Dopoledne jsem po náročné víkendové přípravě zaspal a po obědě prý už mrskut neplatí. Pravila žena.
Ale vzrostlá pomlázka, kterou jsem uvil z větví padlého buku byla přesto použita. Prý odpoledne se mohou tlouct muži. Pravila žena.
Jak nefér!
Úterý 13. dubna 2004
Dnes jsem málem zaspal a do práce jsem přijel autem. Zakotvil jsem, jako obvykle v takovém případě, na podnikovém parkovišti, kam máme velkomyslností našich chlebodárců přístupovou kartu, která zvedne závoru. Od včerejška je to však zakázáno, jak mi sdělil Junior. Hned jsem si přeparkoval na bahnitou plochu za barákem, která byla ještě volná.
Středa 14. dubna 2004
Včera jsem měl skutečně štěstí, auto mi akorát vykradli. Kdybych nebyl přeparkoval, mohl jsem být na hodinu vyhozen bez odstupného pro hrubé porušení pracovní kázně. Nějak jsem přehlédl nové ROZŘEĎ 97088/04, kde je zákaz parkovat soukromými vozy na podnikovém parkovišti uveden. Přístupová karta vás tam pustí - vy sami máte vědět, že se to nemá!
Čtvrtek 15.dubna 2004
Jak jen jsem mohl přehlédnout onen parkovací přikazovací zákaz? Jednoduše. Dostal jsem minulý pátek expresní úkol, abych vypracoval přehled Šplechtů za 1.Q. Když jsem však chtěl otevřít šplechtovní soubory, ukázalo se mi nejdříve na ploše monitoru hutné upozornění:
"Navazujeme na předběžnou informaci z 24.3.2004 a upřesňujeme, že aplikace, která umožní realizaci ROZŘEĎ 97088/04 byla z organizačních a technických důvodů zprovozněna až nyní a platí tedy od 12.4. 2004. Seznamte se s ní na KECech."
A byl tu i odkaz na padesátistránkovou publikaci onoho ROZŘEĎ. Dál mne počítač nepustil, dokud jsem neklikl na link "Seznámil jsem se". Neměl jsem tolik času číst zase nějaké ptákoviny, a tak jsem jen klikl. Čímž jsem se "prokazatelně seznámil".
A proč jsem nepostřehl ani "předběžnou informaci"? Protože nyní, aby nechodilo mnoho hromadných mailů, tak se šetří. Vždy se vezme tak deset, dvacet různých ROZŘEĎ, POStupů a UPOzornění na povinná školení VUMLu a sestaví se z nich jeden supermail s názvem "Důležité info ze společnosti pro zaměstnance" a pošlou se najednou. Takže místo čtyřiceti, přichází teď asi jen pět mailů denně. Jenže dřív měl člověk aspoň přehled, co mu přišlo - podle názvu mailu.
A je fakt, že od těch dob, co začala transformace a chodí desetitisíce důležitých dokumentů měsíčně, nevěnuji jim už takovou pozornost - kdybych je chtěl všechny přečíst, neměl bych čas psát texty - a ještě bych si musel napracovat tak zhruba 25 hodin denně přesčas!
Pátek 16. dubna 2004
Ráno si mě pozval vedoucí Duto Hlav na poprc. Myslel jsem, že kvůli mému úternímu špatnému zaparkování. Bylo to však mnohem horší. Uklízečka Kruto Hlavová totiž objevila v míse našeho záchodu další nespláchnuté hovno! Letos už počtvrté. "Na to se přece nebudu dívat," horlila. Když mi ho ukazovala, spláchl jsem ho. A tím jsem zmarnil genetickou zkoušku.
Z Dutova kanclu jsem vypadl až o páté hodině odpolední.
Že jsem raději v úterý nenechal to auto na parkovišti!
*********************************************
MOBY DICK – nikoli velryba z Melvillova románu, pouze zaměstnanec v textárně, vystavený mobbingu a bossingu, který si vede zápisky, aby se nezbláznil.
(Další informace o vztazích na pracovišti, zkratkách a jiných reáliích firmy ČESKÉ TEXTÁRNY, a.s., viz zde)
Předcházející týdny hledejte pod štítkem Moby Dick
Portrét Mobyho vyhotovil Kryšpín.
Podněty, připomínky a výkřiky čtenářů Deníčku Moby Dicka lze posílat na schránku moby.dick@seznam.cz.
Předem dík! >>:)) Moby Dick
