Kapra od Vltavy jsem měl právě k večeři. Chutného, uzeného. S bramborama - ty jsem přinesl taky od Vltavy. Už v sobotu, kdy na se na náplavce mezi Palackého mostem a Výtoní pravidelně rozprostírá "Farmářský trh" známý jako Náplavka. Pravidelně - to je každou sobotu od devíti do dvou, no až do čtyř odpoledne, ale to už opravdu moc trhovců moc zboží nemá...
Tržiště, to musí moje milá žena vidět vždy, když navštívíme daleké kraje. Daleké kraje musíme navštěvovat, když chceme pravé tržiště uvidět, protože v Česku se něco takového moc nevyskytuje. Tedy nevyskytovalo. V době zvané nepřípadně "socialismus" by to odporovalo ideovým základům komunismu. První skutečné tržiště, kde stánky přetékají nepřebernými a nepojmenovatelnými druhy ovoce a zeleniny, případně i uzeninami a rybami jsme poznali v osmdesátých létech na turistickém zájezdu s Čedokem ve Splitu a pak na Hvaru. (Do Jugošky jsme jeli s estébáckou průvodkyní, po Hvaru jsme se pohybovali sami, bez dohledu - i když bez pasů, které soudružka uchovávala ve svém hotelovém trezoru...)
Potom trhl oponou Soubor opatření ke zlepšení řešení zásobování, tedy spíš zatahal za cípek opony jako předehra nedomrlé perestrojky. Objevila se tržiště prvovýrobců - trh pod pankráckým Motokovem a také proslulá Holešovická tržnice. V 25 let starých TV zprávách, co běží na ČT 24 každý večer před Událostmi) jsem teď slyšel neohroženého investigativního reportéra, jak tahá z potícího se odpovědného vedoucího odpověď na otázku "kdy přijdou meruňky"...Pak se zvedla ta opona, rozbujela se tržiště - která však dnes degradovala na skladiště podlevněného textilu a bot. Chcípl i tradiční Havelský trh. Hypersupermarkety zvítězily a touha lidu mít vše co nejlevněji a bez ohledu na roční počasí. I dočkali jsme se igelitových rajčat ze španělských skleníků, polystyrénového česneku z Číny a obohaceného medu, produkovaného v zemích EU a mimo země EU. A tak první skutečné porevoluční tržiště jsme zažili až v izraelské Netanji.... Nu a nyní, generaci po sametovce, konečně mohu zvolat:
"Meruňky dorazily!"
Tak dnes se tomu říká "farmářský trh" a nabízí zde potraviny (povětšinou v "biokvalitě" tedy normální) ti, kteří je vyrobili či vypěstovali. A nejen meruňky. Taky broskve, jablka, hrušky, mrkev, brambory, česnek, kapustu, papriky, rybíz, okurky... A dorazil nejen tradiční zeloc, ale i pečivo. Obdivoval jsem hlavně různé koláčky, zkusil jsem ten špaldový - a neodolal makové kouli. "V máku obalovaná, mákem plněná, pro milovníky máku do nesmaženého těsta zabalená maková koule za pětku... Připadal jsem si málem jako v Jeruzalémě. 
Komu se to všechno nevejde do tašky, může si zakoupit proutěný košík za 120 či 200 Kč.
Velkým a milým překvapením pak bylo, když jsme narazili na prodejní skříňový náklaďáček z podjizerského Pěnčína. Dýchla na nás prázdninová atmosféra, protože"výletní areál Pěnčín" při svých severních cestách musíme vždy navštívit. Nevozíme se tam turistickým vláčkem, ani už neobdivujeme brusírnu skleněných perel, na stádo koz se jen mrkneme -kupujeme si tam kozí (a ovčí) sýry, kefíry, jogurty, občas i uzeniny... Tek teď už víme, že nemusíme vážit cestu až nad Železný Brod. Dobrá zpráva! A k dobrému sýru patří taky dobré víno - také to lze zde zakoupit.
Avšak největší předností tohoto tržišťátka je to, že jeho provozovatelé ctí historii místa, a že zde - když je to u řeky - se prodávají taktéž ryby! Čerstvé ryby, uzené ryby, smažené ryby... Na místě jsme se občerstvili kapřími hranolky, kapra si přinesli i domů k dnešní večeři.Podskalský genius loci opět ožívá. Za dveřmi, kryjícími výklenky v navigační zdi, si lze dát pivo i zmrzlinu, jako ještě někdy v létě 1948. I přenosný záchodek jest přistaven.
Zaznamenal jsem jen dvě závady - nejsou zde k dispozici dostatečné odpadkové koše, jen ty běžné, nábřežní, které tedy nepostačují. Druhou závadu pociťují hlavně cyklisté, kteří mají na náplavce vyznačen svůj chodníček, na nějž ovšem v tržním návalu kupující nedbají. On není ani moc zřetelně vyznačený - tedy pokud se po něm potulují davy. A davy taky nepředpokládají, že kolem prodejních stánků povede cyklistická dálnice. Jen někteří kolojezdci však nadávají. Většina sesedne ze stroje a užije si zdejší atmosféru pěšmo.No tak, mezi námi, ona to Netanja ještě není. On to tedy není ještě ani Split. Ale - je to Náplavka, je to Praha. Na hladině Vltavy, zvlněné projíždějícími parníky, se houpou labutě, přes Palackého most sem nakukují Hradčana.
Pěkně bylo! Jo, a třeboňský kapr byl excelentní - i s těmi brambory...
Psáno v Praze dne 4. srpna 2010
23 komentářů:
Smutek nad Vltavou (1.část)
Tak v socialismu nebyly meruňky ? Lépe řečeno – nebyly jindy než v příslušnou roční dobu ?
To je opravdu nechutné ! Kvůli tomu bylo nutno socialismus zničit, zavést kapitalismus a demokracii, pustit k nám zpět Němce a Američany. To je jasná věc.
Ano, dnes jsou meruňky na pultech po celý rok. Letadla je za pár hodin přivezou z té části světa, kde zrovna vrcholí léto. Prostě z nějaké Tramtárie. Nestěžoval si zde někdo před nedávnem, že med z Tramtárie je plný Přírodavíčeho ? Neprohlašovali náhodou čeští vlastenci, že nečeský med by do úst nevzali, na kůrku psovi nenamazali ?
Ale to nic; prostě meruňky z Tramtárie ano a med ne. To má svou vnitřní logiku, že ano ?
Tak za socialismu zájezd nebohého Velkého Šamana doprovázela do Jugoslávie příslušnice Státní bezpečnosti ? To jako ve svém osobním volnu ? Moje soudružka matka bývala v 80. a 90. letech externí průvodkyní Pražské informační služby. Nejdřív prováděla po Praze odborářské zájezdy, pak cizojazyčné turisty ze Západu, pak odborářské zájezdy v Jugoslávii. Přírodažel, nebyla ani příslušnicí, ani spolupracovnicí Státní bezpečnosti. Šestkrát jsem se díval na jmenné seznamy proradného Cibulky a jiných zrádců národa.
Že její s.strýček byl krátce generálním tajemníkem Strany ? Kdo to tehdy věděl ?
A co vlastně tak strašného udělal socialismus a Státní bezpečnost Velkému Šamanovi ? Co jsme mu udělali ? Zabránili jsme mu v emigraci na Západ ? Nedostal v socialismu meruňky v únoru ? Nemohl si v trafice koupit porno a na Václaváku heroin ? No to od nás bylo sprosté, to přiznávám.
A co ještě jsme provedli ?
Ochránili jsme Velkého Šamana a vší náš lid před Němci ?
Ano.
Ochránili jsme Velkého Šamana a vší náš lid před každodenním vlivem sdělovacích prostředků, vlastněných velkoněmeckým kapitálem ? Ano.
Ochránili jsme Velkého Šamana a vší náš lid před amerikanizací ?
Ano.
Zabránili jsme germanizaci myšlení našeho národa ?
Ano.
Zabránili jsme otevření kanceláře sudetoněmeckých revanšistů v našem hlavním městě ?
Ano. Ani Němce-fašisty nenapadlo nás o to žádat.
Dovolili jsme postavit pomník humánně zneškodněným Němcům ?
Ne. Ani Němce-revanšisty nenapadlo nás o to žádat, ani jejich domácí pomahače-národní zrádce.
Zlikvidovali jsme odporné pozůstatky tisícileté okupace naší tisícileté vlasti Němci a papeženci ?
Ne všechny, přiznávám. Ještě dnes jsou patrny základy některých německých obytných a tzv. hospodářských staveb v našem pohraničí. Ještě dnes stojí neblahé pozůstatky činnosti Němců na našem území : papeženecké "svatostánky" (tzv. chrámy "svatých" Víta, Mikuláše a jiných cizáků), všelijaké budovy škol (pro Němce a papežence) a továren (míst bezuzdného vykořisťování Čechů).
Pořád ještě stojí starý a zchátralý, moderní dopravě naprosto nevyhovující Karlův most. Omlouvám se ještě jednou; asi jsme se příliš soustředili na budování vlasti, na odstraňování sociální nerovnosti, na provádění a dodržování dekretů presidenta republiky. Měli jsme rázněji odstraňovat stopy neblahé minulosti.
Smutek nad Vltavou (2.část)
Měli jsme o náš národní stát, o náš národní socialismus bojovat. Nebojovali jsme. Měli jsme zbraně, hodili jsme je do žita. Zradili jsme odkaz bojovníků z Dukly, zradili jsme odkaz Pražského (Českého) povstání, zapomněli jsme na výsledky voleb v roce 1946, na jednomyslné odmítnutí brutálního vměšování do našich vnitřních záležitostí agresivními USA (tzv.Marshallův plán).
Zničili jsme si sami (!!!) naše pohraniční zátarasy, a aby to německým a americkým agentům nebylo líto, tak je do naší vlasti pouštíme přes všechny hraniční přechody bez kontroly. Tolerujeme každodenní a VELMI HRUBÉ porušování dekretů pres.republiky : kinematografie je opět soukromá, průmysl jakbysmet. Atakdále, da capo až do hořkého fine.
Co z nás bude za pár let, pod pravicovou vládou, jež veřejně plive na humánní odsun a dekrety ? Pod vládou, oslavující Paumera, který se prostřílel z NAŠÍ VLASTI do remilitarizovaného Německa ?
Jen německá kolonie. Nezaměstnanost, obrovské sociální rozdíly.
Ale to nevadí, že. Hlavně že budou tržnice plné výpěstků kulaků, hlavně že majetní si dopřejí kapra v létě a meruňky v zimě, že se budou moci za tisíce potápět v bazénu a chodit po tržištích kdesi v Tramtárii.
"Kdo by nevzpomněl oněch dnů, kdy tyto hvězdy z východu rozplašovaly hejna reakčních vrahů, rozplašovaly temno cizácké poroby, rozsévaly nové světlo svobody a odbourávaly zatemnění, ve kterém jsme byli po léta násilně drženi ?"
(A.Zápotocký, 24.12.1945)
"Kdo by nevzpomněl oněch dnů, kdy tyto hvězdy* rozplašovaly temno cizácké poroby z východu, rozsévaly staronové světlo svobody a odbourávaly zatemnění, ve kterém jsme byli po léta násilně drženi ?"
(ST Kocour, 5. srpna L.P. 2010)
*) populární politiky (Gorbačov, Jelcin a spol., též V. Havel, V. Klaus a spol., všichni službu konající presidenti USA aj., atd., atp.)
Doporučený studijní materiál:
http://www.users.qwest.net/~honza/index.html
Tak tak.
Zdánlivé maličkosti prozradí i pečlivě zakonspirované agenty. Známá je např. historka, jak byl odhalen jistý ruský (carský !) špion v USA : Hotelový detektiv si všiml, že jistý vážený stálý host, zapsaný jako Američan, si cigarety zapaluje zvláštním způsobem - po rozškrtnutí vždy hořící zápalku podržel chvíli daleko od těla, pak teprve si zapálil.
Detektiv (asi mající vyšší ambice) usoudil, že host je ve skutečnosti Rus. Že prostě opakuje pohyb, jemuž přivykl doma, když si zapaloval zápalkami, produkujícími jedovaté výpary.
Inu, měl pravdu.
Rovněž smutní hrdinové známé novely Sheridana Le Fanu si měli dříve povšimnout neklamných známek skutečné identity Carmelly/Millarcy.
Prostě, aby tomu rozuměla i mladší generace, někdy spadne hezká maska, a objeví se děsivá stvůra, jako v závěru Jacksonova Thrilleru.
A PŘESNĚ TOHLE se děje na tomto "vlasteneckém" blogu. Nejdříve jemné, pak stále masivnější náznaky slévají se v černý proud pekelné jistoty - tohle tady je ve skutečnosti nástroj západních ideodiversních centrál !
Likvidace Němců a zbytku německojazyčných sionistů se zde jakoby oslavuje; ale likvidace buržoasie, zajištěná STEJNÝMI DEKRETY presidenta republiky, podporovaná STEJNĚ NADŠENĚ vším naším lidem (a likvidace papeženectví, do naší vlasti zataženého Němci) - to zdejším pánům autorům pod nos nejde.
Prostě - tady nepublikují čeští vlastenci, pokrokoví ateisté, obránci lidu. Tady píší Němci a němečtí agenti. Příšerné prohřešky proti naší lahodné mateřštině v jinak pravopisně psaném textu V.Š. jsem už kdysi zmiňoval, dnes tedy připomenu jen na hlavu postavený obraz balónu koruny (stromu), kotvícímu k zemi (!!!!!) mohutný kmen.
A vážený STK, hrdě se bušící v hruď, svým agnosticismem halasně se pyšnící ? Už podruhé se prozradil : L.P., vážení vlastenci (jestli tady mezi Němci a buržousty vůbec jste), L.P. znamená "Léta Páně".
Něco takového by opravdový agnostik z úst (z prstů) nevypustil, i kdyby ho inkvizitoři pálili živým ohněm.
Nuže, co teď ? Co dělat ?
Soudruh Lenin řekl správně řekl, že lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Proto jsem zde působil, proto jsem se snažil uzdravit mysli osob, které jsem omylem považoval za české vlastence, jen ubité již dvacet let běsnící propagandou velkoněmeckým kapitálem vlastněných masmédií.
Jenže Němec, buržoust, papeženec – to nejsou nemocní. To jsou národní a třídní nepřátelé. Co s nimi udělat, věděli už husité, věděli naši soudruzi dědové a otcové.
Prostě – s Němci, buržousty a papeženci (a sionisty) zacházet tradičně česky humánně, po husitsku, po leninsku !
Proto jsem zde působil... Už nebudete? Sláva!
Já, na rozdíl od Vás, pane / paní Anonymní, doufám, že Vlastenec zůstane tomuto blogu zachován.
>>> I já věřím, že setrvá. Neboť není zde lepšího smečaře! <<<
(Původně tam bylo 2010 po Kr., ale zdálo se mi to až příliš nápadné... ;-)
P.S.: Agnostik není totéž co ateista, to vám ve VUML-u vážený VV snad říkali, no ni?! Když ni, tak jednoduchou definici agnostika najdete v "preambuli" mého článečku o "Marii Pomocné". (Opakovat kvůli tomu VUML ale nemusíte, jinak jste teoreticky docela na výši!)
Ale kdyby jenom kapra!
Kdo, až na pár zbohatlíků a snobů, žádá zboží jako lososa norského, pražmu královskou, mořského vlka, platýze, tuňáka, krevety, mušle a ústřice? (http://www.farmarsketrziste.cz/aktuality/cerstve-morske-ryby-a-morske-speciality-na-naplavce)
Taková buržoazní zvlčilost!
Až bude opět vládnout sociální spravedlnost a lid bude mít sociální jistoty, tak předpokládám, že zavedete i spravedlivou distribuci potravin ve formě potravinových lístků, Vlastenče. Moje (nesoudružka) matka mi vyprávěla, jak stála na Národním výboru frontu na potravinové lístky, kde jedna soudružka dryáčnice řvala na ponížené prosebníky: "Vy jste žrali do teďka, teď budeme žrát my!"
Já osobně bych ale taky nežrala žádné ústřice ve vnitrozemí. Je sice dost možné, že jejich doprava je rychlejší než v dobách, kdy je vozila koňská spřežení na dvůr ve Versailles, ale to ještě není zárukou jejich čerstvosti. Následky mohou být velmi nepříjemné.
Před několika dny jsem se (marně) snažila vysvětlit význam slova "Gutmensch".
Teď mě na oplátku irituje slovo "farmář".
Byla bych velmi vděčná, kdyby mi nějaký účastník diskuse vysvětlil, v čem se liší "farmář" od sedláka.
Děkuji předem.
2Harpyje:
Podle mě je sedlák český, farmář americký, Bauer německý a крестьянин ruský.
Stejný nešvar, jako když se místo "hovno" říká "shit". Mluvčí má dojem, že jest tak nějak vznešnější.
Germanismy jsme před časem nahradili rusismy abychom posléze začali používat amerikanismů.
Božínku, Harpyje: Vy jste ještě nepotkala českého snoba?
Ne, STK, to "štěstí" mě ještě nepotkalo. Všichni mí přátelé z Česka jsou "normální" lidé.
Před chvílí jsem opět dostala úplatek ve formě naturálií. Tentokrát ne od sudetoněnemecké sousedky, nýbrž od souseda Johanna, česko - německého mongrela z Banátu. Otec Němec, matka Češka. Navštěvoval českou základní školu. Na konci války přišli stateční rumunští "partyzáni" na jejich dvůr, a hledali jeho otce, sedláka. Našli ho schovaného v podzemní díře na dvorku, a před očima jeho malého syna ho zastřelili.
Z řeči jeho matky (mateřské řeči?) si Johann vzpomíná pouze na floskule, jako "dobré ráno", "děkuji" a podobně. Po válce byl v Rumunsku konec s českými školami.
Byla to čtyři jablka.
Vážená paní Harpyje,
už jsem byl na odchodu, leč musel jsem se vrátit. Zastavil mne můj smysl pro povinnost a přítel tajemník. Přečetl si můj příspěvek, správně odhadl, že jsem tím vším znaven, a hned mi volal. Náš rozhovor byl dlouhý, přátelský, chvílemi až soudružský. Prostě mě sepsul jako psa.
Musel jsem mu do telefonu zopakovat známý výrok s.Gottwalda z doby boje o Lidový dům : "Toho Marxdá nebude, aby český kmán z boje utíkal !"
A má pravdu, př.tajemník – kdybych to zde vzdal, říkalo by se o mně "Ze Psa vyhozen, z Doupěte utekl".
Takže zpět do boje, už s lepším vědomím, kdo je kdo a komu slouží.
S Vámi je to jednoduché; Vy jste si nikdy nenasazovala lživou masku české vlastenky-internacionalistky. Naopak – přes všechno brutální odnárodňování, jemuž jste od mládí vystavena v Německu, občas ve Vašich příspěvcích vidím zalesknout se střípečky ztraceného češství, vzácné a krásné jako démanty v popelu.
Zato ten zbytek (až na výjimky) : měšťáci až buržuové, hypotéčníci, gurmáni, Germáni. Mávají naší vlajkou jako zběsilí, naoko schvalují dekrety pres.republiky, Posselta by prý snědli bez soli – ale pak zjistíte, že touží po dobrém bydle, že jim nevadí naše členství v NATO, že je neurážejí Havlovy, Topolánkovy a Schwarzenbergovy urážky humánního odsunu a humánního znárodnění.
A jsme doma : ti údajní "vlastenci" prodali vlast za mísu šošovice. Nebo za láhev od ginu, jak se zpívalo v té blasfemické písni.
Nu, už se k nim nebudu důvěřivě otáčet zády, nepřijmu od nich pohár s vínem a otrušíkem.
Jsou v přesile, ale na mé (naší) straně je Pravda, Právo i Haló noviny.
Jednou zvítězíme, a pak se bude tančit všude !
Ale Vlastenče! Už na mně jde spánek, ale musím Vám přesto připomenout, že jste se ze Psa vyhodil sám. Myslím, že Váš přítel tajemník by měl důrazněji naléhat, popřípadě pohrozit i nějakými sankcemi, aby Vám připomněl Vaše povinnosti.
Já už klesám, leč klesnouti v lože zatím nemohu.
Ze Psa jsem byl výhozem jako prašivý pes; což je Vám dobře známo.
Ale to nic; ryzí, nefalšované a nezfalšovatelné češství tam nyní hájí jiní vlastenci, především Vlk st. a J.Hermánek.
Ano, J.Hermánek je skvělý Čech; postavou, vlídnou bodrostí, dlouholetou spoluprací se soudruhy a soudružkami ze Státní bezpečnosti - na Psu prostě nechybím.
Zde bych prý, zatím, chyběl. Ale je to těžké; práce moc a času málo. Už abychom opět vyhráli, už abychom opět zavedli naše české zákony. Tyhle germánské blogy pak skončí natošup. A já se budu moci vrátit k budování cesty ke šťastným zítřkům.
Dobrou noc.
"Už abychom opět vyhráli, už abychom opět zavedli naše české zákony"
Jaja, tady jedna Anderlovská vzpomínka:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/fejeton-nostalgie-sudetske-krajiny-d6h-/p_spolecnost.asp?c=A100805_202405_p_spolecnost_wag
Vážený STK,
děkuji za odkaz, leč zrakem jsem ten "článeček" přeletěl už dříve. A celý ten textík šel jedním okem dovnitř a druhým ven.
Kdyby byl přehledněji napsán, snad bych jej přečetl pomaleji, ale co z toho ?
Kritika humánního odsunu a humánního znárodnění, kritika racionalizace našeho zemědělství a nutného rozkulačení - kolikrát už toto zaznělo ?
A k té nostalgii po sudetské krajině jsem se vyjádřil již dříve, ve své reakci na články Velkého Šamana "Zpátky u klávesnice" a "Věčně šumějí lesíky", to jest texty, v nichž začal ještě více odhalovat své protilidové a protičeské ledví.
Jak z mých příspěvků víte, chodím po severním kopcovitém území naší vlasti (dnes Přírodažel pohraničním území naší trestuhodně zmenšené tisícileté vlasti) téměř celý život. Pozoruji s tichou radostí proměny té krajiny – postupný rozpad všech ohavných německých staveb, papeženeckých, luteránských, obytných a "hospodářských" *).
Rád pozoruji chátrání německých továren-robotáren, v nichž docházelo k bezuzdnému vykořisťování Čechů (a Moravanů) a bezohlednému ničení našeho přírodní bohatství.
Pozoruji potěšující rozpad (přírodní i námi Čechy urychlený) cest a mostů, používaných Němci pro snazší plundrování naší země, pro ulehčení vpádů německých vojsk.
Všímám si zanesení retenčního prostoru četných hrází, jež na horských tocích v potu tváře postavili ubozí Češi, pohánění německým karabáčem i ekonomickým přinucením.
Schnutí určité části jsem vnímal jako přijatelnou daň za samostatnost, mír, klid, blahobyt všeho lidu.
Mimochodem, vážený STK : Víte, proč Němci stavěli retenční hráze ? Aby ochránili před spravedlivým hněvem Velebné Matky Přírody "své" majetky, ležící v dosahu bouřících potoků a říček. Ano, dnešní povodně v podhorských oblastech jsou Přírodním trestem za likvidaci socialismu !
Na závěr zopakuji svá vlastní slova k článku V.Š. "Věčně šumějí lesíky" :
Prostě – tzv. původní krása Jizerských hor, o které tak nepřípadně básní Velký Šaman, je ve skutečnosti hrůza Sudet okupovaných Němci ! Pseudoromantická "krása" tzv. nedotčené přírody, ve skutečnosti netečná kulisa bídy a nelidské dřiny, nelidského vykořisťování a lidského utrpení. A to vše socialismus odstranil !
Industrializace naší země a združstevnění zemědělství přineslo konec nezaměstnanosti a počátek plánovitého i bouřlivého rozvoje naší vlasti, přineslo obrovský vzrůst životní úrovně našeho lidu.(G.Husák, 1985)***Volte ČSSD a KSČM !
-------------------------------------------------------------------------------------------
*) Němci hospodařit neumějí, to každý ví.
Eh kletě, zas chyba !
Račte si doplniti zapomenuté slovo "lesů" :
"...Schnutí určité části lesů jsem vnímal jako přijatelnou daň za samostatnost, mír, klid, blahobyt všeho lidu...."
Za chybu se omlouvám všem českým vlastencům a vlastenkám.
Vážený VV,
jak vypráví v jedné klasické české činohře* vesnický muzikant, který potkal v lese užvaněného Hejkala: "...už jsem tu zažil třikrát pola a třikrát les a..."
...zbytky neodsunutých (a neodsunutelných) Němek, kterým "ti jejich" padli na různých frontách II.WW a ony se ničím jiným se neprovinily, jen tím manželstvím, mívaly v sekretářích nebo kredencích své fotky z mládí. A kromě jejch Berndů, Hansů a Franzů tam byla v pozadí vždy zachycena i okolní krajina, kterou jsem já poznal až v 50-tých letech. Mohl jsem si tedy onu fotku vypůjčit (s tím, že na ni budu opatrný víc než na své vlastní Auge, klarr!) a vyběhnout pár desítek metrů na místa, kde byla fotografie před válkou pořízena. Musel jsem konstatovat, že krajina, kde jsme začali po válce "letně pobývat" byla nyní daleko romantičtější, divočejší, pouze s nepatrnými známkami předchozí civilizace.
Ta nádherná romantická opuštěnost - prázdné chalupy, úřady, kostely, školy. Opuštěné hasičské zbrojnice, zarostlé požární nádrže a lesní hřbitovy, zpustlé cesty a větrolamy rostoucí na hromadách kamení, vytahaného za staletí z polí mezi nimi.
Na fotkách byly byly jen úhledné německé vesnice, všechno v v sépiových tónech starých fotek a pověstném německém Ordnungu - snad i ty kupky sena na polích byly v přesném zákrytu. Pro sedmiletého kluka ale nuda, příšerná otrava.
Ta opuštěná Jesenická krajina se mi ale tak dokonale zažrala do mozku, že když jsem mnohem později, už za notně rozvinutého socialismu (1970) promítal na vojně film "Konec srpna v Hotelu Ozon", tak mě tak zasáhl, že jsem jej pak sháněl až do loňského roku, kdy jsem ho konečně sehnal na DVD. Udělal jsem si slavnostní kafe, zapálil vonnou cigaretu a začal jsem si ho promítat. A opět se podivně roztřásl. Tu krajinu jsem přece důvěrně znal, místa jsem mnohokrát prošel, mám je přece na desítkách fotek - a příběh filmu je tak prostý, že je až naprosto uvěřitelný. Snad nikdy nenastane.
...a ta úhlednost zemědělsky využívané krajiny se do Jeseníků nedostavila ani dnes...
*) A. Jirásek: Lucerna
Vážený VV,
...zbytky neodsunutých (a neodsunutelných) Němek, kterým "ti jejich" padli na různých frontách II.WW a ony se ničím jiným se neprovinily, jen tím manželstvím, mívaly v sekretářích nebo kredencích své fotky z mládí. A kromě jejch Berndů, Hansů a Franzů tam byla v pozadí vždy zachycena i okolní krajina, kterou jsem já poznal až v 50-tých letech. Mohl jsem si tedy onu fotku vypůjčit (s tím, že na ni budu opatrný víc než na své vlastní Auge, klarr!) a vyběhnout pár desítek metrů na místa, kde byla fotografie před válkou pořízena. Musel jsem konstatovat, že krajina, kde jsme začali po válce "letně pobývat" byla nyní daleko romantičtější, divočejší, pouze s nepatrnými známkami předchozí civilizace.
Ta nádherná romantická opuštěnost - prázdné chalupy, úřady, kostely, školy. Opuštěné hasičské zbrojnice, zarostlé požární nádrže a lesní hřbitovy, zpustlé cesty a větrolamy rostoucí na hromadách kamení, vytahaného za staletí z polí mezi nimi.
Na fotkách byly byly jen úhledné německé vesnice, všechno v v sépiových tónech starých fotek a pověstném německém Ordnungu - snad i ty kupky sena na polích byly v přesném zákrytu. Pro sedmiletého kluka ale nuda, příšerná otrava.
Opuštěná Jesenická krajina se mi ale tak dokonale zažrala do mozku, že když jsem mnohem později, už za notně rozvinutého socialismu (1970) promítal na vojně film "Konec srpna v Hotelu Ozon", tak mě tak zasáhl, že jsem jej pak sháněl až do loňského roku, kdy jsem ho konečně sehnal na DVD. Udělal jsem si slavnostní kafe, zapálil vonnou cigaretu a začal jsem si ho promítat. A opět se podivně roztřásl. Tu krajinu jsem přece důvěrně znal, místa jsem mnohokrát prošel, mám je přece na desítkách fotek - a příběh filmu je tak prostý, že je až naprosto uvěřitelný. Svět po III.WW. Snad nikdy nenastane.
...a ta úhlednost zemědělsky využívané krajiny se do Jeseníků nedostavila ani dnes...
*) A. Jirásek: Lucerna
Omlouvám se všem štamgastům - Velký Comp se mnou zase žertuje. Tvrdí, že je můj příspěvek moc velký. Když ho zkrátím a dám znova, zjistím, že jsou tam oba..
Moc prosím Velkého Šamana, ať jeden z nich vymaže. Díky předem.
Samozřejmě i prdlajs !
Samozřejmě, vážený STK, že Němci-cizáci a fašisti ničili naše hory po staletí. Tam, kde před jejich příchodem voda šuměla po lučinách (přirozených horských nivách), svými krutými pluhy vyorali brázdy, zaseli Přírodavíco.
Tam, kde před jejich příchodem bory šuměly po skalinách, svými ostrými sekerami, jinak sloužícími k masovému pobíjení Slovanů, udělali děsnou paseku.
Na pasece postavili své divné domy, pásli svůj dobytek, pálili naše stromy na své dřevěné uhlí.
V Krkonoších naši kleč cpali do svých pecí, kamen a dobytka, v našich Jeseníkách naopak kleč vysadili. A taky kamzíka.
Atakdále.
Prostě - pohled na fotografie našich hor z přelomu 19. a 20. věku je smutný, přesmutný. Málo lesů, samá pole a louky, samé vesnice, samé hotely a boudy pro turisty, samí Němci.
HNUS !!!
Zato naše české budování hor – to je radost ! Například ty krásné dělostřelecké krátery na Vysoké holi ! Pokaždé, když tudy jdu, představuji si ty hrubé germánské gesichty zdejších obyvatel, dívajících se na kouř z výbuchů, poslouchajících hřmění našeho československého těžkého dělostřelectva při všech těch cvičeních v letech 1919 až 1922. To muselo těm prašivým Němcům konečně jasně ukázat, že právo na sebeurčení je určeno jen NĚKTERÝM národům.
Nebo v Krkonoších – Labská bouda, lanovka na Sněžku atd. Prostě : Hory patří pracujícím ! (Českým pracujícím.)
*************************************************
Prdlajs, vážený STK !
Skutečný, své cti dbalý agnostik by napsal nanejvýš L.P.j.n.j. (Léta Páně, jestli nějaký je).
Náboženství – heroin lidu ! (K.Marx)***Volte ČSSD a KSČM !
Okomentovat