Mňam! |
4. Hostina kanibalů
Je šest hodin večer, stále ještě pátek 27. srpna 2010. Všechny bagety a obložené chleby z batohu jsou už snědeny, pročež nastává příhodný čas k večeři. A když už jsme na Parconu 2010, pak ji šlo za lidových 40,- Kč spojit s naučnou přednáškou v podání Františky Vrbenské, Edity Dufkové a Pavla Březiny. Ta se konala v Jazz Klubu v útulném sklepení jinak podivuhodně uzavřeného kulturního domu Střelnice. ("Podivuhodně" – když se sem rok dopředu plánoval program!).
Pavel, Edita a Tess |
Nešlo vlastně o "večeři", ale ochutnávání vzorků pečlivě připraveného lidského těla, což obě dobré čarodějky předvedly na už asi třetím conu. Tentokráte nově i za spoluúčasti Pavla, jenž nejen spolupřednášel (a na schématu spoluukazoval, který druh masa je na lidském těle kde umístěn), ale jehož profesionální kuchyně s certifikací systému kritických bodů (HACCP) byla rodištěm předkládaných pochoutek. Nenápadným, avšak nepostradatelným účastníkem kuchařského týmu se až na místě stala Tess coby operátor mikrovlnky značky Whirlpool. Jako jediná z přítomných rozuměla všem systémům prefíkaného stroje! Což bylo silně potřebné - vzorky totiž dorazily na místo určení až čtvrthodinu před podáváním ve stavu hluboce zmrazeném.
Edita představuje Františku |
A další, které jsem si nezaznamenal, neb jsem je jedl. Při požívání předložených kousků jsme se dovídali nejen o zvyklostech lidožroutů v průběhu dějin, ale taky některé hodnotné informace, důležité i pro současnost. Například, že toto maso je prý návykové. Také že závisí na tom, kde je kus ustájen. Zde se ukazuje jako nejlepší kancelář. Padly návrhy, jak by se dali smysluplně využít poslanci. Dozvěděli jsme se, že neandrtálci pravděpodobně "nevyhynuli", ale byli postupně sežráni cromagnonci. Poslední poznatek: Poživači lidského masa se vyznačují nápadným leskem očí.
Leskly se nám všem.
I když, pochopitelně, jsme nejedli maso lidské. Jak by byla schopna snad předložit pouze osoba s IQ 86 (konkrétně zpěvačka Iveta Bartošová). Šlo o výborně připravené kousky kuřecího, vepřového i hovězího masa. Závěrečné lidské prsty vypadaly tedy dosti věrohodně – Edita však raději všem předem prozradila, že se jedná o marcipán.
Chutě jsme se najedli, a jen jsme politovali Poláky, že si "toto nepřáli". Dokonce tak moc si toto nepřáli, že zvažovali o odstoupení od společného projektu. Jak jsem alespoň slyšel v hodnověrných kuloárech. Nakonec byla Kanibalská hostina (sranda, ne?) zařazena do Programu mimo program. To polští organizátoři nevěděli, jaké čarodějnice si zvou za hosty? Co provádějí na svých conových sabatech za nekřesťanské orgie? Aha, nevěděli. Edita a Františka byly dvěma ze tří hostů Parconu. No a Parcon se konal – mimo program Euroconu...
Mistrová Rečková s Mistrem Mosteckým |
Po krátké přestávce vylezl na pódium Jarek Mostecký a začal zajímavě, jak už jen umí, vyprávět o notoricky známém zrodu Mloků. A že jsme byli na správném místě, byli přítomni i další správní lidé (krom nás:). A správně připodotýkali. Pavel Mikuláštík, známý zejména jako organizátor zvěčnělých Draconů, prozradil pro mne zcela notoricky neznámou podrobnost, že totiž samotná účast na Parconu byla původně podmíněna napsáním povídky. Aha, to vysvětluje, proč je CKČ tak vrostlý do Parconu! (Zde je asi nejlepší místo ke zmínce, že Pavel byl po právu poctěn letošním Mlokem za zásluhy. Blahopřejeme!)
Pavel Mikuláštík a Jiřka Vorlová |
Lubomír Macháček |
Když nejúspěšnějším grafomanem z nás je dáma, tak ne "mistr", "mistryně" je správně, ale Jana trvá na oslovení "mistrová".
Tak paní mistrová – blahopřejeme!
Taková je pravda o chlastu |
Krátce po desáté se rozvinula neorganizovaná debata. Konečně propukla pravá "conová hospoda účastníků CKČ", která měla původně startovat už ve čtyři odpoledne. Ale fakt je, že teprve nyní nastala pro ni ta nejsprávnější atmosféra. I když jeden drobný zádrhel tu byl. Už po osmé hodině večerní totiž vypila Tess všechnu místní vineu a musela přejít na tonic. Šaman ujížděl na dvanáctce, jako převážná většina ostatních – když desítka nebyla nabízena. No, nealko láhvové bylo rovněž přítomno, tomu však holdoval snad jedině Vašek Pravda.
Parcon se mi moc líbil. A to teprve končil páteční večer!
Unavený Šaman v pokecu s Mosťákem (foto Randalf) |
(Sobotní parconské odpoledne popíšu příště.)
Psáno v Praze dne 8. září 2010
Viz i fotogalerii z Jazz Klubu z pátku 27.8.2010
O Triconu z blogů (není to ani polsky ani anglicky, jak by se snad mohlo zdát:)
Metsola: Kon wykurweny
Tess: Epic Fail
16 komentářů:
Promiňte, Šamane, ale kvalita masa z kusů ustájeného v kancelářích je fádní a nestojí za nic (u osazenstva kanceláří se navíc jedná většinou o přestárlé exempláře, které se hodí nanejvýš na polívku)! Srovnatelné jsou s kvalitou masa a vajec drůbeže držené v slepičích koncentrácích, nebo lososů z lososových farem. Nechte si od obyvatelky země s dlouhou kanibalskou tradicí říct, že nejlépe chutnají mladé kusy, které se místo na papíru pasou na šťavnatých loukách.
Čerstvě přidáno z dalšího blogu:
http://sidninkoutek.blogspot.com/2010/09/tricon-2010.html
Harpyji:
Ty dámy jsou jen teoretičky. Prax se halt pozná!
\ :-)
Fujtajbl, che schifo. Ty dámy a to publikum žeroucí napodobeniny lidského masa nevědí, že kanibalizmus je pro naši kulturu tabu, zrovna tak jako incest? To má být vtipné nebo to má snad být nějaké futuristické znesvěcení, narušení tabu lidožroutství? za jakým účelem, prosím?
Příště přijde na pořad incest?
Asi už jsem moc starý, Informace, a něco mi nedochází: Ale proč by mě legrácky s jedlými napodobeninami lidského těla vlastně měly popouzet?
Jeden z našich tenorů dostal před lety k narozeninám od kolegů nočník s velikým lejnem (čti hovnem) a bylo tam i dost načůráno.
Všechno jsme to společně snědli a vypili. Mňamka!
(Lejno bylo z výborné čokolády a to tekuté byl francouzský koňak. Smaltovaný nočník byl pochopitelně přímo z obchodu, ne z pod postele...)
Jo a pokud jde o incest, tak jedině s tetou!!
Proč? Říkejte se mnou rychle: "Incest s tetou, incest s tetou...
Víte, STK,
všude berou věci jinak. Na příklad, pokud jde o koprofagii, zde v televizi se jeden komik producíroval ve scéně požírání čokoládového lejna, které mu přinesli na stříbrném tácu. Na hromadné protesty diváků, kteří okamžitě začali volat na ředitelství televize a psát pak do novin, byl komik vyhozen a od té doby si v televizi už ani neškrtne, jak veřejnoprávní tak soukromé.
De gustibus ...
Na světě lidé jedí všechno možné, podle antropologů to prý závisí na dostupnosti potravy v té které zeměpisné oblasti a to se pak stalo během generací kulinárním zvykem. Že by se některá civilizace živila hovny, protože je to nejrozšířenějším produktem v oněch místech, jsem tedy ještě neslyšela.
Chcete-li se podívat na některá nechutná videa, mrkněte se sem:
http://bizzarrobazar.wordpress.com/2009/12/13/tabu-alimentari/
Informace,
kdyby vegetariáni v rozvojových zemích neměli v potravě nutričně významné množství vlastních exkrementů (většinou na tímto materiálem hnojené zelenině), tak by umřeli na perniciózní anemii - absence vitamínu B12. Toho vitamínu vzniká v lidském tlustém střevě hodně, ale vstřebává se jen na začátku tenkého, a ještě musí před tím projít žaludkem (vazba na vnitřní faktor). Z tlustého střeva se nevstřebá, takže to musí vzít okolo. V potravinách rostlinného původu vitamín B12 není, ani v řasách, které někdy stoupenci veganství propagují (jsou tam podobné látky, které ale nemají jeho účinky, ani si je neumí organismus na B12 přeměnit). Nevýhodou tohoto zdroje je recyklace vajíček parazitů, zejména škrkavek, takže tyhle lidské populace jsou prakticky 100% promořené. Zato mají tu B12 zdarma, zatímco vegani ve vyspělých zemích za ni v krabičce zaplatí tolik, že by za to obyvatel rozvojové země královsky hodoval několik dnů.
Ten nočník s lejnem jsme dali našemu šéfovi taky. Vylepšeno to bylo tím, že dostal zavřenou krabici, ze které čouhala slámka - měl se napít a určit, o jakou tekutinu jde. Nepoznal, protože koňak v kontaktu s čokoládou dost změní chuť. Když to otevřel, kapánek se zarazil. 8-D Jinak lejno bylo z piškotu zalitého čokoládou a to žluté byla Metaxa.
2 Informace:
Inu co se dá dělat, "my Češi" ;-) jsme takoví volnomyšlenkáři... (Což zní jako vtip, ale je to fakt!)
Ale v TV bych se na něco takového nedíval. Možná by mě to i znechutilo. Ovšem psát rozhořčené dopisy?! Proč? TV má přece vypínač, ne?
Za videa díky, ale nemusím vidět všechno...
Dementi zaslané mailem:
Mno, vzhledem k tomu, že jsme pro vás porazili zdravě živené a na čerstvém vzduchu se pohybující Hare Krišňáky, pak opravdu maso z kanceláří za nejlahodnější nepovažujeme. Prosím o dementi. Z kanceláří se pouze nejsnadněji získává.
Edita
Po přečtení Metsolova "Konu wykurwenego" - Jakožto pro mluvícího polsky pro mě čtení textu bylo ze začátku hororové - ale zvykl jsem si. Ta polka co někomu spadla na hlavu - to byla półka, t.j polička. Kdysi Richard Konkolski popisoval, jak jeho plachetnice Polka přišla ke svému jménu. Když předložil polské výkresy pro stavbu plachetnice ke schválení našim příslušným úřadům, úředník ukázal na nápis "PÓŁKA" na výkrese a pravil: "Jmenovat se bude Polka?". Konkolski po všech peripetiích se schvalováním už neměl sílu odporovat.
Tak, Pedro.
Ten textík byl opravdu testem, jak rychle člověk dovede přepínat. Ale tady se kdysi mluvilo směsí češtiny, polštiny, němčiny a jidiš, že mi to ani nepřipadlo. (Až na to, že některé výrazy byly vskutku naprosto originální!)
O anabázi Rysz. Konkolskiego se jménem jeho lodi jsem jsem nevěděl, ale pobavila mě velice. Ten příslušný úřad ale asi nebyl v Ostravě, že?
- - - -
Ale substituce výrazů jde dělat i v jednom jazyku. Například:
Kocoura Bedřicha jsem si kdysi přivezl z Poličky od paní Bednářové. Polička* je místem, kde rád spává, zvláště pak, když je mu v Ostravě zima.
*/ - polička, kde je málo knih a ta 9-ti kilová britská obluda tam doskočí...
No kde by takový úřad mohl být jinde, než v Praze? Pan Rysiek si zřejmě užil svoje, než tu svou vytouženou plachetnici postavil. ;-) Zdravím do Ostravy. Teď se na týden odmlčím, ráno jedu na dovolenou - "Jesteśmy na wczasach, w tych góralskich lasach ...." (polský šlágr z r. 1967 - pro nezasvěcené)
Mimochodem, rituální kanibalismus provozují v alespoň symbolické podobě křesťané během svatého přijímání. A ještě někdy v 15. století se vedly vášnivé až žhavé (pro ty, co prohráli, zejména) spory o tom, zda je hostie jen symbol, nebo zda se skutečně během příslušného čarodějnického rituálu promění na kus flákoty.
Kanibalská zábava na conu mi upřímně řečeno ani příliš nepohoršila, či nešokovala, ale ani příliš nenadchla či nepobavila, zkrátka když se to někomu líbí, ať si to užije.
Informaci: Poněkud mne zaujalo, že kvůli pitomosti s čokoládovým lejnem se vůbec někdo dovede rozčílit a ještě k tomu někam volat či psát. V tomto ohledu to cítím podobně jako STK, ta televize se naštěstí dá buď přepnout na jiný kanál, nebo úplně vypnout. Na druhé straně, nemohou být všichni stejní a mít na všechno stejný názor, to by ten svět pak nebyl pestrý a zajímavý.
Velice dobře jsem se ale pobavil čtením o "Konu wykurwenym", naštěstí polsky neumím, takže to šlo víc než dobře ;-)
Okomentovat