Vzpomínky na povodeň

Příjemný večer na Nové Louce

Obětí na životech mohlo být mnohem více, kdyby zejména hasiči, vojáci a četníci nekonali činy vpravdě hrdinské. 

 
Kdyby v roce 1897 existovaly meteorologické družice, mohly by jejich televizní oči sledovat mohutný vír rozsáhlé tlakové níže, otáčející se proti směru hodinových ručiček. Jeho střed se 29. července onoho tragického roku nacházel nad jizerskohorskou Novou Loukou. Od počátku měsíce zde již napršelo něco kolem 300 mm vody.

PŘIJĎTE TAKY! Podpořit Magistrát proti palestinské demonstraci

Hnutí Ne naším jménem! svolává před budovu Magistrátu demonstraci proti usnesení Zastupitelů hl. m. Prahy – středa 18.09.2024 od 17:00. (Více viz tiskovou zprávu iniciativy Ne naším jménem.)

To magistrátní usnesení "odsoudilo účast aktivistů z iniciativy Prague4Palestine na letošním Prague Pride".

A přijalo rozhodnutí, že už nebudou plynout dotace na ty magistrátem financované události, na nichž by tématicky vystoupili "aktivisté propalestinské solidarity".

Tedy ti tvorové, kteří bojují proti "izraelskému rasismus a kolonialismu". A pořádají teď  pod heslem "From the River to the Sea Palestine will be Free" propalestinskou (protiizraelskou) demonstraci na podporu "palestinského odporu" (teroristické války proti židům). A chtěli by na své antisemitské aktivity zneužít pražské peníze. Přičemž neexistuje žádná zákonná povinnost platit něco, co se mi nelíbí.

PŘIJĎTE TAKY! Nikoli jako demonstranti, ale klidně, neformálně a nenásilně  korzující občané, na podporu rozhodnutí Magistrátu. Pokud možno s izraelskými vlajkami.

Eurokomisař na baterky

Ministr na baterky je Dán Dan

Končící ministr  průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela (nestraník hnutí STAN) obdrží jakožto eurokomisař na starost něco, co se zove "mezinárodní partnerství". Není to tak špatné, jak se jeví na první pohled. Starostové jsou, jak se zdá, spokojeni. Nevíme tedy, jak budeme my spokojeni s novým starostenským ministrem prům+obch. Síkela byl, alespoň podle venkovního zdání, jedním z lepších ministrů Fialovy vlády. Tentokráte nedošlo ke špidlovskému "u nás zkrachoval, šoupnem ho do Brusele". Ale zdá se, že "nejsou lidi". Když už i na ministerský post museli Starostové nominovat nestraníka...

Několik stručných rad k jízdě v území ohroženém povodní

Když už musíte vyjet, pak používejte významné komunikace - většinou jsou lépe udržované a nehrozí, že by si vás v případě nouze nikdo nevšiml.

Nejezděte po různých "zkratkách" a vůbec ne tam, kde to moc neznáte. Při záplavách větších území si málokdo uvědomí, kde všude mohou auta uváznout.

Věřte místním - když nějakou cestu nepovažují za spolehlivou, nejezděte jí.

Nevěřte místním - asi se jedná o největší povodeň poslední doby a ten spolehlivý můstek, který vypadá tak chatrně, ale hodně vydrží, nemusí být tak spolehlivý.

Boj o rybník

Nejčistší voda ve venkovním pražském koupališti je v Motolském rybníce, přesněji v Motolském rybníce R2, protože v Motole na Motolském potoce jsou pod Motolskou nemocnicí rybníky rovnou tři. Ve všech se chovají ryby, i když ten prostřední, eR Dvojka, byl postaven jako koupaliště. A tento rybník má dlouhodbě nejlepší kvalitu vody, protože byl v roce 2011 odbahněn a  počet ryb byl snížen na minimum.

Šmejdi stále rejdí

Staré praktiky podomních obchodníků s nekvalitními zázračnými hrnci poznenáhlu ustoupily, dnes šmejdi rejdí hlavně na sociálních sítích. Dříve zneužívali ku zlákání obecentstva jména a tváře kulturních a sportovních celebrit (oblíbenými osobnostmi byli např. Jan Kraus a Jaromír Jágr), v předvolebních termínech se začali objevovat politici. Nejen prezident Petr Pavel, i o něco níže postavení ústavní činitelé. Při včerejším otevření svého Facebooku na mne vyskočily hned dvě "sponzorované zprávy" (placené reklamy), jak rychle přijít k milionům.

Bodavý problém

10 cm, dobrý na krájení chleba

A taky sečný a řezný problém. Ve Velké Británii bylo vloni napadeno na 50 tisíc lidí noži a mačetami. Velkou část tvořily domácí rozepře. (Prosímvás, rada kriminalisty: "Nehádejte se v kuchyni!") Je to prý hlavně způsobeno zoufalou ekonomickou situací a z ní plynoucí frustrací, takže za to ti vrazi vlastně nemohou. Určitou, nezveřejněno jak velkou část, však tvořily útoky islamistů. Britové tenhle problém vyřešili po jevropsku: zakázali nosit na veřejnosti mačety a vystřelovací nože. Načež se soudruzi islamisté začali producírovat se svými oblíbenými mačetami v protestních demonstracích. Nová britská vláda přitom ještě ani nezačala s deportacemi ilegálních připrchlíků, ona s nimi před volbami vlastně nezačala ani stará britská vláda.

Opravný slovník několika blízkovýchodních výrazů a tureckých domněnek

Hranice s Libanonem, 2006

"Vypálení a vyvraždění Lidic bylo odpovědí na vraždu generála policie Reinharda Heydricha." Něco vám v téhle větě vadí? Vadí, že. Heydrich se poté, co vytvořil "konečné řešení židovské otázky" pustil i do "konečného řešení české otázky". A když se stal faktickým vládcem protektorátu, tak už s tím začal. Hned po svém příjezdu do Protektorátu "eliminoval" české vlastence, kteří jako první zvedli protinacistický odboj, a to včetně premiéra české vlády Aloise Eliáše. A.t.d.

"Raketový útok na sever Izraele byl odpovědí na zavraždění elitního velitele libanonského hnutí Hizballáh Fuáda Šukra." Něco vám na téhle větě nevadí? Nevadí, že. Možná proto, jak se v zápaďáckých médiích dost nepřesně označují určité fenomény. Hizballáh není jen tak nějaké "libanonské hnutí", alébrž teroristická organizace. Jako takovou ji klasifikují Spojené státy, Kanada, Austrálie, Velká Británie, Egypt a samozřejmě i Izrael. Rovněž celá Evropská unie a v ní ještě zvlášť Nizozemsko a Německo. Jako takovou ji zjevně neklasifikují zápaďácká média, včetně těch českých. Šaman ji kvůli jejím zjevným znakům (pozdrav hajlováním a vypjatý antisemitismus) klasifikuje navíc jako "arabonacistickou organizaci". Ve svém oficiální prohlášení z roku 1992 definuje Hizballáh svůj cíl takto:

"Je to otevřená válka až do eliminace Izraele a do smrti posledního Žida na Zemi."

Naše černé svědomí

V sobotu 11. května 2000 jsem společně se svou milou ženou Ivanou navštívil památník koncentračního tábora v Letech. Napsal jsem o tom tehdy článek, který začínal výčtem tamních obětí:

„324 zemřelých na tyfus, z toho 240 dětí, taková jsou oficiální čísla obětí koncentračního tábora Lety. Další menší číslo je hrozivější: V lágru se narodilo i 36 dětí, žádné nepřežilo. Podle svědectví vězňů je dozorci topili v latrínách.“

Dnes dodávám, že zde bylo uvězněno během let 1942-43 celkem 1.309 bruttálně registrovaných lidí (a také i někteří neregistrovaní). Těch zaevidovaných i se jmény bylo 1294. Konce války se nakonec dožily tři stovky zdejších vězňů. Novorozenců, které zavraždili dozorci, bylo podle dnešní statistiky „jen“ 30, hlavně (ale nejen) na tyfus zemřelo 326 lidí. 120 obětí je pochováno v místním lesním hromadném hrobě, zbytek skončil na hřbitově v blízkých Mirovicích.

Odlet do míru?

Ta červeně svítící závora, kterou jsem v minulém článku označil jako třetí a první úspěšně zdviženou při naší pouti z Betléma do volného Izraele, byla ve skutečnosti asi až tou poslední závorou, tou čtvrtou, která nás propustila do areálu letiště Ben Gurion. Protože ta, která uzavírala výjezd z oblasti Betléma, byla masivnější:

"Tam nám odstranili železnou závoru podobnou jeřábové konstrukci, otáčela se v pantech umístěných v železobetonové konstrukci horizontálně. Ty dva noční check-pointy tam byly postaveny kvůli válečnému stavu, normálně tam nejsou," popisuje tu situaci, jak byla vidět z průvodcovského sedadla, Radek.

Zábava na válečných objížďkách

Jestlipak se dostaneme ke svým zavazadlům do Betléma? A jestlipak se pak dostaneme z Betléma na letiště? A jestlipak z něj odletí letadlo do Prahy? Nebo někam do Evropy nejlépe? Ptali jsme se sami sebe – i našeho náčelníka zájezdu Radka v izraelském rekre centru Ejn Bokek v sobotu loňského 7. října. Na první otázku kladně odpověděl svou znalostí terénu řidič autobusu Kamal.

Mrtvý mír u moře

V červenci jsem si poněkud oddychl od psaní do Neviditelného psa, ale před dalším oddechem se na chvilinku vracím, abych dokončil vyprávění o své loňské cestě do Izraele. Minule jsem skončil vyprávění v den útoku palestinské teroristické organizace Hamás z pásma Gazy na Izrael. Najednou bylo vše zavřené - národní parky, pláže, města... Naše výprava se náhle ocitla uprostřed pouště a nevěděli jsme co dál. Naštěstí jsme našli azyl v klášteře sv. Gerasima, jak jsem o tom psal v minulém příspěvku.

Jak jsem zase zbohatl

Tak jsem zase náramně zbohatl. A to díky penzijku. A to už potřetí!
 
Poprvé jsem náramně zbohatl po odchodu z Českých Textáren, é, pardon, z Českého Telecomu, kde jsem strávil neuvěřitelné čtvrtstoletí. Tenkrát, v tom roce 2004, se penzijko jmenovalo "Penzijní připojištění se státním příspěvkem" a zavedla ho v roce 1994 Klausova první vláda ve své chvályhodné snaze o reformu starobních důchodů jakožto "třetí pilíř důchodového systému". Krom státního příspěvku přispíval  presumptivním důchodcům i zaměstnavatel. Avšak protože mi můj chlebodárce přestával přispívat do důchodové kasičky, přestal být tento finanční produkt pro mě zajímavým. Zrušil jsem ho a spolu s vyplaceným odstupným jsem poprvé náramně zbohatl.

České koloniální mince

Češi v Africe tentokrát nekolonizují nějaký trpasličí nárůdek, ale ani ten nejlidnatější. Spokojí se se zemí, která má asi tolik obyvatel, jako Slovensko, ale zato je sedmkrát větší než Slovensko - abychom zřejmě měli prostor pro nějaký vývoj. Proto těmto kudrnatým černouškům neukazujeme pohlednice se Zlatou uličkou na Hradčanech, lemovanou rozkošně malými domečky, jako Cimrmanův kolega ing. Holý, ale rovnou jsme je seznámili se symboly moci nezávislého Českého království - Českými korunovačními klenoty.

Ochránce Gerasim

Ve svém prvním reportu z právě napadeného Izraele z neděle 8. října 2023 jsem psal, že po uzavření všech check-pointů a měst a rezervací a pláží jsme našli azyl v blízké oáze kolem kláštera sv. Jeronýma. Mapy.cz ten objekt označují jako "Saint Jerosimus Monastery". A tady se ukazuje ten problém mnoha různých písem (latinského, řeckého, hebrejského, arabského, nově i azbuky) při přepisování jmen. Do toho ještě vstupují různé výslovnosti a nevyslovitelnosti některých hlásek v tom kterém jazyce, a nakonec ještě i můj stres z válečného stavu.