Spaní na třípatrových kavalcích. Nástup na apelplace ve čtyři ráno. Pak fasuňk polévky. Pak kácet stromy. Večer rozdělení chleba podle splnění normy. Nad normu 900 gramů chleba, norma za 700 g, kdo neplnil 500 g. Nemocní 300 g. Kdo nepracuje, ať nejí. Kdo nejí, umírá. Denně až 200 lidí z 2000 v pracovním lágru.
Veřejné popravy oběšením za sabotáž - zločinec polkl střepiny skla. Mizení lidí odsouzených tajně. Umlácení kápy. Tuberkulóza. Tyfus. Hladoví vězni se živí masem vyřezaným z umírajících druhů.
Mráz až 60° pod nulou. Od 45 stupňů mrazu se nemělo pracovat. Jediný teploměr zamrzl na minus 27. Kdo na to upozornil, byl umlácen.
Ano, krutý mráz. A v ostnatých drátech nebyla elektřina. Nejednalo se totiž o nacistické koncentráky, ale o komunistické koncentráky v Sovětském svazu. Neplynovalo se tu. Hromadně nevraždilo ve velkém na jednom místě. Ne dvacet tisíc denně v jedné Osvětimi, ale po dvou stech ve stovkách anonymních Osvětimí... Ne plynem. Jen prací a hladem. Deset milionů? Dvacet milionů? Nevedly se statistiky s německou důkladností. Jenom se se sovětskou důkladností zahlazovaly stopy.
Tak poznali Sovětský svaz ti Čechoslováci (Češi, Slováci, Maďaři, Rusíni, Ukrajinci, Poláci, ale hlavně Židi), kteří po okupaci hledali záchranu i možnost ozbrojeného boje proti fašistickému nepříteli u ruského bratra. A první, co poznali, byl soud za "nedovolené překročení hranice". Standardní trest: 5 let. Sovětskými lágry jich prošlo na 5000, z toho asi polovina zahynula. Mezi sovětskými obětmi kapka v moři. Do sibiřských táborů nucených prací NKVD (NKVD = sovětské gestapo, tak to skutečně vysvětlovali vyslýchající vyslýchaným) pomohlo československým emigrantům často vyjádření prověrkových výborů složených z československých komunistů.
Čechoslováci, dlouhodobě usazení v Sovětském svazu, šli na Sibiř důvtipnou sovětskou smyčkou: Po okupaci zbytku republiky v roce 1939 vyměnily sovětské úřady našim občanům československé pasy za pasy protektorátní. Na přání svých německých spojenců. No a když je "spojenci" přepadli, stali se z našich lidí nepřátelé a šli hned do lágrů...
Teprve začátkem roku 1942 začalo osvobozování čs. občanů, aby mohli nastoupit do Buzuluku, kde se již shromažďovali dobrovolníci, kteří žili v SSSR na volné noze. Záleželo na libovůli velitele tábora, koho pustí. Ti, kterým se to podařilo, informovali naše vojenské orgány, které pak další "zajatce" vyreklamovaly. Rusové je však pouštěli právě v takovém stavu, v jakém byli: Často nemocné, podvyživené (42 kg, tolik vážil táta po návratu z Mauthausenu...).
I ti zdraví měli problémy s několikatýdenní cestou, za mrazů, často bez jídla. Do Buzuluku přijeli zhuntovaní. Mnozí ještě zde zemřeli v nemocnici na následky nelidských útrap.
Tolik by mělo být na závěr oslav vítězství ještě řečeno: Koncentráky, kde za války umírali Čechoslováci, byly i sovětské komunistické koncentráky. Ti, kteří se odtamtud dostali, pak bojovali proti nacismu. A ti, kteří přežili likvidační Sokolovo a Duklu a nepostavili se na tu "správnou stranu", pak ještě mohli zažít opět komunismus v jeho mírnější československé mutaci. A někteří opět v lágrech...
A ještě jednu věc je nutno připomenout: Značnou část čs. sboru v Sovětském svazu tvořili českoslovenští Židé. (V prvotním buzuluckém útvaru dokonce 73 %!) Za celou existenci "Svobodovy armády" celkem 2.300 mužů i žen, z nichž padlo 640 vojáků a důstojníků. Na to jaksi naši historikové po čtyřicet pět let zapomínali. I na Židy v západní armádě. V Polsku, ve Francii i u Tobruku, v RAF i v tancích u Dunkerque.
Zapamatujte si to, prosím, alespoň teď: Naši Židé nebyli jen bezmocné oběti šoa, ale i váleční hrdinové, kteří zachránili čest československé vlajky!
Psáno v Praze dne 10. května MM. Poprvé vyšlo na Neviditelném psu dne 11. května 2000
Literatura: Erich Kulka, Židé v československé Svobodově armádě, Naše vojsko, Praha 1990
25 komentářů:
K hloupé poznámce VV o kpt. Jarošovi v příspěvku MOBY DICK: Obrovská hanba v 14:31:
"Kdyby nechtěl bojovat po boku Rudé armády, kdyby nechtěl svůj život a boj spojit se životem a bojem sovětských lidí, nebyl by se dobrovolně stal členem oranské skupiny; požádal by o převelení do Palestiny, k jednotce ovládané anglickými oficíry."
Jen připomenu, že Jaroš utekl do Polska v srpnu 1939, což bylo nejjednodušší. Bylo to v pomnichovské době, kdy soudruzi angličtí oficíři se na celé Československo vybodli. Všichni očekávali, že se v Polsku začne nejdříve válčit proti Německu. Také připomenu, že naši vojáci jaksi v té době neznali budoucí dějiny, ani současné podepisování smluv mezi Hitlerem a Stalinem.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_Jaro%C5%A1
"Dobrovolně se stal" Jaroš členem čs. vojenské grupy v SSSR - po té, co postup sovětských vojsk rozdělil předzvědnou skupinu, kterou poslal Svoboda napřed. Ti, co šli první, se do Palestiny dostali, ty druhé "dobrovolně" zadrželi Rusové.
Ani sionisté (těch 73 buzuluckých %), ani ostatní čs. občané ze sovětských lágrů nešli bojovat do Palestiny, oni se jich na jejich přání sovětští soudruzi nějak neptali.
Jinak pro upřesnění: Ani britští soudruzi nějak nepodporovali příliv sionistů do Palestiny. U Tobruku bylo v čs. jednotce 50 % Židů - jenom. Z Palestiny se jich hlásilo mnohem více. Angličtí či čs. soudruzi však určili tento limit, aby totiž nebylo Židů v naší armádě více než správných Čechoslováků...
BTW: Julius Fučík byl hrdina a padl v boji se smrtelným nepřítelem našeho národa. Při výsleších vydržel 3 dny, teprve pak promluvil - přesně podle doporučení, vypracovaného odbojem, aby měli jeho druzi čas přejít do ilegality. (Což někteří soudruzi angličtí parašutisté nezvládli - neměli návod domácích odbojářů.) Přiznal to i ve své originální Reportáži, že začal mluvit. Není Fučíkovou vinou, že z něj udělali naši bolševici po válce ikonu a některé nepohodlné části z Reportáže psané na oprátce vypustili. (Ona to nakonec nebyla oprátka, ale šňůra, na které "nacisti" odbojáře věšeli hromadně na stěně, hřebík po hřebíku.)
Už mě sere novodobé kádrování našich hrdinů - ten byl dobrej, bojoval na Západě, ten byl zlej, protože šel se zakukleným komunistou Svobodou. Nebýt HRDINŮ ze všech stran, nebylo by po válce žádného Československa. Což, zdá se, vadí mnohým tzv. "vlastencům".
S demokratickým Německem jsme dnes spojenci. Německý důstojník velel v Liberci i mezinárodní protichemické jednotce NATO. S dnešním Němci problém nemám. Problém mám spíš s některými dnešními českými "vlastenci".
Podle nich to vypadá, že ti praví odbojáři měli proti nacismu bojovat nejspíš společně s Wehrmachtem.
\ :-/
Jen poznámečku o anglických (britských) soudruzích :
Bylo jich málo, což není divu, vzhledem k represivnímu charakteru ostrovní monarchie. Vesměs však byli s námi; viz např. „Cambridge Five“, a také http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/poland/2225955/Did-British-double-agent-Kim-Philby-murder-Polish-war-hero-General-Sikorski.html
Takže můžeme s úspěchem předpokládat, že britští soudruzi většinou podporovali příliv sionistů do Palestiny. Proti byli jejich smrtelní nepřátelé, zarytí zastánci starých pořádků, kapitalismu a demokracie.
Jako pro mladého kluka pro mě bylo hodně silným zážitkem, když jsem si nejdříve přečetl a pak se i dozvěděl od některých ještě žijících pamětníků o osudech mnohých lidí, kteří po okupaci zkusili překročit hranice do Polska a pak se hnutím osudu dostali na sovětské území. Oni si ti bolševici s tím Hitlerem opravdu nemají navzájem ani co závidět, ani co vyčítat.
Winston Churchill potřeboval na severu Afriky každou ruku, proto chtěl vyvázat vojenské síly vázané v tehdejší Palestině. Hodlal to provést tak, že vojáky by stáhl a vyzbrojil by židovské osadníky. Silný antisemitismus na britských čelných místech ho donutil od tohoto plánu upustit, ačkoliv situace v severní Africe byla poměrně dlouho velice napjatá.
Přiznám se, že o zacházení s Čechy v Sov. svazu moc neznám. Vím něco o osudech Poláků, o sboru generála Anderse. Poláci bojovali pod Montecassinem a zde o nich historici psali. Kromě toho jsem znala osobně dva Poláky, co tam bojovali a tak mi o tom vyprávěli. Po válce se domů nevrátili. Jeden se oženil v Itálii a zůstal tu. Druhý žil zase v Paříži.
Myslím, že se do Polska vrátit nemohli. Zemřeli oba v cizině.
Nepište, prosím, trolové, nesmysly, a nedělejte mi v hlavě zbytečně zmatek.
Hrdinný Fučík, zbabělí parašutisti
V jednom musím s Velkým Šamanem naprosto souhlasit :
Soudruh Julius Fučík byl velký hrdina. Pokračoval ve Stranické práci přes veškeré nebezpečí První a Druhé republiky i tzv.Protektorátu, neúnavně agitoval proti kapitalismu a fašismu, a za socialismus.
Jeho hrdinství vynikne, jak neobyčejně jasně vidí velký český vlastenec Velký Šaman, právě ve srovnání s řadou zbabělých anglických padákových agentů.
Připomeňme si znovu scénu zatčení s.Fučíka, scénu, kterou my všichni opravdoví čeští vlastenci máme přímo zažranou do paměti :
Koná se schůzka ilegální buňky Strany, vedená členem druhého ilegálního ÚV KSČ s.Fučíkem. Co čert nechtěl - paprsek světla pronikl skulinkou v zatemnění, a upoutal pozornost okolojdoucích úředníků Gestapa. Všichni tři gestapáci vtrhli do budovy, a zabušili na dveře konspirativního bytu : „Otevřete, tady Gestapo !“
S.Fučík se ukryl do ložnice, do každé ruky pevně uchopil ostře nabitou pistoli. Někdo otevřel dveře do chodby, gestapáci vkročili do bytu, uviděli skupinku mladších mužů a žen.
„Co tady děláte ?“
„No, máme tady schůzku, jako.“
„Nevíte, že po setmění musejí být okna zatemněna ?!“
„Ale, my, teda jako, víte ...“
„No, raději se tady rozhlédneme.“
S.Fučík vyhlíží ze svého úkrytu. Vidí záda gestapáků v kožených pláštích, vidí vyděšené tváře svých soudruhů a soudružek. Horečně přemýšlí : Mám střílet ? Mám smrtelně ohrozit své spolubojovníky ? Mám se zachovat jako zbabělý sobec ?
Ryzí komunista, velký český vlastenec–internacionalista Fučík ve svém vnitřním boji zvítězil. Pistole schoval pod peřinu, a vyšel z úkrytu s rukama nad hlavou.
Nyní si představme, vlastenci a vlastenky, co by v jeho situaci udělal anglický padákový agent, nebo sobecký neukázněný provokatér typu Josefa Mašína staršího, nebo jiný předválečný oficír, cynický papeženec V.Morávek : Stříleli by. Stříleli by zcela bezohledně, ohrozili by své druhy. Stříleli by úředníky Gestapa do zad, ani by se nestyděli.
Nebo by střelili sami sebe, a zbaběle a sobecky by tak ohrozili svoje druhy; vždyť výstřelem poplašení gestapáci by mohli začít bezhlavě pálit kolem sebe. Nebo by v tichosti zbaběle rozkousli ampuli s cyankáli.
Vidíme všichni mravní převahu Julia Fučíka, obrovskou mravní převahu komunisty nad papeženci, masarykovci a demokraty ? Jistě vidíme; o tom není sporu.
Díky své neohroženosti s.Fučík prodloužil svým druhům život o celé týdny, možná i měsíce. Díky „vysoké hře“, kterou pak rozehrál s Gestapem, mohl napsat Reportáž psanou na oprátce, dílo, jež dodnes inspiruje a posiluje statisíce bojovníků za šťastné zítřky (např. s.Václava Jelínka).
„Vysoká hra“ byla sui generis mistrovskou zpravodajskou hrou; s.Fučík prostě nemohl tušit, že po jeho statečném vzdání se někteří odbojáři okamžitě nezměnili úkryty. Třeba s.Vančura. Oni se prostě MĚLI okamžitě přesunout jinam, a ne čekat, až si pro ně Gestapo přijde na základě informací z „vysoké hry“. Taková nezodpovědnost !
Prostě : S.Julius Fučík, jeho život a dílo, zůstává trvale vepsáno do srdcí všeho našeho lidu. Po našem opětovném vítězství obnovíme mimo jiné i Park kultury a oddechu v celé jeho původní kráse, aby naši mladí mohli v krásném prostředí přemýšlet o mimořádném hrdinství a pravdivosti komunisty Fučíka.
I kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci, rudý prapor zavlaje !***Volte ČSSD a KSČM !
Jen pár vět na doplnění a uvedení na správnou míru výše uvedeného článku, jakož i příspěvku Velkého Šamana z 21:54 :
* 7.5.1934 byla Sovětském svazu zřízena, z iniciativy s.Stalina a Strany, Židovská autonomní oblast. Samostatné území bylo přitom sionistům přiděleno již v r.1928. Židovská AO existuje dodnes, sionisti v ní žijí v klidu a míru s celým světem. Tečka.
* Účastí na národně-osvobozovacím boji lidu ČSR si sionisti vydobyli právo plně se účastnit našeho národního života.*)
* Sovětský svaz od prvních okamžiků své existence musel tvrdě bojovat proti obrovské přesile zahraničních interventů, podporovaných domácí reakcí. Marxužel, agrese se zúčastnili i někteří Čechoslováci v rámci tzv.ruských legií. Represivní protilidová politika masarykovské ČSR byla sovětskému lidu známa. Taktéž československé zbraně byly sovětskému lidu známy - v rukou fašistů rozsévaly smrt po celé Evropě.
Takže nezbývá než konstatovat, že za těchto okolností se sovětský lid choval k Čechoslovákům neobyčejně laskavě.
* Příslušníci československých jednotek si tuto skutečnost uvědomovali, proto také v drtivé většině podpořili vší náš lid v jeho boji proti buržoasii. I díky soudruhům a soudružkám z 1.československého armádního sboru jsme vyhráli náš dějinný zápas o národní a socialistický charakter našeho státu (Připomínám, že hlavního vítězství jsme dosáhli 10.července 1947; 25.únor 1948 bylo v podstatě jen dočištění území od zbytků poraženého nepřítele.)
* * * * *
A teď chci vyjádřit své přesvědčení, že Velký Šaman ČETL dokumentární práci T.Broda „Tobrucké krysy“; že na ni prostě jen zapomněl. Zvláště na kapitolu 6. Příchod „hvězdářů“ . Že zapomněl na zmínky o anglických koncentračních táborech a věznicích, do nichž byli po připlutí do Palestiny uvrženi českoslovenští vojáci, za pouhé podezření z levicovosti. Že si nevšiml zmínky o incidentu ve Škole pro výchovu důstojníků v záloze, která byla založena 10.4.1940 v Orankách. (Ano, právě tento incident dal název oranské skupině, k níž patřil i pozdější Hrdina Sovětského svazu O.Jaroš.)
Prostě - chci vyjádřit své pevné přesvědčení, že jedině částečná amnézie zabránila Velkému Šamanovi pochopit, že O.Jaroš mohl požádat o vyslání k československé jednotce v Palestině.
Алмаз алмазом гранится, плут плутом губится.***Volte ČSSD a KSČM !
-------------------------------------------------------------------------------------------------
*) Židovskou otázku vyhrabali židovští intelektuálové ze smetiště dějin, uměle ji nafoukli a udělali z ní politikum. Tak se pokusil Goldstücker a další židovští intelektuálové získat nedotknutelnost. Kdo je kritizoval, byl hned antisemita. Dubnové plénum r. 1969 a nové vedení KSČ udělalo tečku i za touto smutnou kapitolou našich novodobých dějin, kdy nevelká, avšak schopná a dobře připravená skupina intelektuálů se pokusila vedle jiných zaprášených, muzeálních relikvií naší minulosti vyhrabat i tzv. židovskou otázku. Taková otázka u nás prostě není, jako neexistuje ani v Sovětském svazu, ani v jiné socialistické zemi. A nedovolíme sionistům ani imperialistické propagandě, aby takovou otázku v naší zemi křísili. ...
(František J. Kolár - Sionismus a antisemitismus, Svoboda, 1970; příručka je dodnes součástí živého fondu řady školních knihoven)
Pro právem nahněvaného Šamana:
Po bitvě každý freiter generálem!
Existují nablblí levičáci, středo-levičácí, pseudopravičáci, echt-pravičácici.
A všichni bohužel umějí psát. Co naděláš...
P.S.: Stejně jsou to všechno kozí kosti!
-cici. Měl jsem raději psát -čiči! Pardon. ;-)
informaci:
Ti Poláci, o kterých jste věděla, se rozhodli správně, protože asi správně odhadli a vytušili, že se jim ten ruský bolševik po válce do toho Polska dostane a že ho ovládne. Umět dobře odhadnout nepřehlednou situaci je dar k nezaplacení, pánům se určitě mnohokrát vyplatil.
Naši lidé po okupaci v březnu 1939 netušili do čeho jdou, když zkoušejí překročit hranice do Polska, protože dostat se do Francie se pak při hroucení polského odporu před obsazením Polska Německem a Sovětským Svazem podařilo jen části z nich. Oni začínali utíkat už po březnu 1939, pakt Ribbentrop Molotov byl dohodnut až později, 23.8.1939. Zbytek se snažil dostat k Rusům, jakožto k jednomu z našich předokupačních spojenců, že je sovětští soudruzi strčí do lágru a zkusí je zlikvidovat, by je ve snu nenapadlo. Že to s námi spěje do pekel nedošlo mnohým našim lidem ani během války a mnohým ani po převratu v roce 1948, ačkoliv tam už to bylo poměrně zřetelně znát, čím to může skončit a také se v těch lágrech během padesátých let ocitli.
Všichni ne, vážený STK.
Ti nejechtovnější pravičáci (např. markýz Gero, hokynář Bočan, magnát Rotšild a j.) umějí jen počítat. Psaní považují za levičáckou zbytečnost.
Přeji hezké prožití dnešních oslav 66.výročí osvobození Československa Sovětskou armádou.
(Dám Vám radu zdarma : Pokud jste momentálně distonován, raději nic nepište.)
Jak pozoruji mediální dění, zjištuji ke svému údivu, že nás osvobodila výlučně Americká armáda. Podle dřívějšícho mediálního dění a jak jsme se učili ve škole, osvobodila nás výlučně Sovětská (Rudá) armáda. Proto se ptám, která armáda nás osvobodila ?
Jak každý český vlastenec ví, osvobodila nás Rudá armáda, za pomoci československých, rumunských a polských jednotek.
US Army okupovala část jižních Čech, kde řádila jako každá jiná okupační armáda, chránila Němce před spravedlivým trestem za zločiny němectví, chránila majetek buržujů před spravedlivým znárodněním atd.
Na toto zvěrstva vší náš lid nezapomněl, proto v r.1946 volil pokrokové strany, volil dokončení květnové národně-demokratické revoluce, volil mír a socialismus.
Zde dokumenty o zběsilém řádění žoldáků US Army na našem území (POZOR ! Některé obrázky jsou otřesné !): http://www.praguecoldwar.cz/hanebnarole.htm
Schumacherovi:
Už jsem zapomněl, jestli ona demarkační linie, kam která vojska dojdou a kde se zastaví, byla dohodnuta už v Jaltě, nebo zda se k tomu dospělo během následujících jednání a setkání na nižších úrovních, myslím, že v těch konkrétních čarách to proběhlo až později, ale fakt, že se Američané zastaví v Plzni a k té Plzni je to na Rusech byl dohodnut už dost dlouho před květnem 1945.
Faktem také je, že když vypuklo pražské povstání, tak byli Rusové jednak ještě poměrně daleko a moc je to nezajímalo, hnali se na Berlín, zatímco Patton by tu mohl být dřív, skoro hned, ale Stalin trval na dodržení dohod, takže to pražské povstání nechali krvácet. Mimo jiné možná proto, že ho nezačali ti praví. Zkrátka a dobře dělo se před válkou, během ní a po ní spousta zákulisního svinstva ze všech stran a dodnes není jednoduché se v tom zorientovat. To ale nikterak nesnižuje zásluhy těch obyčejných lidiček, které sebrali od rodin a nahnali do války, ať už byli nasazeni za ruskou, nebo americkou stranu a je třeba být vděčný všem, kteří se na tom osvobozování podíleli a nastavovali tam vlastní krky. Bolševik dlouhá léta zapomínal (censuroval) na ty Američany, dnešní "modří pionýři" se zase snaží dělat blbé a tváří se, jakoby tu ti Rusové nikdy nebyli. Doufejme, že časem dostanou rozum i na těch oficiálnějších místech a v médiích a posune se to blíže k normálu a hlavně objektivní skutečnosti. Mimochodem pamětníci, kteří už dnes nežijí mi říkali, že kdyby Rusové z ROA (Vlasovci) nepřepadli německé posádky a neznemožnili jím tím odpal mnohých mostů budov a dopravních tepen v Praze, což bylo úkolem těch napadených posádek, mohlo to povstání a následné osvobozování dopadnout mnohem hůře. V rámci dohod byli pak Vlasovci po válce vydáni Stalinovi. Ten je do jednoho postřílel. No dopadli vlastně o dost lépe, než kdyby šli do lágrů. O tom se ale také moc nepovídá.
Draku já vím. Kdys mi bylo doma vyprávěno. Děkuji a jsem téhož věcného názoru. Byla to otázka více řečnická. Připomíná mi vtip za kuli z dějepisu jak nešťastný žák si odskočil na záchod a než se vyčůral tak z lotra který nechal střílet do dělníků byl tatíček Masaryk. Letos těch připomínek konce války a vítězství bylo pomálu. Jakoby se zdejší protektorátní média bála nahněvat Germána, že by třeba přestal kupovat naše zboží.
Dříve česká média Germánům, Anglosasům a jiným Euroameričanům přímo podléhají, drahý soukmenovče Schumachře.
V českých rukou setrvávají jen dva deníky, díky hrdinským obětem redaktorů i všeho našeho lidu. Ano, jen Právo a Haló noviny přinášejí našemu národu nezmanipulované zprávy a komentáře.
A Haló TV je náš jediný zdroj svobodných obrazových informací.
Kdyby nebylo hrstky statečných soudruhů a soudružek, vší náš lid by byl, jako za minulé okupace, odkázán jen na zprávy přímo z Moskvy.
To jsme to dopracovali, 66 let po našem vítězství nad Němci, Maďary a buržousty.
Ach jo.
Velmi zajímavý popis politicko názorového spektra, viděného z pozice "echt pravičáka", signatáře Akce DOST. Zajímalo by mě, kam byste zařadil "havlofašismus", vážený STK. Pro ty, kteří nevědí, co je havlofašismus http://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-2-2011/havlofasismus-v-akci---bc.-jan-kopal.html.
On vůbec ten fenomén českého pravičáka je pro mně, odrodilkyni, velmi zajímavý.
Takové prototypy českých pravičáků, vyznávajících tradiční hodnoty, jako ten, jenž nepochází z opice, nebo velká vlastenka s. Jana Bobošíková mě přímo fascinují. Anebo poradce ministerstva školství, který je podle slov pana prezidenta "autentický konzervativec", a který na manifestaci akce hnutí DOST drží v ruce transparent s nápisem "INTELEKTUÁLOVÉ BĚŽTE UŽ KONEČNĚ DO HAJZLU" (http://vera-tydlitatova.eblog.cz/wp-content/uploads/eblog.cz/vera-tydlitatova/batora-do-hajzlu2.jpg).
Že by se jednalo o nějakou myšlenkovou deformaci starší generace, zapříčiněnou dřívější existencí v reálně existujícím socialismu? Honi soit, qui mal y pense!
Mí přátelé v Česku nejsou ani "pravičáci" (a la tcheque), ani "levičáci (a la tcheque), nýbrž myslící lidé. Podle internetových debat na tomto, a podobných blozích asi exoti.
Tak znova. Vyjímám odkazy, které filtr nepřipustil.
Velmi zajímavý popis politicko názorového spektra, viděného z pozice "echt pravičáka", signatáře Akce DOST. Zajímalo by mě, kam byste zařadil "havlofašismus", vážený STK. Pro ty, kteří nevědí, co je havlofašismus ...
On vůbec ten fenomén českého pravičáka je pro mně, odrodilkyni, velmi zajímavý.
Takové prototypy českých pravičáků, vyznávajících tradiční hodnoty, jako ten, jenž nepochází z opice, nebo velká vlastenka s. Jana Bobošíková mě přímo fascinují. Anebo poradce ministerstva školství, který je podle slov pana prezidenta "autentický konzervativec", a který na manifestaci akce hnutí DOST drží v ruce transparent s nápisem "INTELEKTUÁLOVÉ BĚŽTE UŽ KONEČNĚ DO HAJZLU" ...
Že by se jednalo o nějakou myšlenkovou deformaci starší generace, zapříčiněnou dřívější existencí v reálně existujícím socialismu? Honi soit, qui mal y pense!
Mí přátelé v Česku nejsou ani "pravičáci" (a la tcheque), ani "levičáci (a la tcheque), nýbrž myslící lidé. Podle internetových debat na tomto, a podobných blozích asi exoti.
Myslíte "myslící lidé" dle Vašich kritérií, vážená paní Harpyje ?
Ani si nepřejte vědět, jak takové exoty a odrodilce nazývá vší náš lid. Ano, vší náš lid si nebere takové servítky jako poradce ministerstva školství a velký český vlastenec soukmenovec Bátora.
Prostě - my máme rádi jen lidi myslící přímo hlavou, lidi našeho typu a letory. My opravdoví čeští vlastenci a vlastenky víme velmi dobře, co je to havlofašismus. To je pravda & láska & privatizace & humanitární bombardování & multi-kulti & omluva Němcům & poklonkování Euroamerice & posluhování buržoasii atd.
Část našeho lidu se v r.1989 nechala zlákat pozlátkem Euroameriky, ale brzy přišlo vystřízlivění. Jednou překonáme informační bariéru a brainwashing, jednou překonáme zastrašování a ponižování, a zvolíme si opět pokrokový parlament, jako v roce 1946.
A pak pošleme Havla, Schwarzenberga, Topolánka a všechny jim podobné tam, kam patří – za jejich euroamerickými pány a ochránci.
Skončí havlofašismus, skončí multi-kulti, kapitalismus a demokracie. Opět budeme moci volně dýchat, svobodně slavit První máj a 9.květen, opět naše děti budou moci jít do lampiónového průvodu v předvečer výročí VŘSR.
A tančit, tančit se bude všude !
Ja drugoj takoj strany něznaju, kdě tak volno dyšet čelověk !***Volte ČSSD a KSČM !
Error 503.
Podruhé to psát nebudu.
Dzp a nazdar.
Zase Vám to, Šamane, vyvádí.
Dzp.
4 Harpyje:
Já lidi neklasifikuji, nedávám do šuplíčků. Na to nemám aprobaci ani chuť. Blba, nafoukance nebo lháře ovšem poznám. Nicméně jim své poznatky o nich samých obvykle(!) nijak nevnucuji.
"Havlofašismus" (na rozdíl od Vlastimila Většího) neznám, je to pro mě těžká vymyšlenost a nehodlám ji nijak studovat. Připomíná mi to slovo "světlehořký" případně tak něco.
A fakt, že někdo drží nějaký transparent: Třeba měl právě "antiintelektuální" náladu. I já ji mívám, když o životě (nebo o praktickém umění) rozvážně a s neuvěřitelnou erudicí rozprávějí kavárenští intošové. Tak 25 let, nedokončená filosofie, obvykle mastné dredy, vychrtlá postava, s podobnou partnerkou a jejich dítětem - a živí je jejich maminky. To se pak obvykle od nich člověk dozví taková moudra, že mu jde hlava šejdrem...
;-)
A dost často mám chuť pozdvihnout transparent a zařvat z plných plic*: "Zatracení sebestřední, prolhaní a závistiví umělci, kteří si myslíte, že zrovna vaše dílo spasí svět, nevěřte, že jste byť jen o píď lepší než vaše okolí a běžte už konečně i s tím vaším Kunstem do ......!"
Pak si ale uvědomím, že právě oni a jim podobní mě posledního půstoletí "živí" a sklesle zmlknu. To je ta přízemní realita.
Takže Harpyje, nebuďte zas tak "spravedlivá". Já si třeba myslím, že všichni "spravedliví" půjdou (nejpozději ve druhém kole) do pekla.
*/ Moje maminka byla operní zpěvačka - kontraalt. Mocný hlas, junonská postava. Obojí jsem podědil. Kdo mě slyšel jednou doopravdy řvát, obvykle si to pamatuje až do své smrti.
;-)
P.S.: Nějak Vám to nejde pod nos, ta akce D.O.S.T. Mně taky ne, vystřízlivěl jsem poměrně rychle, hned jak jsem se s pány, kteří tvoří jádro hnutí blíže seznámil resp. když mi poslali téze svého spolku. Ale prohlašovat o mě, že jsem "echt pravičák"? I jděte, co Vy o mě vlastně víte, Harpyje...
Udělejte si už pořádek ve svých šuplíčkách.
STK:
Býti příliš "spravedlivým" znamená že člověk snadno sklouzne do roviny, kdy začne být příliš vzpupným a pyšným. To sebou nese takový ten problém, že zároveň s tím začne být automaticky i nadutý a směšný. Jakmile se mu to stane, dostane se do stadia, o kterém můj pravoslavný kamarád říká, že začne "... nasírat Ježíše a koledovat si o namočení rypáku do sra.ek.". Ať už je to jak je to, snažím se tomuto jevu vyhýbat, mě bohatě postačí, když si uvědomím, že bych mohl působit jako směšný nadutec a začínají jaksi automaticky působit brzdy a některé své popudy reagovat na to, či ono ostřeji, prostě utlumím.
Poustevník Školastik...nebo také "Proslul nemilosrdným potíráním zlořádů a nepravostí. Celému kraji se ulevilo, když ho konečně oběsili..."
Milá Harpyje, mám jednu naléhavou prosbu. Doufám, že to nikdo nepovolaný nebude číst. Naše milá paní profesorka nám rozdala 10 těžkých (tedy pro mě) německých textů. Některé z nich jsou ze starší doby. Byla bych Vám neskonale vděčna kdybyste mi pomohla s překladem. Já vím, jistě je to troufalé Vás obtěžovat...
Nebo jedno, každá dobrá duše, která umí dobře německy. Já s němčinou zápasím jak dlouho...Dzp.
Mailem, Kopretino.
Okomentovat