A stalo se tak, jak se má každá loď správněně pokřtít: totiž šampaňským. I když v tomto případě nejde přímo o loď, ale o román našeho žijícího klasika sci-fi Františka Novotného. A proto se tak nedělo v loděnici, avšak pod dohledem Dariona v klubu Krakatit, v patře nad stejnojmenným knihkupectvím v pražské Jungmannově ulici.
Celá akce začala úderem páté hodiny ve čtvrtek 2. května. A to v poněkud obráceném pořadí, než bývá obvyklé. Protože většina sci-fistů, ostatně stejně jako většina normativních Čechů, doráží na podobné akce s minimálně čtvrthodinovým zpožděním, začalo se tentokráte autogramiádou. Námořník František doráží vždy včas, a tak se mohl hned na začátek setkání do svého šestisetstránkového špalíku vlastnoručně podpisovat. Nálada byla přátelská, umocněná tím, že díky nakladatelství Poutník se nejdříve plulo na peřejích piva. Přítomní si pěkně popovídali, s panem spisovatelem, i mezi sebou.
Díky obmyslnosti pořadatelů s posunutím vlastního křtu až na šestou hodinu, přišla Františka Vrbenská v půl šesté vlastně včas na to, aby mohla být použita jako nejlepší křtitelnice. Křest byl proveden šampusem, jak již bylo řečeno. Jen drobnými kapkami, aby nebyl porušen obal, na němž se sametově černým oceánem prokousává šedivá loď, z níž se ke žlutooranžovému nápisu na oranžovožlutém chvostu plamene šplhá právě odpálená raketa… Knižní pachole držel v ruce za nakladatelství Poutník Vláďa Kejval, krátké slovo pronesl otec Franta. Blýskaly blesky fotoaparátů, až se navzájem překrývaly. Šampaňské pak dorazilo i do šampusek, také se objevily chlebíčky pro ty, kteří se předtím nezahltili brambůrky a drobným pečivem.
V půl sedmé se knihkupectví Krakatit zavírá, mohli jsme sice být na místě déle, Darion by nás vypustil i po závěrečné, ale dvě a půl hodiny je na takovou narozeninovou party akorát. Navíc pan spisovatel pospíchal ještě do hospůdly U Kruhu, za roh do Palacké, takže jsme ho většinově následovali i tam. Naštěstí si Darion včas vzpomněl a přinesl schůdky a fixku, aby se oslavenec mohl slavnostně podepsat na strop klubu.
Při této příležitosti si povzdechněme, že klub nejspíš končí. Padl návrh, aby byl strop, pokrytý podpisy našich českých literárních a výtvarných velikánů, prohlášen za národní kulturní památku, protože jinak mu nejspíš hrozí přemalování. Uvidíme, jestli očekávané zavření klubu přežijí dračice a čertice na stěnách klubu…
Tak, podpis ve svém výtisku Thora už mám, knížku mám dočtenou po stránku 450, takže se brzy dočkáte i recenze. Teď jen předběžně: Čte se to skvěle! Ale s ohledem na obsah by se knížce možná po křtu mohlo dostat i slavnosti aqiqah, případně obřízky, protože spolu s křesťany i evropskými nekřesťany s vikingskými kořeny bojují proti společnému žlutorudému nebezpečí i muslimové a židé.
Ale počkejte si na recenzi. Anebo si tu knížku rovnou kupte, pokud máte rádi sci-fi, military, námořnické příběhy, road-movie, political fiction a poezii (a to jsem ještě nedočetl:).
(Psáno v Praze 6. května 2013 pro Sarden).
Nezapomeňte se také podívat na
fotoreportáž.
