Zemětřesení s následnou tsunami a jadernou havárií. Další zemětřesná vlna se spustila zejména v Evropě, kde prakticky už všechna média přešla do krvežíznivého bulváru. Evropští politici se náhle mohou přetrhnout v aktivitě. Během jediného dne vydali tolik prohlášení, že to až působí podiv. Náhle až unáhleně "řeší" problémy jaderných elektráren, které zde prostě neexistují. Jedna politička končí s jadernou budoucností Německa (načež cena německé elektřiny stoupne o 18 %), druhý chce zbavit jádra hned celou Evropu. Proč ti politici tak vyvádějí? Tedy "rozhodně jednají"? Šamanův názor: Aby se mohli předvést po tom, jak zoufale zanedbali problematiku jednotné evropské měny a aby překryli svoji pasivitu vůči revolucím v severní Africe a na Blízkém Východě.
Liga arabských zemí se už konečně rozhoupala k tomu, aby svolila k zřízení bezletové zóny nad Libyí. Země G8 (čti: RB bez Číny) se na ní však neshodly. 18.000 letců a letkyň s ocelovými ruskými ptáky drtí neobrněné a amatérské povstalecké ozbrojené síly napadrť. Evropa bude spokojena. Příliv Lybijců a Afričanů ustane, kohoutky se otevrou.
Kaddáfí slibuje. Jen ta Itálie je trochu nejistá, přítel Silvio tak nepochopitelně zradil. A na šaška Sarkozyho máme papíry, dokumenty, jak jsme finančně podporovali jeho zvolení. Takhle: My máme papíry na vás všechny, holenkové. Ale jenom Sarkozy uznal povstaleckou vládu. Tak pozor s tím vaším uznáváním a bezletovými zónami! Rozumíme si, ne?
Právě v okamžiku, kdy by mohla být splněna další podmínka pro zřízení bezletové zóny, totiž velké civilní oběti při masivním bombardování velkých měst, se Německo, Rusko a Čína nechávají slyšet, že její vznik "nepodpoří" (čti: znemožní). Právě po těchto prohlášeních přestal držet Kaddáfí svoje ptáky na uzdě. Marně se nyní divíme, že "ještě před deseti dny" měli povstalci v rukou skoro celou zemi. Tak už to s vojenskými povstáními civilů bývá - když nepřijde včas pomoc, prohraje marný boj s pancéři a letectvem a vykrvácí. Varšava by mohla vyprávět, nakonec i Praha. Paříž měla štěstí.
Francie je stále ještě ochotna pustit se do "vojenského dobrodružství", pokud se rozhodnout zasáhnout arabské státy. Ale arabské státy Libyi neřeší. Ty nyní řeší aktuální Bahrajn. Na Perlovém náměstí se střílelo i ostrými, je nejméně pět mrtvých a spousta raněných. K dalším hromadným obětem se však schyluje v Libyi, kde se diktátor Muammar Kaddáfí kasá:
"Do 48 hodin je po všem."
V těchto dvou dnech hodlá dobýt Benghází a zbytek východu. Bombardování velkoměsta Benghází a následné "vypořádávání" s protivníkem, může vést k nepředstavitelným hekatombám. Šéf Národní rady a odpadlý Kaddáfího ministr Džalíl varuje:
"Pokud nebude vyhlášena bezletová zóna nad Libyí, pokud Kaddáfího síly nikdo nezastaví, vypukne v Libyi katastrofa. Bude to znamenat smrt půl milionu lidí."
Řekl to v neděli. Kdy se rozjela protijaderná kampaň. To proto tak evropští politici křičí, to proto tak běhají. Vidíte, jak se snažíme zachránit Evropu před jaderným nebezpečím? Teď nemáme čas na nějaké zbytečnosti.
Hovno! Právě teď prosíráte naši budoucnost. Ztrácíme poslední možnost domluvit se s někým rozumným uvnitř Libye, s někým, kdo byl ve zlém i dobrém namočen do struktury vládnutí a kdo by byl schopen dát zemi do cajku. Až plukovník opět získá moc, nebude to jenom jeho vítězství nad povstalci. Zvítězí i nad Evropou a nad USA.
Avšak jeho vítězství bude jen dočasné.
Další vlna revoluce v Libyi už nebude tak "sametová", jako je ta nynější. A možná ji povede Al-Kajda, která je nyní zcela mimo hru. A možná teprve potom nastane to skutečně jaderné nebezpečí, které zasáhne přímo Evropu, vzdálenou jen několik set kilometrů...
Psáno v Praze dne 16. března 2011
56 komentářů:
Bohužel řečičkami nic nezmůžeme. Ke spravedlivé válce (tak jak v Iráku a nebo v Afghánistánu) se mezinárodní společenství nepřikloní... Takže necháme libyjské povstalce vykrvácet... Proč bychom něco dělali? Nezachránili jsme Armény během genocidy, neudělali jsme nic na záchranu Židů během holocaust (samosebou se našli spravedliví jedinci, ale Západní spojenci a SSSR přímo na záchranu Židů neuděli nic), přece si vyskakovali, tak dostali na hubu, nechali jsme nechali jsme vyvraýdit Tutsie od Hutů, jsou to jen negři, tak ať se povraždí, nechali jsme řádit Rudé Kméry v Kambodži...
Libyjští letci, Šamane, mají nejenom ruské, ale i francouzské (Mirage F1) ocelové ptáky, s kterými létají vysoko nad oblaky.
Ten aktivismus politiků má ale jiné důvody. Alespoň zde v Německu - je to podbízení se voličům vzhledem k nastávajícím volbám. Ty první budou teď zde v Baden Wuerrtembergu, a zdejší Zelení mají v důsledku japonské apokalypsy šanci stát se nejsilnější stranou v Laendle.
A na zřízení bezletové zóny je už stejně pozdě.
To strašidlo Al Kaidy v Libyi je asi stejně reálné, jako pravděpododobnost tsunami v jaderné elektrárně Neckarwestheim.
Proboha, KOpretino, přestaňte prosím používat ten trapný plurál!!!
Aby to nebylo nakonec tak, že než se dohodnou Kaddáfí bude mít pevnou pozici s rukou na ropném kohoutku, bude si klást podmínky a nechá to zrádné EU vyžrat. Spojené státy do toho nepůjdou, mají ještě plné kecky Iráku, k tomu malér v Japonsku. EU na vojenskou intervenci nemá. Leda tak případně podepsat kapitulaci v odstaveném vagónu. Britové jsou rádi, že mají alespoň Kanál.
Checht Kopretino. Co z toho měly Spojené státy, že kdysi nez podpory nenechali krvácet povstalce v někdejším Afganistánu ? Zbouraných pár baráků, spoustu dalších nepříjemností včetně nákladů na obsazení Iráku protože bylo třeba vrtěti psem. Izrael stále cudně mlčí.
Harpyje, možná používám zbytečně plurál, ale jinak jsem přesvědčena, že v tomhle pravdu mám. Světové společenství jen málokdy pomůže neviným obětem strašných zločinů...To mě mrzí, velmi mrzí.
Promiňte, že to není k věci. Z Rakouska mi poslali fotky prvních čápů, co přiletěli do svých starých hnízd. Do Česka se vrátili čápi také?
To je už jaro!
Sorry, šamane, nesmysl.
Jediná organizovaná alternativní síla v islámských diktaturách jsou islamisté. Revolucionáři mohou blábolit o svobodě a demokracii (ale nakonec zjistíte, že si podobné věci představují jak Hurvínek válku, případně, že byl ten Hurvínek v porovnání s nimi skvěle v obraze).
Ukazuje se to jasně v Egyptě: Tam režim trochu povolil a už tam vraždí Kopty a další jinověrce a podporují palestinské teroristy. Klasická "ukradená revoluce" proběhla v Iránu po pádu šáha. A sami demokraté tam pomohli nastolit jeden z nejzrůdnějších stávajících režimů na zeměkouli, plně srovnatelný např. s nacistickým Německem.
Ať to Kaddáfí klidně vystřílí, je to to samé, jako kdyby se v Německu v roce 1933 někdo pochlapil a vystřílel nacisty.
Upřímně vzato, Kaddáfí je zrůda a kdyby ho někdo poslal ke všem čertům, tak by mi to nemrzelo. Jenže ono to skutečně má jeden velký zádrhel v tom, že statistika převratů na blízkém východě je neúprosná, když se nějaké přihodí, tak je zpravidla více či méně osvícený monarcha či diktátor nahrazen radikálními islamisty. Ty já považuji za horší sebranku, nežli monarchy či diktátory, to už nám zkušenosti celkem jasně prokázaly. Kdybychom tedy zasáhli v prospěch povstalců, velice reálně by hrozilo, že to co přijde po Kaddáfím by bylo horší než on. Zkrátka a dobře vypadá pan plukovník jako menší zlo, než to, co by ho mohlo nahradit.
"... v Egyptě: Tam režim trochu povolil a už tam vraždí Kopty a další jinověrce ..."
Jste směšný, Aspergille. Jako by ty Kopty v Egyptu nevraždili už předtím.
Odkdy Vám ti křesťané tak přirostli k srdci?
Kopty vraždili i před tím, ale po odchodu Mubaraka ze scény stoupla četnost i intesita toho zabíjení, neb se už ti agresivní "dárečci", kteří si takto duchaplně krátí dlouhé chvíle, necítí být tak drženi na řetězu represivním aparátem. Nově nabytou svobodu tedy realizují tímto pro ně evidentně atraktivním způsobem.
A je to tu zase. Jakékoliv jednoduché úvahy uvádějí některé zdejší štamgast(k)y do varu...
Takže si vezměme popořádku: Khaddáfí byl, je a bude hovado, o tom není sporu. Diktátor a to diktátor docela vyčůraný. Ale jeho moc je omezena na Libyji. Na větší pole působnosti jej sousedé nepustí. Takže když dovraždí doma, už nebude poktračovat a naopak obchodem a "zdáním normálnosti" si bude kupovat "sympatie okolí", EU a USA. Export revoluce už nebude tak řetězový, jinde se povstalci poněkud zaleknou libyjského konce povstání.
Ovšem tam, kde zvítězí "lidová" revoluce, tam je velmi pravděpodobné, že se moci brzy chopí tamní jediná organizovaná síla, která má mezistátní přesah - islám, respoktive islamisté. A bude zle. Nejen tam (Aspergill upozornil na již nproběhlé islamofilní změny) ale i tady. Ze všech zemí, kde bude zaverden to vyžene ty "neislamizovatelné" tedy asi pár desítek vzdělanců a pár miliónů lidí, o kterých bychom u nás řekli, že jsou to "kriminální živly a lidská spodina". A ta, díky našim EU multikulrturalistům začne zaplavovat Evropu. A aby se tu na severu uprchlíci necítili tak osaměle a vykořeněně, pošlou sem i pár imámů, kteří budoou dohlížet, aby se zdejší islámská komunita jednak řádně množila a jednak dostatečně tvrdě požadovala svá "islámská práva".*
Takže ze střednědobého hlediska je pro Evropu asi přijatelnější to hovado Khaddáfí. Poskytuje aspoň odklad, protože islám neposkytne nic od okamžiku, kdy si začne uvědomovat svou sílu v Evropě.
V tom případě asi začne více lidí uvažovat o výhodnosti nákupu modlitebního koberečku...
*/ islámská práva = lidská práva "po jejich"
A to by byl jeden z důvodů spravedlivé války pro Egyptu. Zachránit křesťany před vyhubením, jak by řekla blběnka so. Útok by měla provést aliance křižáků a sionistů, já radikální podporovatelka vále, vyznavačka tvrdého militarismu, nepřátelka svétovéhomíru. Chceš-li mír, chystej válku, moudrá to slova... Jenže mezinárodní společenství se k ničemu neodpodlá, bohužel. Na serveru Radio Vatikana oplakávají mrtvé kopty, ALE papež z toho nevyvodí žádné důsledky. Být papežem, tak ukončím veškerý dialog s Al Ashar, zkrátka abosulutně nekomunikovat s muslimy, dokud se situace nezmění, rve mi to srdce, nejprve proběhlo vyvraždění téměř všech evropských Židů, nyní před zraky světa dochází k vyvražďování blízkovýchodncích křesťanů, Brigide Gabriel může povídat...
Velice inteligentní a pronikavý rozbor situace v arabských a islámských zemích jsem našla dnes na stránkách l'Occidentale: Sauditi contro iraniani
La guerra nell'islam si gioca in Bahrain (Sauditi proti Iráncům. Vnitřní válka islámu se odehrává v Bahreinu.)
hp://www.loccidentale.it/node/103493
Pokuste se to rozluštit, nepodaří-li se vám to, napíšu vám zítra výtah.
informaci:
Využil jsem jedné technologické pauzy a přečetl si to. Myslím, že k tomu rozboru opravdu není co dodat a ačkoliv by bylo naivní si dělat jakékoliv iluze o svatosti Saúdů či Chalífů, tak osudem bylo dáno, že proti nim stojí momentálně nesmírně ambiciózní Achmadín Neřád a tak prostě ať už se nám to líbí nebo ne, byla nám vnucena role se postavit proti němu, neb je to prostě to menší zlo z nabízejících se možností. Ve hře je toho celkem dost a přemýšlet není skoro o čem, vyjma toho, jak toho Achmadína Neřáda pořádně a efektivně seknout přes ty jeho všetečné dlouhé pazoury, které strká kam nemá. Nicméně protiofenzíva Kaddáfího jakoby dodala odvahy některým dalším v regionu, což je jen dobře.
informaci:
Co se čtení článků z italštiny týče, tak mě se osvědčilo nechat si ti přeložit z italštiny do angličtiny, ve které se to dá jak přečíst tak pochopit. Překlad z italštiny do češtiny se nedá číst (ten automatizovaný tedy určitě ne), aspoň já na to nemám ani nervy ani mozek.
Harpyje,
je drobný rozdíl mezi vraždou Kopta, která byla státním aparátem jakžtakž vyšetřena a alespoň symbolicky potrestána a masovým vražděním Koptů, organizováným právě tím státním aparátem.
A pokud to nejste s to pochopit, tak se zeptejte pamětníků ve svém okolí, jak bylo reagováno státním aparátem v Německu na vraždu Žida před nacistickým převratem a po něm.
Jsem ráda, že jste si Draku poradil a že to nemusím shrnovat. Víte na stránkách Asia Times v angličtině a pak na italských stránkách Limes je tolik rozborů a úvah, že je nemožné z toho dělat nějaký výtah.
Když si přečtete v sekci Middle East nějaký článek, na př. Big power plays emerging, by Victor Kotsev, (Victor Kotsev is a journalist and political analyst based in Tel Aviv), pochopíte, nakolik je celá ta hra v severní Africe a na Středním východě složitá. Hrají v ní roli zájmy všech mocností a různých silových seskupení, i t.zv. BRIC (Brazil, Russia, India, China and South Africa). Takže usuzovat tady za počítačem o libyjských událostech, o postupu EU a některých evropských států jako Francie a posuzovat je z morálního hlediska, je jen internetová hra naslepo.
Že zasahovat do libyjských záležitostí i utvořením nějaké no fly zone, je věc velice ošemetná právě vzhledem k možným budoucím dopadům, si uvědomuje i vedení EU nebo alespoň vedení velké části členských států. Že to nerozhodné přešlapování kolem no fly zone je jenom diplomatickým trikem ze strany Evropy a Ameriky, aby do konfliktu nemusely zasáhnout, vyzdvihuje jeden z komentátorů v Asia Times. Prý, píše, Evropa zachraňuje Kaddáfiho křikem
Pryč s Kaddáfim! Kaddáfi musí odejít!
To dobře pochopilo i Rusko. Na poslední poradě Medvedev řekl, že nejsou proti no fly zone, ale že pozemní zásah v Libyji by byl válečným aktem. To je dost výmluvné, že?
Takže, co my tady na blogu můžeme říct, můžeme přijít s něčím,co už řečeno nebylo?
Článek Kotceva na hp://www.atimes.com/atimes/Middle_East/MC09Ak02.html, najdete tam spoustu dalších komentářů.
Něco k situaci v Egyptu, kde se Muslimské bratrstvo chystá stát vedoucí silou v politickém životě státu (a má reálné šance se jí stát) . 15.3. italský Limes uveřejnil pohovor s bývalým vedoucím bratrstva Mohammadem Mahdi Akefem (od 2004 do 2010 r.) Celý interview najdete na hp://temi.repubblica.it/limes/i-fratelli-musulmani-preparano-il-loro-partito-parla-mohammad-akef/21342
Tady jenom dva úryvky v překladu:
Otázka:
Un governo che comprendesse la Fratellanza rispetterebbe il trattato di pace con Israele?
(Vláda, ve které by bylo zastoupeno M.b. bude repektovat mírovou smlouvu s Izraelem?)
AKEF La Fratellanza rispetterebbe tutti gli impegni internazionali presi dal paese in precedenza. Storicamente il movimento non accetta la posizione di Israele, ma rispetterebbe il trattato in vigore. Qualora però il popolo, attraverso i diversi strumenti legali esistenti, chiedesse di discutere nuovamente questo accordo, allora i Fratelli riporterebbero la questione in parlamento, cui spetterebbe la decisione finale.
(Akef: Bratrstvo bude repektovat všechny předchozí mezinárodní závazky předešlé vlády. Naše Hnutí historicky odmítá izraelské pozice, ale respektovalo by nynější smlouvu. Kdyby ale lid, prostřednictvím různých existujících legálních cest, žádal o nové prodiskutování této smlouvy, Bratrstvo by předložilo otázku v parlamentu, který by rozhodl definitivně.)
Otázka:
E che cosa fareste, una volta al potere, per la questione palestinese?
(A co uděláte, budete-li u moci, v palestinské otázce?)
AKEF La priorità è frenare Israele, la politica sionista che va contro l’intero popolo palestinese. Cominciando ad adoperarsi attivamente per far rispettare le risoluzioni Onu contro Israele.
(Akef Naší prioritou je brzdit Izael, politický sionizmus, který jde proti všemu palestinskému lidu. Brzdit, počínaje aktivní snahou o respektování rezolucí OSN proti Izraeli.)
Zní to velice legalisticky, že, Šamane, Harpyje, Kopretino? Snad umíte jako Kocour, číst alespoň trochu "mezi řádky". Alespoň doufám.
V Egyptě byla za Mubaraka základem zákonodárství šaríja, zrovna tak jako po něm.
Takže je Vaše srovnání s Weimarskou republikou a 3.Říší naprosto zcestné.
Všichni jste volové, Servít.
informaci:
Pragmaticky vzato, asi si budeme muset poradit s faktem, že na BV bude o jednoho spojence, konkrétně dosti klíčový Egypt méně. Což nás postaví před otázku, jak se s tím vypořádat. Asi to nebude jednoduché, ale bude se to muset zvládnout. V každém případě se budeme muset naučit neplkat pitomě o demokracii v místech, kde diktátora vojenského může nahradit teokrat, což je zpravidla ještě horší vyvrhel, nežli ten vojenský.
STK:
Nákup modlitebního koberečku? Pro tento případ mi připadne pragmatičtější a mnohem užitečnější nákup kulometu s velmi dlouhým pásem.
Draku,
kulomet v případě aktivního odporu, ale jak zcela realisticky předvídá Kocour, v případě pasivniho je výhodnější, jak cenově tak bezpečnostně, kobereček.
Znetvoření ženy kyselinou a co na to svět?
http://www.chytrazena.cz/rodina/zajimavosti/znetvorene-kyselinou-12883.html
A co říká svět o ženské obřízce?
Milá Kopretino, různě se o tom mluví, zakračuje, ale ženskou obřízku imigranti dělají i v Evropě, a i na požádání i u lékařů.
Je to civilizace, kde jedinec, hlavně žena, nemá hodnotu a důstojnost.
Ano, informace, v muslimských státech má žena hodnotu potkana, jen nástroj na rození dětí, množení lidí jako potkani...Přitom žena je také člověk a to mohamedáni upírají. A až mohamedáni zvítězí v Evropě, bude nám ženám ouvej. Já jsem ve věku, když se toho asi dožiju (pokud mě nepřejede auto či tramvaj, nedostanu rakovinu či jinou těžkou chorobu, nebo mi někdo nesrazí a nevypiplá hlavu...). No a jakálovin kritika mohamedánů je označena jako "fašistická". Proč takový hon na Wilderse, proč takový hon na paní Ali(ovou), ženu, která prodělala obřízku. Nebetyční dacani socialističtí...
Izraelci zachránili arabské dítě...
http://www.bridgesforpeace.com/modules.php?name=News&file=article&sid=7626
informaci:
Myslím, že ačkoliv je nepříjemné, že se to může stát, tak v životě může někdy nastat situace, kdy je lépe nebýt na živu. Kdyby hypoteticky vzato, přišel moment, kdybych si měl vybírat, mezi tím, zda mám mlátit zarostlý jako orangutan palicí o zem a v klidu žít, nebo zda mám zkusit vzít do ruky ten kulomet a risknout, že to třeba s víc jak 99% pravděpodobností nemusím přežít, stejně bych zvolil to druhé, neb to první pro mě prostě není, to už je opravdu lepší nebýt naživu.
V Evropě tolik rozšířený multikulturalismus, spolu s nadbytkem ochrany práv určitých skupin lidí, zároveň s absencí povinností pro tyto určité skupiny lidí aspoň zachovávat práva ostatních, mám na mysli především muslimy, se dá chápat a označit za určitý druh totality na vzestupu. Tolerování ženské obřízky a dalších zhovadilostí na evropské půdě jsou toho ilustrací. Tvrzení, že něco takového je civilizačně rovnocenné s námi, mi připadne dost na hlavu postavené a z hlediska práv a svobod jedince mi postavení ženy v muslimské společnosti připadá jako naprosto neslučitelné s našim evropským pojetím práv a svobod jedince. Oni s nám nejsou kompatibilní a jejich tlak na přetvoření Evropy k obrazu muslimskému je potřeba rázně zarazit, dokud to ještě jde. Ať už je to jak chce, tak jistou podobnost EU s RVHP nám důvěrně známou, prostě nelze nepostřehnout a ať už je to jak chce, tak jisté totalitní manýry vášnivých multikulturalistů, kteří nám vnucují, či doslova přikazují jak co máme chápat, co k tomu smíme a nesmíme říkat a jak tomu máme říkat a jak ne, nám ty totalitní bolševické praktiky silně připomínají zrovna tak. Jejich odtrženost od reality a nesmyslné trvání na ní také nejde přehlédnout. Toto spolu se zeleným khmérstvím považuji za dvě největší hrozby dnešní doby.
Draku! Kdo uteče, vyhraje!
Je to zbabělé, ale velmi pragmatické. Smůla je, že mi už to utíká dost pomalu - ČÍMŽ NEMYSLÍM FYIS, ALE PSYCHIKU...
STK:
Útěk má dva háčky, jednak už jsem na útěk dost starý, po psychické stránce vzato, čím dál tím hůř snáším halasné cvoky, např. zelené khméry a multikulturalisty spolu s islamisty, no a na druhé straně mi řekněte, kam se vůbec dá utéct, aby od toho všeho blaha měl člověk klid? Do USA? Tam je poměrně reálným scénářem, přistěhovalecká revoluce a připojení k Mexiku. Přeháním, ale mají svých problémů nad hlavu a stejně by mi kvůli věku nechtěli. Do Kanady? Tam je to tak multikulturní a zelené zároveň, že člověk jako já tam nemá co pohledávat, leda by chtěl být místním pr;myslov7m barbarem a náckem sou4asn2. Austrálie? Tam je těch musulmanů také celkem dost, byť je aspoň premiér poslal do háje, když byli hluční a neslušní, ale asi by mi tam také kvůli věku nechtěli, nehledě na to, že časem mohou přijít k veslu multikulturalisté a zelení khmérové a reálně vzato to pak během řádově desítky let může přestat být k žití. To už můžu rovnou zůstat tady a zkusit se těm všem moderním sebevražedným trendům bránit tady u nás doma, kde to aspoň důvěrně znám a jsem na to zvyklý.
V radioaktivním stínu se ocitl nejenom Ghaddafi, ale i události v v Bahreinu, kde se odehrává ozbrojený proxy konflikt mezi Saudskou Arábií a Iránem.
(http://www.businessinsider.com/the-proxy-war-in-bahrain-saudi-arabia-vs-iran-2011-3)
Loayalním bahreinským a saudským silám se sice podařilo rozprášit protestující v centru Manamy, ale podle debka file (http://www.debka.com/article/20770/) je velmi pravděpodobné, že situace bude nadále eskalovat.
Zdejším prorokům zániku evropské civilizace doporučuji, aby se soustředili spíše na toto téma, jehož důsledky pocítí v nejbližší době ve své peněžence, než na otázku, jestli si mají zakoupit samopal nebo kobereček na modlení.
To, že rozpínavý Saddám byl průšvih, se kterým jsme si neporadili zrovna nejlépe, to už víme. Že je rozpínavý Ahmadín Neřád průšvihem možná ještě větším, nežli ten Saddám, to už také víme celkem dlouho. Obávám se ale, že civilisované metody jak si s tím rozpínavým otravným Neřádem poradit možná ani neexistují a ty necivilisované se zatím ještě zdráháme použít. Nezbývá tedy nežli vyčkat, dokud třeba někdo nevymyslí plán, jak se s tím zmetkem vypořádat civilisovaně, nebo počkat, zda ho třeba nesmete jeho vlastní opozice, kterou bychom měli podporovat co to jde stejně jako on podporuje tu protisaudskou a protichalífovskou. No a nebo třeba konečně provede něco, co nám konečně umožní odložit servítky stranou a humanitárně mu to tam rozbombardovat až k návratu do doby kamenné, neb se obávám, že nic jemnějšího on není s to pochopit a ti ajatolláhové kolem něj asi také ne. Nazývají-li nás ďábly, neměli bychom zklamat jejich očekávání. Ale nemyslím, že by něco takového bylo na pořadu dne, ačkoliv Neřád by to zasluhoval mnohem víc, než Kaddáfí. Možná má v těch libyjských nepokojích také prsty a pakliže ano, tak přeji Kaddáfímu hodně zdaru. Čím víc Neřádových prostředků přijde nazmar, tím méně mu jich zbude na další avantýry a hlavně dostanou-li jeho agenti pořádně přes pazoury, tak tím menší chuť třeba budou mít spolu s Neřádem samotným do dalších.
Jinak koberec na modlení rezolutně odmítám ten nebudu potřebovat, dávám přednost aspoň kulometu, nebo rovnou rychlopalnému kanónu, neb samopal bohužel není na besedy s "tolerantními a umírněnými" muslimy, kteří jsou v ráži, dostatečně "přesvědčivým" argumentem.
Draku, nechce se mi přenechat naši Evropu mohamedánským nájezdnímům... Viděl jste film Den nezávislosti? Tam mimozemšťani chtějí kolonizovat USA a statečně ji bránit. My dobří a spravedliví lidé (podle levičáků "fašisté") bychom náš kontinent měli bránit...Já bych spíše šla dělat zdravotnický perzonál pro raněné muže, protože dost špatně vidím, navíc nedokáži udržet pušku, třesou se mi ruce... Ale válka se neobejde bez mrtvých a raněných a naši evropští stateční chlapci by potřebovali pomoc. Spravedlivá válka je nutná. Mohamedáni neznají soucit a slitování, chtějí nás vymlátit, ovšem nechci na druhou stranu do jednoho odsoudit každého mohamedána. Ti mohamedáni, kteří chtějí respektovat naši evropskou civilizaci, tak by se měli postavit na naši stranu a proti agresivním mohamedánům bojovat též.
A chybí mi slovo, stateční Američani se ubránili mimozemským kolonistům. Film jak vyšitý na náš kontinet...
Nezačínáte náhodou tak trochu hysterčit, Kopretino?
Já mám jen strach, toť vše... Bojím se o náš milovaný kontinet evropský. Chci zachránit evropskou civilizaci, rovnost muže, ženy, náboženství, politická práva, práva se sdružovat, vzdělávat, uzavřít manželství s kým chci, ne domluvený a vynucený sňatek. Nechci nosit burku, nechci být obřezna, nechci být sexuálně zneužívaná týrana, ztlučena do bězvědomí, nechci zabíjet psy, nechci mít totální zákaz jíst vepřové maso a totální zákaz pít alkohol, nechci být zabita ze cti... Chci zachovat naši civilizaci, kterou miluji, která je mi nade vše drahá, ve které jsem vyrůstala. Přijala jsem hodnoty naši civilizace. Nechci aby mi někdo zničil můj život, převrátil na ruby, uvrhl do temnoty, ponořil do zvráceného věku...
Nezlobte se, ale tohle krédo se už pomalu blíží diagnóze.
Doba je vážná, děje se tolik věcí, kterým nerozumíme, a do kterých nemůžeme zasáhnout. To ale neznamená, že máme propadnout pesimizmu nebo dokonce pomýšlet na heroickou sebevraždu.
Hlavu vzhůru a dělejme to, čeho je zapotřebí, abychom přesvědčili své okolí.
Jsme, přeze všechnu blbost, se kterou se setkáváme, silnou zdravou civilizací.
Ano, Harpyje, samosebou, že je to nadsázka, a to dost obrovská, nejextrémnější případ, jen chci, aby se o problému diskutovalo a přemýšlelo...Někteří jedinci jsou takoví, jak jsem popsala.
4 Drak:
Jistěže, není kam utéct. Ale jak o pár odstavců výše praví Harpyje, nestarejme se o to, hlavně, ať se mají dobře naše peněženky, konflikty na Blízkém východě totiž budou mít značný vliv na cenu ropy.
Jistěže má pravdu, Harpyje jedna. [;-))
Obávám se jen, aby její pravda nebyla toho druhu, jakým byl před cca 80-ti lety postoj bohatých židů k Hitlerovi: "To si nedovolí, vždyť nás potřebuje!!". Jenže se ukázalo, že si to Adolf pohodlně dovolil - dokonce s "širokou lidovou podporou". Obavy jsou to vlastně stejné, jenom Drak i já máme zaostřeno "o kus dál dopředu". Takže jak pravil Drak: "Nazývají-li nás ďábly, neměli bychom zklamat jejich očekávání!" [;-)
P.S.: U mě je to už spíše teoretizování, protože kdykoliv se mi může v předsíni zjevit ta krásná (?) dívka v černé kápi a s kosou. Ale mám syna, snad budou i vnuci...
4 Drak: Bohužel, to provolání australského premiéra byl podvrh, hoax. Škoda, líbílo by se mi daleko víc, kdyby to byla pravda...
Starobylé křesťanské komunity na Blízkém východě se stávají snadným terčem pro globální džihádisty napojené na al-Káidu. To je zjevné poselství nedávné série brutálních masakrů v církvích v Iráku a Egyptě. Radikální islamisté hledají snadno dostupné cíle, aby takovými „vítězstvími“ posílili své řady.
Vzhledem k obvykle vlažné reakci arabských vlád na taková muslimská zvěrstva se mnozí z tamních křesťanů spěšně připojují k exodu z tohoto regionu, který je již po desetiletí na vzestupu. Nicméně ukazuje se, že zlomovým bodem mohou být právě šokující útoky na církve v Bagdádu na konci října a v Alexandrii na Nový rok. Konečně došlo k probuzení světového zájmu o tuto záležitost a arabští vládci musí jednat, aby to nevypadalo, že jsou lhostejní – nebo dokonce spřáhnuti – s krutými wahábbistickými plány.
Masakr v církvích
K poslednímu alarmujícímu útoku došlo v Alexandrii, kde si sebevražedný atentátník na Nový rok vybral za svůj cíl koptskou kongregaci v tomto rozlehlém přístavním městě v nilské deltě. Ve chvíli, kdy věřící dokončovali půlnoční mši v kostele, nastal obrovský výbuch, při kterém zahynulo 25 farníků a téměř 100 jich bylo zraněno. Přeživší vzpomínají na radostnou bohoslužbu, která byla v okamžiku přerušena hřmotným výbuchem, jenž účastníky – v některých případech už jen jejich torza – vymrštil daleko do prostoru.
Po útoku následovalo několik dní neklidu, kdy se rozzuření členové koptské křesťanské komunity, představující důležitých osm procent z 80 miliónů obyvatel Egypta, vydali do ulic, aby protestovali a požadovali vládní ochranu. Trváním na tom, že „tento teroristický čin… zraňuje srdce muslimů a koptských Egypťanů“ svedl stárnoucí egyptský prezident Hosni Mubarak vinu za tento útok na „zahraniční elementy“. Ale policejní orgány brzy uznaly, že do něj byli bezpochyby zapojeni místní egyptští extrémisté. I když se k útoku nepřihlásila žádná skupina, bylo pravděpodobné, že klíč k němu má souvislost se šokujícím útokem na kostel v Bagdádu před dvěma měsíci.
Při této krvavé epizodě vtrhla do bagdádské katedrály buňka al-Káidy, zadržela desítky lidí jako rukojmí a vydala seznam dalekosáhlých požadavků. Patřilo k nim i propuštění dvou egyptských žen vdaných za koptské kněze, které údajně konvertovaly k islámu a byly drženy proti své vůli na základě příkazu hlavy koptské církve. Při vzniklé přestřelce s iráckou policií ozbrojenci zastřelili 44 věřících, dva kněze a sedm zaměstnanců bezpečnostních složek.
Po tomto masakru následovala série pokračujících islámských útoků zaměřených na křesťanské čtvrti v Bagdádu, včetně řetězce 13 koordinovaných bombových útoků dva týdny později, které si vyžádaly dalších šest životů a zasely paniku mezi slábnoucí členy křesťanské komunity, která zde existuje dva tisíce let, a z nichž mnozí otevřeně mluví o útěku.
Irácký kotel
Ve skutečnosti je křesťanská komunita v Iráku vystavena brutálním útokům ze strany islámských radikálů již několik let; jsou snadnou kořistí v chaotické situaci, která nastala po Američany vedené invazi. I když se podařilo dosáhnout daného cíle, a sice potlačení despotického režimu Saddáma Husajna, konflikt vědomě prodlužují globální džihádisté, kteří se rozhodli učinit z Iráku centrální bojiště své zlobné kampaně proti svobodnému, demokratickému světu. Rodilí iráčtí křesťané byli v jejich myslích pouze zrádnými spojenci „křižáckého“ Západu.
Jen jedinou neděli v roce 2004 došlo k bombovým útokům na pět kostelů. Běžné jsou pravidelné únosy křesťanů, za které je pak žádáno výkupné, zapalování křesťanských obchodů, popravování kněží a bití křesťanských žen za „neislámský“ oděv. Iráčtí křesťané se stávají terčem útoků i za údajné urážky proti islámu, které se však odehrály na míle daleko, jako v případě nepokojů kvůli kresbám v Dánsku v roce 2005 a papežových poznámek k islámu v září 2006.
I když v tomto období plném násilí trpí všechny části irácké společnosti, utrpení křesťanů je nepoměrně větší, stejně jako jejich emigrace do zahraničí. Křesťanská přítomnost v Bagdádu je ve srovnání se svou dřívější velikostí dnes třetinová.
Kanovník Andrew White, který v posledních desetiletích vede práci smíření anglikánské církve s muslimským světem, se rozhodl usadit se zde po invazi do Iráku v roce 2003. Působil jako kaplan u britských a amerických sil uvnitř „Zelené zóny“ v Bagdádu a konal bohoslužby v jednom z bohatě zdobených paláců Saddáma Husajna. Také založil církev rodilých Iráčanů, která se rozrostla na téměř 4 000 členů, ale v posledních letech byly její řady decimovány.
Jen v jeho církvi přišlo při islámských teroristických útocích za minulý rok o život 93 členů. Našemu listu (Křesťanskému vydání Jerusalem Post) vyprávěl o hrozném zážitku, kdy jednu neděli pokřtil 13 dospělých, z nichž bylo 11 následující týden zabito. White ztratil více tělesných strážců, než si je schopen pamatovat. Za poslední tři měsíce násilí uprchlo 500 členů jeho sboru. „Je obtížné popsat slovy hrůznou realitu, kterou zažívají iráčtí křesťané, příslušníci jedné z nejstarších církví na světě“, řekl reverend White. „Žil jsem i v jiných částech Blízkého východu, dokonce i v Gaze. Ale situace tam se nedá vůbec srovnat s iráckou tragédií.“
White konstatuje, že původ iráckého křesťanství se dá vystopovat až k příchodu proroka Jonáše do Ninive a později ke kázání nevěřícího Tomáše. Věří, že ti, kteří zde zůstali, díky těmto hlubokým kořenům vydrží. V rozhovoru pomocí Skypu White trvá na tom, že „se nevzdáme! Každý, kdo mohl utéct, už utekl. Ti, kteří jsou stále zde, věří, že musí zůstat… Irácká vláda se nás snaží chránit a většina příslušných orgánů není proti nám. Vláda se pokusila zabezpečit mnoho kostelů, ale nemohou zabezpečit každý křesťanský dům. Právě na jejich domy se teď útočí.“
White uspořádal minulý měsíc v Dánsku rozhodující jednání na nejvyšší úrovni mezi vedením chaldejských křesťanů a muslimských kleriků z Iráku, jehož cílem bylo dosažení společného sunitského/šíitského prohlášení odsuzujícího zabíjení ve jménu Alláha. Do výsledku tohoto jednání vkládal hodně naděje.
Podobné islámské násilné kampaně a vyčerpávající útlak zažívají v posledních desetiletích všechny křesťanské menšiny na Blízkém východě, ať už se jedná o egyptské kopty, libanonské maronity nebo řecké pravoslavné církve v Jordánsku, Sýrii a na Palestinských územích (jedinou výjimkou v tomto regionu je rostoucí křesťanská populace v Izraeli). To mělo za následek bezprecedentní křesťanský exodus z arabských zemí, který se stal důvodem vážného zájmu církví na Západě.
Daň za ochranu
Slábnoucí křesťanská stádečka na Blízkém východě jsou neustále paralyzována strachem a pocitem, že jsou ponecháni bez pomoci, zatímco jejich pastýři často odmítají pojmenovat skutečné nebezpečí, které jejich členům hrozí, a západní vůdci jejich zoufalé volání přehlížejí. Mezitím radikální muslimové zřejmě došli k závěru, že křesťané už nemají na Blízkém východě co dělat.
Den před bombovým útokem na církev v Alexandrii, se na džihádistické webové stránce objevila fatwa (náboženské nařízení) od prominentního klerika salafitů Abu Mundhira al-Shinqita, který dovolil útoky na křesťany kvůli porušení jejich dávné „smlouvy“ s islámem. Tento výnos tvrdil, že křesťané dnes žijící v muslimských zemích by už dále neměli požívat statusu chráněné menšiny dle islámského práva, protože přestali platit tzv. džizju, nechvalně známou daň z hlavy, kterou byli obvykle nuceni platit křesťané a další menšiny za ochranu ze strany islámských orgánů.
Prof. Raphael Israeli, lektor islámských studií na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, vysvětluje, že tato povinnost tradičně zahrnovala ostudnou veřejnou ceremonii, která se opakovala po staletí - kdykoliv křesťané a Židé přišli zaplatit daň z hlavy, muslimští vládci je mlátili holemi přes šíji, aby jim tak připomněli, že je následovníci Mohameda mohli zabít, ale rozhodli se jejich životy ušetřit. Prof. Israeli v současné době připravuje knihu, v níž dává dnešní útoky na křesťany do kontextu s „třemi invazemi islámu“.
První invaze trvala více než 500 let, od zrodu islámu do doby, kdy byly muslimské síly konečně vytlačeny z Balkánu a Iberského poloostrova. V těchto raných stoletích muslimské armády téměř vymýtily křesťanství z jeho kolébky na Blízkém východě a v Severní Africe. Do té doby byla většina tohoto regionu po staletí pokřesťanštěna. Ale útočníci z Arábie zavedli násilím nové náboženství, jazyk a kulturu. Většina křesťanů byla nucena konvertovat k islámu. Ti, kteří odmítli, dostali nakonec zvláštní status dhimmi (občanů druhé kategorie), který jim povoloval zachovat si svou víru, pokud budou platit daň za ochranu a přijmou muslimskou nadvládu.
Výsledkem toho je, že mnozí z 12 až 15 miliónů křesťanů, kteří dnes v tomto regionu žijí, zásadně odmítají, aby byli označováni za Araby. Maronité z Libanonu se hrdě považují za potomky Féničanů. Koptové zase sledují svůj etnický původ až do doby dávných egyptských faraónů. Asyrští křesťané v Iráku a Sýrii stále mluví aramejsky, jazykem jejich předků, jazykem, kterým mluvil i Ježíš. Prostě odmítli se nechat pohltit arabskou muslimskou invazí.
Při druhé invazi postupovali osmanští Turci do východní Evropy a nakonec byli obráceni zpět až u bran Vidně. Mezitím se jim podařilo vyčistit bývalé hlavní město východního křesťanství Konstantinopol od přítomnosti řeckých pravoslavných křesťanů.
Profesor Israeli tvrdí, že nyní probíhá „třetí invaze islámu proti křesťanskému Západu, která má dvě podoby. Jednou z nich je tichá, hladká kulturní invaze do Evropy, charakteristická zakládáním muslimských kolonií v srdci největších evropských měst. Druhou fází je etnická čistka proti zbytku křesťanů na Blízkém východě. Radikální muslimové chtějí zbývající křesťany přemoci a vyhnat je pryč. Křesťané jsou snadnou kořistí“, dodává Israeli. „Muslimové si myslí, že mají nejen nadřazenou víru, ale že skutečná víra je jen jedna a křesťanství a judaismus jsou falešná a převrácená náboženství. Islám je chce odstranit, a za tímto účelem ospravedlňuje i použití násilí.“
Dveře na západ
Dalším faktorem v odchodu blízkovýchodních křesťanů je jejich stoupající mobilita díky většímu kontaktu se západním křesťanstvím než v minulých stoletích.
Když začala osmanská vláda na Blízkém východě slábnout, začaly do tohoto regionu pronikat světové mocnosti a každá při jednání se sultanátem v Istanbulu vyjednávala ochranu pro různé křesťanské denominace. Britští delegáti přijeli, aby chránili protestantské zájmy, Francie křesťany v Libanonu, Rusko pravoslavné věřící. Do jednání rovněž vstoupil Vatikán, aby ochránil určité sekty, a tím vznikl jedinečný hybrid maronitských a řeckých melkitských církví, které jsou loajální papežovi, ale zároveň si zachovávají některé věroučné prvky a praxi východního pravoslaví.
Všichni tito západní prostředníci s sebou přinesli školy, nemocnice a moderní instituce, a tím nesmírně zlepšili vzdělání, zdravotní péči a pracovní příležitosti místních křesťanů. S tím šla ruku v ruce zvýšená mobilita i vyšší ambice v životě a mnozí z nich se začali více stahovat do městských sídlišť západního typu.
Trend vystěhování se za posledního půlstoletí urychlil pod tlakem konfliktů v regionu a obrozující se aktivitě různých odnoží islámu, jako byl vzestup Muslimského bratrstva v Egyptě od roku1930 a šíření wahhábismu saúdským režimem, bohatým na ropu, který dal vzniknout al-Káidě a podobným džihádistickým hnutím.
Podle libanonského učence Malika C. Habiba jsou výsledkem tohoto vysídlení rostoucí koptské a arménské komunity v oblasti Los Angeles, rozsáhlá asyrská komunita iráckých křesťanů s vlastním patriarchou v Chicagu či stovky tisíc libanonských křesťanů v Montrealu, São Paulu, Paříži a Sydney. Demografové např. odhadují, že zhruba 60% všech rodilých libanonských a palestinských křesťanů nyní žije v zahraničí.
Nicméně existují povzbuzující náznaky toho, že křesťanství v určitých částech Blízkého východu opět roste. Ramez Atallah, ředitel egyptské biblické společnosti, v reakci na bombové útoky na kostel v Alexandrii napsal, že křesťanští obchodníci v současné době vlastní odhadem 30% egyptského bohatství a „mnoho církví v Egyptě prosperuje a plánuje rozšíření svých prostor, aby mohli uspokojit stále větší počet návštěvníků bohoslužeb. Jaký je tedy pravdivý obraz o křesťanech v Egyptě: jedná se o pronásledovanou menšinu, nebo komunitu, které se daří? Oba tyto výroku jsou správné,“ odpověděl v e-mailu svým přátelům a podporovatelům.
Nicméně je těžké nezoufat si nad situací blízkovýchodních křesťanů, když proti nim obrací zbraně i policejní orgány. Při posledním incidentu tohoto druhu egyptský policista honil koptské křesťany ve vlaku blízko Káhiry. Přitom hledal prozrazující zelené kříže, které mají koptové tradičně vytetované na zápěstích. Když jich několik nalezl, jednoho křesťana zastřelil a pět vážně zranil.
Jediné, co zbývá, je počkat, zda jakákoliv intervence ze strany Západu může pomoci zastavit toto nekonečné krveprolití východního křesťanství.
Přehled počtu křesťanů v zemích Blízkého východu
* Egypt: z 80 milionů obyvatel tvoří křesťané asi 8%, většinou koptského vyznání.
* Írán: ze 70 milionů obyvatel představují křesťané pouze asi 350 tisíc, což je kolem 0,5%.
* Irák: z 29 milionů obyvatel se křesťanská komunita rychle snižuje pod 2%, neboli méně než 500 tisíc. Většinou jsou to chaldejší křesťané.
* Izrael: ze 7,3 milionů obyvatel tvoří křesťané dlouhodobě 2,2%, neboli asi 150 tisíc věřících. Největší komunity jsou řecká melkitská, arabská ortodoxní a ruská pravoslavná církev.
* Jordánsko: z 6 milionů obyvatel tvoří křesťané asi 2%.
* Libanon: ze 4 milionů obyvatel se počet křesťanů z téměř většiny před desetiletími propadl na 35%, tedy asi 1,5 milionu věřících. Většina z nich jsou maronité, řečtí ortodoxní a řečtí melkité.
* Palestinská území: křesťané nyní tvoří méně než 2%, zatímco před 60 lety to bylo asi 10%. V Gaze nezůstalo více než 3 000 křesťanů.
* Sýrie: z více než 20 milionů obyvatel tvoří křesťané asi 6%.
* Turecko: ze 78 milionů obyvatel tvoří křesťanská komunita méně než 0,3%, tedy asi 200 tisíc. V posledním století došlo k výraznému poklesu příslušníků řecké ortodoxní a arménské ortodoxní církve.
Milá Harpyje, to je možná důvod mé paraoni,mé diagnózy...Možná jsem rapl, ale situace je skutečně děsivá...
MEZINÁRODNÍ KŘESŤANSKÉ VELVYSLANECTVÍ V JERUZALÉMĚ odsuzuje stávající postoj mezinárodních médií, které se snaží dehumanizovat izraelské oběti palestinského terorismu a obviňují ze smrti izraelskou vládu, spíše než kulturu džihádu a podněcování ve školách, mešitách po celém palestinském území.
http://www.icejusa.org/site/News2?page=NewsArticle&id=13105
Dzp.
Rada OSN právě odhlasovala rezoluci o ustavení no fly zony v Libyji. 10 hlasů pro, 0 hlasů proti, 5 se zdrželo hlasování
Kopretině:
Rozhodně by neškodilo zavést do vztahů s těmito mírumilovnými muslimy trochu více reciprocity. Podněcovatelé násilí by měli být likvidováni jako první, vyřkne-li někdo fatwu, měl by o tu hubu zlolajnou přijít i s celou hlavou pokud možno dřív, než jí stihne dovyslovit, nebo aspoň co nejdříve poté, co se takto nechal slyšet. Dokud ze sebe necháme dobrovolně dělat terče, tak to přestane jen těžko.
informaci:
Uvidíme s jakým nadšením a výsledky se to bude realizovat. Já být v tom Benghází, tak bych zase až tak moc nejásal.
Tady by pomohl tvrdý okupační režim v islámských zemích. Klidně tam vyvézt všechny "kriminální živly", co se jich tu chceme zbavit, po zuby je ozbrojit a poskytnout jim logistické zázemí (v případě velkého odporu nasadit proti jeho centrům ABC zbraně). Zaúkolovat je na potlačení teroristů, a redukci počtu militantních muslimů. A dát jim naprosto volnou ruku v prostředcích, jakými toho dosáhnou. (Zhruba tak to udělali Britové, když ještě impérium bylo impérium). Ono by se to vyplatilo i ekonomicky.
Konec konců nikde není řečeno, že by v Severní Africe nebo třeba i v Arábii museli zůstat nějací muslimové, když tam stejně před nějakými 1400 lety žádní nebyli.
Pergillovi:
No ale sám dobře víte, že takhle by se to možná mohlo řešit řádově před cca 250 lety, ale dnes to takto prostě už nejde. S tím, kdo kde byl nebo nebyl pře x lety bych raději neoperoval, to bychom si také mohli pěkně "naběhnout", lepší je zhruba vycházet ze současného stavu a nějak rozumně na něj reagovat. Já bych na tom BV zkusil dohodnout nějaké územní výměny, takové, aby se všichni křesťané na BV stáhli do jednoho místa a založili si svůj stát, s vlastní armádou. Kdyby to nešlo, vypakoval bych z Evropy muslimy a místo po nich uvolněné bych nabídl křesťanům z BV, myslím, že všem zúčastněným by se nepochybně ulevilo a při troše štěstí by to proběhlo bez zbytečného násilí.
Draku, to je hlubší problém. Nejde jen o islám či křesťanství, ale i a to v některých případech hlavně, o základní etnický a kulturní substrát. Protože napřed je tenhle substrát a pak teprve všechno ostatní.
Okomentovat