ČESKÉ TEXTÁRNY 2004: Ambrožův nekrolog

(Jména osob, jakož i názvy podniků a institucí zde uvedených, jsou pouhou literární fikcí. Jakákoli podobnost je čistě náhodná, zejména jména či podobnost se jmény osob, podniků a institucí. Všechno je to úplně vymyšlené, kromě citací z pracovních posudků a příruček.)

Mír u Ráchel

Z Hory pamatování míříme na jih na Herodion. Kolem silnice vyrůstají nová sídla. Skutečně rostou: Nejdříve míjíme patrové domky. Ty jsou vystřídány pětipatrovými věžovými paneláky. Nad opěrnou zdí na nás shlíží terasovité rodinné domy, když spočítám jejich podlaží, dostanu se k číslu šest. Tyto domky však tvoří základnu, ze které vyrůstá dalších dvanáct pater jakýchsi novodobých obytných hradeb.

Shromáždění k uctění památky třech zavražděných izraelských studentů 17.7. 2014

Dobrý den,

jménem pražské židovské komunity Bnej Israel bych Vás chtěl pozvat na

shromáždění k uctění památky třech zavražděných izraelských studentů,

Naftali Frenkela, Gilada Šaara a Ejala Jifracha a k vyjádření podpory

Státu Izrael v jeho boji proti terorismu.

Mír Údolí pospolitostí

Z konečné tzramvaje na Herzlově hoře se lze ke vstupu památníku Jad Vašem dostat autobusem anebo pěšmo. Je to jen asi kilometr a cesta vede z kopce. Měl jsem k dispozici čtvrthodinku, proto jsem vynechal stepování u zastávky šatlu a zvolil bezpečnější chůzi. Netrvalo to dlouho, a opět jsem spatřil trojúhelníkový tubus, skrývající dějiny vyvražďování židovského národa. Na parkovišti před hranolovitým vstupem do areálu parkoval snad jen náš autobus. Ještě nezačala ta pravá turistická sezona.

Dopis z Jeruzaléma

Vsem pratelum, znamym, rodine!

Dnes, 10.7.2014, jsem jela asi v 17.50 tramvaji v Jerusaleme. Najednou sirena, nalet na Jerusalem, dvere tramvaje se otevrou a my vsichni vybehneme …a co ted? 

Mír jeruzalémské tramvaje

Je pár minut po jedenácté. Ve skoro přesně naplánovaný čas stojím u Damašské brány. Tedy skoro přesně na plánovaném místě. Musím se ještě přemístit k tramvajové zastávce toho jména. Nejdříve je nutno projít autobusovým nádražím, kde parkují minibusy či spíše maxitaxíky arabských firem. Poznají se podle toho, že mají na boku vyveden kruhový emblém se čtyřcípou hvězdicí (nikoli kříž!).

Mír hradeb

Dnes má naše výprava zase nabitý den. Nejdříve je v plánu návštěva národního hřbitova na hoře Herzl kde jsem už byl posledně, a pak přesun do památníku Jad Vašem, kde jsem už byl  podvakrát. Slušelo by se tam jít potřetí, stejně jako k Západní zdi, ale jde o poměrně emotivně vysilující věc i pro člověka, který zrovna v šoa nepřišel o strýčky a sestřenky. Na toto pondělní dopoledne mám jiný plán – projít se po jeruzalémských hradbách. Tudíž nemusím ráno brzo vstávat, abych stihl Šacharův autobus.

ČESKÉ TEXTÁRNY 2004: Ambrožův konec

V nejvyšších patrech moci se dějí zásadní události: Ministersvo informačních zdrojů teď přejde pod ministerstvo vnitra. České Textárny tak budou podléhat vnitru přímo, nejen zprostředkovaně jako dosud. Však se to tak patří, aby se správně psaly texty, které mají lidé slyšet, říkat, a kterým mají věřit...

Ale i v textárenském suterénu probíhají fundamentální změny.
................................

(Jména osob, jakož i názvy podniků a institucí zde uvedených, jsou pouhou literární fikcí. Jakákoli podobnost je čistě náhodná. Všechno je úplně vymyšlené, kromě dialogů.)

ČESKÉ TEXTÁRNY 2004: Smažení politiků

15. května 2004 jsem napsal do titulku svého týdeníčku: 

Možná padne i vláda. Ale já za to opravdu nemůžu!

................................

(Jména osob, jakož i názvy podniků a institucí zde uvedených, jsou pouhou literární fikcí. Jakákoli podobnost je čistě náhodná. Všechno je úplně vymyšlené – kromě citací z projevů našich nejvyšších politiků. Ovšem odmítám odpovědnost za to, že padla vláda!)

Mír pěšáků

Stále ještě se nacházím v chrámu aneb bazilice Božího hrobu, a tak se pokusím upřesnit, komu vlastně patří. Minule jsem psal, že je zde "usídleno" šest křesťanských církví. Jejich pravomoce a vzájemné vztahy byly sepsán tureckým sultánem roku 1757 v dodnes platných pravidlech, známých jakožto "Status quo". Od té doby má kostel tři vlastníky: řecký pravoslavný jeruzalémský patriarchát, františkánskou kustodii Svaté země (která zastupuje Vatikán) a jeruzalémský patriarchát církve arménské apoštolské církve. Tolik k vlastnictví. Práva užívání mají i  koptská a syrská církev. A ti šestí, zde usídlení? To jsou již dříve zmiňovaní příslušníci církve etiopské, kteří přišli o své místo v kostele kvůli nemožnosti platit určité poplatky, ale podařilo se jim uchytit se na střeše kaple sv. Heleny, kde sídlí ke staleté nelibosti koptů – i díky nedávnému rozhodnutí izraelských soudů – dodnes.

Važme si hub

Rady, které našim agrárníkům věnoval redaktor Agrárního kalendáře na rok 1914 J.K. Táborský jsem jen opsal (a podstatně zkrátil). Tehdy, v době po ukončení obou balkánských válek, byl tak milý čas - a červen se zrovna hodil k uspořádání parádních manévrů u hranic se Srbskem. A rostly houby!

Šaman opravuje JKT a varuje: Nesbírejte neznámé houby, jediná přehlédnutá muchomůrka bílá dokáže vyvraždit celou vaši rodinu! To by bylo horší, než "sedm kulí v Sarajevu". Tam se také před sto lety ujaly ze sedmi pouhá "nepatrná jich část", totiž jen dvě - učinily však z dětí následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a hraběnky Žofie Chotkové siroty. A o měsíc později začala řada sirotků povážlivě narůstat...

Mír křesťanské čtvrti

Už dříve jsem psal , že v Jeruzalémě bylo obydlené sídlo poprvé rozděleno na části. A to na čtyři části – a od té doby se jim říká "čtvrti", i když je jich třeba několik desítek. V 19. století byly ty místní čtvrti pojmenovány podle toho, kdo v nich bydlí: Muslimská, židovská, křesťanská a arménská. Jako pátý vyčleněný okrsek je součástí Starého města Chrámová hora, kde tedy bydlí Bůh, ovládají ji muslimové a hlídají Izraelci.

ČESKÉ TEXTÁRNY 2004: Strategický cíl současného vedení odhalen

Pokud se podaří ustavit evropskou vládu, a pokud nám tato vláda bude dávat zakázky bez výběru, jako to zatím dělá naše vstřícná národní vláda, pak se skutečně můžeme stát evropským velikánem.
................................
(Jména osob, jakož i názvy podniků a institucí zde uvedených, jsou pouhou literární fikcí. Jakákoli podobnost je čistě náhodná. Všechno je to úplně vymyšlené, zejména způsob hospodaření polostátních podniků. Odmítám odpovědnost za jejich případné neúspěchy v konkurenčním boji.)
********************************************************

Mír židovské čtvrti

Ulice Al-Wad nás vede k jihu do židovské čtvrti. Jedná se o jednu z nejširších tepen Starého města, proto se do ní vejdou turisté i v pětistupu. Vlevo se do výšky zvedá stěna objektu, zvaného Hamman al-Ain což by měly být veřejné lázně z mamelúcké doby (asi 15. století), vpravo se tyčí asi pět metrů vysoká neidentifikovaná zeď bez oken, porostlá trsy zelených keříků. Na jejím úpatí se nabízí kohoutek s pitnou vodou, a pod ním úzký kamenný žlab. Něco podobného znám z Českého ráje, kde se z podobných koryt, vydlabaných z pískovce, napájely krávy. Jsme však v Jeruzalémě. Tohle koryto je vytesáno z mramoru, a původně sloužilo jako – sarkofág.

Mír muslimské čtvrti

Sjíždíme z Olivové hory zpátky do údolí Kidron, zlatá kupole Skalního chrámu zapadá pod obzor. Jsme stále ve Východním Jeruzalémě, ale auta na dvorku místní autoopravny mají izraelské poznávací značky. Prý je to tím, že arabští opraváři jsou nejlevnější...