Tedy přesněji - jak je proměnit v akcie, komodity, dluhopisy a věci, které mají podivné zkratky. Experti radí, které finanční produkty nakoupit a které prodat. Bývá zvykem míti mezi deseti fundovanými odborníky i jednoho šimpanze - který z nich obvykle mívá nejlepší výsledky. Otázka zní: proč vůbec zaměstnávat a platit experty, a nespolehnout se na opičáky? Někdo říká, že se tak už stalo - jenom je oblékli.
Takže, co radí opičáci? Nedávno volali "kupujte zlato". I když rostlo a rostlo, až bublinovitě, přesto jásali: I přes poklesy se zlato zhodnocuje každý rok o 30 %. Letos zlato vyletělo přes 1900 dolarů za troyskou unci, načež zahájilo sešup. Minulý týden kleslo na 1535, dnes se "zotavilo" na sumu kolem 1650.
Ještě na konci minulého týdne, když zlato padalo, pravil jeden finanční opičák, že očekává propad až k 1400, jiný prorokoval - pakli bude prolomena hranice 1500 - pokles až na hodnotu 1100. Nu, byla "prolomena hranice"? Nebyla. Zlato zase stoupá. I přes propady je o nějakých 20 % výše než na začátku roku. Neopičáci drobně upozorňují, že nejde jen o růst cen zlata, ale také o faktický pokles dolaru, který americké rotačky chrlí po bilionech.
Zlato vypadá dobře. I když tohle úterý opičáci očekávají až do konce roku jeho kolísání kolem úrovně současné ceny. A až po Vánocích bude zase dobře. Pokud nebude hůře. Avšak hůře může býti jen na chvíli. Pak bude zase lépe. Je však otázka, zdali si kupovat ivestiční slitky přímo ve zlamotatu, anebo nechat nějaké opičáky spravovat naše zlaté portfolio na komoditní burze. Za drobný peníz budou sledovat vývoj a budou prodávat a nakupovat tak, abyste vždy vyhráli.
Zlato je skvělé, ale v poslední době někdy méně dobré (1535) než jindy (1912). Dobré a jisté jsou prý dluhopisy nějakého hodně důvěryhodného státu. Třeba českého. Který nemá peníze a chce si v listopadu půjčit deset miliard od českých domácností. A hned tohle první říjnové pondělí, kdy začala rezervace, si domácnosti zamluvily rovnou polovičku. Jednoletý dluhopis (minimálně tisíc jednokorunových) za 2% úrok, pětiletý za průměrných 3 %. No neberte to. Zejména, když je tu finta s jednokorunovými dluhopisy, jejichž výnos se zdaňuje až potom, co se zaokrouhlí na celé koruny. Tedy z tisíce haléřů zaplatíte tisíc nul na daních. To není ovšem úleva pro domácnosti, tentokrát smějí nakupovat krom fyzických osob i nadace. Až budou kupovat pouze fyzické osoby, pak se bude platit daň celkové sumy úroků. Takový je zákon: Šetři, občane, a z úroků, které jsi našetřil, zaplatíš daně. (Daně z inflace stát nikde na světě nevrací.)
A české domácnosti se hrnou a berou. Každá průměrně za 6 milionů a 600 tisíc. Týjo - máme bohaté domácnosti. Tak jistě, alespoň některé. Tentokrát nakupují cizinci, kteří už mají dost jak dolaru, tak eura či švýcarského franku. Nu a z českých domácností ty, které mají několik milionů na hotovosti...
Investovat přebytky je ale třeba. Kam? Do různých košíků, aby se rozbilo vždy jen jedno vajíčko. Jenže nefinanční neopičáci nemusí vidět, že svoje vajíčka dávají nakonec do jednoho košíku. Se kterým potřásají už přiznávaný řecký krach, americké potíže s dluhem, nevyzpytatelné víry na akciových burzách a příkazy Evropské unie. Třeba jako jsou kvóty na biopaliva, která zdražují světové ceny potravin, způsobují jejich nedostatek a znečišťují a ničí životní prostředí a likvidují motory aut. Anebo jako jsou kvóty na cukr, který teď následkem toho prudce zdražuje. Přičemž se na nás chystají "zdravotní daně", kterými již Dánové zatěžují energeticky bohaté potraviny.
Opičák Soros, který svými spekulacemi okradl jak Italy tak Brity, načež se stal velkým filantropem, už radí zřídit jedno evropské ministerstvo financí. Velké evropské banky prý "musí" být "umístěny do správy" Evropské centrální banky - výměnou za "dočasné garance" a "trvalou rekapitalizaci". "Dočasné" přitom může trvat dvacet let, pět minut neb až na věčné časy. A podle měsíc staré zprávy Mezinárodního měnového fondu by pro rekapitalizaci evropských bank bylo potřeba 200 miliard eur (kolem 4,8 bilionu Kč). Jistě, rekapitalizace musí být "trvalá" - ještě nás čeká Španělsko, Itálie - a potom Německo, když to takhle půjde dál. "Trvalá rekapitalizace" a moudrá nejvyšší správa jednoho evropského ministerstva financí, to jsou věci, které v Evropě naposledy prováděli soudruzi Stalin a Hitler, nu, dnes se tomu říká "filantropie"...
Nejvyšší finanční odborníci radí rozdělovat společné (evropské a světové) peníze tak jako vždy: Tomu, kdo má, sebrat, a tomu, kdo dluží, dát. Tak to nakonec funguje vždy. Z této zkušenosti také čerpá lidová moudrost, která praví:
"Dobře tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam to schová."
Vzpomínám si na jednoho polárníka, kterého se ptala televizní hlasatelka, co by si měli turisté vzít s sebou do zamrzlé pustiny. Onen dobrý muž odvětil: "Ať se pořádně najedí". Na udivený pohled pokračoval: "Když si vezmou tabulku čokolády do batohu, tak musí nést sto gramů navíc. Když to mají v sobě, nic nést nemusí. Za měsíc zhubnou o deset kilo."
A tak mám pro ty, co nechtějí přijít o těch svých pár drobných, radu: Pokud máte nějaké zbytečné peníze, utraťte je. Za cestu někam, kam se chcete už dávno podívat, za návštěvu divadla, za nákup kola pro všechny děti, za knížky, za čokoládu. Zvýší se odbyt zboží a služeb, výběr daní, HDP i blahobyt nás všech. Pamatujte na radu polárníka.
A uvědomte si, že ledovec se blíží!
Psáno v Praze dne 4. října 2011
47 komentářů:
Jo, utrácejte, kupujte, jezděte, choďte po divadlech, biografech, to je ten nejlepší recept jak pozvednout oběh peněz a trh, povzbudit národní hospodářství, zvýšit GDP a tudíž i důvěru ratingových agentur. Jediný všeobecně uznávaný recept jak vyjít z krize!
Šaman má pravdu!
Jenže to nebude fungovat, když všechno bude řídit úředník z EU, někým podplacený. Nebo opičák. (Viz článek.)
P.S: Bez finanční rezervy člověk snadno spadne do dluhů a přijde i o to málo, co má. Máme přece (z)dravé exekutory - taky chtějí být z něčeho živi. A to dobře živi. Zákony jsou na nenich straně - na straně bohatých - i když se to tak nezdá.
Kdybych neznal dva lidi z Ústavu, kteří jsou ve stavu tzv. oddlužení - je to jen o fous lepší postavení, než má vágus pod mostem - tak bych se Šamanem souhlasil. Já jsem spíš pro to, mít ta "vajíčka" v různých košících. A nepadat do mdlob, když o nějaký majetek přijdu. Zažil jsem - a nenechal se tím otrávit. Prachy budou i když my tu nebudeme, ale hlavně: "Rubáš nemá kapsy!"
STK, šak jsem napsal "zbytečné peníze".
(BTW: Ke článku jsem si vyfotil svůj veškerý keš, tedy obsah peněženky. Ještěže máme karty!)
\ :-)
Peníze jsou oběživo a mají obíhat. Je tu ale jeden problém. Toho oběživa je hodně, mnozí "nenažraní" jedinci ho pak zbytečně hromadí a nejenom, že odmítají řídit se logickým pravidlem, že oběživo má obíhat, ale ty hromady toho nadbytečného oběživa se snaží zvětšovat tak intensivně, rychle a bezohledně, že to až "přehřívá" ekonomiku a následně to pak působí té ekonomice až devastující problémy. Ty drzé ksichty pak mají ještě tu drzost, plkat cosi o filantropii a o tom, jak ten jimi vyvolaný ekonomický a finanční čurbes udržet v chodu pokud možno co nejdéle.
Jak tak pozoruji cvrkot za oceánem a to, jak to tady ty naše unijní "elity" vedou, tak se obávám, že se kvapem blíží doba, kdy peníze ani zlato moc platné nebudou. Po pádu naší euroatlantické ekonomiky na držku se uplatní spíš zbraně, střelivo, zásoby trvanlivých potravin a vody, na údržbu nenáročné dopravní prostředky a stroje, paliva k nim použitelná, čím víc alternativní budou, tím asi lépe. Asi nás nějakou dobu bude čekat tvrdý směnný obchod a časem možná znovu zavedení nějaké nové varianty peněz, pakliže úroveň (ne)důvěry ve společnosti něco takového vůbec dovolí.
The Day After - Den poté? Aji bez H-bomb, že.
Den poté?
Postkatastrofickou literaturu čtu (a sbírám) od dětství. Stavem světa "po" se zabývám už téměř 40 let. A zjišťuji, že ta doba (až nastane) nebude pro starý. Bude asi lepší včas umřít. V suchu, teple a najedený.
The Day After, neboli Den poté už jen omílá omletou slámu, ne, že by tam nebylo nic zcela nového, ale tématem se zabývali mnozí jiní už před tím. Ono obecně je vidět, jak se některá dobrá díla nechají upadnout v zapomnění, a poté, co v něm pobudou dostatečně dlouho, jsou pak "recyklována" v nové podobě. Mě kdysi velice zaujal Malevile od Roberta Merleho:
http://search.mlp.cz/searchMKP.jsp?action=sTitul&key=37895
Mnohá dnešní díla mi ho silně připomínají, jsou to jen nové varianty v podstatě téhož. Nelze vyloučit, že kdybychom se hlouběji zanořili do studia sci-fi, tak bychom takových jevů našli mnohem více. Obecně je také vidět, jak se američtí spisovatelé a filmaři rádi nechávají inspirovat zapomenutými evropskými díly a samozřejmě naopak. Sci-fi mi ale jen baví a neživí, takže na to nemám kdy.
Na dnešní době je děsivé to, jak si zahráváme s naší budoucností tím, jak necháváme všelijaké padouchy, nesmyslně mrhat zdroji na naprosto nesmyslné účely a cíle, teď třeba myslím OSN, IPCC, biopaliva první generace, zahánění CO2 pod zem a podobné kraviny, dobré leda tak na vypumpování k tomu určených fondů. Průšvih ale je, že takto nesmyslně vyplýtvané zdroje budou zákonitě chybět někde jinde na něco mnohem rozumnějšího a potřebnějšího. Na druhé straně pak třeba necháme papeže, aby lidem rozmlouval plánované rodičovství, jako by bez něj nebylo těch problémů dost. Já neříkám, že mu mají zavřít papuli, já se jen snažím naznačit, že by se mnozí politici spolu s vědci, měli ozvat hodně nahlas a zkusit ho v tomto ohledu překřičet a šíření takovýchto kravin jednou pro vždy znechutit a de facto znemožnit stejně, jako upalování lidí na hranici, takovéto kraviny nechť zůstanou ve středověku, do dnešní doby to prostě nepatří a měl by si to konečně uvědomit už i Ratzinger a nejen uvědomit, ale i začít se podle toho i chovat a mluvit.
Tím nejpodstatnějším, co plyne z následků toho dotačního, fondoplundrovacího a podporového rudo-zeleného euroamerického blázince, financovaného na dluh, je to, že důvěra občanů v politický parlamentní systém, v orgány států a jejich institucí a v instituce mezinárodní prostě nezadržitelně klesá a spolu s tím klesá i míra důvěry jednoho občana k druhému. Jenže bez určité minimální důvěry jednoho k druhému a všech v řízení věcí veřejných, prostě civilisovaná společnost existovat nemůže. To si ti magoři, co mají reálný vliv opravdu neuvědomují, že sice pomalu, ale jistě už došli k hranici, kdy už hazardují se samotnou podstatou naší existence? Jenže té jejich také, s koncem důvěry v cokoliv, co se tady dlouhá staletí postupně budovalo, toto, co tu máme teď prostě skončí a to čím to bude nahrazeno, se nebude mazlit ani s nimi, ani s kýmkoliv jiným. Jak říká STK, možná ještě přijde doba, kdy přeživší budou závidět již zemřelým. K tomu, abychom poslali svět do háje, vlastně ty jaderné zbraně vůbec nepotřebujeme, naprosto k tomu jak je vidět postačují jen v určitém množství a kombinaci lidská hloupost, nenažranost a lhostejnost.
Tohohle je š k o d a jenom jako příspěvku na polouzavřeném fóru - to by měl být přímo článeček, esej, příspěvek někam v nejvyšším (skoro...) stavu zoufalství - ?
Nebude se to mazlit. S nikým. Ať to bude kdokoli, a ti multikulti budou první na řadě. Jako za komančů to byli ti z jejich věrchušky, jako po každé zdařivší se revoluci/převratu se zlikvidují ti, o kterých se ví, co si myslí. A že vůbec myslí. Haj hou.
Já mám zase dojem, že Drak a STK mají sklon k apokalyptickému vidění světa.
Apokalypsu očekávají v příštím roce podle kalendáře Maya. Křesťani ji čekali v r. 1.000 po narození Krista. Pravoslavní v r. 1.492 t.j. 6.000 let od stvoření světa.
Proč tolik pesimizmu? Je sice pravda, že moc věcí nehraje, ale vidět v tom jen cestu do záhuby se mi zdá přehnané.
No a pak že já jsem tady pesimista.
Každý, kdo, třeba i omylem, použije mozku dochází k témuž: Pokud se lidstavo nevzpamatuje samo (málo pravděposdobné, už jsme zabředli do té bažiny příliš hluboko) bude vzpamatováno (trp ý rod) tím co nutně nastane. Drak to ví, Jakub to ví, Šaman taky a já rovněž. Lišíme se jenom v odhadu "kdy". Jestli to schytají naše děti nebo vnuci nebo ti, kteří se ještě nenarodili. Dokonce si notuju s Jakubem: "...po nás potopa..." Ne že bychom něco zavinili, ale nedokážeme tu potopu odvrátitr a to je deprimující.
Všimli jste si vážení štamgasti, jak se nám kamsi vytratila vlastnost, které se říká "čest"? Čili "honor"? A "velkorysost"?
I moji dva kocouři, zvířata chlupatá, se k sobě chovají líp, když žerou z jedné misku než dva dědkové, kteří sí plní své velkoprostorové vozíky z regálu s několika posledními konzervami slevněného hrášku. Ti kocouři si totiž, na rozdíl od lidí, dávají přednost, aby se nažrali oba. Jsou přece "jedné krve, ty i já".
Já to zas tak čeně nevidím. Mezi lidmi jsou svině, někteří arcisvině ale zase na druhé straně vidím mezi obyčejnými lidmi co znám spoustu solidarity a dobré vůle pomoci tomu druhému, když potřebuje. I když to není zas všeobecně platné a to se týká hlavně tak zvaných normálních středních vrstev obyvatelstva. Mezi politiky, manažery, finančníky, akademiky atd je to často boj na nůž.
A dyť jo. Nikdá nejni tak zle, aby zas nemohlo bejt hůř... vidíte, že su optimista.
No na mystiku, to mě ani stínem neužije, Mayové atd . - klídek. Ani omylem. Ani různí š r í , co se tu množí a získávají spoustu popletených robeček (většinou). Ani různé s b o r y a společenství a komunity z US, Koreje, Indie. Vím o těchhle věcech většinou víc než ty naivní dušinky. Reálný život skýtá tolik tajemství, radování i nebezpečí, varování i napínavých příběhů a výhledů, že inteligentní soudný vzdělaný člověk nemusí a nesmí propadnout laciným hovadinám. Vesmírní lidé, Židé před 6000 lety v Americe... tísnivé. Nejsmutnější je, že před těmahle nadšenýma lidičkama si vy jako stoupenec opravdové ověřitelné (té či oné) vědy, opravdového těžce vymakaného (ne z nebe seslaného) umění, rozumných postupů v čemkoliv a klidného pozemského a přitom krásného života sám připadáte jako přízemní buran, primitiv, blbeček, chudák... Oni se na vás ani nezlobí! Oni vědí, že každý na t o h l e , ty v y š š í věci nemá. Jsou laskaví.. ach jo.
Není třeba příliš mnoho odvahy k tomu, aby člověk uvěřil. Na to, aby neuvěřil a zůstal u svého ověřitelného a vysvětlitelného je té zaťatosti potřeba daleko víc. Realita sice člověka většinou nenaplní obzvláštním nadšením, zato ale nepříjemně nepřekvapí. Člověk aspoň ví, do čeho jde...
Ale často se tvrdí, že "Svět chce být klamán. Takže jej klamejme."
Možná chce - ale pořád?
informaci:
Já jsem v podstatě založením jednak optimista, no a v dětství o mě říkávali, že jsem flegmatik, dnes je mi celkem fuk, co si kdo myslí. Cholericky se ale rozhodně dovedu zachovat také, když je toho zapotřebí :-)
Na jedné straně máte pravdu, ti, co toho mnoho nemají, se poměrně rádi podělí s někým jiným o to skoro nic co mají, to já také, ale to ten svět z toho průšvihu moc nevytrhne. Jedním z příznaků suverenity státu je, že ten si určuje, kdo a proč mu rajzuje přes území, ale to je poměrně fuk, pakliže to nepřekračuje určité rozumné meze, ale je mnohem důležitější, kdo, v jakém počtu, jak rychle se množící a proč vlastně, se na tom území usazuje a tady bych řekl, že Evropa je už dávno ohrožena, USA zrovna tak, byť tedy Latinos v USA jsou pořád o několik řádů snesitelnější a kompatibilnější, nežli vozembouchové s tím jejich zpropadeným islámem, šaríjou a programovým ovládnutím jimi obsazeného území. Dalším průšvihem je resignace na závazky vůči NATu, škrcení výdajů na armádu, což je cosi, co by se za současné turbulentní situace mohlo velmi nevyplatit. To, že už to tady začíná vypadat a fungovat, jako ruská gubernie, to také není tak úplně náhoda a německý nástup, zelených technologií, spolu s útokem na evropské jaderky kvůli Fukušimě, spolu s tlačením ruského plynu do evropské energetiky, to je jenom cesta do ruského područí, kterou nevím proč, asi je to nějaký společný podnik, ještě prosazuje i významná část politiků německých. Víte, ono když vidíte, že z 10 rozhodujících ukazatelů jsou například, 2-3 uspokojivé, 2-3 stagnují, ale je tu naděje lepší vývoj no a 2-3 se vyvíjely špatně, ale je tu vidět světlo na konci tunelu a za několik let také naděje na lepší vývoj, tak se dá pořád ještě tvrdit že se jedná o optimistický výhled. Jakmile ale všechny rozhodující ukazatele nejenom že stagnují, ale ony v podstatě dávají jasně najevo, že stropu už jsme se dávno dotkli, odrazili se od něho a teď klesáme, navíc s tím, že výhled na něco lepšího tu rozhodně není a cokoliv ti padouši na úrovni EU či státu mohou zmrvit, tak to také zmrví, nechrání nás ani před čínskou konkurencí, ani před čínskými jedy v potravinách a ještě nám různou výší dotací mrví naše domácí zemědělství, tak tady se i přes značnou chuť k tomu být optimistický prostě stejně dopracujete k výhledu na pěkný průšvih a to je tak vše, co se k tomu dá říci.
Naopak. Víra tísnivé (případně) potřeby odvahy zbavuje. Člověk od této potřeby může a b s t r o u h a t (Hurvínek said). Rozhodnutí něčemu prostě a jednoduše v ě ř i t člověka rázem osvobodí. Vše má náhle jediného jmenovatele. Ovšem klidná jasná pokojná radostná odpovědná víra v rámci velké konzolidované křesťanské církve a svého sboru/společenství je chvála Bohu (!) něco dost jiného. A učení Starého mistra či Gautámy je úplně něco jiného. Mazl-tov!
K opravdové víře, pokud má k čemu být, se člověk, potřebuje-li ji, pomalu, nenásilně, pokojně či úporně propracovává. Jo p r o s t á r n e s e , ano.
Noále dyť spojenectví a spolupráce a vzájemná podděržka Německa (Pruska atd.) a Rusi je osou jejich novějších dějin. Doba báťušky Sosa a Vůdce byla totiž krátkým vybočením z historie, víte. Kde by Rus (rús = latinsky ves, venkov) byla bez stovek nejlepších přeplácených a kupovaných německých vědců, pedagogů, architektů, techniků, bez přílivu aristokratické krve (Katharina!) v l7.-18. století, a Římská říše, resp. přehršle německých států a státečků zase bez tažení ruských armád vracejících Bonaparta kam patřil.
Jakubovi S., STK a informaci:
No, já trvám na tom, že když už naše civilisace nedopadne dobře, tak jedině následkem blbosti, nenažranosti a lhostejnosti těch, co tak hloupě ovlivňují její chod a vývoj.
Zcvrklé mozečky a blbečky, kteří už asi dva roky opruzují mediální scénu a kyberprostor kvůli mayskému kalendáři, o kterém beztak vědí kulové s přehazovačkou, Vesmírné lidi a další exoty, jejichž duševní stav určitě není dobrý, ale na hospitalisaci na uzavřeném oddělení psychiatrické kliniky to ještě asi ke škodě jejich i okolí, ještě není dost špatné, ty snad přeci nebudeme brát vážně, co si myslí oni je možná zajímavé z hlediska sociologie a medicíny, ale jinak je to asi stejně významné a důležité, jako bzučení mouchy.
Víte, možná si vzpomenete na jednu úžasnou scénu z filmové pohádky Nesmrtelná teta, kdy sedí pan král (hrál ho Jaromír Hanzlík) zadumán a zachmuřen, v ruce drží brk a sepisuje jakési důležité lejstro. Za ním stojí ten, co vládne rozumem a protože potřebuje nějakému mládenci nějaký rozum dát, musí ho dle zákona o zachování hmoty a energie také někde vzít, no a tak ho tedy vezme panu králi. Ihned po odebrání rozumu se tvář pana krále okamžitě rozzáří úsměvem a zbytnělým blahem, odhodí brk, zvolá že se mu nesmírně ulevilo a odchází hrát jakousi hazardní hru se strážemi. Ti nadšení zastánci a šiřitelé mayských bludů a dalších vesmírných konin a kravin mi tím jejich svatým nadšením a vytržením vepsaným do tváří silně připomínají výraz pana krále v momentě, kdy přišel o rozum a řekl bych, že u nich to muselo proběhnout podobně, rozdíl je jen v tom, že oni rozumem nikdy dotčeni nebyli a proto je jim na světě, kde si našli tu svou kravinu či koninu, kterou pak tím světem zkoušejí nadšeně šířit, tak blaženě a dobře. je mi jich líto, dost líto, ale nemám jak bych jim pomohl, tak jim aspoň neubližuji.
Rozum je dar, který není dán stejnou měrou každému, také je to dar, který když už se nám dostane, tak bychom si ho měli vážit, hýčkat si ho, pěstovat si ho, rozvíjet ho a půjde-li to, tak ho i nenásilně šířit. Také je to ale dar, se kterým se dost těžko žije, protože na jedné straně s jeho pomocí dokážete rozeznat blížící se průšvih a třeba se mu vyhnout, ale na druhé vás kvůli němu jen málokdy mají v okolí rádi a ta schopnost vidět kus dopředu málokdy dělá člověku radost, takže někdy ani není zrovna dobrý nápad dávat o něm příliš vědět.
Když se tak zamýšlím nad tou pohádkou, tak naši spisovatelé a filmaři mají v hlavách víc zdravého rozumu a respektu k přírodním zákonům, nežli většina našich odborových bossů a levicových politiků, ta jakoby pořád ještě věřili na pohádky.
Draku,
mám za to, že to s ruskými energetickými zdroji a jejich tlačením na Evropu zas nebude tak nebezpečné. Jak jsem dneska ráno četla ruské komentáře o demisi ministra financí Kudrina, ruské finance nejsou ve zvlášť dobrém stavu. Mezinárodní krize zasáhla i je. A jejich největší problém je ten, že státní rozpočet závisí se vším všudy právě na ceně ropy a plynu. Rusko může udržet státní rozpočet v rovnováze jen když cena ropy se ustálí na 116 dolarech. Jinak bude muse zvyšovat daně, okrajovat penze, šetřit. V této situaci si nemůže dovolit velká nebo mimořádná vydání.
Putinovo prohlášení, že má v úmyslu vybudovat euroazijské společenství, je prý více méně předvolební lákadlo pro ruský nacionalizmus. Ve skutečnosti se jedná o společný hospodářský exportní prostor, který nebude mít větší politický dosah.
Proč prý to nekritizovaly západní státy, ptal se jeden komentátor. Po Evropě se prochází strašidlo islámu - byla odpověš - a Rusko bude první, které se bude muset islamizaci bránit, jeho bývalé republiky ve střední Azii budou také zachváceny nákazou arabského jara.
Západ prý vidí v Rusku jakýsi štít proti arabsko islámské vlně.
O tom prý se hovořilo na nedávném foru v Jaroslavli, kde byl přítomen i Zbygniew Brzezinski.
Chápu, že pro český stát se situace jeví plnou různých nebezpečí, a to právě na základě historických zkušeností. Jenomže situace je natolik složitá, že se nějaké choutky podobné těm z minulosti těžko můžou uplatnit.
K ostatním Vašim argumentům těžko můžu něco dodat, taky zírám, co se z toho vyvine.
Ano Jakube, ten "vzkaz dějin" o kooperaci ruské a německé síly si Poláci (t.j. i já) uvědomují až příliš jasně. Polsko leží mezi dvěma mocnostmi.
Ostatně česká kotlinka taky. Můj vojenský nadřízený, starý podplukovník mi kdysi v roce 1969 jasně řekl: My, (Češi a Slováci) budeme vždycky patřit buď na východ nebo na západ. Jsme totiž nástupištěm veškerých budoucích bitev o nadvládu nad Evropou. O neutralitě neuvažuj - máme špatnou geografickou polohu. Ač komunista, nebyl hlupák a měl pravdu. Dělat si tu v kotlince něco "po svém" nám asi nikdo nikdy nedovolí.
Tedy pokud bude existovat ten náš bi(tri)polární svět.
A ještě: Myšlenka, že Rusko by mohlo být štítem proti islamizaci: Je to sice hrozné, ale je na tom hodně pravdy. Centralizovaný, vojensky silný stát, v čele car Putin - to by mohla být protiváha jiné kategorie než ti naši Žvanilkilinové se svou multikulturálností. Kdo pohání hnutí Zelených si dovedu představit. Kdo stojí o islamizaci Evropy mi nějak uniká. Snad to Rusko, aby nás "všetkých" mohlo posléze zachránit...
S Drakem nelze jinak, než souhlasit. S jedním malým korektivem: ROZUM SE NEDÁ DAROVAT. Ani koupit nebo ukrást. Ten si musí každý pro sebe získat. Rozum je schopnost integrace zkušeností svých i cizích + schopnost logicky předvídat budoucí děje - tedy fantazie. Filozofové tuhle moji definici asi napadnou, že je primitivní - ale žádná zela vyčerpávající definice rozumu asi není - nebo mě teď nenapadá.
[;>)
Přečtěte si text ruského strategického plánu pro bezpečnost státu do r. 2020
http://rustrans.wikidot.com/russia-s-national-security-strategy-to-2020-russian-text
Silný ruský stát nás uchrání před islamizací asi tak stejně jako nás chtěl silný německý Hitlerův stát uchránit před bolševiky...
Car Putin už stlouká nový Sovětský svaz, přičemž své politické protivníky (lidi, co vědí o korupci ruských vedoucích politiků) zavírá do ťurm, kde bez pomoci chcípají na TBC a AIDS.
\ :-((
informaci:
Evropu by jen máloco posílilo, ozdobilo a pozdvihlo zároveň, jako Rusko, které by se stalo opravdu civilisovaným a demokratickým státem, jenomže něco takového patří zatím spíš do říše nerealisovatelné sci-fi.
Reálně vzato je Rusko velmi podivný a nevypočitatelný stát, zkorumpovaný a prolezlý zevnitř kdejakým Tatarem, Čečencem a bůh ví čím vším a jakým dalším sajrajtem ještě. No a navíc ještě s těmi jeho imperiálními reminiscencemi, ambicemi a touhami, které se čas od času projevují tím, že nám tady financují prostřednictvím nastrčených firem a firmiček rozličné levicové protiradarové a protiškrtorozpočtové levicové šmejdy a bojůvky a levému spektru i předvolební kampaně, rozhodně ale systematicky vyvíjejí tlak, ovlivňují události a způsobují chaos, bordel a binec. Ti naši imbecilové si to ještě snad s nadšením či co nechávají líbit. Nač platíme ty rozvědky a BISky a další kraviny opravdu nechápu, škoda peněz.
Ale ano, když se podíváme na Evropu, možná to bude jeden z platných spojenců v otázce jejího odporu proti její islamizaci, ale určitě bych na to příliš nespoléhal a spíš poněkud posílil výdaje na armádu i nad ona povinná 2 % HDP a zároveň ale strčil za katr s pořádným flastrem nákupčí Grippenů, Pandurů a letadel Casa, aby se konečně ti další nákupčí už dobrovolně a rádi udrželi v přijatelných mezích.
Když se podíváme, jak se vyvíjí situace v pacifickém regionu, tak Čína projevuje upřímný a intensivní zájem o australská naleziště uhlí a železné rudy, velmi ochotně by je koupila i s australskými domorodci, kdyby byla na prodej. Do vietnamských a jiných výsostných vod si už čínští soudruzi zajíždějí jako by to byly jejich vody, nepokrytě pošilhávají po Tchaj-wanu, tlačí na USA, aby mu neprodala stíhačky. Japonsko už z té čínské expanse také začíná být nervozní, Jižní Korea jakbysmet. Vietnam se cítí ohrožen a obrací se na USA s žádostmi o výzbroj a pomoc, zatím marně, nicméně Indie snad bude vstřícnější, protože Čína podporuje Pákistán v jeho protiindických aktivitách. Zkrátka a dobře, Čína ten region dost destabilisuje a stupňuje v něm napětí, je možné že Rusko spolu s Indií, Japonskem a Jižní Koreou a dalšími státu budou vzdorovat za tichého a chápavého mlčení USA té čínské expansi.
Zkrátka a dobře, to co se teď děje po světě je pěkný propletenec. Evropa, USA a atlantický region přestávají být středobodem globálního dění a politiky, těžiště se teď stehuje na východ do pacifického regionu, Evropa ztrácí na významu, USA zatím zůstává významným, ale Čínou paralyzovaným hráčem. Výhledy nic moc. Nejpitoměji ze všech zúčastněných se chovají tradičně USA a především Evropa.
Šamanovi a STK:
Kupodivu i mezi důstojníky naší socialistické armády se našli lidé, kteří prostě byli těmi pravými na tom pravém místě a kteří neodmítali používat vlastní mozek za účelem tvorby vlastních myšlenek. Nebylo jich pravda mnoho, ale o to větší pak byla radost na někoho takového narazit, no a když se zadařilo a bylo možné pro něj i pracovat, tak se ta vojna aspoň nejevila být takovým festivalem zabitého času, jakým ale reálně vzato v podstatě byla, protože už tenkrát bych řekl, že byly výdaje na armádu tak seškrtané, že výcvik probíhal jen na papíře, ale nikoliv ve skutečnosti, takže jsme odhadem měli tak 10% armády něčeho schopné a zbytek mohl posloužit jakožto klamné cíle pro jednotky nepřítele aniž by se zmohl na jakýkoliv účinný odpor.
Okolnosti Rusko možná k něčemu dotlačí, ale na ty okolnosti bude asi mnohem větší spolehnutí, nežli na ruské politiky a to, že by mohli mít nějakou dobrou vůli. Prostě proti Hitlerovi také museli bojovat, protože jim nedal na výběr a je možné, že jim stejně tak nedají na výběr pokusy expandovat ze strany jak Číny, tak i islámu, konec konců poměrně intensivní zbrojařská spolupráce Ruska s Indií už probíhá dlouho. Není to ale tak dávno, co Rusové pomáhali zbrojit i Číně, sami si ale nedávno museli koupit dvě moderní námořní lodě od Francie, aby ty neblahé následky svých neuvážených činů něčím vyvážili. Částečně si za to mohou sami, dobře jim tak, ono podepisovat smlouvy s ďáblem prostě nikdy nebyl, ani teď není a nikdy nebude dobrý nápad.
To Šaman a Drak:
U toho Ruska jsem nemyslel na to, že by tak nějak z dobré vůle... Ale když si budou chránit vlastní prdel, možná že se pod ten deštník schová i destabilizovaná Evropa. Protože Amerika bude ve stavu, kdy se stane jako velmoc poněkud nepoživatelnou - pokud se nezbaví toho Baráka.
Syn mé bývalé kolegyně, který v má USA natěračskou firmičku a už je Američanem psal, že teď už mají z presidenta Obavy srandu i černoši a Portorikánci. Takový "srandovní žvanil" to prý je. Portorikáncům se holt nezavděčíš...
informaci:
Ten text, na to jak je dlouhý, tak je také dost nevýmluvný, ale na takové nic moc neříkající výplody jsme už za ta léta zvyklí. Bylo by také naivní čekat, že se v tom dokumentu Rusko přizná k nějaké lumpárně když ne jedné straně říká, že šíření jaderného materiálu, který by končil v rukou teroristů by bylo hrozbou a na té druhé se může strhat samou snahou a ochotou způsobit, aby Achmadín Neřád už konečně tu jadernou zbraň měl. Ten se s touhou vymazat Izrael z mapy rozhodně netají. Rusko ho s ním asi do nějaké míry sdílí, byť ne tak zjevně a otevřeně.
S Ruskem prostě potřebujeme nějak rozumně vyjít, pokud možno tak, abychom se tady zbytečně nemlátili a nervali, ale to je momentálně tak asi maximum, co se od toho dá očekávat. Lepší a vstřícnější spolupráci s ním mohou zařídit až nějaké další, pro Rusko nepříjemné okolnosti ale obávám se, že jen do té doby, než dojde k jejich odeznění.
Věřte, a vaše víra vás posílí a uzdraví.
Věřící žije v radosti, těší na každý další den života.
Věřící umírá klidně, smířen s nevyhnutelností.
Ano, víra v Lenina a vítězství slovanského společenského řádu dokáže opravdové zázraky.
* * * * *
Velké a mocné Rusko nás ochrání nejen před Němci a ostatními Euroameričany, ale též před Muslimy; bude-li to nutné. Můžeme však směle předpokládat, že to nutné nebude. Muslimové, přes určité nepodstatné názorové rozdíly, jsou našimi nejbližšími spojenci v boji proti multikulti prohnilé Euroamerice. Proto s nimi dozajista dokážeme najít společnou řeč (nejlépe ruštinu), proto s nimi půjdeme ruku v ruce pod prapory unikulti revoluce.
Po našem společném a nerozdílném vítězství nad Malým i Velkým Ďáblem se budeme moci lépe poznat, prostřednictvím celého komplexu opatření a kulturně-sportovně-společenských aktivit.
Kupříkladu : My je naučíme správně pít naše pivo, oni nás bít naše ženy.
Ale pokud by Muslimové někdy porušili Smlouvu o spolupráci a vzájemné pomoci mezi SSSR (Společenstvím svobodných slovanských republik) a Muslimskou federací, pak by musely přijít ke slovu zbraně. Není pochyb o budoucím vítězi toho dějinného boje.
Prostě – naši starší ruští bratři ochrání svou vlast i její blízké pohraničí stejně pečlivě, jako před Muslimy ochránili Čečensko a před Euroameričany ČSSR.
Čest a Nazdar !
Jak říkáte, Draku,
světová situace se značně zkomplikovala tím, že na scénu vyšli noví hráči, kteří zatlačují do pozadí Evropu a i USA a to z mnoha důvodů. Jedním a to ne posledním je právě ten ekonomický.
Rusko se snaží za každou cenu udržet status velmoci a protihráče hlavně vůči západu. Proto se rozčiluje, když Evropa nebo NATO zasahují do prostoru, který pro sebe považuje za strategicky důležitý. Jako na př. systém raketové obrany s umístěním radaru v Čechách.
Pokud jde o vztahy s Čínou, nejsem tak moc informovaná, protože ta otázka zůstává dost ve stínu. Sice s Čínou spolupracují v rámci t.zv. SCO (Šanghajská organizace pro spolupráci), ale ve skutečnosti, jak píšou alespoň noviny, se cítí ve středovýchodní Azii v obklíčení. Ale kdy se Rusko v dějinách necítilo v ohrožení a obklíčení?
Číně pak dodává plyn a ropu, takže na ní začíná být vázaná.
Proč dodává materiál Iránu, který slouží v vyrobení atomové zbraně, je mi nejasné. Proč podporuje iránský fondamentalizmus, který se jednoho krásného dne může obrátit právě proti němu? A to už v plánech Al Kajdy našli projekt vytvořit na Kavkaze islámský kalifát.
Že by se z Ruska někdy v budoucnu mohl vyvinout demokratický stát, o tom pochybují sami Rusové. Není to v jejich tradici.
S těma filmařema je to pravda, dyť su ze Zlína.
A napadla mne zajímavá věc k tomu Rusku dnes: je jenom jeden jazyk, který má speciální slovo pro nostalgii po velké ztracené slavné minulosti. To je ovšem řečtina (dneska zoufalé dvojnásob...) Ale hodil by se takový výraz dneska aji pro Rusy. MMCh nedivil bych se, kdyby jej měli aji Mongoli, musí jej mít. A Číňani jej mít nemusí, dneska. Evropani a US citizens jej ho brzo postrádat. haj hou.
K tomu cítění se v ohrožení, u velkého státu, velmoci: viz Kniha apokryfů - Alexandr Makedonský. Věčný, dokonalý, úžasný, moudrý, přesný Karel Čapek. O zákonitosti neustálého dobývání a zajišťování se a všeho toho.
Jakubovi S:
Víte, v Rusku mám některé oblíbené muzikanty, spisovatele a filmaře, obchodní partnery a dobré známé. Mnoha ruských jednotlivců si velice vážím, nicméně toho, co Rusové tvoří dohromady za stát se upřímně děsím a chci s tím mít tak málo společného a co do činění, jak jen to půjde.
Karel Čapek psal naprosto úžasně a jeho schopnost předvídat události a vidět do lidí byla na tu dobu nebývalá. Asi si podobně jako Churchill musel častokrát připadat vysílený, unavený, bezmocný a neužitečný. A ten konec! Škoda, že tu s námi nepobyl déle a za příznivějších okolností. Možná ale, že ty ne zrovna příznivé okolnosti pomohly Čapkovi stát se tím opravdovým velikánem a nechat po sobě tak kvalitní dílo. Někdo jako on nám v té dnešní pokleslé žurnalistice velice schází. K těm Apokryfům se rád vrátím, to je velice moudrá kniha.
Tohle by mohla být zajímavá kniha. Zatím jen v neslovanském jazyce. Dostupná i pro Kindle.
http://www.amazon.com/Terrorists-Love-Lives-Islamic-Radicals/dp/1451609213/ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8&qid=1317860073&sr=1-1
Ken Ballen on Terrorists in Love
Terrorists in Love defies conventional thinking. Even though I had studied radicals and criminals for most of my career, when I went behind the lines, and got to know some of today's terrorists closely, everything I thought I knew was shattered. That's why I decided to write this book.
I started out as a federal prosecutor, a job in which I convicted international terrorists and then I became a Congressional investigator. From nearly two decades in this line of work, I learned a simple truth: you can really only find out about people by talking to them—in depth and at length.
So I started a non-profit organization to learn what makes people support extremism and spent five years researching and interviewing more than a hundred extremists—-in Pakistan, Indonesia, Saudi Arabia, and throughout the Muslim world.
And what I found surprised even me. From frustrated love to mystical visions, from envy of Americans to blind hatred, here is a world so different from our own, it begs for understanding—-and a different response than what our policy makers have given so far.
I got to know Taliban soldiers, Al Qaeda suicide bombers and extremist leaders, even though I'm American and Jewish. I learned what no amount of torture or confinement of terrorists could ever tell us: what lay within their hearts. These straightforward lessons will help give us all a clearer path to defeat terrorism in our times-—and build better understanding across religions and cultures.
Dobré! Až budu mít chvilku času, převedu. Dík za odkaz! Jenom předem: velkorysost a pochopení pro fakt, že US (a UK) pojmy a termíny z oblasti práva, justice, státní správy dost často obecně neodpovídají kontinentálním evropským, teda aji našim, protějškům. Podle kontextu, tématu, zakotvení, doby nutno uvážit... atd. Žádná sranda, meššůrs.
Dnešní doba je podvná - omlouváme násilí, chápeme násilníky, relativizujeme vlastně všechno až k nepodstatnosti. Děsí mě, jak přesně tohle všechno popsal v 50. letech Heinlein ve své Hvězdné pěchotě (neplést s US filmem, kde si z knihy vzali pár postav a sociologickou vizi překroutili v totalitní karikaturu originálu). Po Orwellově 1984 je to druhá kniha, ve které je popis společnosti tak přesně podaný, až to mrazí. Jestli se trefil, bude to neradostné, bohužel zatím mu to vychází.
Šamane, myslím, že mi plechovka spolkla komentář. Šlo o tohle:
Dnešní doba je podvná - omlouváme násilí, chápeme násilníky, relativizujeme vlastně všechno až k nepodstatnosti. Děsí mě, jak přesně tohle všechno popsal v 50. letech Heinlein ve své Hvězdné pěchotě (neplést s US filmem, kde si z knihy vzali pár postav a sociologickou vizi překroutili v totalitní karikaturu originálu). Po Orwellově 1984 je to druhá kniha, ve které je popis společnosti tak přesně podaný, až to mrazí. Jestli se trefil, bude to neradostné, bohužel zatím mu to vychází.
Tak a jsem za blba, je to tady najednou 2x. 8-(
Ale nejsi,to už se stalo v lepších rodinách - !
1984 jsem četl naprosto stržen a nevěřícně (a bleskově, měl jsem na to dva dny, byl harmonogram postupování dál) v sešitém strojopise, asi pátém průpisu, asi 1980. Od jedné přednášející na uni v Olomouci. Znáte to asi. Je-li něco předlouho a tajně strašně proslavené, často jste pak zklamáni, či aspoň v rozpacích, setkáte-li se s tím. případně, u umění, stanete-li před originálem. Tady ne. Hvězdnou pěchotu neznám! No člověk má mezery. Máte rodinu, první - druhé - třetí dítě, rodiče stárnou, brácha taky v prů*eru a vylitý, a s rodinou, staráte se o čím dál víc lidí, o víkendech na vinohrad, táta staví chatu, doděláváte si tajně v náročném zaměstnání (konečně) doktorát... čas je jeden. Haj hou.
Ano, vážený RRR.
A až si konečně naši dědiční nepřátelé pořádně promluví s NÁMI, s námi prostými, dobrými, inteligentními, přes nepřízeň doby a mocných vzdělanými, stále utlačovanými a vždy vítězícími Slovany, prostě dvěma slovy s Čechy a Rusy, tak jim to pomůže ještě více.
Američani (a možná i Euroameričani), naši sveřepí dědiční nepřátelé, pochopí, že nad námi trvale zvítězit nelze.
Pochopí, že my jsme poslové lásky a míru, apoštolové porozumění poslaní samotou Velebnou Matkou Přírodou, misionáři lidství pověření samotným Nesmrtelným Leninem, nejdražším Synem Matky Přírody.
Tehdy se vše změní. Přirozená religiozita primitivních národů Euroameriky dostane konečně správný objekt k uctívání : Místo neviditelného, nehmatatelného, vědecky nedokazatelného „boha“ se prozřevší Euroameričani začnou – konečně - klanět existujícímu a viditelnému Soudruhovi zástupů.
Což bude mít tu nevýhodu, že na Rudém náměstí (+ přilehlém okolí) bude v říjnu větší tlačenice než v Mekce o ramadánu. No, co dělat – prostě to bude snesitelná daň za mír a blahobyt na celém světě.
Mějte se na pozoru před lidmi; neboť vás budou vydávat soudům, ve svých synagógách vás budou bičovat, budou vás vodit před vládce a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim i národům. (V.I.Lenin, v projevu ke členům Strany, 1918)***Volte ČSSD a KSČM !
jabo to STK:
mám taký dojem, že máte pocit jako měl Hari Seldon v Asimovově Nadaci. Viděl pád říše (zde civilizace) a věděl, že jej nemůže odvrátit, jen zkrátit dobu chaosu.
My máme tu nevýhodu, že holt neznáme jeho matematický aparát, který by nám dával jistotu radostné (nebo aspoň ucházející) budoucnosti.
My musíme doufat.
jabo
Jiný Honzo, on má Pixla někdy zpoždění. Ale myslím, že to dělá naschvál. Opakuji radu, kterou někdy sám nedržím: Před vypuštěním do éteru doporučuju zkopírovat si těxt - alespoň do schránky Ctrl c.
\ :-)
Jabo, pokud chcete, aby se váš nick zaskvěl v hlavičce, použijte návod, který je uveden nad každým okénkem pro komentář:
Jak komentovat pod vlastním jménem / nickem:
Komentovat jako: (Vyberte profil...) -> Název/adresa URL ->
do Názvu vyplňte své jméno / nick -> Pokračovat
\ :-)
K tématu Co rádi opičáci se volně vztahují cestopisy z "nového třetího světa" (Island, Řecko, Irsko, Kalifornie) a z Německa. Kniha Boomerang, autor Michael Lewis.
http://www.amazon.com/Boomerang-Travels-New-Third-World/dp/0393081818/ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8&qid=1317893284&sr=1-1
Michael Lewis possesses the rare storyteller’s ability to make virtually any subject both lucid and compelling. In his new book, Boomerang, he actually makes topics like European sovereign debt, the International Monetary Fund and the European Central Bank not only comprehensible but also fascinating…
Zde je pak dobrá rada, též na stránkách Amazon. Nekupujte knížku, přečtěte si vše na volně přístupných stránkách Vanity Fair.
Don't Waste Your Money...,
All five chapters can be found on the Vanity Fair website:
I. Wall Street on the Tundra (Google: 'Wall Street on the Tundra')
II. And They Invented Math (Google: 'Beware of Greeks Bearing Bonds')
III. Ireland's Original Sin (Google: 'When Irish Eyes are Crying')
IV. The Secret Lives of Germans (Google: 'It's the Economy, Dummkopf!')
V. To Fat to Fly: (Google: 'California and Bust')
to Šaman:
jj, já tozkoušel a prče nedávnem to přes účet Googl šlo. Nyní jen jako Anonymní (IE9) a to se sníženým Osobním nastavením (ale asi i IQ).
Asi to chce, abych psal až z domu :( (IE8)
jabo
Kúrňa to sou lákavé odkazy. Teď ale musím rychle na oběd a pak dokončit slovenštinu. Matematiku. No neděste se, pro základky! Jo, S-Č aji Č-S dělám taky, to byste neřekli, jak je na to málo lidí a jak je to zrádné. Tady bylo a je sepětí s kamarádama za těma horama na obzoru stálé, nepřerušené, normální, přes generace. Politici a primitivi ať si nakašlou. S telefonováním a psaním je to horší - finančně... A před týdnem jsem musel vyvracet nějaké vlastenecké bludy (slušně řečeno) tých svojských patriótov o Štefánikovi. Čo bolo, bolo...
Dovolím si vyjímečně trochu to tu zatapetovat, došel ke mě pěkný textík: Pan Ivo Šmoldas v něm rozebral schopnosti našich obcanů se přizpůsobit systému sociálních dávek.
Mnohá města si trpce stěžují, že nedokážou vyjít se svými takzvaně nepřizpůsobivými občany. Ještě nikdy jsem však neslyšel, že by si takzvaně nepřizpůsobiví občané trpce stěžovali, že nedokážou vyjít se svými městy. Způsoby takzvaně nepřizpůsobivých jsou totiž měštenínům nemálo proti srsti, kdežto způsoby meštenínů jsou takzvaně nepřizpůsobivým zcela upřímně šumafuk.
A tak si jedni holt stežují, kdežto druzí důvod ke stížnostem přirozeně neshledávají. A neshledávají ho ne proto, že by byli nepřizpůsobiví, nýbrž právě naopak, že se přizpůsobit hravě dokážou, a to čemukoli, nejlépe pak systému sociálních dávek. Nazývat je nepřizpůsobivými je tedy naprostá mýlka. Jsou totiž stejně přizpůsobiví jako ti, kdo bystře postřehli, že se dá vesele žít třeba ze státních ci evropských dotací, provizí za zprostředkování armádních zakázek nebo z úplatků od stavebních firem.
Nepřizpusobiví jsou všichni ti ubožáci, co se výzvám doby přizpůsobit nedokázali, a nepřišli tudíž na nic lepšího, než se způsobně živit prací. A jelikož schopnost přizpůsobit se je nepochybnou známkou inteligence, je očividné i to, kdo z nás je tu blbec.
Úspěšný den a vysoké IQ vám přeje váš I.Š.
Jistěže! Pana Šmoldase znám léta z rádia a myslím, že bych si s ním rád zašel na pivo. Jít na kořen slov, vazeb, výrazů, pojmenování - to je nesmírně poučné a obohacující. No... někdy aj, pravda, smutné - nepotěší to!
Okomentovat