Špinavé prádlo ministerstva vnitra

Média přišla na další kauzu: Prádlo policajtů, hasičů, Policejní akademie, policejních sportovních oddílů a dalších zařízení Ministerstva vnitra pere firma Dočista, jejíhož šéfa Tomáše Paclíka zná bývalý resortní ministr Ivan Langer. Články v tisku citují zprávu auditorů ze společnosti Ernest & Young: "Smlouva na praní prádla byla podepsána bez vypsání veřejné zakázky, navíc byla uzavřena s nevhodným subjektem bez odpovídajících referencí." Škodaže nemáme přístup k celé zprávě, kde by se správně měly vyskytnout i námitky a vysvětlení auditovaných. Po tomto mediálním praní se totiž může stát, že bychom mohli společně se špínou vylít z vaníčky i obligátní dítě.


Nejdřív vysvětlím svůj dlouhodobý údiv nad citací auditorských zpráv: Často se nejedná o zprávy auditní, často se nejedná o audit, který se týká daného subjektu. Ale vždy se jedná o interní materiál, který mívá desítky stran, z nichž vytrhnout jeden citát může být zavádějící. U normálního interního auditu existují standardy, podle kterých se k jednotlivým nálezům mají vyjádřit auditovaní ještě před vypracováním konečné zprávy. Auditovaní tak zjištěné zkutečnosti mohou vysvětlit, případně mohou názoru auditorů oponovat, a tak znění zprávy ovlivnit. I když jejich námitky nebudou akceptovány, zůstávají rovněž součástí celkové auditní dokumentace! V tomto případě se však zjevně jednalo o audit, prováděný na Ministerstvu vnitra, nikoliv přímo ve firmě Dočista.

Tento audit provedli za auditory novináři (dále cituji z různých článků Hospodářských novin):

"Za tři roky mu (Paclíkovi) z ministerstva přiteklo čtyřiapadesát milionů korun." Neříká se, kolik odteklo, ale ve čtenáři se vzbuzuje pocit, že tolik si někdo (samozřejmě nezaslouženě) nahrabal.

"Zařízení služeb si původně pralo prádlo v kolínském areálu samo. Jenže před třemi lety areál pronajalo firmě Dočista s dohodou, že mu jej poté prodá. A k tomu jí se slevou prodalo veškeré vybavení, převedlo zaměstnance a ještě bez soutěže podepsalo tříletou zakázku na praní. Ministerstvo financí však plánovaný prodej areálu jako nevýhodný zamítlo, ale Zařízení služeb nedělalo problém dál firmě pronajímat areál prádelen za pět tisíc měsíčně, i když mělo několik znaleckých posudků, že tržní nájem je přes 200 tisíc měsíčně."

"Tržní nájem" nepočítá s několika věcmi, které se jinak při outsourcingu uvažují. Klasickým způsobem dnes např. závodní jídelny vaří tak, že kuchyň a jídelnu provozuje cizí subjekt. Mívá snížené nájemné - protože jinak si to "tržní nájemné" promítne do svých služeb a jídlo pro zaměstnance výrazně zdraží. Tržní cenu - "obvyklou v lokalitě" - pak chce za oběd jen pro cizí návštěvníky, kteří nejsou zaměstnanci domovské firmy. K tomu nevíme, jestli do smlouvy o tříletém využívání objektu ministerstvo vnitra také nezahrnulo požadavek na jeho opravu a údržbu! Kdo někdy podnikal v pronájmu ví, jak děsné to někdy bývají podmínky - každý záměr musí být schválen majitelem, který si leckdy nepřeje žádné úpravy, jindy zas má přemrštěné požadavky. A někdy prostě nájemník musí barák opravit sám za své - aby mu nespadl na hlavu. A opravdu:

""My do toho investovali, a dnes to, vy novináři, otáčíte proti nám. My se do toho jako pitomci přihlásili, splnili všechny podmínky, a dnes mám problémy a já na tom prodělal peníze," stěžoval si v rozhovoru s reportéry HN tento týden Paclík."

K údajnému předražení služeb: "Dočista si podle Homoly (nový ředitel Zařízení služeb) účtuje za kilogram vypraného výrazně víc, než je běžná cena. "My pereme 40 korun za kilo, kdežto na volném trhu stojí zhruba 22 korun," řekl." 

K tomu cituji prohlášení protistrany: "Měsíčně tu vypereme zhruba čtyřiapadesát tun špinavého prádla. Devadesát procent z toho tvoří prádlo ministerstva vnitra, zbytek jsou soukromé zakázky, třeba hotelů," říká vedoucí provozu Roman Beneš." 

Takže hotelům možná drahota nevadí - třeba upřednostňují kvalitu(?). Krom toho, Dočista pro ministerstvo pouze nepere, nečistí a nežehlí. Také opravuje, zašívá a: "Kromě prádelny a opravny oděvů je tu také sedlárna, v níž se opravují sedla pro jízdní policii, ale také třeba rozbité batohy a aktovky."

Aniž bych se zastával médii již odhalených konkrétních "viníků" Ivana Langera a Tomáše Paclíka, musím konstatovat, že se již chystá vylití dítěte:

"ZSMV proto pravděpodobně vypíše menší soutěž na překlenovací období a během té doby vypíše "velkou" zakázku na delší období. A současně chce vyzvat firmu Dočista, aby kolínský areál vyklidila. Podle Homoly lze přitom očekávat, že resort výrazně ušetří."

"Vyklizení" areálu znamená zničení funkčních praček, mandlů, lisů a dalších strojů. Ty si Paclík zakoupil "se slevou". Pochopitelně, stroje už měly něco za sebou. Některé z nich mohly být i na odpis - podle finančních pravidel. Přičemž mohou být funkční ještě další dlouhá léta! Pokud ovšem nebude muset Paclík prostory vyklidit... Vnitro - nebo nový subjekt - tedy bude muset nakoupit nové vybavení. To se nám to šetření sakra prodraží!

"..."staly se z nás mediální hvězdy," směje se rozpačitě čtveřice švadlen, které firma Dočista zaměstnává v oddělení krejčovny a úpravny oděvů." Ta rozpačitost je na místě: Zanedlouho budou nejen švadleny, ale i další zaměstnanci této provozovny (které převzal Paclík před třemi lety od MV!!!) nezaměstnaní.

Ledaže by je zaměstnal současný ministr vnitra Radek John někde na svém sekretariátě...

Psáno v Praze dne 12. ledna 2011

Citované články z HN:
Za Langera dalo vnitro zakázku jeho známému
Langer: Nevěděl jsem, kdo pere
Vnitro řeší, jak bude dál čistit špinavé prádlo
Staly se z nás mediální hvězdy, smějí se pradleny