21. březen prvním jarním dnem letos naposledy
Český rok dříve začínal jarem. Rok zemědělský, protože nic jiného nebylo důležitějšího, než dodržet agrotechnické lhůty. Termín "český rok" si můžete přeložit jako "středoevropský rok", protože nejstarší známý kalendář vůbec, kalendář egyptský, začínal heliaktickým východem Siria blízko letního slunovratu, kdy se vždy pravidelně rozvodnil Nil. Voda stoupla a po jejím odchodu zůstalo na povrchu země úrodné bahno a mohlo se začít orat a sít. Ve středoevropských podmínkách se s orbou čekávalo na Řehoře, až zem bude alespoň trochu rozmrzlá. ("Když pluh zemi ryje, zima ještě žije.") V té době k nám také třeba zrovna z Egypta přilétávali čápové, aby potvrdili, že jaro je opravdu tady a začíná makačka na rozplozovacím cyklu.
Ještě před zemědělci vítali prodlužování dne a lokální oteplování sběrači/lovci. Také pro ně muselo být Slunce metronomem, jenž určoval, do kdy ještě musí vydržet zásoby oříšků a bobulí. I pravěký člověk měl tolik fištrónu, aby zjistil pravidelnost ročních etap a vedl si o tom záznamy. Ty kamenné se zachovaly jako různé menhiry a řady kamenů. Dokoce i známé kresby ve francouzských jeskyních, např. Lascaux, nejen, že zachycují hvězdnou oblohu podle tehdejších souvězdí, ale zároveň v takovém místě, aby na ně dopadalo světlo Slunce právě v odpovídajícím ročním období.
Celkem prostě šlo určit přesný čas jarní rovnodennosti: den i noc jsou v stejné míře. Kdo nemá hodinky, ať si zakresluje stíny na zemi. Rovnodennost znamená rovněž to, že je Země nastavena tak, že terminátor je rovnoběžný s poledníky. Slunce jednou svou půlkou svítí na severní pól a druhou pak na jižní pól. Svítí kolmo na rovník. Jen v době jarní a podzimní rovnodennosti vychází Slunce přímo na východě a zapadá na západě na celé zeměkouli.
Oproti astronomicky spočítané "rovnodennosti" je vinou lomu slunečních paprsků v atmosféře, který zvedá Slunce nad horizont ráno o šest minut dříve a večer ho o šest minut později spouští pod horizont právě v den astronomické rovnodennosti v našich šířkách den delší než noc asi o 12 minut. V době předastronomické a hlavně v nižších zeměpisných šířkách se to vsáklo. Ale tak trochu vrtím hlavou, když v populárněnaučných a vědeckypopulárních pořadech slyším slogany typu "menhir určoval přesný čas jarní rovnodennosti". Dvanáctihodinový den a dvanáctihodinová noc, tedy i den, kdy Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně v azimutu Západ, nastává na padesáté rovnoběžce o tři dny dříve! Ale jak říkám - dříve se to vsáklo, zejména proto, že počasí tak přesně nekopíruje astronomické jevy.
Pro ty, kteří nesledovali oblohu, vznikly pranostiky, aby zůstali v obraze: Na svatého Jáchyma (20. března) skončila se už zima. Liturgický kalendář vlastně svým způsobem předběhl masmédia. Řekl lidem, co se právě děje, přičemž to právě bylo už tisíckrát opakované v minulých sezónách. V pranostikách vznikla na konci 16. století, při kalendářové reformě papeže Řehoře XIII., kdy zmizelo najednou deset dnů, docela paseka, kterou však už čas zahladil: Současné povětrnostní pranostiky pocházejí z valné většiny z pozdější doby.
Papež Řehoř hubu otevřel a neomylně určil prvním jarním dnem 21. březen na věčné časy. A podle tohoto dne katolíci dodnes určují datum Velikonoc. Rovněž soudružky učitelky vyučují, že toto datum určuje začátek jara. Je to teprve něco přes 400 let, ale precese zemské osy posunula jarní rovnodennost tak, že letošní 21. březen bude posledním 21. březnem, kdy nastane astronomické jaro! Užijte si to, onen neopakovatelný zážitek nastane v pondělí 21. března 2011 už dvacet minut po půlnoci.
On by to mohl být opakovatelný zážitek, pokud se svět domluví na nové reformě kalendáře. Bohužel dnes nemá žádný papež tu moc, aby přikázal a jeho slovo učiněno bylo skutkem. Ostatně to moc neměl ani Řehoř XIII, protože jeho reforma se po Evropě rozlézala dosti pomalu. Jako první nový kalendář přijaly silně katolické státy: hned od roku 1582, kdy byl vyhlášen, je užíván ve Španělsku, Portugalsku a v katolických kantonech Švýcarska. V Království českém vyhlašuje císař Rudolf II. jeho platnost od 4. října 1584, moravství markrabské ho přijímá až od počátku roku 1585. Roku 1586 následuje Polsko, roku 1578 se připojily Uhry. Dánsko přijalo roku 1699, 1700 následovala i protestantská část Německa, 1752 nepaženecká Anglie a 1753 Švédsko. Pravoslavné Rusko ji zavedlo r. 1918, až po veliké říjnové revoluci, kterou jsme proto slavili až v listopadu. Ještě pravoslavnější Řecko se přidalo až v roce 1923. Proto taky vznikla speciální kategorie historiků, kteří bádají, jestli ta která listina, datovaná k určitému dni, ctila třeba v zemích Koruny české český, moravský, polský či maďarský kalendář...
On to bude muset být opakovatelný zážitek. Bez reformy se v roce 2048 bude slavit první jarní den už 19. března a první jarní den kolem roku 8138 připadne na Štědrý den... Jarní bod totiž setrvale couvá proti ekliptice, proto se začátek "znamení Berana", který je definován právě jarním bodem, tak nehezky posunul proti "souhvězdí Berana". Pokud si však počkáme, pak po 25.725 letech se jarní bod vrátí zase na dnešní úroveň i bez reformy...
Tady nejde o to, že by byl gregoriánský kalendář tak nepřesný, co se týče způsobu rovnání dnů do roku, který netrvá celý násobek dnů, ale jen o to, že prostě nepočítá s precesí osy zemské.
Tak tedy paleolitičtí lovci, sběrači a malíři si s tímhle hlavu nelámali. Prostě se podívali do průzoru - a spletli se o tři dny - ale setrvale. A přesné dodržování trvalé chyby vedlo k tomu, že rok začínal tehdy, kdy měl - rovnodenností. Nikoli rovnodenností astronomickou, avšak žitou.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře. Tento svátek připadá na 12. března, devět dní před gregoriánským prvním dnem jara. Žába hubu vodeuře, čáp letí od moře, líný sedlák, který nevoře. A ještě: Ledy plují do moře.
Naše sídlištní nádrže na zadržení splaškové vody slouží také jako rybníky. Přes rok se v nich loví ryby, na jejich hladině probíhá život vodního ptactva, v zimě zejména mládež na nich bruslí, krasobruslí či hraje hokej. A vodní ptactvo jen občas chodí pěšky na procházku. Ale jak sluníčko vstává dřív a dříve a leze a leze výš a výše, jak je čas předjaří stále euforičtější, chtějí kluci jaru pomoci, a lámají ledy, nehledíce na to, že se zacákají. V tom našem rybníčku pod tubusem metra se už někdo i utopil, když pod ním led prasknul, avšak tito hoši lámou led od kraje, tak se snad neutopí. Z břehu jim k tomu souhlasně kynou rozvíjející se pupence kočiček.
Zimo, zimo zlá, nebuď protivná a skonči už!
Psáno v Praze dne 6. března 2011 gregoriánského kalendáře
(Fotky z našeho předjarního rybníka sejmuty 2. března 2011)
Papež Řehoř hubu otevřel a neomylně určil prvním jarním dnem 21. březen na věčné časy. A podle tohoto dne katolíci dodnes určují datum Velikonoc. Rovněž soudružky učitelky vyučují, že toto datum určuje začátek jara. Je to teprve něco přes 400 let, ale precese zemské osy posunula jarní rovnodennost tak, že letošní 21. březen bude posledním 21. březnem, kdy nastane astronomické jaro! Užijte si to, onen neopakovatelný zážitek nastane v pondělí 21. března 2011 už dvacet minut po půlnoci.
Naše sídlištní nádrže na zadržení splaškové vody slouží také jako rybníky. Přes rok se v nich loví ryby, na jejich hladině probíhá život vodního ptactva, v zimě zejména mládež na nich bruslí, krasobruslí či hraje hokej. A vodní ptactvo jen občas chodí pěšky na procházku. Ale jak sluníčko vstává dřív a dříve a leze a leze výš a výše, jak je čas předjaří stále euforičtější, chtějí kluci jaru pomoci, a lámají ledy, nehledíce na to, že se zacákají. V tom našem rybníčku pod tubusem metra se už někdo i utopil, když pod ním led prasknul, avšak tito hoši lámou led od kraje, tak se snad neutopí. Z břehu jim k tomu souhlasně kynou rozvíjející se pupence kočiček.
15 komentářů:
Tenhle týden už začne klepat na dveře. Á propos, za trubkou metra se díváte do míst, kde se v této chvíli nacházím ];-)
to vězení ještě neznám.
Šamane,
Menhir neurčuje čas, ale místo (spolu s dalším kamenem jako vizírem, nebo s nějakou dominantou na obzoru) západu nebo východu slunce. Proto se také svátky slunovratu slaví až po, až je jasné, že se bod západu - východu slunce opravdu posunuje zpět. Rovnodennosti se nejspíš počítaly prostě počtem dnů mezi slunovraty děleným dvěma, uplynuvším od slunovratu - a fixovaly se zachycením příslušného bodu východu - západu slunce na obzoru.
Tyhle hrátky provozovali až zemědělci, lovci potřebovali hrubý odhad, jak vyjít se zásobami (ale některá zvířata se zase v zimě loví lépe - stopy ve sněhu a maso se líp uchová), proto jim tahle astronomické pojmy byly vcelku k ničemu.
Zemědělci naopak potřebovali predikci změny počasí ze zimního na jarní, aby neprošvihli agrotechnické lhůty (některé plodiny musejí být vysety tak, aby zrno nabobtnalo a vyklíčilo ještě "jarní vláhou", ale klíčící rostlinky už nesmějí přemrznout). A zpravidla neměli dost osiva na druhý pokus.
Já osobně v žádnou reformu po nejbližší století nedoufám (je jich nějak čím dál víc v jiných, "důležitějších" oblastech) a pak už to bude jedno. Hlavní je, že už zase sluníčko začíná hřát, mám zasetou petžel s mrkví a ostříhanou révu...:o)
Alčo, mám zamrzlej hajzlík, na trávníku 50% padlí travní, prošlou STK, nevyplněné daň. přiznání. Ale je mi také krásně, jen čekám na revoluci nás obyčejných živnistníků. Čest!
Ajak oslavíte poslední jarní 21. březen? Já asi počkám do těch 20 mi nut po půlnoci a pak teda nevím ještě.
Uvidíme, kdy to dojde papežovi. A kdy soudružkám učitelkám.
Jak oslavíme 21. březen? Ještě nevím, stejně jako Šaman, ale věřím, že mi něco napadne. Třeba zjistím, že je co pozorovat na obloze a oslavím to čučením do optiky a pokusy to zachytit na foťák, bude-li jasná obloha. U toho papeže a učitelek si nejsem tak jist, že by je napadlo něco kloudného, i když několik inteligentních a úžasných učitelů a učitelek znám, ty by něco napadnout mohlo, ale papež má na to lidi, kteří myslí za něj, no a učitelky mají ministerstvo školství, tak tam to vymyslí za ně ne? Jsem spíš zvědav, zda něco vypadne z Brusele a nakolik to zase bude "zábavné" ;-) Ono to evropské panoptikum skutečně začíná připomínat cosi mezi kremelským sociálním inženýrstvím, starým dobrým mocnářstvím rakousko-uherským, bývalou totalitní RVHP, psychiatrickou léčebnou na výletě a cirkusem na kolečkách a na ledě zároveň, z těch určitě něco vypadne. Já jen doufám, že se u toho nepotrháme smíchem.
ASP: Menhir určuje polohu, ve které je Slunce v určitý den roku, určuje tedy i čas astronomických ročních období. Jestli se den prodlužuje či zkracuje, věděli všichni velice dobře - tedy do té doby, než si pořídili dálkové topení a elektrické osvětlení...
BTW: Právě rovnodennosti se zjišťují velice přesně, protože to změna času pádí v úvrati sinusovky, za jeden měsíc o celou hodinu, kdežto na jejích vrcholech, při slunovratech, se délka dne za den mění jen nepatrně.
(Myslím tu hlavní sinusovku, nikoli tu druhou z časové rovnice)
Až nám jednou třeba zdechne pod rukama civilisace, mohou se ty znalosti při pokusu přežít a vybudovat novou, náramně hodit :-)
Rovnodennost?
V novém bytě mám průhled mezi dalšími věžáky a ten ukazuje na východ. Uvidím, kde zapadne Slunce 21/3/2011. Pokud rovnou v té mezírce, budu mít opět svůj menhir i vizír.
Na starém bytě to byl kostel v Mariánských horách. Když sluníčko zapadalo vpravo od jeho věží, byl to začátek jara. Když vlevo, znamenalo to, že bude zima - ať byla teplota jakákoliv. Pomohlo mi to už jednou při datování jedné fotky. Na kinofilmu jsou totiž fotky popořadě...
STK: Ale musíš se koukat přesně 20 minut po půlnoci!
\ :-)
21. 3. nebudu slavit, neboť budeme juchat celý předchozí víkend (tatínek je Josef), tak to jaro přibereme o něco dřív. :o)
Pro EK:
s takovým optimismem jsem se už dlouho nesetkala! :o)
Pro STK:
jsem na tom doma podobně. Protější souvislá řada paneláků je přerušena malou mezírkou, takže vidím zapadat sluníčko za obzor někdy koncem května, ale jen pár dní. Inspiroval jste mě, musím zjistit, kdy je to přesně.
Příchod jara se u nás ohlašuje i tím, že nám zasvítí sluníčko do obýváku. Před týdnem jen chviličku, o tomto víkendu už dosáhlo na křeslo našeho veličenstva STK. Protáhl se, zívnul, usoudil, že zima končí a od té doby se svědomitě a soustavně zbavuje zimního kožichu...:o)
Šamanovi:
Nechce se mi to počítat, ale 20 minut po naší půlnoci bude Sluníčko vidět, ale rozhodně kdesi u protinožců, nebo z oběžné dráhy. Z našeho území leda tak odrazem o nějaké těleso, tedy Měsíc.
A už je cítit v luftu a keře pučí. Co se týče evropského pańoptika, Drakovo shrnití je velmi přiléhavé.
Už mi opět zhltl filtr jeden příspěvek. Dobře těm, kteří se jako Aspergill spoléhají na vlastní obrazotvornost, a žádné odkazy nepotřebují! (Y)
Okomentovat