Pršelo tehdy v tom roce 1897 celý červenec a srpen, nejvíce toho spadlo dne 29. července na Nové Louce: 345 mm vody, přičemž za jednu hodinu to bylo 200. Údolí Nisy a Smědé zaplavila povodeň, která si vyžádala 120 lidských životů. Proto bylo založeno vodní družstvo, které na začátku 20. století vystavělo v Jizerkách ty krásné kamenné (i sypané) přehrady. Počítalo se, že ve spádové oblasti asi 70 km2 zadrží šest a půl milionu krychlových metrů vody.
Dnes nejmenší z nich, Fojtka, už přetéká a voda pod ní má tendenci podemílat hráz, ale odborníci zatím vidí, že drží. Přehrady drží - ale nikoli tu vodu, která hromadně stéká z hor a strání do nížin. Nejlepší přehradou však jsou horská rašeliniště, ale když prší, tak prší. O tisíciletou vodu nejde, dvěstěletou nejspíš ano.
Držíme palce - nejen těm na Liberecku - a slibujeme, že se zase připojíme, až budou charity vybírat penízky. Nejspolehlivější je vždy Člověk v tísni a Adra. A teď se jdu zase podívat na čtyřiadvacítku.
Sedm vrtulníků zachránilo hodně lidí, kteří včas neodešli ze svých domovů. Někteří nemohli, někteří nejdříve nechtěli. Je 2000 evakuovaných. Zatím čtyři mrtví a několik nezvěstných. Je to méně než v roce 1897 - kdy vrtulníky a mobilní telefony nebyly - ale stejně...
Hele, liberecká Volgogradská ulice je zaplavena. To je dlouhá, asi dvoukilometrová, spádnice vJanově dole, vedoucí směrem od Hanychova do údolí ke Staré pekárně. Bydleli v ní babička s dědou. Na jedné straně byla dlážděná vozovka, na druhé písečná cesta pro pěší. Uprostřed vedla stoka, kudy tekl potok. A splašky, které se do něj vlévaly z umyvadel z okolních baráků. (Hygiena byla zachována, ty domy měly vlastní septiky.) Smrdělo to. Pak byla písečná cesta zaasfaltována, z cest jsou dvě jednosměrky - a kanál byl překryt. A ten potok se do něj dnes nevešel...
Prší. Ale prý přestane. Možná zase někdy bude. Doufejme, že středoevropský rekord nebude překonán.
Psáno v Praze za neustávajícího deště dne 7. srpna 2010
10 komentářů:
Lilo.
Lilo. Bíle lilo.
Bez milosti. Bez lítosti.
Liliově bíle lilo.
Až se slilo, co kde bylo.
Hlad. I hněv. I krev.
I kosti.
(Šiktanc)
Tady v Nuslích je to poetické, ale zprávy ze severu jsou drsné.
Humanitární organizace ADRA pomáhá v zaplavených oblastech:
Číslo účtu 4028 4028/0300, variabilní symbol 391
Dárcovská sms Nadace ADRA ve tvaru DMS ADRA zaslaná na telefonní číslo 87777
Letní průtrže mračen jsou věc nepříjemná, leč stále se opakující. Nejhorší je, když si místní koumáci usmyslí něco "vylepšit" s tím, že už 10 (20-50) let tak nepršelo a něco "zmeliorují" nebo "zregulují". Pak se diví i ušima.
Jednou jsem jel na chalupu - na kole, jak bývávalo mým zvykem. Je to přesně 97 km, tak proč by ne. Před Opavou ale tehdy začala průtrž mračen. Jel jsem způsobem "přískoky vpřed" od jedné autobusové zastávky nebo pořádného stromu k druhému. Po téhle trase ale krytých zastávek moc není a velkých stromů už vůbec ne. Když mezi lijákem "jenom pršelo", zabalil jsem foťáky a doklady pečlivě do igelitu a probíjel jsem se dál - a výš. Stromy už proti dešti nepomáhaly, nebylo rozdílu mezi "pod stromem" a mimo něj. Býval jsem tehdy (a jsem!) hodně zaťatý. U Albrechtic, jen pár desítek km od chalupy ale začala opravdu být "doba vážná" - Zlatá Opavice začala přetékat přes regulaci. Na návrat nebylo pomyšlení, bylo už pozdní odpoledne a malé rádio na řídítkách mi ze silonového sáčku hlásilo, že Krnovem teče řeka (tedy ne tak, jak obvykle, kolem Karnoly, ale rovnou přes náměstí). Za chvíli mi asfaltka zmizela pod vodou a dalo se orientovat jenom podle stromů a patníků, aby člověk nevjel omylem rovnou do řeky. Pak už jsem musel místy slézt a kolo vést - když se pedály moc bořily do vody, už se šlapat nedalo. Tu a tam byl kousek silnice "suché", takže chvilku na kole a pak zase stylem brodivých ptáků.
Inu - dojel jsem na chalupu těsně před setměním a zdržel se místo dvou dnů víc než týden. Silnici, po které jsem přijel, vzápětí po mém průjezdu na několika místech podemlela voda, kolem Vrbna to nešlo z obdobnch důvodů, železniční trať do Vrbna to vzalo rovnou skoro celou - vlak tam pak nejezdil tři roky. Ještě že jsme měli slušné zásoby potravin a okolní starousedlíci nám rádi prodali vajíčka, mléko a máslo. Domů jsem nakonec dorazil zbaběle vlakem přes Polsko do Albrechtic a pak, hrdě na rezavém bicyklu, domů. Naši tam museli nechat auto až do září, kdy se konečně podařilo cestářům silnici do Albrechtic opravit.
Inu - když začne doopravdy pršet, tak ani Pánbůh nepomůže...
Pane STK
Proč by Vám měl Bůh pomahat? Vždyž v Něho nevěřite! A nepište hned odpověď, ale raději o Bohu potichu a dlouho přemýšlejte, a to na co přijdete si nechte pro sebe.
Mnoho Lásky a Moudra Vám a všem ostatním přeje Hledajíci z München
Ať platí Němci !
Jak se zdá, současné povodně skončily. Ovšem další mohou přijít tento týden. Nebo na podzim. Každopádně PŘIJDOU. Pokud bude povodňové vlně opět stát v cestě dnes pobořený dům, poboří jej znovu.
Kdo za to může ?
Především kapitalismus, to je jasné. Kapitalistický "způsob života", česky ROZEŽRANOST. Všechno je všude k "dostání" (ve skutečnosti ke koupi), meruňky jsou na pultech hypersupermarketů i v zimě, na tržištích spekulanti prodávají tolik druhů pečiva, kolik naši předci viděli jen o posvícení, lidi nevědí co roupama, lítají na dovolenou do Tramtárie, utrácejí peníze za skákání na laně do propasti a potápění s přístroji do bazénu.
Každý se chce cpát exotickým ovocem (Pro Lenina , PROČ ???), žrát maso každý den, mýt se v teplé TEKOUCÍ (!!) vodě každý den, mít vlastní domek nebo byt, v zimě vytopený, v létě vychlazený.
Takže pak ať se nediví, že má domek vytopený i v létě.
*************************************************
Kdo chodí po našich českých horách a má oči k vidění, vidí jeden z obvyklých německých zločinů : zanedbané čištění retenčního (zádržného) prostoru nad retenčními hrázemi.
Pokaždé, když jdu kolem tzv.nejfotografovanější vody v Krkonoších, to jest "vodopádu" na Černohorském potoce v Klausovém dolu, bere mne vztek.
Taková nezodpovědnost, takový KRETÉNISMUS !
Ten "vodopád" tam vůbec nemá být ! Je to známka ZANESENÍ RETENČNÍHO PROSTORU ! Voda má vytékat o několik metrů níže !!! Prostě - retence čili zádržná schopnost hráze je snížena minimálně o 80%.
A TAK JE TO SKORO VŠUDE ! V Krkonoších, v Jeseníkách. Prostě - pracně (ručně !) budované retenční hráze jsou zanesené, neboť je jejich stavitelé od roku 1945 nečistili. Mizerové němečtí !!!
Naše pravicová vláda se k činu nerozhoupe, to je jasné. Takže to musí počkat na naše vítězství; doufejme, že do té doby povodně nesmetou Jánské lázně, Horní Maršov, obce na dolním toku Vražedného potoka atd.
Prostě - budoucí vláda lidu, naše opravdu ČESKÁ vláda, musí požadovat po Německu OKAMŽITOU NÁPRAVU. Buď příslušný finanční obnos na urychlené vyčištění (+ pravidelné každoroční údržbu), nebo přímo transport potomků humánně odsunutých Němců. Ať si hezky vezmou montérky, holínky (třebas i ty své kožené), lopaty, kolečka, něco k jídlu (živit je samozřejmě nebudeme !), nasednou do vlaků (mohou být i osobní, vagónů "dobytčáků" je dnes stejně málo), a hajdy do našeho pohraničí.
A makat, holoto německá ! Ať kapitalistické povodně neničí naši drahou socialistickou vlast.
"L´Allemagne paiera!"
Slogan historique depuis 1918.
Ty krásné stoleté přehrady v Jizerkách, o kterých jsem psal, teď zachránily Liberec i Jablonec před nejhorším. Češi (nebo kdo v "Povodí Labe" (vono je to totiž povodí Nisy...) pracuje) je totiž čistí, opravují a udržují...
Viz i citát z
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jizersk%C3%A9_hory
"Vodní plochy
Jedinými přirozenými vodními plochami Jizerských hor jsou rašelinná jezírka a tůně. Do konce 19. století byly v horách budovány pouze nevelké účelové vodní stavby, sloužící k pohánění pil a brusíren skla. Po katastrofální povodni z 29. 7. 1897, kdy na území Jizerských hor padlo rekordní množství srážek, bylo rozhodnuto na ochranu před dalšími takovými událostmi vybudovat několik údolních přehrad. Pro nově založené stavební družstvo Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy vyprojektoval profesor Otto Intze šest přehrad. Šlo o první údolní přehrady na území Česka, což také vzbuzovalo ve své době obavy. Nakonec bylo postaveno pět těchto tížných zděných přehrad, nerealizovala se výstavba hráze na Jeřici. Dokončeny byly Harcovská přehrada, Bedřichovská přehrada, Mníšecká přehrada, Mlýnická přehrada a Jablonecká přehrada. Roku 1915 byly dostavěny další dvě přehrady – tentokrát sypané – v povodí Jizery. Jedna z nich, přehrada na Bílé Desné, se o rok později tragicky protrhla. Druhá, Soušská přehrada, dnes slouží jako zdroj pitné vody pro Jablonec nad Nisou. Zdrojem vody pro Liberec a Českolipsko je (opět se sypanou hrází) vodní nádrž Josefův Důl, postavená v letech 1976–82.
V plánech ministerstva zemědělství ČR jsou další tři samostatné a tři soustavy přečerpávacích nádrží v okolí Hejnic. Podle mnohých názorů však k jejich výstavbě není důvod, navíc by došlo k zatopení a rozsáhlým změnách v chráněných oblastech hor."
No - teď ta přehrada spešl na Jeřici chyběla. Jsou tam dvě malé přehrádky - Fojtka a Mlýnice, ale ty přetekly - a jsou na vedlejších tocích. No a v těch Hejnicích chybí přehrada na Smědé - ta řádí každý rok, nejen v tom roce 1897.
Nu, máme tu zjevně pátý pluviál, nějaké ty přehrady a poldery by se možná hodily vybudovat - ale když u těch Hejnic nějak není bezbolestně kde...
Němci a buržousti zaplatí !
Ano, vážená paní Harpyje,
po 1.světové válce Němci platili jako mourovatí. Leč jen krátce.
Inu, jak říká náš lid, vrána vráně oči nevyklove; kdyby nad Německem místo prohnilého Západu zvítězili naši starší bratři, naložili by s fašisty jako generál A.P.Jermolov s Čečenci. A snad i důsledněji.
Prostě - už aby ti mizerní Němci zas nějakou válku prohráli. Tu poslední jsme prohráli my, a vypadá to u nás podle toho - rozvrat, zavírání závodů, nezaměstnanost, sdělovací prostředky v rukou Němců (pouze Právo a Haló noviny patří nám Čechům), dlouhá zima, pak vedra, dnes povodně.
A kde neřádí velká voda, řádí buržoasní neřádi. Hejnice, staré krásné české město, je definitivně chudší o tradiční ubytovací kapacitu pro naše rekreující se pracující. Nikoli však v důsledku povodně. Na konci června byl stržen polorozpadlý hotel Perun, dříve Praha, dříve Kaiserhof.
Ano, za socialismu hotel Praha kypěl životem; rekreanti v něm mohli nejen přespat, ale i sledovat televizní program až do 21 hodin. Stravování bylo zajištěno i pro neubytované; nikdy nezapomenu na svíčkovou, kterou jsem v něm pojedl někdy v první polovině 70.let.
Jenže potomci humánně odsunutého majitele se o údržbu nestarali, takže budova pomalu chátrala. Pak dočasně ustoupil socialismus, hotel se dostal do spárů soukromopodnikatelů, kteří jej nechali zchátrat zcela. Nakonec přijel bagr. *)
Ovšem ohavné hnízdo papeženců-tmářů, výhružně čnící hned naproti – to bylo v kapitalismu za německé a kapitalistické peníze kompletně opraveno, to ano. A dnes se z něj do okolí šíří stejný jed, jako za starých špatných časů.
Prostě - budeme toho mít hodně na práci, po našem dalším vítězství.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
*) http://www.mestohejnice.cz/cs/archiv/2010/demolice-perunu-ve-fotografiich.html
No jo Vlastenče, píšete, že udatní Sověti by věděli, co s německými revanšisty a fašisty.
Ale musím si rýpnout. Proč udatný geroj Josif Visarijonovi Stalin (Džugašvili) uzavřel pakt o neútočení s Němci. Jistě víte, co to byl PAKT MOLOTOV-RIBENTROP ze srpna 1939. To nemůžu pochopit. Proč udatní a stateční slovanští bratři Rusové uzavřou spojenectví s hnusnými germánskými fašistickými Němci? Mohl byste mi to prosím vysvětlit?
Mohu, milá Kopretino.
Máte zřejmě na mysli tzv. pakt Molotov – Ribbentrop, to jest Sovětsko-německou smlouvu o neútočení.
Takže základní informace, jako podklad k samostudiu : http://www.halonoviny.cz/articles/view/203026
Nebo třeba zde : http://www.komsomol.cz/clanky/545_neutoceni.html
Přeji Vám hezký den.
Okomentovat