V reálném sociku 60. let zhasla světla, přestala lednit chladnička, přestalo hrát rádio. Bydleli jsme v třípatrovém baráku, problém s výtahy jsme neměli. Abychom viděli, zapálili jsme svíčky. Obsah chladničky se zabalil do peřin, na pití jsme naplnili lahve, hrnce pak vodou na vaření. Zásoba vody ve vaně sloužila na splachování záchoda. (Dám vám tip pto přežití: Když do bytu přestane proudit voda, nemusíte umřít žízní. Je jí ještě spousta ve splachovadlech. Jen si ji zbytečně nevypotřebujte!)
Pak jsme si sedli ke kamnům a četli si. V Praze dále hrál rozhlas po drátě. Fungoval telefon. Proud šel z baterií, ty jsou dobíjeny usměrňovači, do těch šlo napětí z dieselagregátů. Příkaz ministra spojů zněl, aby ústředny měly nafty na 3 dny spotřeby. Byli jsme připraveni na válku. Netušili jsme, jaký problém může mít s výpadkem New York – vždyť pro nás to bylo normální. Nebydleli jsme v mrakodrapu, rodný Liberec získal svůj první světelný semafor někdy v roce 1970! Nebylo všechno na elektřinu, včetně regulace plynových kotelen (takže dnes budete mít v zimě doma i mráz). My jsme ještě platili za nákup penězi, tedy hotovostí. Při dnešním výpadku jsou vám marny statisíce v bankomatu. A stejně si nic nekoupíte – nebudou fungovat elektronické pokladny. Pro současné blackouty platí, že všude, kde je v systému jediný elektřinou ovládaný prvek, dojde ke kolapsu. Přičemž absolutně všude – ve výrobě, dopravě, spojích – se používají počítače a prvky elektronické komunikace.
Nejrozsáhlejší blackout zasáhl Československo na předělu let 1978/79. Silvestr byl v neděli, v pondělí 1. ledna ještě kvákal Husák v televizi, že „vzrostlo materiální i duchovní bohatství země." Nikdo z papalášů nezačal všas řešit krizi, která právě nastávala. Elektrárny měly na skládkách uhlí jen na pár dnů, místo na tři měsíce. Zamrzlo Labe. Rok předtím jsme prodali poslední ledoborec východním Němcům. Elektrárna Chvaletice byla postaveny čistě na vodní cestě. I když kolem nich vedla páteřní trať, nebyla z ní udělána odbočka. Mladého inženýra, který navrhoval v projektu její natažení odbyli ekonomové s tím, že by zbytečně narostla investice. (S ohledem na to, co se vrazilo do vodní cesty, minimum...) Uhlí se pak vozilo vlakem kolem Chvaletic přes Pardubice do Opatovic, kde byla nejbližší rampa na přeložení, a pak 40 km po zledovatělých silnicích zpátky. Uhlí bylo zmrzlé a rozmrazovací boxy byly napájeny elektřinou...
Paradox: Bolševik vyhlásil snad 24. regulační stupeň. Zastavily se hutě, továrny měly minimální spotřebu. Televize vysílala až od 8 hodin večer. Vídeňská televize vysílala pro děti na jižní Moravě české večerníčky…
A přitom tato nesmyslná buzerační regulace ze strany KSČ si vynutila, aby byly ve Chvaleticích v provozu jen dva bloky ze čtyř: Nebyl totiž skoro žádný odběr!!!
Následná omezení trvala několik dalších měsíců. A od té doby se začal regulovat odběr ve špičce, což prakticky skončilo až po roce 1990.
Dnes je elektřiny dost. K výpadkům dochází zejména kvůli přetížení rozvodné sítě nebo jejím poruchách. Místní závada se však v rámci sjednocené přenosové soustavy může projevit i tisíce kilometrů daleko. Největšímu možnému průšvihu jsme se vyhnuli 24. července 2006:
Průměrná denní teplota byla ten den 27°C, v 9 hodin ráno už 33°C. Zatížení sítě bylo o pouhých 500 MW vyšší než obvykle. Ale porucha na německé síti vypnula západní přenosové kolečko, které zatěžuje naši soustavu přenosem energie ze severního do jižního Německa. Dovoz energie z Běloruska do Německa tak přetížil polskou síť. Ta nám svůj přebytek poslala na východě. Došlo tedy k navýšení přenosu směrem východ - západ.
Ve Slovinsku ve stejném čase hořelo poblíž rozvodny Diviča, kterou z bezpečnostních důvodů vypnuli. Rakousko začalo sosat elektřinu od nás, čímž se zatížil i směr sever - jih.
Toto se dělo za situace, kdy se dokončovala oprava vedení 400 kV mezi rozvodnou Hradec (severní Čechy) a německým Etzenrichtem, které bylo zdemolováno při květnové vichřici. Ten den probíhalo přepojování z provizorního vedení na původní opravené. Navíc byly z důvodů oprav a revizí vypnuty další 4 přenosové trasy na území ČR. Přetížená síť padala dominovým efektem.
Načež část sítě v ČR přešla do ostrovního provozu. Byl to vlastně první rozpad energetické sítě, který jsem zažil. Každý ostrov měl své zdroje, a spotřebu. Tento ostrovní provoz byl však značně nesymetrický – zůstala v něm velká část zdrojů a vykazoval přebytek výkonu 1500 MW. Na dalších ostrovech tento výkon scházel. Systém se podařilo po pouhé hodině zregulovat a soustavu ČR opět spojit.
Kolem poledne téhož dne došlo zřejmě kvůli přetížení k požáru vazební tlumivky v rozvodně Čechy Střed (Mochov u Čelákovic). Tento výpadek měl pokračování: Velké teploty a zatížení vodičů způsobovaly jejich velký průhyb. Došlo ke kontaktu vedení se stromem, následoval druhý výpadek. Opět vznikl ostrovní provoz, tentokrát s nadbytkem výkonu 2400 MW. Musely se odpojit některé z elektrárenských bloků. Proto byl ve 14.00 vyhlášen stav nouze, ale síť se odlehčila pouze o 600 MW. Takže v 14.45 došlo – už potřetí! – ke vzniku dalšího ostrovního provozu.
Až odpoledne se odběr snižoval a situace se stabilizovala. Stav nouze byl ukončen ve 23.00.
Nedošlo k blackoutu! Žádnému spotřebiteli v ČR nebyla dodávka elektřiny přerušena. Jenom velcí spotřebitelé musel omezit odběr. Dispečink ČEPS (dříve Česká energetická přenosová soustava) ten den řešil více než 1000 tísňových volání. Nikdo veřejně nepoděkoval lidem z ČEPS a ČEZ, kteří nás tehdy zachránili před velkým průšvihem.
Nedostatečná kapacita současné přenosové sítě má mnoho důvodů: Je dána hlavně přesuny velkých energií po celých kontinentech (nebudeme si devastovat evropské životní prostředí, dovezeme si do Rakouska z ukrajinského Černobylu a rumunských tepelných elektráren přes Německo, tedy Česko) a pak nárůstem neregulovatelných zdrojů z větru a slunce, které se vyskytují úplně jinde, než je koncentrován průmysl. (Neregulovatelné jsou ty zdroje ze zákona, nikoli technicky, i když i to je určitý problém.) Ale je to i důsledek "rozbití energetických monopolů", neboli "unbundlingu": Evropská unie rozhodla o oddělení výrobců energie od rozvodné soustavy, což stálo značné miliardy. Od té doby si výrobce elektrické energie platí služby majitele sítí, a majitel sítí – je nerozšiřuje. Zisk má za přenesenou energii, a když síť nestačí, nepřijme objednávky. Výrobce ČEZ se řídí trhem, a majitel dálkových sítí, ČEPS, státní podnik – rozhodnutím politiků.
Ono to pořád nějak fungovalo, že! Energetická síť se stala obětí toho, že byla robustně dimenzovaná. Což bylo nutné pro spolehlivost přenosu. Celostátní energetická soustava byla budována tak, aby vydržela dejme tomu 100% přetížení. A využívala tedy své kapacity jen na polovinu, dejme tomu. Při zvýšení třeba i na 75 % měla potřebnou rezervu. Dnes už někdy jede na úrovni, jako by havárie byla neustále (minulý týden třeba) – a pak když přijde skutečná havárie, nemá už kapacitu, aby ji zvládla.
Navrhoval jsem, když jsem pracoval v energetickém provozu jedné velké firmy, že bychom měli občas udělali cvičný výpadek, aby si nás naši zákazníci více vážili, ale bohužel to neprošlo. Manažeři pak rozhodli, že je pro ně ekonomicky výhodnější přestát jeden masivní výpadek za pět let, než investovat do zálohování elektrické sítě – která to nepotřebuje, protože je "předimenzovaná". Zároveň se vinou úspory nákladů začalo šetřit na údržbě. A protože průměrná životnost manažerů jsou tři roky, mají dobrou možnost přestát tuto dobu bez problémů s výpadky…
Jenže ony ty výpadky byly. Jenom manažeři si jich nevšimli, protože jim pořád šly počítače, jezdily výtahy a foukala klimatizace. Že to jde z dieselů a střídačů, nevěděli.
Mediální zájem se stále upínal na energetické zdroje. Zde může nastat průšvih za deset, dvacet, let, když dnes nebudeme obnovovat zastaralé a stavět nové kapacity. Ale co se týče přenosové soustavy, tak tam jsme v průšvihu už dnes. Před deseti lety si Německo naplánovalo stavbu 800 km nových vedení. Postavilo 80 km. Před dvěma lety spočítal eurokomisař Günther Oettinger, že se do euroenergetiky bude muset do roku 2025 vrazit celkem bilion eur. Zatím bylo uvolněno nula celá nula nula vůbec nic. Jen povolovací řízení na stavbu vedení trvá deset, dvanáct let. Většina zemí EU (krom tří zemí, mezi nimiž bylo i Česko) zamítla návrh, aby se zkrátilo na maximálně tři roky. Avšak pak by se nemohl pořádně posoudit "vliv na životní prostředí". A dráty, vedoucí přes krajinu, jsou tak neekologické! No, ani tady jsme se nepřipojili, ani tady nám to nebude nic platné. Navíc nejsou peníze na investice, biliony putují do Řecka. Média se plní plácáním o řecké krizi, energetická katastrofa nám přitom svým nestvůrným chobotem již ťuká na sklo oken i v těch nejvyšších věžích.
Zoufalý návrh ČEPS mít možnost odstřihnout se od Německa, aby přes nás netekla "jeho" elektřina prostřednictvím transformátorů (investice dvě miliardy Kč) je politicky neprůchodná. Proti se postavil i premiér Nečas. Jaká je životnost politiků?
Takže mějte doma vždy dostatečné zásoby balené pitné vody, konzerv, jejichž obsah se dá jíst studený, trvanlivé pečivo, med, cukr, čokoládu, baterie, svíčky a zápalky, teplé přikrývky, základní léky a nějakou peněžní hotovost. A knížky, papír a tužku. A zálohujte, zálohujte, zálohujte! Ale třeba nebude tak zle. Možná Evropa dopadne jenom jako milionový Auckland, největší město Nového Zélandu. 20. února 1998 zde porucha na vysokonapěťovém kabelu vyvolala kaskádu dalších poruch. Ty trvaly pět týdnů. Po tu dobu bylo centrum města mimo běžný provoz. Každý den spálily náhradní agregáty milion litrů nafty. Banky, firmy, univerzity zabalily krám a přestěhovaly se jinam. Z města utekla i velká část obyvatel. Drobní podnikatelé zbankrotovali. S následky se Auckland vyrovnával dlouho, a některé trvají dodnes.
Podle katastrofických scénářů českých plánovačů vypukne rabování až za tři dny bez elektřiny. Praxe z jiných zemí je – okamžitě…
61 komentářů:
A to myslíte vážně, Šamane, nebo to má být groteska?
Ale ovšemže nemá... a čte se to jako detektivka. Je to real-scifi. Navíc hluboce obdivuju lidi, co těmto věcem tak rozumějí.
Tohle NENÍ groteska.
To je, na rozdíl od "řešení emigrantů různých vln" a "výkřiků z Bavor" realita, která může nastat kdykoliv.
Navíc - tenhle problém je Šamanova parketa - ale to vám vysvětlí sám. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že je to důležitější informace, než počet obětí II. WW.
Doplnil bych Šamana: Zásoby nafty pro agregáty BTS hlavních operátorů jsou udržovány na hodnotě 48 hodin. Pak už bude komunikovat jen armáda.
Doufejme, že k B-O dojde v teplejší polovině roku. Stejně: Držte si (jako já) zásobičku balené vody. Jedinec potřebuje k přežití bez zdravotních následků min. 1,5 l/den. Při 30°C dva litry.
Ke vchodovým dveřím si připravte nějakou zbraň, stačí sekyra - bude se posléze rabovat i v bytech. A nebude dost pohonných hmot - ani v létě. Dojde postupně: cukr, sůl, mýdlo, mouka a olej.
===
Ale pravda, můžeme klidně řešit problémy v EU, zda diskriminujeme nebo ne a zda je to dobře nebo ne. Zatím žádný B-O nenastal. Minulou neděli na severu Německa silně zafoukalo a fofrníky dodávaly do sítě příliš mnoho energie. Dotované - i když ne tolik, kolik u nás. K B-O jsme tedy měli celkem dost blízko. Jenže jako informace to zapadlo. Nic zajímavého pro naše "čacké zpravodajce" - tentokrát pokrývač ze střechy zase nespadl.
Ale až jednou někde poblíž Evropy spadne nějaký "větší šutr" zvíci Gerlachovky, z pásma planetek nebo Oortova oblaku - možná to budeme vědět pár hodin nebo dnů dopředu. Ale to bude tak asi všechno, co s tím budeme moci udělat. Pár dalších let tu bude v létě hodně zima a zatraceně málo slunka. Nic nedozraje do konzumovatelného stavu. Bude skutečný hlad a boj o život. Přeživší budou možná závidět těm, která smetla ohnivá a tlaková vlno po dopadu i těm, kteří uhořeli v následných požárech. Takže vlády, aby zabránily panice zprávu, že na nás míří nějaká "hora zhora" asi utají. Daji světu ještě pár hodin blahé nevědomosti. Pár dnů po dopadu už stejně nebudou vládnout. Nebude komu.
Dobrý večer přeji! [;>)))
Nejprve omluva: Nečetl jsem pozorně - Šaman se přiznal už v článku proč to všechno ví tak přesně. Byl jsem nadšený, že je tu konečně TÉMA.
Ještě malý dodateček: Ti, kteří budou umět vybudovat zemljanku, nepozorovaně proklouznout kolem hlídek na silnicích, které budou obírat pocestné o jídlo a ti, kteří budou vědět co zasít, kdy a jak sklidit a jak vymlátit a uložit, přežijí. Ti, kteří umí jiné, nyní podstatné věci jako například několik světových řeči nebo programování případně rozumí světu subatomárních částic zemřou.
Sežeňte si film USA "The Road" - "Cesta". Nic vlastně nevysvětluje - ale atmosféra je tam velmi pravděpodobná. Je skvěle udělaný a nemohl jsem ten večer, kdy jsem si ho promítl dlouho usnout.
Nebo si promítněte český "Konec srpna v hotelu Ozon" - dvacet let poté. Tenhle film si pamatuji 42 roků.
A ejhle, objevil se náš Kocour!
A má tu svoji parketu. Jen si ní zatančete až se Vám bude točit hlava a až z toho nebudete celé noci spát.
Já zase na takové věci nemám vlohy. Třást se hrůzou z možných nebezpečí, proti kterým nemohu nic udělat. Dělat si zásoby, kupovat sekery nebo kulovnice a promítat si pro poučení katastrofické filmy.
Jdu se prozatím hádat jinam o jiném, co mě zajímá.
Brou.
Těsně předtím, než du nic už nevida únavou spat, se připojuju s radostí k uvítání stk. Ale opět musím říct: zase su překvapený reakcí a představou o tom, jak bych se asi měl teď chovat... O třasu hrůzou přece jaksi není řeč - ! Jde o reálné uvědomění (si) velmi představitelného vývoje, věcné akceptování a promyšlení možností, jak reagovat a co asi bude - nebude. Jaký třas - ? Tohle, prosím, není adekvátní představa reakce lidí na úrovni na takové profesionální upozornění. Nechápu. Je mi to líto. Proč, ptám se - ? Trošku jste se u mne nečekaně shodila - zbytečně, zcela. Jsem z toho smutný. Nemuselo to bejt. No, už se opakuju. Konečně máte mou adresu. Tak dobrou...
Mrzí mě, že Informace to bere jako sýčkování. Je to ale spíše "stát na pevně na zemi".
Vědět - ne že bych měl špajz naplněný konzervami. Ale být aspoň trochu duševně připravený. Na nic víc už ve svém věku nemám - když taková podobná katastrofa nastane stejně přežijí jen ti mladí a zdraví.
Neptám se, "to" kdy nastane. K B-O může dojít už brzo. K pádu asteroidu - kdo ví? Zítra nebo za 5 000 let? To je ve hvězdách - doslova. Ale může nás postihnout jakákoliv jiná myslitelná a dnes třeba nemyslitelná katastrofa - a začneme vymírat. Ne nějaký zvláštní brouk, žijící na jediné louce v Česku, kvůli kterému se tam nesmí postavit dálnice. Ale lidé jako druh nebo možná jen jeho civilizace. Ta slupka, tenký nátěr, může opadat velmi rychle. Tím, že o tom nebudeme přemýšlet tomu nezabráníme. To není myšlenková konstrukce, ale reálná možnost. Stejně reálná, jako dějiny. Jsou to vlastně alternativní dějiny budoucnosti - když chcete.
A už tu nebudu prudit. Dobrou noc všem.
Máte recht, vážený STK.
Lepší, když si lidi pustí americký katastrofální film "Cesta", než aby si četli jeho knižní předlohu.
Film shlédnou možná se zděšením, ale za pár dnů jim z hlav vyšumí, překryjí jej jiné děsné americké filmy a seriály.
Zato ke knize by se mohli vracet, mohli by nad ní přemýšlet.
A mohli by začít pochybovat o hluboké pravdivosti slov našeho pokrokového prezidenta, slov o zbytečnosti strachu z dopadů tzv.globálního oteplování, a o církvích jako spolcích na úrovni Svazu zahrádkářů.
Prostě - máte to promyšlené vážně hluboce. A pak že nejste žádný intoš.
Čest a Nazdar !
Prostě a jasně, vážený STK : Vámi zmíněné vládní uklidňující lži jsou již masivně rozšiřovány.
Vlády euroamerických zemí, místo pravdivého informování o rychle se blížící katastrofě v podobě komety/asteroidu/kosmických vetřelců, odvádějí pozornost pracujících mas lhaním o globálním oteplování, limitech růstu atd.
Právě děsivá kniha „Cesta“ je nechutným příkladem takové manipulace.
Naštěstí my máme na našem Hradě jinačího myslitele, myslitele, jenž nám ukazuje opravdová nebezpečí a správný směr cesty.
Držme se ho, jděme za ním v jednom šiku. A brzy s ním dojedeme do netušených dálav.
Světu mír !
Je třeba provolit do čela státu stranu, která by byla maximálně EUroskeptická a dokázala to, co připravují Poláci: Technické zajištění naší sítě proti přetokům z Německa. Neexistuje jediný důvod, proč bychom měli trpět za idiocii německých voličů a politiků.
paul
Mně se líbí ti hrdinové z ČEZu.
Kdyby si pánové z vedení této ctihodné firmy nedávali stamilionové platy a neutráceli miliardy za investice v kdejaké Tramtárii ( díky těmto investicím páni manažeři sedí v dalších představenstvech a berou za to další statisíce ), mohlby stát vyvést peníze Z ČEZu a za ně modernizovat přenosovou soustavu
Inventura zásob: 3000 l nafta NM33
Záložní zdroj "ostrov" 80 KVA / 15 l nafty/hod /max.
Vlastní nereg. studna. 100 t několika druhů mouky, 4 t rostlinných olejů a tuků, 8 t cukru, 4 t dalších poživatin, v zabezp. skladu 4 ks UK vz.59, 8500 ks 7,62x52R, 36ks URG, 12 ks SA vz. 58 5800 ks 7,62 x 39, 12 ks CZ vz82, 1250 ks 9 makarov . Vše cerstvé ,stále v záruce. Čekám na Vás.
čest v šest!!
Paulovi: Stát peníze z ČEZ vyvádí. Dotuje jimi státní rozpočet, nikoli důchodovou reformu. Takže ČEZ nebude mít na investice do dostavby Temelína. Za dvacet let se všichni probudí - a bude pozdě.
Kdyby nebyl "unbudlingován" systém dálkových vedení od elektráren, tak by si výrobce elektřiny sám pohlídal, aby mohl svůj produkt dodat až k odběratelům! Unbundling se zabydlel všude. Třeba v železniční dopravě: Soukromí podnikatelé mají vydělávat na cestujícíh a státní dráhy mají ze státního rozpočtu stavět tratě. Něco podobného nás už potkává v případě plynu: Jeden plyn z jednoho plynovodu prodává padesát firem... "Unbudling" je možná v něčem rozumná myšlenka, ale když se jakákoli myšlenka prosazuje mocensky a nedemokraticky a netržně, tak je něco špatně. Všecko je špatně!
Tyhle slevy nás stojí příšerné miliardy.
K menší úvaze.
Známý monolog intelektuála z konce padesátých - počátku šedesátých let, který podlehne psychoze z hrozící atomové války a zavraždí sebe a své dvě malé děti.
"Občas v noci mě ta tma, to ticho tíží. Děsí mě mír, bojím se míru víc jak čehokoliv jiného na světě. Zdá se mi, že je to jen vnější klam, za kterým se schovává peklo. Myslím na to, co čeká mé děti zítra. Svět bude překrásný, říkají. Ale jak to můžeme tvrdit, když stačí jeden telefonický hovor a bude konec všemu. Měli bychom žít bez vášní, mimo city, v harmonii, jaká je v dobře provedeném uměleckém díle, v tom začarovaném pořádku věcí. Měli bychom se naučit mít rádi sebe sama tak, abychom žili mimo čas. Odpoutáni. Mimo."
Zpráva z 10. září 2008 z Indie.
Šestnáctiletá dívka spáchala sebevraždu ze strachu, že nastane konec světa následkem pokusů vědeckého teamu CERN vyvolat uměle Big Bang.
Slova přispěvatele Šamanova doupěte z 28. února 2012
".. . až jednou někde poblíž Evropy spadne nějaký "větší šutr" zvíci Gerlachovky, z pásma planetek nebo Oortova oblaku - možná to budeme vědět pár hodin nebo dnů dopředu. Ale to bude tak asi všechno, co s tím budeme moci udělat. Pár dalších let tu bude v létě hodně zima a zatraceně málo slunka. Nic nedozraje do konzumovatelného stavu. Bude skutečný hlad a boj o život. Přeživší budou možná závidět těm, která smetla ohnivá a tlaková vlno po dopadu i těm, kteří uhořeli v následných požárech. Takže vlády, aby zabránily panice zprávu, že na nás míří nějaká "hora zhora" asi utají. Daji světu ještě pár hodin blahé nevědomosti. Pár dnů po dopadu už stejně nebudou vládnout. Nebude komu."
Jaký závěr?
"Alternativní dějiny budoucnosti". Tak tomu říkám opravdu "stát na pevně na zemi". :-))))
Ještě že se ta "maximálně euroskeptická" polská vláda (podle Aspergilla) zavázala do roku 2020 překročit cíle vytyčené EU, týkající se obnovitelných zdrojů energie.
http://rozpad.cz/forum/index.php
Dobrý den,
překládal jsem teď do češtiny knihu Second After (Vteřina poté) o Americe totálně zničené útokem zbraní EMP (elektromagnetický pulz vyvolaný jaderným výbuchem ve velké výšce). Totální výpadek rozvodné sítě a zničení veškeré elektroniky a následný rychlý odchod civilizace někam směrem ke středověku. Některé věci v tomhle článku mi tu knihu dost připomněly.
pp
Unbudling - ?
Zvolte si nom de guerre,s.v.p.! - JS, mj. překladatel.
Jaký závěr Informace?
Závěrů se nabízí několik:
- neexistuje způsob, jak se ochránit před katastrofou, která může nastat
- možnost katastrofy je si (zvratné
zájmeno) potřeba vnitřně připustit. Ano, něco takového nastat může.
- na současný život jednotlivce to celkem žádný vliv nemá - taková věc je vyšší mocí a nelze se proti ni nijak pojistit. Můžeme jen (snad) zmírnit důsledky. Budeme-li vědět jak.
- každý lidský život končí smrtí. Smrt bývá málokdy hezká část života. To ovšem neznamená, že každý den, každou hodinu budu o smrti uvažovat. Při takovém přístupu je opravdu lepší si "hodit mašlu" hned a neotravovat zbytek lidí.
- lidi si občas berou život z naprosto malicherných příčin: špatné známky ve škole, nevěra partnera, neopětovaný cit, dokonce jsem slyšel o mladé ženě, která se zabila, neb připálila oběd. Takže jestli se někdo zabil, protože věřil na vznik "miniaturní černé díry" v CERN-u, znamená to toliko to, že by se ta dívenka zabila i z jakéhokoliv jiného důvodu.
- z úvah o možném konci civilizace budou vždy někteří odvozovat své pravdy. Např. ani v knize, ani ve filmu "Cesta" není naznačeno, co způsobilo kolaps civilizace. Ale někteří už "vědí své".
- je zbytečné říkat klasickému intelektuálovi, který se takovými přízemními věcmi jako el. energií duševně nezabývá, že něco takového někdy může nastat. Pro ně prostě nemůže, protože směrnice EU s něčím takovým nepočítá a Polsko se zavázalo...
To je tzv. "mimoňství" - pevná víra a možná už i náboženství. S "mimoněm" nemá smyslu diskutovat. Amen.
Nakonec: "Nikdo nic neví". Ale měl by připustit, že se něco může stát. Protože dějiny ukazují, že když někdo tvrdí, že se něco stát nemůže, vždy se to za nějakou dobu stane. Nicméně to můžeme pustit z hlavy stejně jako svou smrt. Ta prostě přijde. Na 100%. Ale ti, kteří některé z možných budoucností ovlivnit mohou a o rizicích takových budoucností objektivně* vědí, by to činit měli. Stejně jako maminka, která se s předstihem vrhá ke stolu, kde si malé dítě snaží na sebe stáhnout mísu vařící polévky.
*/ objektivně, skutečně. Nevyzývám tímto k toleranci klimato-alarmistů a jiných bláznivých sekt. Naše doba trpí právě naprostou neschopností rozlišovat fakta a "fakta".
Bezvadný článek hned pod úvodníkem má pan Frýbort o levicovém antisemitismu, levicových intelektuálech a obecně o levicové zášti proti Izraeli. Píši to pořád, hlavními nositeli antisemitismu jsou muslimové a levičáci a někteří lidé to nesou nelibě, ale je to bohužel tak...
Perlička na závěr:
Zpráva z rozhlasu ČR1 - dnes ráno. Po bezpečnostní kontrole v JeTe vyplynula nutnost vybavit velín elektrárny šlapacím kolem s generátorem - na nabíjení akumulátorů vysílaček, kdyby došlo k totálnímu kolapsu sítě.
To taky není vtip, Hrapyje. Bez spojení prostě není velení... Jak bychom nahlásili do Brusele, že jsme v průs... ...švihu?
[;>)))
Skromná otázka, vážený STK.
Co je, prosím, "klasický intelektuál"?
Ten, který nepřipustí, "že se něco může stát"?
Myslíte, že "klasický intelektuál" například popírá tunguzskou událost ("až jednou někde poblíž Evropy spadne nějaký "větší šutr" zvíci Gerlachovky"), a vylučuje její jedinečnost?
Tak se zásobujte, abyste v případě "BO" netrpěl nouzí.
STK,
lidé se už od pradávna zabývali otázkou konce světa - tedy chápaného hlavně jako konec jejich civilizace. Důkazem, zdrojem toho jsou naše poznatky o náboženské víře různých národů. U monoteistických náboženství se pak vyvinula myšlenka eschatologie, totiž myšlenka posledního soudu nad lidmi. Konec světa, konec lidské civilizace umisťovaly různá náboženství, magie a její věštci a proroci do různých dat. Koncem prvního tisíciletí čekali konec světa katoličtí křesťani, pravoslavní ho zase umisťovali do r. 1492, protože toho roku se mělo naplnit 7.000 let od jeho stvoření. a tedy i jeho konec. «Сие лето на конце явися, в оньже чаем всемирное торжество пришествие Твое».
Na italské Wikipedii pod heslem "fine del mondo" najdete celou serii předpovědí o trvání světa. Jsou tam jak náboženské předpovědi, které se soustřeďují hlavně na otázku konce lidstva, filozofické, které předvídají spíš konec té které civilizace (jako na př. O. Spengler Der Untergang des Abendlandes, který měl velký ohlas v evropské kultuře, i v Rusku - neoslavofillizmus a euroazijstvo) a pak i vědecké (Newton, a různé hypotézy moderní vědy o možných katastrofách, které by mohly mít za následek buď zničení života na zemi nebo země samé).
Nemá smysl, abych to tu vypisovala. Nejrozšířenější v tomto smyslu je italská verze, anglická se zas spíš soustřeďuje na rizika přírodních katastrof.
Samozřejmě všechna tato proroctví, hledání, obavy, našly své místo v kultuře, v literatuře, umění.
Obavy dnešního člověka můžeme najít v nepřehledném počtu různých dystopií sci-fi.
Což nás ale neopravňuje k tomu, abychom svévolně míchali literaturu s vědou, fiction s reálnem.
Ne, prosím, nejdu do sporu Harpyje. Pokud se vám výraz "intelektuál" nelíbí, neztotožňujte se s ním.
Chytání za slovo a diskuze o tom, kdo co jak myslel nepovažuji za dost dobrou zábavu. A jen pro zábavu sem chodím.
V názoru na užitečnost a dlouhodobou životaschopnost EU se my dva, jak jste si jistě všimla, diametrálně lišíme. Toť vše.
Promiňte.
Šamane, máte pravdu
ale psát to v dnešní době, kdy je IN ddávat na odiv, jak byl (a je ) dotyčný tupý na matematiku a fyziku a technické vzdělání je málemznamením méněcennosti je házení perel sv.ním.
A těch pár technicky vzdělaných to tak nějak ví, ti si to jen obnoví a uspořádají v hlavě. Ale i za to Vám díky.
Ano Informace,
je značné množství teorií o globálních katastrofách. S postupujícími vědeckými poznatky se mění a přibývají i teorie nové. Existují různé vzorce, jak vypočítat jejich pravděpodobnost. A právě v tom slově "pravděpodobnost" je skryt problém. Až je najde matematik, který pravděpodobnost vypočítá, promění ji na jistotu, stačí, aby občas zašel do kasína a vybral si svou jistou výhru. Celý zbytek života nebude trpět nedostatkem peněz...[;>)
A míchání reality, SF a futurologie? Proboha, to je přece děje denně! Věda a technika dobíhá a předbíhá díla SF, fantastické literatury a pokořuje i vědecké teorie futurologické. Tohle trochu sleduji - ale to není na pokec do Hospůdky - jen výběr by vydal na desítky stran.
Že to dělá binec v literatuře i filosofii nepochybuji. Ale doba běží a každý den někdo něco objevcí. Předevčírem třeba to, že neutrina NEJSOU rychlejší světla. [;>))
No - já snad klasický intelektuál su, ovšem co je dál v tom odstavečku, mě udivuje a v nejmenším to na mě nepasuje, sím. To spíš sedí na klasický typ úředníka, třeba starorakouského, jak to známe ze starých filmů...
A ten přehled je fakt nesmírně poučný. Díky,uznání.
STK,
věda a literatura jsou dva rozdílné obory lidské činnosti. Každý má svou metodu a svůj způsob práce. Je to literatura, která se inspiruje vědou, spekuluje nad ní, fantazíruje. Opačný směr tu není. Vědec si nepřečtě sci-fi román a nezačne dumat, jak by mohl ty vize dokázat vědeckou metodou.
To mám na mysli, když říkám, že se sci-fi a věda nemají svévolně míchat.
Tak takhle ano, Informace.
Ale stejně mám podezření: Opravdu se nikdy nestalo, že by kovaný vědec - výzkumník nepoužil nějakou tu menší inspiraci, do čeho se pustit, z literatury? U techniků se to stává.
A hranice mezi vědcem základního výzkumu a technikem aplikovaného výzkumu je dneska dost nezřetelná.
To Jakub S.: Spěchám, míchám dvě myšlenky a je z toho "mišmaš". Ta věta pak nemá smysl.
Vysvětlení: Já mám smůlu, že se často setkávám s "intelektuálem kavárenským", většinou mladým, čerstvě vystudovaným, který má naprosto jasno ve všech myslitelných otázkách lidstva a jehož pravda je prostě nevyvratitelná. Tož to je ta (bez varování) druhá půlka mé zmatené myšlenky.
Lidi opravdu myslící nebývají ve svých úvahách obvykle tak striktní. Aspoň podle mých zkušeností. Protože za "intoše" v tom dobrém slova smyslu považuji třeba rabína Karola Sidona - s nímž jsem se kdysi hádal - ještě než se rozhodl, že bude "židem na plný úvazek"*. A hádali jsme se (ve vší slušnosti) právě o víře. Co všechno pravá víra dovoluje. A co nedovoluje.
A co je nejhorší: bezvěrec se tehdy shodl se židem. Strašné! [;>)
*/ Sidon totiž napsal nesmírně silnou hru "Shapira": o kumránských svazcích, holokaustu a židovské víře a tu jsme mu tenkrát v Ústavu dávali. Takže tam byl jako autor.
Komentovat evropskou energetickou zelenou idiocii a ignoranci snad ani nemá cenu, to může napravit jen pořádný průšvih, který jak tak pozoruji cvrkot a události kolem, pravděpodobně přijde. Pak si to nějakou dobu nepovíme, protože internet pravděpodobně nebude fungovat.
Zdá se, že příčina tohoto neblahého stavu v celé Evropě nazrávala dlouho, protože v pamětech profesora Zahradníka, který jakožto významný fyzikální chemik jezdil přednášet v šedesátých letech i na tehdejší západoněmecké university, byl překvapen tím, že studentům, kteří měli studovat fyzikální chemii, chyběla předchozí průprava jak v matematice, tak ve fyzice. On si tehdy poradil tak, že narychlo udělal rychlokurz těchto disciplín, jenomže... Jak nám studium matematiky, tak bystrá hlava a talent mohou nějakou práci zefektivnit a ušetřit, ale u dobrý matematik vzniká mimo jiné i vytrvalou prací a získáváním rutiny, bez haldy času a vynaložené práce z člověka matematik nebude a matematika je klíčem ke všem technickým a mnoha přírodovědným oborům, bez ní to prostě nejde a nebo to není ono.
Nedělám si iluze, že když se něco takového mohlo dít na oborech vyloženě přírodovědných už od šedesátých let, co se asi mohlo dít na těch humanitních a jak se to asi muselo prohlubovat v čase. Já bych řekl, že zhloupnutí a zblbnutí dnešní populace už dávno překročilo určité řekněme rozumné a přípustné meze a že teď se už pohybujeme kdesi, kde se za tu blbost a ignoranci bude tvrdě platit.
Mkněte, co jsem našla na potvrzení Vaši domněnky, že někdy literatura inspirovala vědu nebo techniku.
Nejlepším důkazem je řecký mýtus o letu Icara na křídlech z peří a vosku z labyrintu.
Ten mýtus, který byl rozvinut v literatuře, hudbě a výtvarném umění, inspiroval Leonarda da Vinci k návrhům padáků, helikoptéry a létacích strojů.
Od Leonarda až po mezilanetární lety.
http://francesco.venier.forumcommunity.net/?t=21681176
Informaci k "Vědec si nepřečtě sci-fi román a nezačne dumat, jak by mohl ty vize dokázat vědeckou metodou."
Ne, ale vědec dokáže sci-fi napsat. Zejména v případě, když pro svou teorii nemá jasné důkazy. Anebo naopak - když mu jeho věda dá inspiraci. (astronomové Carl Sagan, A.C.Clarke, biochemik Asimov...)
Ne to, Šamane,
nevylučuju a ani proti tomu nepolemizuju. Jenže kolik vědců píše romány sci-fi? Nevylučuju ani, že se spisovatelé předem s věcí odborně obeznámí než začnou psát.
Polemizuju s myšlenkou, že sci-fi a věda jako taková nebo sci-fi a historie jsou mezi sebou zaměnitelné. Jsou to dvě různá pole lidské činnosti. Každé má svou metodu a svůj způsob vyjádřování.
Vy jste tu napostoval dva články o nebezpečí zkolabování dodávky elektrické energie. Psal jste je stejným způsobem jako román Blackout? Myslím, že ne.
Kromě toho, pro ostatní přispěvatele, na Sardenu je na Šamanův román recenze.
A pak je zcela osobní diskuze s STK, který rád oba žánry, jestli se tak můžu vyjádřit, plete dohromady.
informaci:
Myslím, že STK si plete vědu se sci-fi, či zaměňuje zbožná přání s realitou v mnohem menší míře, nežli to činí evropští činovníci, co vymýšlejí další a další nesmyslné dotace, co ničí trh, nebo než třeba autoři podpory biopaliv první generace, nebo staveb větrných elektráren, aniž by se zajistil dostatek přenosových tras mezi jihem a severem Německa. K tomu, abychom střetem s tvrdou realitou zjistili jak moc s ti strejdové zaměnili zbožná za realitu, už opravdu neschází tak moc.
Ben ritrovato, Draku.
Kde jste se toulal?
Pokud jde o všechny problémy, jak technické tak organizační, lituju, ale je to pro mne všechno novinka.
Diskutuju tedy o věcech, o kterých můžu něco říct, aniž bych střílela pánubohu do oken.
Jak je to tady na jihu nevím, nikdo o tom nepíše. Jen jednou tu bylo přerušení dodávky v r. 2003, na 12 hodin, zaviněné prý Švýcary a následkem toho prý selhaly tři obranné linie. Zabývala se tím zvláštní ministerská komise. Na webu je také jejich zpráva, ale z těch výkresů toho moc nepochopím.
Nějak Vám nerozumím, Informace.
Já si opravdu nepletu realitu s fikcí. Jenom říkám, že často realita dožene a předežene fikci.
Nepletu si ani historii s fikcí - opravdu nepůjdu hledat Středozemi J.R.R. Tolkiena.
I když: historie, hlavně ta dávná je často opřena o analýzu bájí, pověstí, atd. Scheliman tak vykopal Tróju. Prostě věřil, že na těch povídačkách může něco být. A teprve s prvními artefakty se z báje začala stávat historie. Veškeré konání člověka je přece propojené. Jdu-li do obchodu "cvičím tělo - procházka", provádím "ekonomický úkon - nákup", dám-li desetikorunu žebrákovi, "konám dobro*", všimnu-li si před obchodem nádherného korkového dubu, tak je to i činnost "konzumačně estetická" atd. Ty věci, činnosti se prolínají. Takže opravdu nevím, cože to podle Vás motám dohromady. [;>)
*/ já vím, že si vágus za ty peníze koupí "čůčo". Ale je to jeho touha, tak mu pomůžu jeho přání pro dnešní večer naplnit.
Nejsem přece mravokárce, abych určoval, co si má bezďák za vyžebrané peníze koupit. Mám jenom jednu volbu: dát nebo nedat. Víc práv mi nepřísluší.
Tu práci s Karolem Sidonem srdečně závidím. Všem: moc doporučuju Sen o mně a Sen o mém otci! Nelítostné k sobě. Tedy k autorovi.
A to o tom propojení různých sfér/činností/cílů je myslím nenapadnutelné a názorné jak z učebnice.
STK,
moje příspěvky byly reakce na dva Vaše včerejší komentáře, kde jste vehementně připomínal šutr z nebe, po jehož pádu tady bude konec světa - tedy naší civilizace. Což mi zaznělo jako pasáž z nějaké dystopie. A pak radíte, jak si dělat zásoby, opatřit si sekeru, atd na hájení obydlí proti hladovým smečkám. Při tom citujete film "Cesta".
Dovolte, jestli tohle není míchání reality se sci-fi? A podle mého i panikaření, proto jsem tam citovala dnes ráno Felliniho a pak tu zprávu z Indie.
Co nás čeká, to nás nemine. A třást se nad tím vším, co ohrožuje naši "špičkově technologicky vyspělou" společnost, znamená zničit si život ještě dřív, než k něčemu vážnému opravdu dojde.
I literatura, staré mýty, aspirace miulých generací mohou být samozřejmě povzbuzením a podnětem k jejich realizování. Ale mezi meziplanetární raketou a voskovými křídly Icara přece jen bude nějaká vzdálenost, jak časová tak hlavně technická. Vědci dovedli touhu člověka létat do značně vyvinutého stadia. Ale jedná se o touhu ne o přímou nápovědu starořeckého mýtu.
Samozřejmě, všechno souvisí se vším a všechno lidské konání je propojitelné. Jenom to závisí od toho, v jaké míře. Zkuste si napojit tkaničky od bot do elektrické zásuvky.
No tkaničky od bot jsem do zásuvky dávat nezkoušel Informace, ale dokážu s velkou pravděpodobností předpovědět, co se stane, když budou mokré a co, když budou suché. Můj synáček před nějakými 33 lety zkoušel strkat do zásuvek sponky do vlasů. Tajně, protože to mě zakázáno. Jednou se trefil na fází a kolík, byl blesk, rána, úlek - a už to nikdy nedělal. (Vyražený jistič jsem nahodil.) Vyučil se dokonce elektromechanikem a teprve pak si nastudoval programování, kterýmžto se docela dobře živí. [;>)
===
Co se týče "strachování se" o budoucnost - už jsem o tom psal výše. Nejsem pesimista, ale připouštím takový vývoj. Nemyslím si a ani to netvrdím, že "nemůže nastat". Ale náladu mi to nekazí.
Na druhé straně se v EU dějí věci, které nutně špatně skončí. A lidi, kteří jsou za to odpovědní vehementně tvrdí, že něco takového nemůže nastat. To je ten obraz s batoletem, jak ne sebe strhává ubrus s talířem vařící polévky. To opařené dítě je pak její vina - ne toho ubrusu, polévky nebo dítěte. Matka má mít rozum.
===
Termín "Konec světa" je naprosto nesmyslný. Svět nemůže "skončit". Něco přece bude pokračovat. Tedy nanejvýš "konec světa tak, jak jej známe". Dokonce ani civilizace nemůže skončit. Jenom se skokově změnit k nepoznání.
Dobrou noc všem.
Pro Vaši informaci, vážený STK :
1) Svět skončit může, a jednou taky skončí. Alespoň vědátoři to tvrdí; náš selský rozum takovou hloupost samozřejmě odmítá.
2) Jistě, v „The Road“ není explicitně napsáno, co vlastně civilizaci zničilo. (Mimochodem - zkuste rozlišovat mezi filmem a jeho literární předlohou, obecně. Vyplatí se to, vážně.)
G.Monbiot ve své úvaze, inspirované četbou „The Road“, jen pokračuje ve svém hlavním tématu - v sérii varování před následky naší vlastní rozežranosti a sobectví. (Míním onen článek, na nějž jsem Vám poslal odkaz 29.2. ve 4:36. Četl jste jej ?)
Samozřejmě - my roduvěrní Češi a Moravané raději než pošahané katastrofisty posloucháme našeho pokrokového prezidenta („Hlavní zdroj je lidská tvořivost.“ či tak nějak) a pokrokového eurokomisaře Špidlu („Zdroje jsou.“).
Takže se nemusíme zabývat žádnými úvahami o „vlastnoručně“ způsobeném konci civilizace.
Takže se můžeme zabývat úvahami nad koncem civilizace, způsobeným dopadem šutru „zvíci Gerlachovky“ na naši modrou (ne zelenou !!) planetu.
3) Na internetu je celý text „The Road“ zcela volně ke stažení.
Světu mír !
To je tedy počteníčko. Už se STK nedivím, že mluví o sekerách a kulovnicích.
A co kdyby si občas přečetl taky něco jiného?
Nadutost lidstva je obrovská. Řádově větší, než lidstvo samo. Uvědomil jsem si to, když USA "s plným nasazením" honila Usámu Ben Ládina po afghánských horách. I kdyby se rozhodli tam naházet všechny své atomovky, nedosáhli by ničeho - zeměkoule je v lidském měřítku obrovský objekt. Dokázali by nanejvýš zaneřádit okolí.
===
Na řešení počátku a konce světa bych si (já) netroufl. Pokud o tom něco určitějšího víte Vy, V.V., dejte vědět. Dávám Vám stejnou otázku, jakou jsem si dával jako dítě: Když je vesmír konečný - co je na jeho konci? Prkenná ohrada? Ale co je za ní?
S časem je to stejné: Co bylo před velkým třeskem? A co bude na konci světa? Momentálně platí teorie stále se rozpínajícího a chladnoucího vesmíru. Před několika lety to naopak byla teorie pulzujícího všehomíra - prozatímní konec by byl zhroucením celého vesmíru do jediné černé díry a pak [možná, snad - nikdo neví] novým Big Bangem).
Jsme (vy, já, Hobiti, Evropané, celé lidstvo) neuvěřitelně malí. Taková světélkující plíseň na tváři Země. Nenamlouvejme si, že něco ovlivňujeme.
===
Takže jediné, co by bylo schopné ohrozit Zemi a okolní planety je řetězová reakce lidské samolibosti - pokud kdesi náhodně dojde k její nadkritické kumulaci. To by pak byla exploze rozměrů skutečně ko(s)mických.
Informace, co tak "Husar na střeše", "Most přes řeku Kwai", "Král krysa", atd. atp. Literatura, i ta "non SF" je přece plná krásných, milých příběhů, plných naděje, klidu a míru...
Účty s minulostí, předběžné rozpočty do budoucnosti. Přítomnost sice není lepší, ale preferuju tu. Čas a místo, ve kterém žiju.
Každý podle svých preferencí.
Omyl, vážený STK. Ale jen drobný.
Náš spolubojovník Usáma NĚKOLIKRÁT jen těsně unikl vražedným úkladům imperialistů jen díky tomu, že imperialisti na něj vyslali :
1) málo tzv.křižujících střel
2) málo mužů k jeho pronásledování
3) jen jednu skupinu agentů -> jediná pancéřovka zasáhla jiné vozidlo z konvoje.
(Podrobnosti k dohledání na židovsko-imperialistickém internetu.)
Čili : Kdyby imperialisti neváhali použít jadernou zbraň, už dávno Usámu zavraždili.
Prostě : Škoda, vážený STK, že nejste jedním z klíčových poradců amerických prezidentů. Kdyby postupovali dle Vašich moudrých rad, svět by už dávno vypadal jinak. Úplně jinak. Možná i jako v některém s těch filmů, o nichž je zde řeč.
Čest a Nazdar !
"... v některém z těch filmů ..."
Za chybu se omlouvám všem vlastencům i vlastenkám.
Jako obvykle drahý Vlastimile, jako obvykle. Jste V.V. - Velký Vítěz. Jednička. [I]
Ale kdeže, vážený STK. Vždyť přece nejde o to vyhrát nad soukmenovcem a soudruhem, ale nad dědičným nepřítelem, nad tyrany a zrádci všemi.
Nuže, co se obou konců Kosmu týče (konce v prostoru a konce v čase), tak my Slovani potřebujeme naše vědce-výzkumníky, naše teorie ověřitelné praxí.
Zdůrazňuji NAŠE, neboť dosavadní teorie vytvořili většinou naši dědiční nepřátelé.
Koneckonců moje malost již několikrát psala o předpokládaném konci, odpovídajícím našemu stupni poznání, naší Vědě věd - o Velkém Rudém Kolapsu, po němž se zrodí nový svět.
Nepředpokládám, že ten nový svět bude jiný než ten „náš“, ledaže ... Ledaže by Velebné Matce Přírodě tentokrát během jeho tvorby přímo asistoval Její jediný Syn, Nesmrtelný Lenin.
Ale to je nám smrtelníkům skryto.
(Ach, co bych mohl udělat, abych se stal předsedou Strany nebo Hrdinou RF, abych po smrti mohl vstoupit do zlatých síní Věčného Kremlu ... Tam nejsou žádná tajemství, tam v objetí chodí Lenin se Stalinem, a rudozlatý mrak Moudrosti z nich stoupá k převysoké klenbě ... Ach jo, já se tam asi nedostanu.)
Světu mír !
Informace má pravdu, když říká, že sci-fi a věda jsou dvě různé věci. Sci-fi je literatura, i když občas pravdivější než memoáry. Prostě je to literatura. Věda je skutečnost. Pamatuji se na nelíčené zklamání svých čtenářů, když jsem jim na jedné přednášce řekl, že (myslím zrovna Blackout) je literatura, a ta používá smyšlenek, že v žádném případě nemusí jít o realitu... Že jsem si něco prostě vymyslel. Asi jsem to neměl dělat.
\ :-)
Ehmm - už tuším, proč se Šamanovi říká Šaman. Těch jeho pár posledních vět - to je přímo zaklínadlo.
SF literatura je smyšlenka, věda je zajisté skutečnost.
Třeba taková futurologie... Autor SF si budoucnost (obvykle na základě stávajících vědeckých poznatků - to je to "S") vymyslí, futurolog totéž na základě vědeckých poznatků a pomocí analogií z minulosti a matematického aparátu vědecky odhadne.
O úspěších vědecké a často i oficiální futurologie si může každý najít svůj soubor informací. [;>)
===
Ještě něco pro Informaci: Rovněž preferuji současnost. Proto se moc nevtírám do zdejší party "pozorovatelů zpětných zrcátek". Ale i to je třeba - ale též udělat si odhad, co asi nastane za hodinu, den, měsíc, rok...
Takový plán, který pochopitelně ztrácí ostré obrysy s tím, jak se nám vzdaluje v čase. Ostatně minulost se taky rozmlžuje s přibývající vzdáleností časovou. Se vzdáleností jako takovou je to podobné, přesto že máme rozhlas, televizi a internet. Žijeme prostě v kouli, kde se všechno, co je od nás dále v jakémkoliv směru znejasňuje, tmavne, ztrácí barvy.
Zpravodajci nejsou přesní a každá zpráva je svým způsobem vytržená z kontextu, historici nemají přesná data, protože to, co mají je vytržené z kontextu doby...
O futurolozích raději nemluvit. To už i Slepý mládenec měl přesnější představy.
[;>)))
Co se dá dělat, milá Informace. Ale nezakazoval bych lidem ani snít, ani fabulovat. Snění je matkou lecjakého vynálezu a fabulace - tu provozuji i já - za peníze, stejně jako Šaman na vyšším levelu*.
*/ Jestli i za víc peněz to netuším. Ale baví ho to. Mě taky.
STK,
věda, futurologie (vědecké prognozy), sci-fi (literatura) jsou tři rozdílné obory. O tom nemá cenu diskutovat, to je věc všeobecně uznávaná. Sci-fi jako literární žánr má svůj svůj specifický způsob, jak působit na fantazii čtenáře, jak ho přesvědčit o pravdivosti nebo pravděpodobnosti toho, co co mu předkládá.
Kritici věnovali na př. velkou pozornost stylu Julia Verna, kterého považují za otce moderní sci-fi. Nebudu Vám tu dělat nějaký souhrn, ale je zajímavá poznámka o intertextualitě jeho románů. Verne při vyprávění hodně čerpá z vědeckých článků, které často cituje doslovně, to aby přidal svému vyprávění účinek pravděpodobnosti, (Verne se sám zabýval vědeckou činností) a zároveň cituje anebo parafrázuje díla současných francouzských spisovatelů. I jeho dialogy se prý inspirují divadelními hrami.
To neznaená, že by jeho romány byly nějakým mižmažem všeho možného, jsou snahou vyprávět o budoucnosti, jak si ji představuje on, jazykem a stylistikými prostředky beletrie své doby.
To svědčí docela jasně o tom, že si byl vědom, že píše literaturu, a ne vědecké dílo. Že část jeho představ vycházela z vědeckých nebo technických poznatků a pokusů, na věci moc nemění.
O.K., Informace, určitě máte pravdu - ostatně je to váš obor o kterém se tu bavíme.
Já ovšem nedokážu stanovovat striktně ostré a pevné hranice oborů, ani žánrů. Ani v textech, ani v hudbě, ba ani ve filmu nebo fotografii. Vnímám jejich rozostřenost, prolínání. Ostré hranice nenacházím dokonce ani v morálce. Když jsem byl ještě mladý, dokázal jsem věci "dávat do těch správných přihrádek". Teď už nedokážu.
===
Nejsem bohužel literární vědec ba ani intelektuál, další diskuze se mnou by byla patrně jen ztrátou vašeho času.
Takový "Futurologický kongres".....
Welcome to WFSF
WORLD FUTURES STUDIES FEDERATION:
http://www.wfsf.org/
Lidi, vy tady máte asi tolik krásných názorů a mínění a všeho ale já to teď nemůžu číst, snad zítra. Je mi to líto, moc by mě to zajímalo. Až budu schopen. Motá se mi hlava a vůbec. Mějte se.
Futurologický kongres mě kdysi uchvátil. Jsem přesvědčen, že i dnes. Najdu-li jej v některé ze svých knihoven. Ale vím, že jej mám; jen nevím kde. Počet věcí, o nichž toto vím, geometrickou řadou stále roste. Je to velmi zajímavý jev. Pozorujete to někdo taky? Tuhle jsem nemohl navštívivší mne dceři poskytnout žehličku, ač snad mám dvě či tři. Byla z toho dost zoufalá. Tedy ze mne. Nevíte proč?
Vím.
Je typickým produktem moderní doby. To jest doby, v níž stárnutí, ubývání sil, smrt nejsou přirozenou součástí života, nýbrž důvodem k zoufání.
Ach, proč nežijeme v 22.století ?! Vždyť již za pár desetiletí naši vědci objeví způsob, jak život podstatně prosloužit, a naše slovanská socialistická společnost jej poskytne všem pracujícím slovanského původu.
A pak naši vědci objeví způsob, jak JEŠTĚ VÍC prosloužit život ...
A tak pořád a furt.
Nakonec budeme trávit v důchodu, v Domovech důchodců, v Léčebnách dlouhodobě nemocných, v klecových lůžkách mnohonásobně víc času než předtím na pracovišti.
No není to úžasná perspektiva ?
Ona ta klecová lůžka nejsou tak špatný vynález, jak se nám snaží namluvit některé britské spisovatelky knih "pro mládež". Ani jejich zdesateronásobení by nepokrylo jejich reálnou pořebu.
Tohle hned podpisuju. Rozhodně. Jest si to přáti. Marně.
Okomentovat