7. března 1936 obsadil Wehrmacht demilitarizované pásmo Porýní, čímž porušil rozhodnutí Společenství národů. Vítězové první světové války proti tomu nepodnikli nic. 1. září 1939 vypukla druhá světová válka.
13. srpna 1961 ve 2:30 začaly úřady NDR stavět zeď kolem Západního Berlína. Vítězové druhé světové války proti tomu neudělali nic. V říjnu 1962 začala karibská krize. Třetí světová válka byla odpískána za vteřinu dvanáct.
21. srpna 2013 byly v Sýrii prokazatelně použity chemické zbraně, čímž byl porušen Ženevský protokol z roku 1925. Vítězové studené války hledají důvody, aby nemuseli nic dělat.
Hitlerovské Německo překročilo mnoho červených linií, aniž by na ně dostalo patřičnou odpověď. Krátce po uchopení moci (po demokratických volbách) v dubnu 1933 začaly perzekuce Židů, kteří byli vypuzeni ze státní správy. To byla vnitřní záležitost "demokratického" státu, stejně jako když v září 1935 schválil říšský sněm norimberské rasové zákony. V r. 1935 byla znovuzavedena branná povinnost, což také patří mezi atributy samostatných států. Tady byla otevřeně překročena první "externí" rudá linka, protože to porušovalo Versailleské smlouvy. Francie a Velká Británie protestovaly – a to bylo všechno. Tento test Hitlerovi stačil, aby v březnu 1936 vtrhnul do Porýní s pouhými devatenácti pěšími prapory a letadly ze tří divizí. Francie a Velká Británie protestovaly – a to bylo všechno. V srpnu 1936 proběhly v Berlíně famózní Olympijské hry, famózně zneužité k propagaci nacismu – národní ideologie suveréního Německa. 12. března 1938 obsadil Wehrmacht Rakousko. Velmoci mluvily, ale neudělaly nic. V září 1938 dokonce západní velmoci spolupracovaly s Hitlerem na ostudném Mnichovském diktátu, po kterém Německo zabralo československé pohraničí (přičemž si smočili i Poláci a Maďaři). 14. března 1939 Hitler obsadil "zbytkové Česko". Velmoci se zmohly na pár protestních nót. 1. září napadl Hitler Polsko. Vypukla válka.
Ale velmoci stejně neudělaly nic. Dokud se válka nedotkla jejich vlastního území. A válka vypukla, protože při překročení žádné z červených linií nedostal Hitler po čumáku!
Hrozba silou totiž může být účinná jen tehdy, pokud je věrohodná.
3. a 4. června 1961 proběhla ve Vídni schůzka čerstvého prezidenta USA J.F. Kennedyho s generálním tajemníkem KSSS N.S. Chruščovem. Kennedy byl jednak pod vlivem léků na bolesti páteře, a jednak byl normálně slušný člověk. A taky měl za sebou neúspěch v Zátoce sviní. Chruščov byl totalitní vůdce a ruské hovado. A taky měl za sebou úspěch při potlačení "kontrarevoluce" v Maďarsku 1956, kdy si na pažbu mohl udělat minimálně 2.652 zářezů. Tolik bylo mrtvých oficiálně, odhady mluví od desetitisících až statisících obětech. Další stovky až tisíce lidí bylo následně mučeno a popraveno. Z Maďarska uteklo 200 až 300 tisíc lidí.
Ve Vídni besedoval žralok s kuřátkem. Chruščov nabyl dojmu, že Kennedy je slaboch. Načež rozjel (druhou) berlínskou krizi. Přes všechna silná slova západních mocností, zejména USA, Chruščov překročil rudou linku, a nedostal po čumáku. Načež rozjel karibskou krizi. Američané v ní obstáli jen proto, že nejen mluvili, ale i konali. Začaly autentické přípravy na válku. Byli povoláni záložníci, ve vzduchu byly strategické bombardéry, válečné lodě zahájily blokádu Kuby. Sovětské ponorky zastavily na její hranici!
Hrozba silou totiž může být účinná jen tehdy, pokud je věrohodná. A proto hrozba silou může udržet mír.
Americký prezident Barack Obama a další vedoucí představitelé NATO v obavách před nasazením chemických zbraní v Sýrii varovali, že jejich použití je překročení červené linie, což by mělo "důsledky", o nichž nebylo nic řečeno. Obamův výrok zazněl 6. prosince 2012.
V dubnu byly tyto zbraně použity. Americký prezident na to 30.4.2013 řekl doslova: "Nasazení smrtících plynů v Sýrii by znamenalo překročení červené linie".
21. srpna 2013 byly tyto zbraně použity asi počtvrté. Tentokrát to jasně potvrdili Lélaři bez hranic. Prezident Obama vyčkával 72 hodin, načež prohlásil: "Nasazení smrtících plynů v Sýrii by znamenalo překročení červené linie."
By??? Linie byla překročena, a západní mocnosti váhají. Kdo ty zbraně použil? Proč, říkají osvědčení "levičáci" (vyhlášení evropští, protiameričtí a antisemitští zelení Khmérové), proč by vojáci útočili na civilisty? Ano, proč? To je ta otázka.
Připomeňme předcházející události: Před dvěma a půl lety začaly protivládní občanské nenáboženské protesty. Byly zatčeny stovky lidí, kteří pak byli mučeni. Mezi nimi i nezletilci. Proti protestům, které tato zvěrstva vyvolala, nasadil už Asad armádu. Demokratický stát začal bombardovat čtvrtě svých vlastních měst! A to tím, co měl po ruce. Teď měl po ruce chemii. Ale možná to nebyl Asad, ale jen nějaký subalterní generál. Ale možná to byli povstalci, někteří z těch zlých.
Všechny tyto tři případy volají po nějaké jednoznačné reakci!
V Sýrii se to tedy mele všelijak, dají se očekávat i boje mezi dnešními opozičníky. Na severu vzniká islámistický chálifát, povstalci řežou hlavy místním křesťanským kněžím. Opoziční předáci se hádají a nedovednou se shodnout. Do toho znějí hlasy evropských levičáků, amerických daňových poplatníků a ruských a čínských hodnostářů, a nakonec i papeže Františka: Násilí nic nevyřeší. Musí se jednat. Modleme se.
Říká se to dva a půl roku. Mezitím bylo zabito sto tisíc občanů a několik desítek tisíc ozbrojenců. Každý třetí Syřan je bez střechy nad hlavou, do blízkého zahraničí uprchlo dva miliony lidí. To už není "vnitřní záležitost země", pane Putine! Stejně jako nebylo německé pronásledování Židů a sovětské jaderné rakety na Kubě.
Asadův režim v Radě bezpečnosti vždy podrželo Rusko a Čína. Byly přitom už třikrát překročeny červené čáry. Putin teď říká: Musí jednat Rada bezpečnosti. Co neříká: Kde všechno smysluplné zařízneme.
Rusko dodává Asadovi zbraně, zejména protiletecké a protilodní rakety – proti agresi. A taky náboje – proti syrským občanům. Írán je rovněž silně proti agresi, proto posílá do Sýrie rovnou své Revoluční gardy. Z Libanonu přichází naciarabský Hizballáh. To, podle Rusů, Číňanů a zblblých Euroameričanů není agrese, to není vměšování! My proti vám budeme střílet, a vy s námi jednejte. Oficiální čínský list vyzývá Rusko a Írán, aby počítaly s přímou vojenskou pomocí syrskému režimu. Írán už tak činí. Osvědčená kliková hřídel zla se otáčí – od Číny, přes Rusko, Írán, až po bolívarské režimy Jižní Ameriky.
A demokratický západ? Budeme čekat na výsledky průzkumu inspektorů OSN. Výsledky budou za dva, tři týdny, a nejspíš potvrdí zjištění Lékařů bez hranic, kteří ty tisíce zasažených lidí ošetřovali, a pak stovky zabalených těl kladli do řad. Kdo ty zbraně použil – to inspektoři nezkoumali!!! Tak na co se čeká???
Tak ano, všichni by byli rádi, kdyby byla Sýrie stabilní. Zejména sousedé. Také Izrael i Egypt. Nejvíce Jordánsko, a pochopitelně i Libanon. Ale tak to prostě není! Něco se musí stát. Asad musí dostat přes čumák. Islámisté taky. Dnes budeme tolerovat porušení rudých linií, a zítra začne čtvrtá světová válka. Chemická…
Nakonec si možná Sýrii rozeberou země z Ligy arabských států plus Turecko. Třeba i za západního přispění. Ale už teď jsme ve velmocenské situaci, podobné roku 1936 nebo 1961. A ta rudá lajna neleží před Asadem. Ale před samoděržavým Ruskem a komunistickou Čínou s jejich imperialistickými ambicemi, které se nyní vyzbrojují podobným způsobem, jak to činil Adolf Hitler ve třicátých letech minulého století.
Rudá hořící čára, kterou necháváme opakovaně překračovat. Až přikryje chemický oblak Prahu, bude pozdě!
PS: Izraelci fasují protiplynové masky. A jejich vojáci se modlí, Františku. V obranných postaveních, u protiraketových systémů, v kabinách vojenských letadel. Celá jejich hranice je červená linie. Její překročení o jediný centimetr vyvolá vždy odpověď.
Psáno v Praze na Lužinách dne 2. září 2013.
Žádné komentáře:
Okomentovat