Nějaký vesmírný kámen mudrců nebo kus kocentrované energie by bylo víc "v linii".
Aby bylo jasno, nechci dělat žádnou nápovědu, ani autorovi (Bůh chraň, to se nedělá!) ani čtenářům.
informaci:
Nepochybně je kus koncentrované energie nebo kámen mudrců zajímavějším předmětem, nežli jenom kus zlata, neb kus zlata svedeme také, s těmi šutry mudrců nebo koncentrovanou energií si už tak snadno rady nevíme. Je to zmíněno tak stručně, že si lze domyslet od obyčejného zlatého šutru až po mnohem zajímavější věci ledacos.
Draku,
nechci tu kázat nějaká literárně vědná kreda, je to proti mé povaze machrovat (z čehož mě obviňuje neprávem Harpyje) a zároveň je dost nedelikátní rozbírat tu povídku autora, který je zároveň vlastníkem a správcem blogu. Kecat mu do řemesla.
Ale dodala bych jen tak všeobecně, že podle názorů kritiků, třeba formální školy, je literární artefakt podřízen (už svou podstatou) řadě konvenčních nepsaných pravidel. Tak co se týče detailu, musí mít v celkovém uspořádání textu své logické a semantické oprávnění. Jak říká Šklovskij, nepamatuju si přesně kde, když na první stránce románu nebo povídky hrdina zatluče do zdi hřebík, musí se na něm v poslední kapitole oběsit. I tak zvané zbytečné detaily musí mít v textu svůj smysl, musí přispívat k jeho pochopení. A to platí hlavně pro malé útvary, jako mikropovídka. Tam skutečně nemůže být nic zbytečného, ani detail ani slovo. Smysl musí být vyjádřen v kompaktní formě.
Takže třeba jen náznak, že ten kamínek byl jakýmsi varováním, a ne jen suvenýrem od neznámého za zaplacení pěti piv, před možnou katastrofou, by jen smysl povídky posílilo. Tím spíš, že povídka končí hlášením o svolání vědců k úpravě kalendáře, a to zřejmě způsobem, jakým ji provedli na alternativní planetě. Snad jen malý náznak nebo dohad vyprávěče v tomto smyslu, by semantiku detailu zvýraznil.
A teď dost, nemůžeme tu dál kuchat Śamana, jako by tu nebyl a jako by se ho to netýkalo.
Informace, já bych to nezvýrazňoval a nechal tak jak to je a na domyšlení čtenáře. Taková povídka je v podstatě kondenzační jádro kolem něhož se s čtenářovou fantazií odvíjí příběh. Polopatismy nechme dennímu tisku a příručkám pro pruské důstojníky.
Obuvníku,
já nedělám žádnou nápovědu. Ale mám dojem, že ten detail kamínku čtenář nebere moc v úvahu a neuvažuje, co by měl asi znamenat.
Všiml si ho někdo, než jsem o něm začala psát?
Samozřejmě je to jen má interpetace, osobní, daná tím, že už automaticky rozbírám každý text, co čtu. Je to profesionální deformace. A tak dnes raději čtu texty neliterární, historické, politické. Tam na stylu není co rozbírat, tam se musím soustředit na obsah.
Okomentovat