pátek 28. října 2022

Pokrokově žít, pokrokově odejít

Liberecké krematorium
Dnes, kdy toto psáno, slavíme 104. výročí vzniku ČSR. Chtěl bych  připomenout další výročí, které se váže k době bezprostředně následující. Začnu konstatováním, že  Rakousko-Uhersko bylo státem zpátečnickým, klerikálním, pod silným vlivem katolické církve. Už roku 789 zakázal franský král a pozdější římský císař Karel Veliký zpopelňování pod trestem smrti. A ještě roku 1886 vydal papež Lev XIII. dekret, ve kterém označil žeh za „zlozvyk prokletý a zavrženíhodný“. Lví dekret byl jen pouhým zařváním po tom, co byl ausgerechnet v "sousední" Itálií v roce 1874 přijat zákon, který povolil zpopelňování zesnulých. A v Miláně bylo pak roku 1874 postaveno první krematorium - první v křesťanské zemi.

pondělí 24. října 2022

Co se při Kubánské krizi nakonec (ne)stalo

Start rakety Jupiter
V sobotu mi na Psu vyšla literární vzpomínka na to, jak nezačala 3. světová válka, jejíž rozbuškou mohly být sovětské rakety středního doletu s jadernými hlavicemi, umístěné na Kubě. Někteří komentátoři pak psali, že rakety na Kubě ještě nebyly, jen se tam vezly. Omyl - některé rakety tam už byly a jaderné hlavice taky. První rakety R-12 Dvina / SS-4 Sandal dorazily na Kubu už 8. září. A byly instalovány k použití. Do dostřelu se dostalo celé území USA, kromě Seattlu a okolí, a samozřejmě taky ne Havaj a Aljaška (ta to však měla stejně blízko přes Beringovu úžinu). A kdyby měl palec na spoušti Fidel, tak už je odpálil. 

O přítomnosti svých raket na Kubě kremelští vládci lhali, lhali a lhali. A utržili pak v přímém duelu na půdě OSN náramnou ostudu, když tam zástupce USA Adlai Stevenson předložil plachty s fotografiemi sovětských raketových základen.

čtvrtek 20. října 2022

Jak (ne)začala 3. světová válka

Agresivní chování, pokud je mu umožněno růst bez jakékoli kontroly a odporu, nakonec vede k válce. Řekl před 60 lety americký prezident John F. Kennedy. Tehdy jsem chodil do třídy 6.B v liberecké ZDŠ Pátého května. A zažíval jsem to, co moje alternativní alter ego v připravovaném románu Paměť kamenů. Co jsem tehdy nemohl vědět, šeptal mému hrdinovi do ucha dědečkův rubínově červený krystal, který měl na svém psacím stole jako těžítko. A také se ozývala liberecká žula, ta si všechno dobře pamatuje:

úterý 18. října 2022

Hnusný to bejt může

 

Hnusný to bejt může
Současnost versus středověk

V květnu roku 2018 se v brněnském divadle Husa na provázku dávala naturalisticky hnusná inscenace Naše násilí, vaše násilí. V ní se odehrává scéna, kde (prý symbolický) Ježíš Kristus (prý symbolicky) znásilňuje (prý symbolickou) muslimku. Reálně pak herec se staženými spoďáry a vytrčeným holým zadkem přiléhá zezadu na podobně (ne)oděnou herečku. Tato scéna vzbudila v české (a zejména moravské) společnosti silný odpor. Hlavně křesťané silně protestovali. Ale snad jen jeden se šel sám na to představení podívat, aby věděl, voco gou. A pak napsal:

pátek 14. října 2022

Co proniklo do uší

Rusy dosazený gubernátor Chersonu požádal "Velkou zemi", aby zajistila evakuaci místního obyvatelstva "za sportem a zábavou".

Stále přetrvávají problémy s kácením stromů v chráněném území. Lesní podnik řeší, jak to vyřešit.

V letošním létě jsme si užívali sucha plnými doušky.

úterý 11. října 2022

Pamatuj na Coventry, Putine!

Mission Impossible: Ghost Protocol
Kerčský most byl napaden a poškozen. Nebudu opakovat, co to pro koho znamená. Jednou ranou byl přerušen jeden ze dvou silničních mostů tohoto soumostí a zároveň zapálen cisternový vlak na vedlejším železničním mostě. Udivuje zde více věcí: Jak kdo zařídil, aby se výbuch udál tak, aby došlo k paralelnímu poškození? Obecně se má za to, že vybuchl bílý kamion či velká dodávka s masivní náloží. Mohlo jít o sebevražednou misi? Anebo zneužití "vedlejších obětí"? Anebo tam dopadla inteligentní střela náhodně zrovna v tom nejvhodnějším okamžiku?

pátek 7. října 2022

Proč nejsi na WhatsApp?

Ona ta otázka od mého dlouholetého kamaráda v originální SMS zněla: "Proč nejsi na Whatsup?" No, třeba právě proto. Zdá se mi totiž, že různé aplikace, jimiž se zasílají zprávy, vedou k jistým nedbalostem ve vyjadřování. A to se týká nakonec i starodávné Služby krátkých textových zpráv (Short Message Service). Ale odvětil jsem rovněž esemeskou:

"Protože ho nepotřebuju." (Když mám čas, zdržuji se diakritikou.)

A dověděl jsem se: "je to samo tvoje volba. ctěl jsem ti poslat foto z vyletu do plzne"

pondělí 3. října 2022

Je ti teplo, děvče?

Jsem sice chlapec, ale ano, slabozraký dědečku Mrazíčku, je mi teplo. A proč je mi teplo, když je venku 13° C? Možná proto, že ven chodím patřičně oblečen. Možná i proto, že jsem se narodil v Liberci a až do zletilosti tam žil. Bráchově ženě tam byla při návštěvách vždycky zima - žilať dosud v Brně, které v té době mělo průměrnou teplotu o tři stupně vyšší než Liberec. Takže svou otužilost budu moci uplatnit i ve vnitřních prostorách, když podle Mladé fronty Dnes se budou všude snižovat teploty. Titulek jejího článku na titulní straně čtvrtečního vydání (29.9.2022, den před druhým kolem senátních voleb) totiž zní:

čtvrtek 29. září 2022

Až delfín promluví

V případě stejnojmenného románu Roberta Merleho měli dva hodní delfíni, vycvičení zlými tajnými službami USA, zaútočit atomovými náložemi na americké lodě, aby měli Amíci záminku poslat své jaderné rakety na Čínu. Jenže oba kytovci tohle svinstvo včas práskli. Na dně Baltského moře tedy jaderné nálože v pondělí nevybuchly, a delfíni by neunesli tolik semtexu, aby se probourali deseti cenťáky betonu a dvěma až čtyřmi cenťáky oceli plynovodu. Ale kdyby se náhodou potulovali kolem, mohli by usvědčit pachatele. Vlastně - v Baltu by to spíše byly sviňuchy, které by mohly povídat, kdo je za tohle svinstvo odpovědný. Ale myslím, že se dovíme dříve, kdo to koordinovaně odpálil všechny čtyři větve Nord Streamů 1+2 - dříve než rozmluvíme kytovce.

úterý 27. září 2022

Minely našich (ne)milých politiků

Škrtnout a sníst
Minela je podle slovníku cizích slov "nepovedená akce, překvapivá chyba, obvykle s fatálními následky". Také bychom mohli říci nášlapná mina, na kterou politik nevědomky stoupne. A ona pak vybouchne. V Česku možná nevybouchne. V zemích dávné Koruny české je totiž jako nejvyšší politický představitel určen prezident republiky. Nepanuje, ale chtěl by. Proto se v minulosti dopustil mnoha minel. Roli proruského krtka již opustil (alespoň slovně), čínským krtečkem však zůstává. Podle mne je to chyba, avšak to je můj názor. Proto poukážu jen na neznalost nejvyššího ústavního činitele, když před časem tvrdil, že jakožto nejvyšší velitel Armády ČR je rovněž nejvyšším velitelem policie.

pátek 23. září 2022

Na houby!

Ve středu byl takový dobrý den. Končila série vydatných přeháněk, odpoledne byla slunná a poměrně teplá. Měsíc sice stále "couval", což podle houbařské pověry věstí neúspěch, ale přesto jsem se vydal do lesa. Na houby!

úterý 20. září 2022

Historie nicnedělání českých vlád

Letošní růst energií viditelně začal už vloni 13. října pádem Bohemia Energy s milionem odběrných míst na plyn a elektřinu (a posléze i dalších distributorů s nízkými cenami a žádným zajištěním). Nebylo to tak docela neočekávané. Připomenu jen několik článků před tímto datem, které jsem našel na SeznamZprávy.cz: "„Buď elektřinu, nebo jídlo.“ Ceny energií vystřelily, Evropa už rozjíždí dotace" z 28. 9. 2021,  "Ceny plynu letí strmě nahoru, až o 40 %. Česko volá po společném postupu EU" z 6. 10. 2021, "Analýza: Evropu drtí energetická krize. A Putin za to nemůže" z 8. 10. 2021. Toto zdražování začalo dávno před válkou, a bylo primárně rozjeto slabomyslnou politikou Zeleného údělu v EU, ačkoli to Němci popírají.

A jak se očekávané problémy řešily? Takto:

čtvrtek 15. září 2022

ČEZ, á es. Rozumíte tomu?

Za dávného dávna byl, žil, státní podnik České energetické závody. Ten se po sametové perestrojce proměnil v roce 1992 na akciovou společnost ČEZ. Existoval jistý plán tuto akciovku prodat a výtěžek vrazit do rozběhu důchodové reformy. Stát by si nechal jen nějaká trapná tři procenta, aby mohl svolávat valnou hromadu. Byl by to však běh na dlouhou trať, a tak šlo nakonec 32,39 % akcií firmy do první vlny kupónové privatizace. Z čehož stát samozřejmě neměl žádný vejvar. Vejvar měl až roku 2007, kdy získal 34 mld. Kč za pouhých 4,6 % akcií. Moc si ho neužil, protože ho hned vrazil do Státního fondu dopravní infrastruktury. Stát prodával i v době finanční krize, protože nutně potřeboval prachy někde jinde. A prodával přes burzu akcie ČEZu i ČEZu, takže ten si ve stejné době na burze nakoupil 10 % vlastního základního kapitálu.

Rozumíte tomu?

úterý 13. září 2022

Mach spolkl špendlík


1966
V sobotu jsem opět navštívil rodný Liberec, tentokrát kvůli setkání spolužáků ze základky. Děvčata a hoši se scházeli už dříve, pro mě to bylo první setkání poté, co jsem v roce 1966 opustil třídu 9.B. Inu, naplavil jsem se do Prahy a na dlouhé časy zmizel z horizontu libereckých událostí. Ale letos jsem byl konečně identifikován a pozván.

čtvrtek 8. září 2022

Kde jsi byl, když padala letadla?

(Psáno 17. září 2001)

Před týdnem byl takový krásný den. Ani v Jizerkách nepršelo, teplota vylezla až na 10 stupňů. Dokonce nad nulou. Se ženou Ivanou jsme šlapali po hřebenu od Bedřichova na Hrabětice. Bylo pod mrakem, ale zázračně jasno. Dlouhý předcházející déšť vymyl ze vzduchu všechen prach. Za harcovským hřebenem se schovával můj rodný Liberec, nad ním vyrůstala homole Ještěda. Vlevo od něj se snižoval horský hřbet až k Javorníku. Na jihu v míse mezi kopci si hověly domečky Jablonce. Za nimi kopaninský hřbet s čárečkou rozhledny. Vlevo, blizoučko, skoro na dosah, se černal Turnov. Nad ním - ještě to šlo rozeznat bez dalekohledu - Valdštejn, dál k východu Skalák a ještě dále pískové bábovičky Trosek. A za nimi další a další nepojmenované horizonty. Pak už byl výhled do Českého ráje zastíněn stoupajícím hřebenem od Suchých skal přes Hamštejn až na Kozákov. I tahle kulisa byla překryta blízkým černostudničním hřebenem s kamennou rozhlednou na vrcholu. Od jihovýchodu vylézal z nížiny krkonošský hřeben Žalého, táhl se až ke Kotli na východě. Krakonoš tam zase vařil svoje počasí, planina, kde vyvěrá pramen Labe, byla přikryta mraky. Vyčuhovala z nich až věž polské chaty na Sněžných Jamách.