****************************************************************
Když 9. května 1945 vstoupila Rudá armáda do Liberce, bylo již město obsazeno českými vlastenci. Zatímco jinde se hlavně střílelo, liberečtí Češi německého místodržícího, starostu i velitele posádky ukecali už 7. a 8. května. (V osmdesátitisícovém městě žila přes válku šestitisícová česká menšina.) Takže zabránili odpálení vodárny, elektrárny, plynárny, jatek a pekárny, které byly podminovány. Na německých domech se objevily bílé lajntuchy, československé vlajky označily domy Čechů.
Zatímco se Liberečáci domluvili, čekalo město pohroma ze dvou stran. V noci na 9. května na Liberec táhly tanky SS. Střílelo se v Nádražní ulici, ale Češi se ubránili. Místní Němci byli zalezlí. Pak začal letecký nálet sovětských letadel. Bombardování padlo za oběť desítky lidí.
Vojáci I. ukrajinského frontu byli pro Čechy osvoboditeli, pro Němce okupanty, a pro mladé dívky i vdané ženy obou národností znásilňovateli. Přímo z Liberce taková hlášení neznám, ale z jiných zpráv je patrné, že se tak dělo po celém území ČSR.
Němci byli do té doby nadřazenou rasou, ještě nedávno volali po totální válce, a válečnou porážku i sešup společenského postavení nesli velmi těžce. Zejména v Liberci, který byl jako Reichenberg hlavním městem Sudet. Místní Němci, kteří v říjnu 1938 freneticky vítali Hitlera, na svou degradaci reagovali různě. V době mezi 8.5. a 16.8. 1945 celkem 219 z nich volilo sebevraždu. Jiní zase vraždili. Střelba se ozývala hlavně v noci a hlavně v okrajových čtvrtích, ale střílelo se i za bílého dne v centru Liberce, kde na dlažbě zůstali ležet mrtví. Zatímco okolní lesy byly plné wehrwolfů, za Rudou armádou (která taky nebyla vždy vzorem korektnosti k německým civilistům) přitáhly ozbrojené bandy marodérů a zběhů. Tito bandité si se zbraní v ruce vynucovali chlast a žrádlo, a cokoliv, co se dalo odnést. Ve stejné době začaly z vnitrozemí nájezdy zlatokopů, kteří vykrádali opuštěné vily a byty...
Valná část Němců byla svou novou situací pobouřena. (Představte si, pani, musíme nosit bílý pásky. A máme nižší příděly – jako nějaký Židi... Šest let to nevadilo – u těch druhých.) U této generace nikdy nedošlo k uznání vlastní viny, ale stále přetrvává ješitná uraženost. V tehdejší době se to projevilo nadávkami a provokacemi. Viz i svědectví Vlasty M., tehdy Liberec :
„Když jsem se v roce 1945 poprvé vracela domů do Liberce, byli naproti nám na sportovním hřišti Němci připraveni k odsunu. Ale večer, to byl horor. Házeli nám kameny do oken s křikem "Kde domov můj" a "Wir kommen wieder". Asi si už nepamatovali, jak dříve volali "Heim ins Reich!"
V této situaci byla v celé oblasti vyhlašována okresní stanná práva. První nařízení se pochopitelně týkala odevzdání všech zbraní, zejména střelných. Protože to však německé obyvatelstvo značnou měrou ignorovalo, byly výzvy opakovány. Na severu Čech nešlo o úplně první stanná práva. V roce 1938 se jimi československá vláda bránila ozbrojenému povstání henleinovců (freikorps tehdy zavraždil nejméně 110 příslušníků Finanční stráže, četníků a členů SOS), na konci války zase nacisté českému odboji.
4. května 1945 obsadily jednotky SS povstaleckou Lomnici nad Popelkou. Pro výstrahu a na zastrašení byli na vyklizené náměstí v deset hodin dovlečeni dva z internovaných Lomničáků Stanislav Kozák a Václav Pěnička. Jako třetí z lotrů k nim byl přibrán zraněný český partyzán/terorista Jaroslav Uhlíř. Esesáci je zastřelili jako psy – bez soudu a bez obhajoby. Bylo přece stanné právo! Na výstrahu zůstala jejich mrtvá těla ležet na náměstí Až odpoledne směla být odnesena na hřbitov.
Na konci května přišel do Nového Boru v českolipském okrese (který sousedí s libereckým), 47. pluk československé armády z Mladé Boleslavi. Také zde bylo vyhlášeno stanné právo a to od 10.5.1945. Byly provedeny prohlídky a nalezeny zbraně, ale i rádia. (Pozn.: Za předmnichovských randálů rozhlasové přijímače zrostředkovávaly pokyny nacistů jejich sudetským spolupracovníkům, za války měli Češi vyrajbovány krátké vlny - a Židi museli odevzdat rozhlasové přijímače celé.)
2. června bylo v Novém Boru přikročeno k „exemplárnímu potrestání provinilců“: „Z delikventů bylo vybráno sedm lidí (mj. dva devětasedmdesátiletí starci, jeden dvaasedmdesátiletý, dvě ženy) k exemplárnímu zastřelení. Předtím byli několik hodin na náměstí brutálně mučeni, na mučení se museli podílet i ti, kteří se popravě „vyhnuli“. Během popravy se jeden z přihlížejících Němců dal ve stresu na útěk, načež byl zastřelen a přiložen k ostatním popraveným. Mrtvoly byly vystaveny 24 hodin a pak kdesi zahrabány (údajně na místě, kde se pohřbívali pošlí koně). Zbylí delikventi byli deportováni do ruské zóny Německa, přitom jeden z nich byl během transportu ubit lopatou a zahrabán...“ (Shrnutí z reportáže Bohumila Doležala.)
Ubit lopatou byl protinacistický MUDr. Alfred Träger. Podle publicisty Jana Tichého: „Za války dělal lékaře na frontě a když přijel do Boru na dovolenou, lidé se mu prý na ulici vyhýbali, protože nahlas nadával na Hitlera i na nácky. Báli se s ním dát do řeči. Hned po válce ho navíc národní výbor jako spolehlivého doktora jmenoval primářem místní nemocnice.“
Událost rozhořčila místní Čechy, kterým se to zdálo cu moc. Objevila se o tom i poznámka ze zasedání místního Národního výboru z 5. června: „Předseda Taisler podal zprávu o schůzi okr.nár.výb. v Č. Lípě a zvlášť podotknul, že události v Boru dne 3.6.1945“ (zde chyba v datu) „byly ostře krytisovány. Akce provedená vojskem zavdala příčinu k stížnostem chudých dělnických rodin. Jednání některých důstojníků neodpovídá dnešní době. Vojsko musí se říditi podle hlasu lidu a nemůže bez vědomí Nár.výb. zakročovati, anebo rozhodovati. Dále oznámil pan předseda, že rozsudek na náměstí byl proveden z rozkazu podpl. Sekáče a bez slyšení Nár.výb. Ruský velitel ve Cvikově neuznal veřejné trýznění něm. provinilců na náměstí za správné a chce o tom podati hlášení nadřízeným velitelům. Zpráva byla vzata na vědomí se souhlasem všech přítomných.“ Ohledně zábavy, která se měla konati v neděli dne 10.6.1945 bylo usneseno aby byla tato odložena na neurčito...
K tomu přičiním Šamanovu poznámku: Podobný zápis o protestu německých civilních úřadů proti postupu německých vojsk o pouhý měsíc dříve těžko naleznete. Němci by naopak tancovali radostí! Ještě připomenu, že právě v téhle době, kdy se teprve před světovou veřejností otevíraly dosud jen tušené hrůzy nacistických lágrů, v době, kdy v Terezíně ještě umírali lidé na epidemii tyfu, beru tento (pozdní sice) protest i jakousi rehabilitaci českého národa před soudem dějin.
Po dlouhých letech od tohoto úděsného činu se na lesním hřbitůvku objevily desky, jejichž vnitřní profil rýsuje kříž. Je na nich uvedeno osm jmen a pamětní nápis.
2. ČERVNA 1945 BYLO PROTI VŮLI MÍSTNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU ZASTŘELENO PŘED RADNICÍ OSM OBYVATEL NOVÉHO BORU, SLOUPU A JANOVA.
TITO OBČANÉ BYLI POHŘBENI DO HROMADNÉHO HROBU ZA TÍMTO HŘBITOVEM.
NÁSLEDUJÍCÍHO DNE PŘIŠEL O ŽIVOT MUDR. ALFRED TRÄGER * 1897 NA NEZNÁMÉM MÍSTĚ.
NOVÝ BOR 2006
(Což je oproti původnímu návrhu “2.června 1945 bylo na náměstí bezprávně zavražděno vojáky samozvaného 47. pěšího pluku československé armády 8 osob německé národnosti. Dne 3.června 1945 byl cestou ke státní hranici zavražděn na neznámém místě v lesích MUDr. Alfred TRAGER“ velmi ekumenické. Prosím také, aby nebylo zdůrazňováno, že návrh na tento památník byl schválen“nejmenší těsnou většinou“ – proti byl jen jeden zastupitel, ti ostatní, co nebyli pro, se předmětného zasedání nezúčastnili!)
Pozůstalí mají kde zapálit svíčičku a mohou se upínat k určitému místu. Znám to dobře. Babička Ema takhle chodila na liberecký rodinný hrob, kde jsou na pamětní desce pouze vyryta dvě jména jejích synů s datem úmrtí duben 1945. A není u toho napsáno „po několika letech mučení zavražděni německými bestiemi v Dachau“...
Tak, zdálo by se, že na novoborském lesním hřbitůvku vyrostl i díky iniciativě publicisty Jana Tichého další smírčí kříž. Jenže vypadá to, že památníček nebyl míněn jakožto gesto česko-německého smíření, ale odrazný můstek zběsilého protičeského štvaní ze stran českých sudeťáků.
Jan Tichý totiž za podpory Česko-německého fondu budoucnosti, vydal v roce 2008 literární dílko 32 hodin mezi psem a vlkem. Děj novely se "opírá o vzpomínky obětí excesů, jež se odehrály během dvou dnů v červnu 1945 v Novém Boru. Jan Tichý (nar.1941) se však nespokojuje s pouhým parafrázováním autentických svědectví, nenechává se spoutat pravidly dokumentárních žánrů a svou knihu stylizuje do podoby umělecké výpovědi... a svou knihu stylizuje do podoby umělecké výpovědi s ozvláštňující kompozicí a vypravěčskou strategií..."
Umělecká výpověď však nemá se skutečností nic společného. Je to umná lež, kterou ani nemůže napravit autorovo přiznání v doslovu: „Mezi zastřelenými ve skutečnosti nebyla sedmadvacetiletá Heide, pokladní z kina, a také osmnáctiletý gardista Petr je fiktivní (vymyšlená) postava... Mnohé podrobnosti jsou samozřejmě autorská fikce, proto mají všechny postavy jen křestní jména“.
Ano, ale v literárním dílku to mají být antifašisté, kdežto ve skutečnosti to byli členové NSDAP! No fůůůj!!! A najednou připlouvají jiná svědectví. Třeba o tom, že popravení „podnikatelé“ Rachmannovi - využívali otrocké práce dělníků z místního pracovního tábora. Podobných „závodů“ bylo v celé Říši 20.000, a hodní němečtí podnikatelé v nich zachraňovali ubohé vězně před smrtí, že. Vznosná dáma Martha Wernerová byla známá svými výroky o tom, že Čechy je potřeba vyhubit jako krysy. Dobroděj MUDr. Alfred Träger již před válkou odmítal ošetřovat neárijce. Po válce byl i z tohoto důvodu zbaven primariátu.
A později „byl podle rozkazu pplk. Sekáče, ze dne 2. 6. 1945 jako osoba neznající kázně vypovězen z úseku za státní hranice směrem severním. Vojenská stráž ho s dalšími nežádoucími osobami cizí státní příslušnosti, měla vyprovodit za státní hranici. Během zatýkání a přepravy za hranice, A. Träger fyzicky a slovně napadal příslušníky vojenské stráže, kteří byli nuceni použít donucovacích prostředků. Během transportu“ (nákladním autem, na hranice je to asi 15 km) „za nevyjasněných okolností zmizel a soudní domněnky o tomto jeho konci jsou jen pouhou konstrukcí ke zdůvodnění prohlášení za mrtvého.“ Ta lopata vypadá pravděpodobně...
Podobně jako jeho kolega MUDr. Josef Mengele byl tento zběsilý mučedník nacistou a esesákem...
Na obhajobu soukmenovce literáta přispěchá ovšemže obětavý B.Doležal, který káže: .... „jeden zabitý byl člen SS a někteří v NSDAP (za to je ovšem nezastřelili a nebyl to ani tenkrát důvod k popravě... A nesmějí být u nás pochováváni členové KSČ a Lidových milicí?“ a volá po právu člověka na hrob, přičemž neopomene házet lživé výkaly na vlastní(?) národ.
Samozřejmě jsou někteří členové novoborského zastupitelstva i občané pobouřeni, neb byli podvedeni. Vznikají petice na odstranění památníku, pobouřené hlasy se ozývají nejen z řad „komunistů“ ale i bojovníků za svobodu a z Lidic...
A B.Doležal se svou šestou kolonou pseudohistoriků a pokleslých publicistů si může mnout ruce, protože „dokázal“ jaké jsou Češi skutečné husitské bestie. Takových případů prý byly stovky. Jakých takových? Těch podle Tichého a Doležala???
Ještě přidám pár vojenských zpráv toho území a z té doby:
16. června 1945 - "Působením německých podzemních organizací a dosud nezjištěných rozptýlených jednotek bývalé wehrmacht, SS a tajných vysílaček“ (rádia!) „nabývá německé obyvatelstvo v některých pohraničních místech sebevědomí a vůle k odporu. Organizují se menší, dobře vyzbrojené bojové jednotky v síle družstva až čety..."
19. června 1945 - "byly hlášeny stálé noční boje s německými partyzány ve skalách okolo Hřenska".
24. června 1945 - "po 22. hodině byla silnou palbou z lesa napadena hlídka vyslaná podél trati z Hrobu na Grundmühlen. Vojína-dobrovolníka Pateru zasáhla střela do boku. Protože to byl již druhý podobný případ, nařídil velitel II. praporu pluku 1. Revoluční gardy vyčišťovací akci"
Ano, bylo již po válce. Po válce je již dávno, ale obhájci lidských práv nacistů a esesáků Bohumil Doležal, básník historie Jan Tichý a další nesmiřitelní sudeťáci ji znovu a znovu zvedají. Místo kříže smíru přibíjejí křížové hřeby.
Prosím vás, novoborští, lidičtí, roztrpčení Čechové, uvědomte si: Dění na novoborském náměstí dne 2.6.1945 bylo ostudné, a jediné co my, jako Češi, můžeme dnes, 65 let po válce je, se za ně omluvit a ponechat památník na hřbitůvku.
A poslat Doležala do háje zelenýho!
Psáno v Praze dne 16. února 2010
***********************************************************************
Některé zdroje:
diplomové práce z Univerzity Pardubice, Fakulta filozofická:
Kulturní život v Liberci po druhé světové válce (Bc. Jana Andresová)
Odbojová činnost v okrese Semily v letech 1939–1945 (Bc. Žaneta Málková)
Petice za odstranění památníku
Nenávist až za hrob Bohumila Doležala.
61 komentářů:
Tohle je velmi rozumný názor. Ráda čtu články pana Doležala ( i Šamana), přinejmenším mne donutí pátrat jak to bylo doopravdy. Takže jsem našla vše, co je k tématu i okrajově zaznamenáno, prošla nějaké knihy ono je to ještě trochu jinak- nicméně nemohu než souhlasit se Šamanem- nechme těm zastřeleným památník,i když si o tom myslíme co chceme a berme, že je to daň za ne zrovna chvályhodné jednání některých Čechů v tom období.
Ovšem doufám, že se konečně najde nějaký vysoký představitel státu, který konečně dokáže říci:
"A dost!"
Obávám se ale, že takový je tu v ČR jen jeden- Zeman- a to není zrovna můj favorit na prézu nebo premiéra.
Tuhletu mnohé desítky let trvající válku slov jaksi nechápu a chápat nechci.
Není už náhodou čas posuzovat jednoho každého podle jeho dnešních skutků?
Táta přežil koncentrák jenom náhodou a vlastně podvodem - vydával se za jiného Poláka, který nebyl určen k likvidaci. Jeho švagra zase odvedli do Wermachtu a bojoval pak pod Rommelem v Africe. Domů se, přes Francii, vrátil z ruského gulagu. Náhodou přežil.
Dědu vyhnali z Polska s holým zadkem jeho spoluobčané, polští ultranacionalisté, protože si vzal "Češku", která byla ve skutečnosti Slezankou. Válku přežili v Ostravě ve sklepním bytě. Děda ale občas donesl domů takové, tehdy neuvěřitelné věci, jako byly olejovky nebo skutečnoá šunka. Jak to? Seznámil se náhodou v parku s německým důstojníkem, který byl taky původem Polák od Wieliczky. Hráli pak spolu občas karty a Helmut, jak mu děda říkal, často schválně prohrál. A navíc - moje máma i její bratr byli patrně následkem toho dědova "spolčení se s nepřítelem" totálně nasazeni, ale doma, v Ostravě a ne někde v Německu.
Probůh, přátelé, nechme už té nesmyslné debaty kdo kdy komu co a jak mnoho. Podívejte se na těch pár skutečností, které jsem napsal výše a uvědomte si, kolik nenávisti a pohrdání mohli ti lidé cítit k tomu "druhému".
S takovou spletitou nenávistí žít? Těch 70-80 let které nám "Pán" vyměří? Děkuji, nechci.
---
Myslím, že se na čas půjdu s Větším Vlastencem projít - v noci kolem hřbitova. Tam jsou možná napsána stejná slova, jako na bráně hřbitůvku v za vsí Jamník, kolem něhož jsme na vojně utíkali na nedovolené vycházky do Liptovského Svätého Mikuláše:
"To, co jste vy, byli jsme i my.
To co jsme my, budete i vy."
Co dneska už, dámy prominou, KURVA! záleží na tom, co kdy kdo komu...
Tohle je cely nejaka blbost. Vsichni vi ze s nemcourama okupovanejch uzemi CSR po Munich treaty byli VSECHNI Cesi vyhnany. A ten saman tady pise pohadky o cesky mensine 6.000 lidi v Reichenbergu ve ww2.
Na cesky wiki je ze pred rokem 1918 v Reichenbergu bylo 93% nemcouru. Proto se chteli odtrhnout vod CSR. Protoze mysleli ze self-determination je taky pro ne (http://www.bruntal.net/2007052303-pravo-sebeurcovaci). Blbci.
Dobre ze ste je vyhnali i toho Porsche.
Ale mneli ste je VSECHNI popravit ne jen par tisic. Bylo to bestrestny tak proc ste je nechali na zivu? Ted se zas nemci rostahujou a budete zas okupovany.
Za to muze ten Havel a Shwarzenberg. Vy ste taky pitomci ze volite na president syna kolaborantu a zahranicni ministr nemcoura.
Všichni Češi z pohraničí v 1938 vyhnáni nebyli, ani všichni neutekli, ani všechny neposadili v Liberci do vlaku a neposlali šupem do Turnova, jako strejčka jinýho zase. Třeba nechtěli opustit pole a domky, víme? A třeba zrovna jim Němci nevytloukli okna. Ale měli to pak krušný život v Říši - zejména když optovali pro české občanství...
Pořiďte si či půjčte si v knihovně titul "Vyhnání a život Čechů v pohraničí 1938-1945"
Vzpomínky pamětníků uspořádal Karel Zelený
Titul vydal v Praze 1999 Kruh občanů České republiky vyhnaných v r. 1938 z pohraničí,
Ústav mezinárodních vztahů v Praze a
Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem
Knížka je 2. částí "Vzpomínek" desítek pamětníků. Obě části si lze zakoupit v
Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, Nerudova 3
Můj strýc přežil tři koncentráky a dva pochody smrti. Po válce ho pro změnu zavřeli komunisté do Jáchymova. Do konce života ho o výročích státu hlídali STBáci. Když bylo hodně ošklivě tak je pozval na čaj. Děda se schovával s rodinou do konce války aby nešly také. Nikdo jiný z naší tehdy početné rodiny válku nepřežil. Ani jeden z nich necítil nenávist k určitým lidem, jen mi vždy říkali: Komunismus a fašismus je svinstvo chlapče, vždy proti němu bojuj.
Když Němci rozpoutali válku, tak je to podle nich (a pana Doležala a jemu podobných) dílo několika zvrhlých jedinců, na kterém se rozhodně nepodílel celý němacký národ (všichni rozhodně ne), takže je prý nemístné uplatňovat princip kolektivní viny. Ale u Čechů se to smí a je to nanejvýš žádoucí. Za podobná zvěrstva a excesy může jen pár jedinců, ale někteří tvrdí, že všichni Češi jsou sfině.
Haui1 - Tož asi tak nějak. Pan Doležal jinak píše velmi dobře ale v sudetoněmecké záležitosti se mi jeví jako poněkud zaslepený.
Šamane, díky. Nemusím věčné plivance Doležalovy ani hurávlastenectví Vlka staršího, byť musím uznat, že oba mají sem tam pravdu. Tvoje články ale vycházejí z osobní zkušenosti a je to na nich znát.
Naprosto souhlasím s tebou: hnusárny se děly na obou stranách a je třeba vyzdvihnout ty, kdo je odmítli a ukázat prstem (víc už dnes asi nemá smysl) na ty, kdo je páchali nebo k nim dávali rozkaz či svolení. A nechci ani vážit, která strana byla horší, chyby byly na obou stranách. Dnešní Němci jsou jiní a dnešní Češi taky. Jsme ve společné Evropě, tak si podejme ruce a jedeme dál. Nechci zapomenout, ale odpustit a nechci zapomění, ale odpuštění.
mohu-li, vřele doporučuji knihu Volkera Zimmermanna " Sudetští Němci v nacistickém státě" s podtitulem "Politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety 1938-1945". Faktografické dílo mladého německého historika, žáka Detlefa Brandese, kterého podle mne překonal už svou střízlivostí, absencí vlastních preferencí projektovaných do své práce, (což DB nedokázal) a také schopností poskládat historická fakta do čtivého souboru plného informací je asi základ informací pro každého, koho problém zajímá. Knihu vydal Prostor v roce 2001.
Doležal ani Vlk starší ji podle mne nečetli- a pokud ano, okamžitě si ji vymazali z hlav.
Ano, guerriere. Příbuzné totalitní ideologie a konkrétní lidé. Dovoluji si sem dát odkaz očitého svědka tehdejších událostí, podle slov Většího vlastence "antičeského štváče Jiřího Loewyho,žida, ale, jak z jeho vlastních slov vysvítá, i částečně němce. A ke všemu - zrádného emigranta, žijícího dlouhé roky v německu !!!", kterému tímto za tento odkaz děkuji.
http://www.cs-magazin.com/2008-01/view.php?article=articles/cs080147.htm
Zajímavé čtení Harpyje. Více méně se to shoduje s tím co mi říkával strýc i děda. Běsnění rozpoutávala v drtivé většině případů lůza, která se tím patrně chtěla zbavit svého oprávněného pocitu zbabělosti. Lidé kteří zažili hrůzy fronty a koncentráků se takto nechovali. Samozřejmě že i mezi nimi byly výjimky ale asi vskutku ojedinělé. Oba dva pociťovali do konce svých životů v duši smutek který jsem tehdy nechápal. Prožil jsem si celkem dobrodružný život včetně služby v cizí armádě a dnes, kdy je to takříkajíc za mnou cítím jakousi vinu za své tehdejší nepochopení.
http://www.youtube.com/watch?v=qyoLv_HVFJE&feature=related? Váš nick by tomu napovídal. Kompliment a klobouk dolů.
Guerriere, lidé, kteří zažili hrůzy fronty a koncentráků byli až na výjimky až do smrti nesmiřitelní nepřátelé Němců a to všech. V nejlepším případě o svých pocitech nehovořili nebo si vybudovali určitou obrannou strategii, pár frází o odpuštění. Neúčastnili se těch zvěrstev, protože se teprve vraceli z lágrů nebo kriminálů, byli rádi, že se udrželi na nohách, mnozí z nich museli rovnou do nemocnic. Pokud se někde vracející muklové na cestě setkali s nacisty nebo osamělými Němci, nezřídka se je snažili rozervat na kusy, ale neměli sílu k boji. Ona v koncentrácích byla i ta lůza, ne samí andělé. Rozhodně ale po válce už neměli sklony k násilí, nicméně soucitem k odsunutým Němcům neoplývali. Zvěrstva neobhajovali, ale ty mám dojem neobhajuje vůbec nikdo, alespoň jsem se dosud nesetkala s takovým názorem, který by vážně obhajoval či snad dokonce podporoval to špatné, co na konci války kdo prováděl.
Vyprávění pana Loewyho je velmi sugestivní a velmi subjektivní, je třeba ho brát s rezervou stejně jako jiná vyprávění, která nesmiřitelně popisují každou selku v Sudetech jako fanatickou nacistku. Například Petice proti památníku a doprovodné vysvětlení k ní je dost šílená demagogie. Skoro stejná jako ta Doležalova.
ale vy, Guerriere asi máte jiné zkušenosti, netvrdím, že mám 100% pravdu. To jen na vysvětlení, abychom se tu netrumfovali rodinnými mukly:))
Andy, jistě máte také svůj díl pravdy. Jejich vyprávění jsem zažil až po letech po událostech kdy mnohé zastřel čas. Je ale zajímavé že po těch letech vnímali obyčejné němce s odstupem času "normálně" ale vlastním lidem (komunistům) odpustit zřejmě nedokázali. To by byla debata na dlouho a jistě by jsme se v mnohém shodli ale nelze hovořit za jiné. Lze pouze pochopit a vcítit se.
to je logické, že zrada vlastního národa se odpouští hůře.
Bohužel desítky let komunistické nadvlády naučily lidi neuvěřitelně skrývat vlastní pocity a názory.S odstupem času pak samozřejmě vzpomínky doznávají různých, třeba neúmyslných změn.
Mí rodiče se přátelili s Němci, koukali na německou televizi, četli německé knihy, ale když měli možnost žít v Německu, matka kategoricky odmítla. Že kamkoli, ale do Německa ne. Stejně jako nikdy nevyhodila kousek jídla, tohle prostě nepřekonala.
Takoví lidé také nesmírně špatně nesli třeba okupaci v osmašedesátém, měli pocit, že se vrací šílená doba cizí nadvlády ( a měli pravdu).
Je to skutečně všechno mnohem složitější než nacisté versus lůza. Ta doba zamíchala s lidskými osudy víc, než jsme dnes schopni pochopit. A nejde zapomenout ani na ty zástupy Čechů, kteří se veleochotně přidali k nacistům, udávali, kšeftovali a potají se radovali, že toho protivného souseda odvezli do lágru.
No nic, už asi bylo řečeno všechno co se dalo. Pěkný den přeji.
Dík Šamanovi za rozumný a věcný článek. pan Doležal má některé komentáře kvalitní, ale jeho umanutost sudeťáckou problematikou je otřesná. Zajímavé je, že podobně umanutý je náboženskou problematikou - chová se jako fanatický křesťan. Zvláštní je to tím, že křesťan by přece v sobě neměl mít takový náboj nenávisti...V obojím chybí zdravý rozum. Proto mě překvapuje právě to, že některé komentáře pana Doležala jsou rozumné.
Němci prostě byli okupanti a většině z nich se to líbilo. Řada z nich negativně ovlivnila životy Čechů. Češi minimálně žili několik let v protektorátu, ale mnoho z nich mělo na svém kontě ztráty mnohem větší, až na životech příbuzných. V takovém případě plně chápu v průběhu končící války odvetu až k mučení a smrti. Dnes není válka, ale kdyby mi někdo zabil dítě, rodiče nebo partnerku, tak by mě musel někdo sakra držet a pokud by nedržel, tak bych se neudržel. A to není válka. Kdyby Němci válku nevyvolali, nikdo by je nikam nevyháněl a ani nezabíjel.
Eh, vidím že musím zrevidovat svá pozorování:((
Uz jsem tu jednou psala o slozitem vztahu mezi kolektivni (narodni) pameti a historii. Nebudu to tedy znova opakovat. Fakt je, ze historie se opira nejen o svedectvi jednotlivcu ale i o dokumenty, porovnava jednotliva svedectvi, nekdy je koriguje na zaklade dokumentu nebo jinych svedectvi. Zarazuje jednotlive zkusenosri do sirsich dobovych a faktualnich souvislosti, hleda objektivni vyklad faktu. Historie pak muze pusobit retroaktivne na kolektivni pamet, ktera neni nemenna, hlavne pokud se tyka novych generaci.
Pan Dolezal tu soustavne predklada po cely rok, ne-li vice, ruzne upravene verze kolektivni pameti sudetskych Nemcu bez jakekoholiv pokusu vclenit je do sirsiho historickeho objektivniho kontextu. Prakticky se snazi pretvorit kolektivni pamet novych ceskych generaci, ktere nemaji prime osobni zkusenosti a casto ani neznaji historicky vyklad te doby, a tak zdeformovat jejich nazor na minulost. Presvedcit je, ze odsun byl dejinnou nespravdlnosti spachanou svevolne na nevinnem bezbrannem obyvatelstvu, pri kterem se dely soustavne nehumanni zlociny. Obraz znacne zkresleny.
Prvni otazka, ktera prede mnou vyvstala temer automaticky, kdyz jsem cetla po ctvrte nebo po pate clanek na totez tema, byla: proc to dela? Je jasne, ze to neni jen snaha informovat nebo otevrit diskuzi, ale spis snaha o vtisknuti jine vize, jineho ciziho nazoru do vedomi mladych ceskych generaci.
Dalsi skoro automaticka otazka byla: proc, za jakym ucelem?
Jak pisi historikove, deformace historicke pameti muze byt zneuzito pro propagandisticke politicke ucely. Nechci tu formulovat nejake predcasne narychlo sestavene zavery, ale na tu otazku bych chtela odpoved.
Kazdy narod nebo etnikum ma pravo na svou kolektivni pamet, nikdo je sudetskym Nemcum neupira, ale at neni vnucovana jinym.
Ste pitomi nebo co?
Vy chcete zas okupaci? Kdo brani nemcoury je zradce vlasti!
Ja vopakuju: po ww2 vy ste meli zabit VSECHNI nemcoury. Mate na to zakon ze zabijet nemcoury je bestrestny. Dik pres.Benesovi.
Polipte ruku nebo prdel president Wilsonovi za Fourteen Points, protoze vasi tatove a dedove bojovali pro Cisare pana do konce Velky valky. A potom self-determination bylo jen pro vas Cechy ne pro nemcoury kery taky bojovali pro ty samy Cisare.
PROC? Protoze nemcoury nejsou lidi.
A ste pitomi protoze kdys ste vzali k CSR Sudety kde bylo 75% nebo 90% inhabitants nemcouru tak ste mohli vzit VSECKO z Kralostvi ceskyho!!!
Podivejte na mapu pitomci : http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:HRR_14Jh.jpg
Nebo na tu mapu : http://aba.wz.cz/mapy/Dejiny_zemi_koruny_ceske_1/06_panstvi_krale_premysla_2_otakara.jpg
Jo to ste mohli vzit dyby ste nebyli blbi.
A vy ste instead vzali Slovaky zvostalou zem a narod co vas poslal do prdele jak nejdriv bylo mozny.
A ted ste v paktu s nemcourama v NATO a EU.
A zradci vlasti chtej dat k soudu cesky vlastence pro zabijeni nemcouru. Ja vopakuju nemcoury nejsou lidi tak mrtvej nemcour = dobrej nemcour.
Nemcoury co zabili Cechy povesit Cechy co zabili nemcoury vyznamenat.
Ad nauseam...
To informace ad deformace historicke pameti:
V roce 1990 jsem byl plny vstricneho porozumneni pro vyrovnani se s odsunutymi Nemci. A zjistil jsem, ze soucasny lansmansaft presne kopiruje henleinovske pozadavky! Ono to darebactvi Cechu vuci Nemcum jde podle nich dal, az k praveku skoro. Sledujte tu logiku:
1) Bojove byli germani, ktere vyhnali Slovane z jejich domova a stali se z nich Bayern - Bavorane.
2) Husite byli antinemecka smecka, ktera chtela jen vyvrazdit vsecky Nemce.
3)Jednotne sudetske uzemi melo byt utvoreno uz za Rakouska Uherska - zadny Cech tu nemel co pohledavat (Pradedecka vyhodil nemecky tovarnik z prace, protoze nechal svou dceru, moji babicku, chodsit do 5 km vzdalene ceske skoly, ackoli nemecka byla pod oknama - ve Vratislavicich - Mafersdorfu. Mohla tam chodit do jedny skoly s Henleinem:)
4)V roce 1918 Cesi rozbili mnohonarodnostni fungujici stat. Nemcu nikdo neptal a nasilim je i s jejich uzemim priclenil do umele vznikleho Ceskoslovenska.
5)Hitler podvedl sudetske Nemce.
6)Cechum se za valky nespravedlive ublizovalo, dokonce jich bylo asi 6.000 zastreleno pri stannych pravech apod. (Kolem 100.000 tisic Zidu (cs. obcanu) byli ve skutecnosti Nemci, na kterych se bezpravi dopustili jini Nemci, slo o narodni sebevrazdu - vlastně nemecké obeti valky - Seibt)
6) Po roce 1945 zacalo nejvetsi vrazdeni. Bezduvodne bylo zabito az 350.000 nevinnych nemcu.
7) Benes je tedy masovy vrah, desetkrat horsi nez Hitler
8)Cesi nikdy nemeli vlastni armadu ktera by bojovala.
Tolik k cesko-nemecke historii v sudetackem podani. A ted pozor:
A) Takto sudetsti Nemci deformuji evropske mineni o evropskych dejinach. Podobne byly taky zpracovany panevropske ucebnice, kdyz my jsme jeste nebyly v EU, byly tedy zpracvany lidmi, kteri nasi historii znali - byvalymi nasimi Nemci... Toto se na Zapade odehrava od roku 1948, kdy Americani po spusteni zelezne opony dovolili byvalym nackum, esesakum, nacistum - a taky socialnim demokratum - kteri byli odsunuti - zalozit landsmansaft, ktery dodnes hlasa revansismus. (Navrat do vlasti kolektivne jakio samostatny narod, s nasimj uzemim smi byt nakladano jen s nasim souhlasem, více viz 20 bodu...)
http://neviditelnypes.lidovky.cz/samanovo-doupe-jdou-body-za-bodem-jak-vlna-za-vlnou-fwq-/p_doupe.asp?c=A080421_214038_p_doupe_wag
Dalsi priste
Tady vidite nazorne, k cemu vede propaganda pana Dolezala, jake reakce vyvolava.
Nejsem politik z profese, ale nejsem ani tak naivni, abych povazovala jeho clanky za nejake nabadani ke krestanskemu smireni nebo jako nejaka slohova cviceni. Diky Vasemu odkazu jsem nasla sajt, kde Dolezal provozuje svou prevychovnou cinnost.
Budu Vam vypravet jednu epizodu, jejiz jsem byla svedkem jako dite. Uvidime, jestli pak budete souhlasit s mymi zevseobecnujicimi zavery.
V kvetnu 45 se po asfaltce k Praze tahly nekonecne kolony nemeckych zajatcu, strezenych ruskymi vojaky a ceskou Revolucni gardou, ktera se ktomu nejak dostala.Jeden vojak padl na kraji silnice, protoze uz unavou nemohl dal. Rusky vojak ho skopl z pangejtu do prikopu a pak "zdvorile" nabidl ceskemu gardistovi, aby ho zastrelil. Ten zrejme nemohl zabit bezbranneho cloveka a pravdepodobne to nemohl Rusovi priznat a tak vystrelil do vzduchu. V tom se z kolem jedouciho nakladaku vyritila ruska vojacka a zacala bit Nemce po hlave s krikem "Tumas, nemeckej pse, za nase syny a deti, co jsi povrazdil." Vic nevim, matka mne odtahla pryc s vyrazem hnusu, slitovani a hruzy v obliceji.
Jake bych z toho mohla vyvodit zavery? Podivejme se na pr. 1)ze cesti gardiste nebyli takovymi hrdlorezy, jak se o nich dnes pise 2)ze Rusove vrazdili bez milosti vojenske zajatce 3)ze ruske vojacky byly horsi jak muzsti 4)ze ceske zeny byly milosrdne atd. Nezda se Vam, ze by to bylo ponekud pritazene za vlasy? Ale bylo by to zcela ve stylu p. Dolezala.
Samanovi.
Nevim, podobne verze v italskych ucebnicich historie nejsou, alespon v tech, co jsem videla.
Kazdy narod se ma branit, sve dejiny, svou povest, nenechat se zostuzovat kdejakou sebrankou. Cozpak proti tomu neni mozne protestovat, urady Unie nemohou sirit podobne zvasty a lzi.
Mam ale dojem, alespon z toho, co tu vidim v diskuzich, ze podobna "revize" ceskych dejin zacina byt prijimana i tady. Soustavne se tu provadi destrukce narodni myslenky, narodni hrdosti, narodniho sebevedomi, historickych osobnosti. Tak nemuze prezit zadny narod. Zustane z nej jen tlupa neuvedomelych hlupaku, kteri se nechaji zmanipulovat kdejakym hajzlem.
B)Podobne jako sudetaci o c-n vztazich psali nasi disidentni - Petr Pithart a spol / (Podiven) Po roce 1968 totiz hodne emigranti zamirilo do Nemecka a "krajanske organizace" jim skutecne pomohli. Nemyslim si, ze by Pithart a spol. byli "nemeckem zoldu", prote jenom meli v Nemecku kamarady, kteri jim pomahalai - a zacali se na veci koukat nemeckyma (ci spise sudetskyma ) ocima. A nevedeli, s kym vlastne mluvi.
Cesko-nemecka historicka Hahnova, emigrantka po 1968, pracovala dlouho v bavorském Collegium Carolinum - do te doby, nez napsala historickou pravdu o sudetacich. Pak ji Ferdinand Seibt - demokraticky vyhodil. Mel jsem s ni moznost mluvit. Rikala, jak byla prekvapena, kdyz az po dlouhe dobe zjistila , ze veci se dely trochu jinak, nez jak byly predkladany. A: "Utekla jsem s Ceskoslovenska, aby mne neucili komunisti, a pozdeji jsem zjistila, ze mne tu v Nemecku ucili - nacisti."
Bohuzel vstricnost vuci disidentum nesla plody pri sjednocovani Nemecka, kdy jsme nechteli tento proces narusovat, a neucastnili jsme se dohody 4+1 nebo jak to bylo. Mohli jsme si dat urcite podminky - to se bohuzel nestalo. Verili jsme v dobrou vuli Nemcu. Pozor - oni maji dobrou vuli - jenom jsou trochu moc velci...
V dobe studene valky se zakomponovalo bipolarni videni, podle ktere z nasi strany Nemec= nacista a druhe strany Cech = komunista. Takze koho Nemci za valky zavreli, byl komunista - na tom se shodly obe strany. Akorat ti cesky a nemecky demokrati prisli zkratka...
C v dalsim dile uz s diakritikou
C) Doležal (Charta 77), Mandler (s Doležalem to táhli v disentu i potom spolu - Demokratická iniciativa) a spol. od roku 1990 v našich médiích soustavně propagovali sudeťácké pojetí historie. Doležal to učil - a zkoušel z toho studenty, na na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
d informace - na konec o sudeťáckém překrucování dějin
(Uf, snad je konečně po výpadcích kometářů...)
D)Od roku 1990 české noviny, zejména Mladá Fronta Dnes, cíleně psaly v sudeťáckém duchu. V MfD konkrétně šéfkometátor Martin Komárek.
V roce 1966 jsem měl v MfD už tři články - o rasismu proti Romům a pod., začali u mého jména psát "spolupracovník redakce". Pak jsem napsal jeden vyvážený článek o sudeťácích, který jsem sám ještě třikrát předělával. Redaktor B. řekl -jo, zítra to tam bude. Nebylo. A už nikdy mi žádný článek nevzali...
Vladimír Mlynář (Respekt)zase vedl v televizi debatní pořad Respektování. Bylo tam vždy několik desítek lidí. Při debatě o č-n vztazích se nejdříve zeptal zúčastněných, kdo z nich byl za války v koncentráku - a pak nikdo z těchto lidí nedostal slovo.
MfD jsme nakonec přestali odebírat, kvůli tomuto. Číst o českém pohraničí jako o "německém území" bylo už cu moc. Začal jsem psát na Neviditelného psa.
O tématu z českého hlediska nešlo do médií nic dát. Historik a publicista Boris Čelovský to nazval "cenzura tichem".
http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/13395.html
Proto s tímto tématem snad až moc otravuji, ale vodstatě vždy jen obraně reaguji na nějaký zvlášť hnusný výplod BD... Někdo to halt dělat musí. Protože skutečně sudeťáci dokázali - hlavně v 90. letech., především v evropském a americkém podvědomí rozšířit pocit, že Češi jsou hlavními zločinci, kteří rozpoutali válku, aby měli důvod vyhnat Němce z jejich území...
Posselt tak dodnes vystupuje v EU - naštěstí mu moho naši okamžitě odvětit...
Nejsem proti Němcům, ani těm vystěhovaným. Chápu jejich trauma, i díky rodinné anamnéze. A docela jsem si rozuměl s těmi, kteří jsou členy Kruhu česko-německého porozumění. Jsem rád, že sem mohou přijet, případně tady podnikat - a my k nim. Nevadí mi, že německý důstojník velí u Rychlé roty NATO v českém Liberci (velitelé tam rotují dle státní příslušnosti:)
Ale jsem proti těm lidem - ať už Němcům, nebo Čechům typu BD - kteří dodnes propagují názory henleinovců jak jsem je stručně popsal v bodě A), a kteří nás, snad vědomě, nasírají
A teď jdu na večír připravit něco mnohem veselejšího...
Internetová archeologie
Pokud kohokoli zaujmou zde uvedené linky už předpotopních psích článků, a bude se z nich pokoušet dostat na další linky, jedna rada. Nejspíš se vám to nepodaří, stačí však v adresářovém řádku místo nabízeného
http://pes.internet.cz/
napsat
http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/
-a to za posledním lomítkem nechat, a dostanete se do archivu NP až do května roku 2001, tuším...
Vzpomněl jsem si na "vtip": Pokud se politici shodnou, že za minulostí uděláme tlustou čáru, tak se pohádají o to, jak tlustá by ta čára měla být. A my jim to budeme platit.
Yarda
Skončením války ze dne na den, válka neskončila.
Ne alespoň v myslích zfanatizovaných nacismem a na opačné straně některých postižených nacismem. Tak se všeobecně ještě „chvíli“ válčilo, vlastně zabíjelo. Podle toho, co prováděli nacisté za války museli počítat, s tím, že se jim to jednou po válce vrátí.
Vrátilo!
Trest na ně přišel v několikeré podobě.
Jednak za zničení lidských životů podlidí (v KT), když se někdo z pozůstalých na viníku pomstil. To bylo „oko za oko“ což nebylo nepochopitelné a je dodnes lidsky zdůvodnitelné.
Druhý trest přišel v podobě stanných práv s následnými popravami a odsunem nepřizpůsobivých do německých okupačních zón. To když i po bezpodmínečné kapitulaci říšské branné moci dál existovaly vyzbrojení jedinci i skupiny, schopné užít zbraně proti obnovujícímu se Československu, nebo se nepodrobili pžadavkům vyhlášeného práva.
Třetí pak přišly ojedinělé excesy, které byly tehdy z pohledu rozjitřené situace pochopitelné, avšak už tehdy neobhajitelné, páchané pod heslem: „Dobrý Němec byl mrtvý Němec“.
Z dnešního pohledu to byly excesy, které se uskutečnily ve jménu odplaty za neskutečná zvěrstva nacistů.
Lidé kteří zažili hrůzy fronty a koncentráků se až na výjimky ke svým trýznitelům mstivě nechovali, protože znali cenu lidského života. Kdo cenu lidského života ale nikdy nepoznal a nepochopil, byli nacisté, tedy až na cenu vlastního, když stáli pod šibenicí.
Nebyli nevinní!
Tedy proč pomník v Novém Boru, když popravení nevinní nebyli?
V Novém Boru je pomník (nikoliv hrob, kde by byly uloženy ostatky), 8. popraveným podle stanného práva a jednomu nezvěstnému. Už samotný fakt, stavět odsouzeným pomník, je na pováženou. Leč navíc prokazatelně tři z nich byli nacisté a to už je moc i pro postižené nacismem, jinak dávno usmířené.
Lidé kteří zažili hrůzy fronty a koncentráků by ten pomník jistojistě nechtěli, právě protože znali cenu lidského života, kterou nacisté podlidem upírali.
Takže Šaman reprezentuje "české hledisko", Ferdinand Seibt "sudetoněmecké". Aha. A co se názorových diferencí s BD týká, tak se vůbec nejedná o nějakou osobní animozitu. To je dobré vědět, jinak by si mohl našinec myslet, že je tomu naopak.
Správně, není to spor s Němci, ale se sudetskými Němci. Tedy ne s bývalými českými Němci a jejich potomky už vůbec ne, ale s ideovými führery Landsmannschaftu. Mezi ně patří i čeští členové této organizace, jako je osoba Bohumila Doležala.
A tato osoba potřebuje osobně nakopat do prdele!
Bohuš Doležal má právo na svůj názor, ale musí také přijmout stanovisko ostatních gerontů, jako třeba já, že dějiny začínají dříve, než v květnu 1945. Takže po tolika vraždách na zcela nezúčastněných lidech, je těžko se kvůli několika málo přehmatům v té chaotické době nějak vzrušovat. Jenom já sám mám 10 členů rodiny, kteří opustili tuto zemi komíny krematoria v Birkenau a Treblince. Takže prosím, pokora je zcela na místě!
Jaky nacisti ????
To je vazne lepsi mluvit s babbons nez s tema mejma krajanama Cechama.
To ste vazne tak pitomi ?? Co tady zvanite o nacistech ???
Vyhnali ste nemcoury. Zabijeli ste nemcoury. Bylo vam jedno jesli nacisty, fasisty nebo antifasisty. Byl to nemcour tak sup mu jednu do vazu. Kulkou nebo lopatou.
Znasilnovali ste nemkyne ne nacistky nebo fasistky. Jejich baby childs ste zabijeli protoze to byli nemcouri ne nacisti.
Vyhnali ste zidy co prisli s koncentraku proto ze mluvili nemecky.
Pres.Benes rikal v radio:
Zde se postupuje zcela bezohledne, at jde o dite ci zenu, at je clovek rudy nebo modry, vsechno je jedno. Jsi proste nemec a jako takovy jsi min nez pes.
Chapete vy baboons ?? Jsi proste nemec. NEMEC ne nacek.
A udelali ste si na to Zakon. Ze co ste po konci ww2 udelali dobre ste udelali: http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_%C4%8D._115/1946_Sb.
A taky to BYLO dobre proto ze nemcouri nemaji v Cechach a Morave co delat.
Nemeli ste je tam poustet. Meli ste je vyhnat hned jak do Ceska prisli. Meli ste jim rict at si strcej do prdele tu Charles university, ten Charles bridge a tu Saint Vitus's Cathedral. Hned.
Nemuseli ste delat ten Decree of Kutna Hora a husiti mohli zabijet jen ty cesky katoliky a ty noblemen.
Prof.Nejedly spravne rek June 6,1945 ze musime s nemcourama nalozit po husitsku. A taky ste nalozili. To je dobre.
VSECHNI nemcoury ste meli vyhnat davno a nebo zabit.
Ten Kafka,Freud,Mahler,Mach,Priessnitz,Porsche,von Suttner ta special! VSECHNI ste je meli odsunout nebo zabit.
A s nima ty nemcoury z hranic. Lepsi lesy nebo bushes nez ty jejich pole a villages.
Je to jasny ???
Tak uz konecne prestante zvanit o nackach. Proto ze kdyby to byla pravda - politics a ne nationality - tak by ste museli zabit SVOJE KRAJANY komunisty.
No tak vidite vy baboons.
Ještě k pomníku, mimo vší diskusi o čem a o kom spor vlastně je a kdo je proti komu.
Souhlasím s Nemo, minimálně s větou ka konci jeho příspěvku.
Bylo by dost "zakrslé" novoborský pomník nacistů zbourat bez náhrady, když už stojí. Ale kdyby se pěkně rozebral a přebrousil a vytesalo se na něj, že je to pomník "Nevinným obětem novoborských květnových a červnových událostí roku 1945", tak se pod tento nápis „vejdou“ všichni nevinní, aniž by museli být jmenováni a veřejně od nacistů separováni.
Možná, že to vyznívá pokrytecky, ale co ostatní nevinní? Bylo jich v Novém Boru víc a pomník ani nemají, když na stávajícím pomníku nejsou jmenováni.
Třeba děti esesáků co je vlastní otcové zavraždili den po kapitulaci, zastřelili je společně s jejich matkami. Traduje se 17 osob, z toho skoro polovina dětí.
Někdo tichý (Jan Tichý) si vymyslel masakr německých obyvatel, ale zapomněl vytesat na pomník jména členů rodin Bitnerů, Wüntschů, Sielafů, Hantschelů a Wernerů, ve kterých k rodinným masakrům došlo. To byly ta pravé nevinné oběti masakrů.
Připouští se ovšem jen "jeden jedině správný poválečný masakr" Němců, který provedli Češi, což chápu, že se to tichému Tichému hodí do "sudetoněmeckého" krámu, když historicky přehodnotil popravu podle stanného práva a udělal z ní masakr nevinných. viz rozkaz k provedení exekuce http://www.lidice.cz/peticeNB/rozkaz.html
Takže teď by byly potřeba nejspíš pomníky dva. Jeden sólo pro provinilé a nacisty, ten už existuje a pak ještě jeden pro opravdu nevinné. Ovšem co s těmi zbylými, co ve svých rodinách vraždili? Ano, vrahové to byli, ale ti přece nebyli nevinní (přestože se svoji vinu snažili sejmout sebevraždou), stejně jako nebyli nevinní ti co neodevzdali zbraně a byli za to potrestáni.
Tedy by vlastně stačil opravdu jediný "pomník všem nevinným", ale pokud možno beze jmen, aby se zase tichou, Tichého vinou, náhodou na nějaké nevinné oběti nezapomnělo.
Jedině tak by byli všichni viníci automaticky eliminováni a pomník by byl vystavěn podle pravdy, všem nevinným obětem novoborských událostí z května a června 1945.
Problém tedy zůstává přesvědčit novoborské zastupitele a nájemce místa pomníku, který shodou okolností žije v Německu. Navíc je „ausgerechnet“ synem jednoho z nacistů, na pomníku jmenovaného esesáka, Dr. Tragera. To bude teprv diplomacie!
Myslím si, že tím, že bychom ponechali pomník ve stavu v jakém dnes je, se vůbec neomluvíme nevinným obětem, ale jen a pouze potrestaným podle stanného práva, mezi nimiž jsou i nacisté. Pak ale můžeme očekávat přípravu dalšího pomníku nevinným dětem a manželkám. A tak podle stávající "Tichého normy“ můžeme vystavět i pomník těm co vraždili ve svých rodinách.
Podle zmíněné „Tichého normy“ už je potom jedno, esesák, nebo vrah svých vlastních dětí, oběť nebo zločinec - „každý má přece nárok na pomník!“ viďte pane Doležale.
Pokud na pomníku už jména musejí být, pak bych prosil jmenovitě vytesat, kdo byl a kdo nebyl esesák, aby v budoucnu nedocházelo k nesrovnalostem. Získáme tím naprosto jistě mezinárodní prvenství a prestiž, ale hlavně u „Sudetoněmeckého landsmašaftu“. Snad nás přestanou otravovat prostřednictvím svých nastrčených stipendistů.
Na pomníky usmíření se píší jen „velice opatrné“ nápisy, aby usmiřujícím se stranám vyhovovaly.
Nesnažme se ale být servilní až za hrob!
http://www.lidice.cz/kultura_sport/UDALOSTI/20100216%20Pomn%EDk%20pro%20%E8leny%20SS%20a%20NSDAP%20je%20nep%F8ijateln%FD!.html
Ten amnesty zakon je tady:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon_o_pr%C3%A1vnosti_jedn%C3%A1n%C3%AD_souvis%C3%ADc%C3%ADch_s_bojem_o_znovunabyt%C3%AD_svobody_%C4%8Cech%C5%AF_a_Slov%C3%A1k%C5%AF
To Kisco
Kafka,Freud,Mahler...
Myslíš ty Židy, co zabili Němci? Freud utekl, jeho sestra ne, Kafku už nestihli, ale jeho sestru ano!
To Nemo.
Ano ty zidy. Kdyby se ty zidy vratili z concentration camps tak by ste je hnali s nemcourama v tom samym pochodu. Jako ty zidy z Brna.
Ministr Kopecky rekl: S zidy, kteri se prihlasili k nemecke narodnosti se musi jednat jako s nemci. Bojovat proti antisemitismu neznamena pripustit likvidaci narodního a slovanskeho charakteru republiky.
A bylo to dobre proto ze se meli prihlasit k Cechum a mluvit Cesky
A zapomel sem na Mosera,Bechera,Josef Grolla. Ty ste meli taky vyhnat. Hned.
Bylo vazne moc dobry ze ste vyhnali nemcoury v ´45 a ´46 proto ze ste dostali skusenosti na rok ´48 kdys ste vyhaneli ty vykoristovatele a farmers.
A ja sem rad kdyz tady ctu ze by ste vyhnali zas ty nemcoury a ze zas vyzenete ty vykoristovatele.
Asi tady budu muset napsat příště něco více o nedoceněné humanitě prezidenta dr. Edvarda Beneše.
Dnes jen krátce: Nacisti nás chtěli vyhubit. Začali se židy, pokračovali se Slovany, ale tam se daleko nedostali - protože neměli čas. (Himmlerovy dvacetiletky se za pět let splnit nepodařilo.) V tom vraždění se občas našel nějaký hodný esesák.
My jsme se jenom chtěli Němců zbavit. Ne "nacistů" a ne "komunisti". Němců. Češi, Poláci, Francouzi. Evropa. Amerika. (Z hlediska politiky prezidenta Beneše šlo hlavně o prevenci.) Při transferu se občas našel nějaký zlý gardista...
Předvolební řeči všech čs. politiků (vč. lidovců)o "vylikvidování" Němců se nesly na vlně poválečné lidové nenávisti. Celoněmecká likvidační nenávist vůči Čechům byla dřív. "V tomto prostoru nemají Češi co pohledávat."
Nebýt Coventry, nebylo by Drážďan, nebýt Lidic, nebylo by odsunu.
Škodaže odsud odešel vysoce ironický Větší Vlastenec, a objevil se tu vysoce nenávistný Kisco...
Nevnímali leví potrefenci hyperboly VV /pokud je pochopili/ dost podobně jako teď Šaman hyperboly Kiscovy?
Dnes je na NP další článek "k Boru".
A divíte se, Jepice? Argumentace nicku Kisco se překvapivě podobá té Vv. :-))), když si omyslíme tu jeho poněkud násilně zpitvořenou mluvu.
Mildovi
pan Dolezal ma pravo na svuj nazor, jako kazdy, ale nema pravo na rozdmychavani neduvery, podezreni, nenavisti prostrednictvim systematickeho zkreslovani dejin. Divim se, ze muze klidne a nerusene provozovat tuto cinnost hanobeni ceskeho naroda, statu a jeho predstavitelu cela leta. V Italii by uz davno mlcel. Tam je narodni historie, vyznamni zaslouzili muzi, pamatna mista povazovana za posvatnou vec. Z pocatku jsem pro toto zdejsi uctivani narodni historie nemela velke pochopeni, ale ted vidim, ze je to jednou ze zaruk celistvosti narodni spolecnosti a existence naroda jako takoveho.
Tak tak. Takový Malý retribuční dekret by byl opět zapotřebí (Dekret č. 138/1945 Sb. provinění proti národní cti), že ano? Deklasovaným živlům je třeba dát najevo, že si nejen národ, ale ani jeho významné muže hanobit nenecháme!
Bať. V Itálii by takový hanobitel a rozdmychavatel už dávno mlčel. A u nás taky pamatujeme doby, kdy by bručel a ještě by byl rád, že jeho popel nevysypali s nějakou struskou na silnici.
Vsadím se, že Doležal taky pochybuje o autenticitě Rukopisů, zrádce jeden!
Čepelem v tu zrádnou hruď!
To Kisco
Ad "Kdyby se ty zidy vratili z concentration camps tak by ste je hnali s nemcourama v tom samym pochodu. Jako ty zidy z Brna."
Jenže vono se jich moc nevrátilo, tÿ chucpe. 750 židů mělo po válce tu popisovanou smůlu. Z 35.000 předválečných!
Nejdřív se totiž se svými židy vypořádali tvoji sudeťáčtí soukmenovci.
"Při posledním předválečném sčítání v roce 1930 se k židovskému náboženství přihlásilo v Čechách 76 301, na Moravě a ve Slezsku 41 250 lidí. Z těchto 117 551 osob se hlásilo téměř 43 tisíc k národnosti české, 37 tisíc k národnosti židovské, 35 tisíc k národnosti německé, ostatní k různým jiným národnostem. V těchto číslech nejsou zahrnuti lidé, kteří nebyli židovského náboženství, ale přesto se podle norimberských zákonů měli stát obětmi židovské genocidy.
V době, která dělila dobu předválečného sčítání od 15. března 1939, došlo ve složení židovského obyvatelstva ke značným změnám. České země se po roce 1933 staly útočištěm mnoha židovských uprchlíků z Německa a Rakouska. Když pak na základě mnichovského diktátu čtyři evropské velmoci - Německo a Itálie spolu s Velkou Británií a Francií - stanovily novou československo-německou hranici a německá vojska obsadila československé pohraničí, rozpoutala se v okupovaném území taková vlna teroru, že v krátké době z 30 tisíc tam původně žijících židovských občanů zbyla necelá desetina. Ostatní před rozpoutaným terorem uprchli anebo byli násilím vyhnáni ze svých domovů a za novou hranici.
V Mostě, v Ostrově i jinde byly zřizovány improvizované koncentrační tábory a věznice, Ve dnech listopadového Říšského pogromu (1938) hořely synagogy také v Sudetské župě - v Liberci, v Opavě, ve Falknově, v Krnově a na mnoha jiných místech, Také z okupovaného českého pohraničí byli židovští občané odváženi do Dachau. Tehdy a v příštích dnech se na hranici s Československem, za kterou německé úřady vyháněly ožebračené židovské vyhnance, odehrávaly dramatické scény. V květnu 1939 bylo v celé Sudetské župě sečteno pouze 2 373 obyvatel spadajících pod norimberské zákony."
V Čechách jsme neměli Křišťálovou noc. To ti tvoji genossen v zabraném pohraničí se radostně přidali k Říši.
Nečti pořád jen sudeťácký nářky. Podívej se na http://www.holocaust.cz/cz2/resources/texts/genocida
Nicku NNNemo
Chodil jste do učení k Vlku st.? Viz: "tvoji sudeťáčtí soukmenovci". Naučte se raději pochopit psaný text.
Citát Jepice: "Nevnímali leví potrefenci hyperboly VV /pokud je pochopili/ dost podobně jako teď Šaman hyperboly Kiscovy?"
Odsun Židů německé národnosti
Ke skutečně smutným příběhům patří osudy Židů, kteří přežili holocaust a poté byli následně
odsunuti jako Němci. Většina německých Židů využila možnosti vystěhovat se na základě směrnic
platných pro antifašisty do americké zóny Německa, někteří Židé „ovšem opustili československé
území v počáteční fázi transferu Němců také v tzv. normálních transportech.“[50] Ve
společnosti převládal názor, že z republiky by měli odejít všichni Němci, tedy i ti židovští,
kterých se v republice odhadovalo na 3 000. Pro Židy „německé národnosti měly značný význam
směrnice ministerstva vnitra z 10. září 1946, které nařizovaly, aby osoby „židovského původu“,
a to i v případě, že nevyhovovaly podmínkám pro zachování státního občanství, byli vyjmuty
z odsunových transportů.“[51]
Na základě této směrnice bylo všem německým Židům povoleno se vystěhovat, pokud se ale
provinili „aktivní germanizací či maďarizací“, byl jim zkonfiskován majetek. Co se rozumělo
aktivní germanizací a maďarizací rozhodovaly okresní správní orgány a ministerstvo vnitra,
utvářel se tak prostor pro osobní demoralizaci některých jedinců.
Ke konci roku 1946 byla na území českých zemích 1 876 Němců židovského původu, o deset měsíců
později se tento počet odhadoval na pouhých 750 osob.[52] Kolik z nich se ještě později
dobrovolně či nedobrovolně vystěhovalo, se už patrně nedozvíme. Zbytek německých Židů, kteří
získali československé státní občanství, se asimiloval s okolním obyvatelstvem, ačkoli pro ně
na poměrně dlouhou dobu zůstala jazykem vzájemné komunikace němčina.
Neradostná situace nastala i u učitelů a profesorů na československých univerzitách, kteří
vyučovali německý jazyk a dějiny, nebo jejichž rodným jazykem byla němčina. Těmto lidem byla
odepřena penze, na kterou měli podle československého práva jako Českoslovenští občané
nárok.[53] - http://is.muni.cz/th/143626/fss_b/Bakalarska_prace.txt
SAMANOVI
dekuji za vysvetleni. Kdyz budete tak hodny, dovolim si Vas tedy obtezovat dalsi otazkou, jestli Vas to nebude moc angazovat. Jestli ano, zmlknu.
Tedy, jestli jsem dobre pochopila situaci, tak v 89r. v CSR bylo na politicke scene asi toto seskupeni: normalizacni a normalizovani komunisti,domaci dissent, vazany financne a kulturne na sudetonemeckou organizaci v DBR a zaroven (jak jsem cetla) infikovany komunistickou tajnou policii, a nakonec pozustali reformni komuniste z 68r. (Dubcek a j.).
K vlade e dostava domaci dissent, ktery s komunisty uzavira de facto nejakou nepsanou dohodu, ze si nebudou vzajemne slapat na paty nebo jinak receno mirove koexistence.
Dissent neni pocetne moc silny a nedokaze ani rozsirit svuj politicky vliv, coz ma za nasledek nenasilne ale pocetne vyznamne zarazeni exkomunistu do statnich organu a zaroven posileni a rust normalizacni komunisticke strany (kde zustali ti skalni).
Dalsi dan, kterou plati dissent, je tolerance vuci ideovemu pusobeni sudetonemeckych nazoru jak v mediich tak i na univerzite.
Otazka, kterou bych chtela polozit je tato: proc se nespojil domaci dissent s byvalymi reformnimi komunisty a se zahranicnimi disidenty (ne vsichni byli pod vlivem sudetonemecke organizace, nekteri byli dost dobe zapojeni do zapadniho politickeho zivota)?
Domaci dissent ztraci vliv postupne jak rostou politicka hnuti a strany v zemi. Byl tedy jen prechodnym jevem, ktery ale podminil dost zavazne budouci politicky vyvoj v CR? Co z nej dnes zbyva? A nakolik je stale vazany na sudetonemecke zajmy?
To jen takove schematicke shrnuti toho, co jsem nasla, vic toho nemam, abych to nejak rozvedla. Nevim, jestli je to spravny obrazek ceske situace minule, jestli se mylim,opravte me, prosim.
Vazenym dvema pedeslym anonymum, co raguji na muj prispevek.
Podle vas svoboda slova znamena dovolit komukoliv plivat absolutne na vsechno, dovolit hanobit celou narodni komunitu, nejvyssi predstavitele statu? Jetli ano, pak se nedivte, ze tim davate hanobitelum zaroven i pravo vas kdykoliv a libovolne zfackovat nebo i dalsi.
Svobodomilovna jehnatka. Je mi vas lito. Vlk neni tak daleko.
Paní informace, věřím, že by nás, naivní jehňátka, vlk zadávil moc rád. O Vlku Václavovi, co píše na psa, to platí určitě.
Pro informaci
Popsat situaci v r. 1989 je na disertační práci. Ale Vaše shrnutí je zhruba přesné. Není však přesné říci, že disidenti byli vázáni přímo na sudetoněmeckou organizaci. Dostávali pomoc ze Západu různě. pomoc byla: rozmnožovací stroje, knížky, časopisy - emigrantské i odborné - později počítače a podobné rozvratné předměty. Chodily i peníze, jinak by někteří nezaměstnaní a pronásledovaní lidé chcípli hladem. Faktem je, že část těchto peněz měla zdroj z kont CIA, ale to neznamená, že disidenti byli američtí agenti.
Převážná část pomoci šla via Německo a v Německu byla i spousta našich emigrantů, zejména v Bavorsku, kde jim lidé z utečeneckých kruhů (i sudetoněmeckých) pomáhali.
V Mnichově sídlila redakce Svobodné Evropy - i její redaktoři. Z toho plynula přirozená náchylnost ne k německému, ale k bavorskému pohledu na svět. A ten je blízký sudetoněmeckému pohledu.
Protože v komunistickém ČSSR byly tabuizovány kontroverzní otázky ohledně odsunu, a samozřejmě bylo zakázáno psát cokoli o komunistických zločinech, byly tyto otázky zkoumány nezávislými historiky v disentu i emigraci. Samizdaty a zahraniční publikace se zabývaly tím, co komunisté neříkali. Po roce 1989 vlastně "komunistické" vidění transferu nebylo u nás dále publikováno. Tím došlo k jednostrannému vidění, přehoupnutí do druhé pozice.
Vše, co bylo dříve označováno jak "antifašistické" (protinacistické) dostalo tu nálepku "komunistické". A svezli se s tím i odbojáři z demokratické části - tedy převážná většina 2. odboje. Oslavy "osvobození" se v roce 1990 konaly v Plzni, aby se nějak vyrovnaly komunistické lži o jediných sovětských osvoboditelích, ale náhle nás - podobně jako předtím Rudá - osvobodila především a jedině americká armáda. Na začátku 90. let dokonce přestaly být pokládány 5. května věnce a kytky k pomníčkům padlých barikádníků i zavražděných bezbranných obětí esesáckých hord. Pro někoho je dodnes masakr na Zelené lišce komunistickou pohádkou...
pokračování příště
Pokračování 1 pro informaci
(Upozornění: Toto je stručné shrnutí, které vynechává všechny peripetie a je - spíše než historickým elaborátem - popisem vlastních vzpomínek na vlastní pohled v té době.)
V disentu i třeba v Chartě77 samotné byla spousta lidí různého zaměření. Intelektuálové i děníci, katolíci i obrodní komunisté. Základem jejich charakteru byla většinou osobní statečnost a určité morální zásady. Samozřejmě, že na ně se soustředila pozornost StB, a taky proto je mezi nimi tolik lidí, kteří to "podepsali" (což je na další dizertaci...)
Charta 77 je nejznámější. Ale ani ta nebyla homogenním politickým subjektem, jen společenstvím lidí, kteří chtěli, aby se u nás dodržovaly mezinárodní úmluvy z Helsink 1976, tedy ty o lidských právech, které Sověti schválili s tím, že se stejně dodržovat nebudou. Ale CH77 se chovala, jako by platily (Nejznámější zástupce Václav Havel)...
V létě 1988 vedle Charty (a z jejich signatářů) vzniklo Hnutí za občanskou svobodu. HOS se prohlásil za politickou opozici, což Charta nebyla. Vedl ho Rudolf Battěk, poslední český přírodní sociální demokrat.
Uvnitř Charty ještě existoval jakýsi klub obrodných komunistů, který si říkal Obroda (Jičínský a spol.). Tato skupina se nedržela vyhlášené chartistické strategie a bez Havla a spol. a začala už někdy začátkem roku 1989 sólo navazovat kontakty s "rozumnými lidmi" v tehdejší vládnoucí KSČ.
Další chartisti - Mandler s Doležalem (tím naším zlopověstným Bohumilem), založili Demokratickou Iniciativu - ještě před Listopadem 1989. DI se za bolševika jako jediná prohlásila za politickou stranu a po Listopadu se všelijak transformovala než zanikla.
Pokračování příště.
Pokračování 2 pro informaci
Pokusím se vzpomenout na některé disidentské spolky: Spolek Přátel USA, Koruna česká - což byli monarchisti, České děti...
Další známé disidentské aktivity se odehrávaly kolem hudby - Jazzová sekce, Plastic People...
Ozývali se ekologové, začala vznikat různá sdružení, která byla spíš neformální, dnešním jazykem snad "nevládní" - a aniž by třeba ti lidé chtěli, začali se pod vlivem estébáckého sledování dostávat na hranu socilaistické zákonnosti.
V r. 1988 začaly vycházet Lidové noviny jako měsíčník, později Sport, který neměl se sportem nic společného...
V roce 1986 nastoupil Gorbačev a jeho perestrojka. V roce 1988 přestala býr rušena na jeho pokyn Svobodná Evropa. Do ČSSR se šířily pozemním signálem televizní programy z Německa, Rakouska, Polska (už ne-komunistického Polska).
Po lednové Palachiádě 1989 se začala hýbat "šedá zóna". Vznikly petice za propuštění Havla, kulturní pracovníci protestovali, vznikla masová akce Několik vět (desítky tisíc podpisů). Komunisté zůstali jako kůl v plotě.
A pak to prasklo. Komunisté to položili - a najednou bylo vidět, že "odboj" nemá lidi, kteří by zaplnili infrastrukturu. I samotná Charta a HOS byly postiženy - protože jejich špičky odešly do vládních funkcí.
Havel se stal prezidentem. Battěk předsedou sněmovynm Národů, tuším. Pithart šel do čela české vlády. Někteří disidenti byli kooptováni do parlamentu a Národní rady. Např. HOS během asi dvou měsíců musel čtyřikrát vyměnit své předsedy...
Disent se skutečně doslova rozpustil ve státních strukturách - v existujících státních strukturách. Chytří komunisté začali podnikat, jiní chytří komunisté se snažili reformovat KSČ, nakonec zůstal relikt tvrdého jádra.
Nějakou dobu trvala obnova ministerstev, výměna zkompromitovanýchředitelů firem, objevila se spousta šikovných dříve neangažovaných lidí. Disent jako pojem přestal existovat.To společenství, držené v hlubině komunistického tlaku po vyplutí nad hladinu totality v atmosféře svobody a volnosti explodovalo a své příslušníky rozeselo do všech zákoutí nově strukturované společnosti...
"Disent" tedy není "vázán na sudetoněmmecké zájmy", protože neexistuje. Ale jednotliví lidé ano. Dnešní obhajoba sn zájmů je dána jednak tím, že tu jsou vzájemné přátelské vazby, a jednak tím, že i někteří lidé prostě pobírají ta "stipendia". Ne že by to dělali za přímo za prachy, ale prostě se nějak vyjadřují, pak je za to někam pozvou, udělí jim nějakou cenu, zaplatí jim studijní pobyt, prosadí katedru...
No a oni se vyjadřují dál. Spíše prosudetské zaměření českého tisku je prý zase dáno vlastnickými vztahy. Ale paradoxně je to tak, že majitele někde v Manheimu nebo kde nezajímá, co se v jejich novinách píše, ale jestkli jim vydělávají. Samotní němečtímajitelé českého tisku prý mají na sudeťáky pifku...
No, a proč teda ti někteří Češi tvoří u nás po 5. sn. koloně naši 6. kolonu? Říkal mi přítel, který byl na sudetoněmeckých dnech:
Byla tam spousta lidí, stany, tlačenice, párky pivo, projevy, vlajky politici - a nad tím vším se vznášela vůně peněz...
Naši užiteční idioti si vůbec neuvědomují, že sudeťáci mají stále své požadavky. Ty územní jsou jen pro domácí publikum a dojem - jde jim o majetky - baráky, pozemky, odškodné.
Pokračování 3 a poslední pro informaci
Ještě poznámka o emigraci: Byla dost rozdrobená. Až po roce 1992 jsme si my doma uvědomili, že v zahraničí byli Čechoslováci - a Slováci. Slovenská emigrace měla ještě předválečné kořeny, ale patřili k ní i exponenti luďáckého režimu, uprchlí roku 1945. Mám pocit, že všechny vlny slovenské emigrace spolu držely - vázány tmelem nacionalismu. Kdo je Slovák, musí být dobrý, ať je to fašista nebo komunista...
To česká emigrace byla rozčleněna víc. Vlny 1948 a 1968 se zprvu neměly rády, až později našly společný jazyk... Hodně lidí odešlo na "Západ" kvůli ekonomickému polepšení, to není nic zavrženíhodného. Ale prostě neměli pak náladu nebo čas na spolky...
Mám pocit, že neexistovala nějaká celosvětová organizace Čechů, bojujících za naši svobodu, spíše šlo o místní krajanská sdružení.
Samozřejmě existovaly nezapomenutelné postavy zahraničního "boje za svobodu" - Tigrid, Medek, Škvorecký, Kryl, Pelikán...
No a po revoluci - další disertačka. Hodně snahy o pomoc ze zahraničí, často nepochopení našich špecifík, někdy "harvardská" vyčůranost, a velice často nelibost od "domácích konkurentů"... No a pak poněkud neexistující vstřícnost našich zastupitelských orgánů a českých ouřadů... Ale ty se tak často chovaly i k našinci...
Myslím však, že se to za posledních 20 let náramně zlepšilo. A to vůbec ve všem.
Myslím, že ještě budeme hřebíčkem hrabat a se slzami v oku vzpomínat, až nás převálcuje nová levicová mašinérie. Nejen v Česku. V Evropě -i USA, a vůbec , až přijde konečně ta světová revoluce...
A tak si užívejme, dokud to jde.
\ :-) Dobrou
No, až na to, jaký význam přikládáte sudeťákům, tedy těm ze SL, se s vámi dá souhlasit.
Až na jednu faktickou věc: Doležal ani Mandler podle mne nikdy chartu nepodepsali, a to zřejmě z osobních důvodů /nějaké dávné nevyřízené účty s Havlem/. A neúspěch Demokratické iniciativy po listopadu je vůči němu zatvrdil ještě víc.
SAMANOVI
opravdu Vam mockrat dekuju, uvedomuju si, ze po Vas chci dalsi praci, krome te Vasi kazdodenni, ale takovyto prehled mi opravdu chybel. Tady v novinach se o ceskych udalostech psalo malo a samozrejme jen z vseobecneho hlediska a dost konvencnim zpusobem. A v dnesnich ceskych novinach jsou komentare vice mene ad hoc, bez nejakeho historickeho zakotveni. Tak doopravdy dekuju.
Mozna, ze by to mohlo byt i tema k diskuzi tady na blogu. Tak by to nebyla prace jen pro jednotlivce a mohlo by byt zajimave, co si o te nedavne minulosti mysli ostatni, jak ji honoti nebo co si pamatuji. Ale to je jen plachy navrh, nechci se Vam do vedeni diskuzi plest.
Židovské osudy v socialistické republice pokračovaly ve stejném směru, jako za socialismu německého.Moje teta, Olga Veblová, mívala před válkou klenotnictví v pasáži Metro.Vzala si staršího pána, klenotníka z Amsterodamu, se synem z prvního manželství, ten byl důlním inženýrem ve Venezuele. Odtud posílal surové diamanty, ty se brousily v ČSR a teta je prodávala na ukcích v Paříži a v Londýně. Po březnu 1939 byla ráda, že zachránila holý život, ukrývala se v Lanškrouně na statku pana Hiršála. Po válce se do Prahy vrátila, svůj dům v Černé ulici dostala zpět a znovuotevřela klenotnictví. Po únoru 1948 však bylo její klenotnictví znárodněno, teta pracovala v Zelenině na rohu Spálené. Do domu jí nasadili komunistické prominenty, nakonec jí zbyla garsonka původně zřízená pro služku. Nevlastní syn jí posílal z Londýnského konta peníze na Tuzex, to se ovšem rychle v určitých kruzích rozkřiklo, zda to byla StB nebo obyčejná policie, se mi nepodařilo zjistit, začali ji vydírat. Když prý má konto v Londýně, tak jim musí dát k tomu kontu přístup, jinak bude uvězněná na 10 let. Bylo jí už tenkrát 64, snad ani k tomu kontu nemohla, tak si pustila v garsonce plyn. Domovnice mi to napsala až asi dva týdny po její smrti, na obvodním úřadě mi řekli, jestli nechci mít potíže, tak mám dát ruce od toho případu pryč, prý je v tom bezpečnost,která ale, mi neřekli. Dotaz v archivu StB- to jméno tam nikdo nezná. V archivu Prahy 1. je pouze, že zemřela a majetek byl znárodněn. Movitý majetek podle domovnice vynášeli muži v civilu ve velkých aktovkách ještě týdny. Dosud jsem ani nedokázal zjistit, kde je její tělo a co s ní dělali. Její právní zástupce už dávno zemřel, tak je to vše už bez vyhlídky na objasnění.
Moje teta byla zakládajícím členem spolku umělců Mánes, osobní přítelkyní Hany Benešové, s kterou jezdívaly společně na výlety v autě mé tety, měla vůz značky Nash. Její život byl jediná tragédie, z celé rodiny přežila pouze sama, 10 členů zahynulo v koncentrácích. Možná se však někdo najde, kdo ví o věci více?
Okomentovat