Polské řešení: sestřelit

V noci na pátek se konečně ruským imperialistům v jejich ukrajinské válce proti Evropě podařilo zranit dva občany EU a zároveň NATO, tedy Rumuny. Bylo jen otázkou času a statistiky, kdy se tak stane. Protože ruské drony útočí na ukrajinské přístavy, které leží na levém břehu Dunaje. A na druhém břehu Dunaje leží Rumunsko, tedy EU a NATO. A hranice se tu klikatí, takže se při útocích na Ukrajinu její linie tak snadno a bezmyšlenkovitě překročí. Zejména, jste-li ruský operátor dronu, který se chystá na "fašisty" útočit z nečekané jižní strany. Tentokrát se zdá, že nešlo o záměrné narušení vzdušného prostoru NATO, která se jinak dějí pravidelně, ale o úlet, způsobený chybou či elektronickým narušením navigace z ukrajinské strany. Zasažený panelák se nachází v rumunském městě Galati, které leží sice taky na levém břehu Dunaje, ale přímo na ukrajinské hranici. K incidentu došlo během masivního ruského útoku na ukrajinský přístav Izmail v Oděské oblasti, která je od Galati vzdálena asi 50 km, takže pokud šlo úlet, pak značný. Obvykle útoky na Izmail pravidelně trpí pravobřežní rumunské historické šedesátitisícové město Tulcea, ležící v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic. A dopadly zde už desítky dronů.

I kdyby to mělo být důsledkem činnosti ukrajinské obrany, jde nepochybně o odpovědnost Ruska, které ji ale odmítá. (Stejně jako odmítá odpovědnost za vyšetřováním dokázaný sestřel letu MH17 nad Ukrajinou ze dne 17.6.2014, při kterém raketa z protiletadlového systému 9K37 Buk, patřící jinak 53. protiletadlové raketové brigádě Ruské federace z města Kursk, zabila 298 lidí.)

Mimochodem - polský Gdaňsk je od ruských hranic Kaliningradské oblasti daleko jen 70 km. A na Polsko už ruští provokatéři evidentně záměrně zacílili v září loňského roku. Drony tenkrát padaly nejen u Gdaňska, ale i 300 km od ukrajinských hranic. (300 km od ukrajinských hranic je např. vzdálena Ostrava.) Tehdy 19 narušitelů sestřelily polské stíhačky F-16, a to i díky navádění z italských letounů včasné výstrahy AWACS, které vzlétly ze základny v Estonsku. Ve vzduchu byly i nizozemské F-35 a americké tankery, situaci jistily německé Patrioty. NATO zafungovalo. Jak tomu bylo teď?

V Rumunsku je nasazen americký protidronový systém Merops, ale ten nezasahoval, protože sestřelovat drony nad městem bylo vyhodnoceno za "příliš riskantní". Nakonec stejně se dron, letící nízko nad městem, ztratil z radarů. Ve vzduchu byly jako obvykle dva letouny F-16 rumunských vzdušných sil ze služby vzdušné policie (dar přítele Nizozemsko) a vrtulník rumunského letectva. Jako obvykle i tentokrát dostali piloti oprávnění "zasáhnout proti objektům", tedy sestřelit je.

A abychom nezapomněli: Ve stejné době Rusům "ulétl" další dron, který spadl poblíž obce Basešti na severozápadě Rumunska, která neleží u hranic. Tento dron o rozpětí křídel asi tři metry nenesl výbušnou nálož, což připomíná loňskou ruskou provokaci nad Polskem. 

K aktuální události se ozvali mnozí. Zejména na sociálních sítích:

"NATO je připraveno bránit každý centimetr území aliance. Bezohledné chování Ruska je nebezpečím pro nás všechny." (Generální tajemník NATO Mark Rutte)
"Odsuzujeme ruskou bezohlednost... Aliance bude pokračovat v posilování své obrany proti všem hrozbám, včetně té dronové." (Mluvčí NATO Allison Hartová)
"Rusko překročilo další hranici. Plně solidarizujeme s Rumunskem a jeho obyvateli. Zatímco i nadále posilujeme naši bezpečnost a odstrašující sílu, zejména na naší východní hranici, budeme na Rusko vyvíjet stále větší tlak." (Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen)
"Dopad dronu na obytnou zástavbu je zjevným a závažným porušením rumunské suverenity a evropského vzdušného prostoru." (Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas)

Podobně se ozvali hlavouni Ukrajiny, Maďarska, Francie, Finska, Velké Británie, Německa, Slovenska, ba i našinci:
"Česká republika pevně stojí při našich aliančních partnerech a stejně tak odsuzujeme pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině". (Premiér Andrej Babiš)
"Noční bezprecedentní zásah obytného domu v rumunském Galați ruským dronem, při kterém byli zraněni dva lidé, je zcela nepřijatelný. Neměli bychom ale zůstat jen u společného odsouzení. Jednoznačně proto podporuji apel rumunského prezidenta Dana na silnou mezinárodní odpověď. Rusko musí jasně pochopit, že si podobné útoky nenecháme líbit." (Prezident Petr Pavel)

Nu dobrá, rozhořčené věty, solidární vyjádření - a jaká má být ta "silná mezinárodní odpověď"? EU připravuje jednadvacátý balíček protiruských sankcí. Česko omezuje výdaje na zbrojení, do muniční iniciativy tato vláda nechce dát už ani fenik, takže počet zemí, které přispívají do této české(?) iniciativy, se snížil z loňských 18 na dnešních 9. Kdybychom byli schopni dodržet své závazky vůči fakticky frontovým zemím - Rumunsku, Polsku, ale i Maďarsku a Polsku, tak bychom měli sestřelovat potenciálně nebezpečné ruské drony už nad ukrajinským územím. Tedy na severu až do hloubky Lvova (50 km), případně nad celou Lvovskou oblastí (100 km), na jihu pak k ústí řeky Dněstr (100 km), ideálně ale až za Oděsu (200 km). Nejde o žádné "válečné štvaní", ale jedinou možnou "silnou mezinárodní odpověď". Jak myslíte, že to dělá Izrael, který je v "mezinárodně uznaných hranicích" útlý jen 10 mil???

To bychom ovšem místo dalších balíčků museli celoevropsky rozjet výroby antidronových a antiraketových systémů. Jejichž rozvoji vyjádřil podporu i premiér Andrej Babiš. Slovní podporu.

To by ovšem evropské banky, potažmo orgány Evropské unie musely konečně přistoupit na to, že zbrojní výroba není e-aná. Pokud slouží k zastavení nebo zabránění rozšíření války, jejíž ekologické dopady se zatím přehlížejí. Jen tato ruská válka vyprodukovala do loňského roku asi 230 milionů tun emisí skleníkových plynů, což je více než roční produkce Rakouska, Maďarska, Slovenska a ČR dohromady.  Další desítky milionů tun ekviv. CO2 vyprodukovaly lesní požáry na Ukrajině, způsobené pády výbušných zařízení. To by měl být argument i pro Zelené Khméry, ovládající evropskou politiku.

Agresor porozumí jen napřaženému klacku. Když neporozumí, nechť klacek dopadne. Po tom, co Polsko sestřelilo nad svým územím ruské drony, se už tak masivní provokace neopakovala. Vůči Polsku. Volme proto polské řešení - sestřelit! A raději ještě dříve, než se útočník dostane do vzdušného prostoru NATO.

Ostatně totéž jsem doporučoval i ve svém loňském článku z 27. září, kde jsem uvažoval, co dělat s pilotovanými letadly, kterými Rusko narušuje vzdušný prostor pobaltských republik nejméně od roku 2004, kdy tyto země vstoupily do NATO. A poslední dobou tak činí  „prakticky denně“. Vloni se dokonce tři ruská vojenská letadla producírovala nad estonským mořem dvanáct minut při nedovoleném průletu do Kaliningradu. Připoměl jsem incident z listopadu 2015, kdy během války v Sýrii narušil ruský SU-24 turecký vzdušný prostor - na 17 vteřin! Byl to teprve třetí takový incident. Při tomto byla posádka desetkrát předem varována, ať nemíří k tureckým hranicím. Po jedenácté bylo súčko sestřeleno dvěma tureckými F-16. Dva piloti se katapultovali, jeden nepřežil. A?

TASS prohlásil, že stíhačka nebyla sestřelena, pak že stíhačka byla sestřelena raketou ze země a nakonec, že byla sestřelena nad syrským územím.
Putin běsnil. Označil Turky za přisluhovače teroristů. Rozpoutal diplomatickou přestřelku. A?

A ruská vojenská letadla si přestala zkracovat cestu přes turecký vzdušný prostor.

Jak jsem napsal výše: Doporučuji polské řešení. A turecké taky. 

Psáno v Praze na Lužinách v úterý 2. června 2026
(Ilustrační foto německého Eurofighteru sejmuto na víkendovém Airshow v Hradci Králové)