Původně se americká kosmická stanice měla jmenovat Freedom. Byly s ní velké plány. Chtělo to avšak velké peníze. Proto od se od počátku počítalo při její stavbě s mezinárodní spoluprací. Po rozpadu sovětského impéria přestalo být Rusko pro USA "říší zla", americký kosmický průmysl jako derivát válečné technologie nedostával už tolik peněz a tak jedním z důsledků bylo i přepracování projektu na jednodušší stanici Alfa s podstatným podílem ruské kosmické techniky.
Model Alfy vypadá krásně a funkčně. Na špici komplexu (podle směru letu) je umístěn stykovací uzel pro příjem amerického raketoplánu a budoucího plánovaného evropského automatického přibližovadla. Na tomto uzlu jsou kolmo k ose letu připojeny nahoru (směrem ke Slunci) americká centrifuga, vpravo laboratoř ESA a vlevo japonský experimentální modul. V ose letu následuje laboratorní modul USA, nad kterým se vlevo i vpravo rozpíná více než stometrový nosník s křídly slunečních baterií. Jsou zde umístěny i "směrovky" radiátorů pro odvod tepla. Dolů "visí" obytný modul USA.
V ose letu následuje ruský spojovací uzel, za kterým je připojen jakýsi Mir 2, ruská část stanice, která se tváří silně autonomně. Hlavní modul, kde vepředu i vzadu dokují Sojuzy, vlastní vytrčené solární panely, servisní modul a na samé zádi spojovací uzel pro zásobovací lodě Progres.
Tak to má vypadat v roce 2003, kdy má mít Alfa stálou šestičlennou posádku. Jenže!
Rusové prohlásili, že na svůj modul nemají peníze, tak jim ho zaplatili Američani. Původně ho však dělali Ukrajinci, startovat bude v Kazachstánu... Už se stalo, že ruští vojáci, hlídající na Bajkonuru kosmičeskou techniku vyžrali kosmonautům na Miru kontejner se zásobami (už na Zemi, pochopitelně, ale vyžraný kontejner letěl do Vesmíru s ostatními nevyžranými), aby nechcípli hlady. Co když jim příště vypijou palivo? Desítky drobných opomenutí a nehod technického i organizačního rázu znechucují americké techniky už dlouho. Po posledním žďuchanci Progresu se snad naštvou i američtí politici. Ostatně US astronaut na palubě Miru je už poslední, kterého tam Američané vysadili, další plánované lety raketoplánu k Miru byly už dříve stornovány. Ono to i z novinových zpráv vypadá, že si ruští kosmonauté svých amerických soudruhů moc nevšímali...
Autonomie ruské a euroatlantické (+Japonsko) struktury Alfy vypadá na pozadí těchto událostí velmi pozitivně. My si budeme dělat svoje a vy si budete dělat svoje. Jenže pokud dosud není znám ani počet a druh přístrojů na ruské části, může se klidně stát, že tam budou třeba umístěny i laserové zbraně...
A hlavně, Progresy a Sojuzy měly v minulosti období, že při dokování byly úspěšné jen dvakrát ze tří případů. Do amerických slunečních panelů o rozměrech 108 x 74 m se jim to bude parádně strefovat! Jeden ruský dok je umístěn bezprostředně u amerického obytného modulu...
Postavme si jen "euroatlantickou" (G7) část! Jenže to není tak jednoduché. Ta se má stavět právě z ruského modulu, jehož vynesení raketou Proton-K je už naplánováno na listopad 1997. Do května 1998 má být kompletována ruská část Alfy ("Mir 2") tak, aby tam mohli pobývat tři mezinárodní kosmonauti. Odtud se teprve bude budovat konstrukce Alfy. Buďto euroatlantici koupí sakumprásk celu ruskou část, včetně startovacích zařízení a nechají ji hlídat svými vojáky, nebo se celý projekt zpozdí o několik let. Nebo se budou muset hodně modlit, ale na to asi Američanům Kongres nepřistoupí...
Rusové nemusejí mít rozvinutý průmysl, svoje špičkové technologie mohou beztrestně krást, nemusejí platit dluhy, ale do G8 patří.
Rusové mohou vést genocidu na Kavkaze a provádět trest smrti, ale v Radě Evropy mají nezastupitelné místo.
Rusové mohou vyhrožovat svými jadernými zbraněmi zemím, které chtějí vstoupit do NATO, ale mohou s ním úzce spolupracovat. Budou podepisovat se Západem smlouvy, kdo smí a kdo nesmí do jim zcela cizí organizace, jejímiž sice nejsou členy, ale tak nějak je to vybudováno, jako na té Alfě:
Bývalí členové Varšavské smlouvy by neměli, státy bývalého Sovětského svazu ale už vůbec nesmějí. Kdo teď vstoupí do NATO, nesmí mít na svém území jaderné zbraně a cizí vojáky, to se pak těžce obsazuje.
Bude NATO čekat na nějaký žďuchanec, jako je obsazení Pobaltí nebo pohlcení Ukrajiny? Vždyť se to dá udělat taky velmi demokraticky, jako v případě Běloruska!
To, že západní spojenci nerealizovali stanici Freedom a vytvářejí Alfu za ruské spoluúčasti ohrožuje životy jejich astronautů. To, že NATO se chce rozšiřovat za ruské spolupráce ohrožuje naši svobodu a existenci života na naší kosmické lodi "Planeta Země".
Psáno v Praze na Lužinách dne 26. června1997, poprvé vyšlo jako příloha Neviditelného psa v týdnu od 1. do 8. července 1997
